Čím by jezdil Ježíš? Amerika zkouší šetřit benzínem

Může to být malý problém pro prodejce automobilů v USA. Ale také začátek velké změny v žíznivé spotřebě pohonných hmot, kvůli které jsou Spojené státy závislé na zahraniční ropě.
Americká vládní Agentura ochrany životního prostředí oznámila, že mění dvacet let starou metodiku hodnocení efektivity automobilů. Staré modelové testy už neodpovídají reálným podmínkám na silnicích a automobily v nich vykazují až o třetinu nižší spotřebu, než kolik si pak v provozu skutečně vezmou. Počínaje rokem 2008 by tak měli motoristé dostat mnohem pravdivější informaci o efektivitě svých vozů.
Toto opatření přichází v době, kdy se Američané o spotřebu svých automobilů začínají skutečně zajímat. Hlavním důvodem je současná cena pohonných hmot. Galon benzínu přišel v minulém roce pod dopadu hurikánu Katrina na tři dolary, před čtyřmi pěti roky to bylo třikrát méně.
Nejsou to ale jen peníze, co mění donedávna ještě nezlomný názor Američanů, že automobil je tak samozřejmou součástí amerického životního stylu, že nikoho ani nenapadne zabývat se otázkou spotřeby. Závislost na zahraniční ropě v kombinaci s vývojem po 11. září 2001 způsobily, že Američané jsou nyní otevřenější argumentům, proč by se měli uskromnit ve své lásce k silným, velkým autům.
Dříve vedli tyto kampaně ekologičtí aktivisté, teď se k nim přidávají nečekaní spojenci. Například evangelické sdružení, které na začátku roku 2003 zahájilo kampaň s názvem Čím by jezdil Ježíš?, v kterém sdružení apeluje na věřící, aby používali ekonomičtější auta. Nejen kvůli dopadu na životní prostředí, ale pro bezpečnost USA.
Logika takové výzvy je jednoduchá. Přes polovinu své současné spotřeby ropy musí USA dovážet, a jsou tak životně závislé na nestabilním Blízkém východě. Automobilismus při tom vysaje každé čtyři z deseti barelů ropy, které Spojené státy importují.
Hrubé analýzy aktivistů za úspornější auta říkají, že pokud by se efektivita amerického autoparku zdvihla o třetinu, zbavily by se USA závislosti na ropě z Blízkého východu.
Změna, kterou tyto argumenty přinášejí, zatím sice není žádnou revolucí, ale je patrná. Podle statistik si Američané stále nejvíce kupují větší sportovní vozy, v Evropě nazývané off-roady, zároveň ale stoupá prodej hybridních automobilů, které kombinují spalovací motory s elektrickým pohonem. V minulém roce tvořil jejich prodej 1,2 procenta z celkem 12 miliónů v USA prodaných vozů, což není omračující číslo, je to ovšem dvacetkrát více než před pěti lety.
O tom, že hybridy mají budoucnost, svědčí i rychlost, s jakou teď velké automobily zavádějí hybridní vozy do své nabídky.
A stačí si jen otevřít americké noviny. Žádná hollywoodská filmová hvězda se v rozhovoru nezapomene pochlubit, že vlastní hybrid. Deník New York Times otevřel před dvěma dny svůj referát z letošní mezinárodní přehlídky automobilů v Detroitu konstatováním, že největší novinky americké automobilky přinášejí právě v kategorii hybridních vozů. Další stranu deníku zabírá inzerát na nové vozy Chevrolet. Neakcentuje sílu, rychlost nebo pohodlnost, ale šetrnou spotřebu.
Zřetelně tak vzrůstá i společenský a politický tlak, aby administrativa vedle toho, že bude efektivitu od roku 2008 věrohodněji měřit, zpřísnila i samotné parametry, které musí vozy ve spotřebě dosáhnout. Poprvé k tomu vláda přistoupila po ropné krizi v roce 1975, naposledy celoplošně pak v roce 1985. Důkazem, že nyní opět nastal souběh společenského požadavku a schopnosti výrobců se podřídit, je loňské rozhodnutí administrativy zpřísnit limity právě v kategorii off-roadů a nákladních automobilů. Letos v dubnu bude známo, na čem se vláda s výrobci dohodla.