Krátce - různé

V pražské botanické zahradě v Troji je k vidění putovní výstava, která přiblíží problematiku zvětšování pouští. Koná se při příležitosti
letošního Mezinárodního roku boje proti suchu a rozšiřování pouští. Na panelech prezentuje konkrétní pomoc, kterou zahájila společnost Člověk v tísni spolu s ministerstvy životního prostředí a zemědělství a s řadou soukromých subjektů, univerzit a výzkumných ústavů. Zajišťují například zásobování pitnou vodou pro postižená místa v Etiopii, Mongolsku či západoafrickém státě Burkina Faso. Expozice bude ve skleníku Fata Morgana otevřena do 28. února.
www.botanicka.cz

Čínský úřad ochrany životního prostředí dnes uveřejnil 6 nešťastných událostí poškozujících životní prostředí, které se staly v poslední době.
Událost vážného znečištění vody v severočínské řece Song Hua Jiang v loňském listopadu přitáhla pozornost veřejné pozornosti vůči nešťastným událostem poškozucím životní prostředí. V následujících dvou měsících přijal úřad ochrany životního prostředí 45 podobných oznamení. Ty, které byly nyní zveřejněny, byly mimořádně závažné. Každá z nich se stala v jiné provincii či oblasti, a hlavní přičinou byla chyba člověka, v jejímž důsledku vytekla znečišťující látka do místních řek. Poté, co došlo ke zmíněným udalostem, podnikly příslušné místní vlády naléhavá opatření, která dostala situaci pod účinnou kontrolu.

Kapacita vetrnych elektraren ve statech EU prekrocila uroven, se kterou Evropska komise pocitala na rok 2010.
Ukazala to cerstva statistika evropske asociace vetrne energetiky.
Energeticka koncepce unie doufala, ze by takzvany instalovany vykon elektraren v zemich patnactky mohl do konce desetileti dosahnout 40 000 megawattu. Ale energeticke spolecnosti pres tuto hranici prelezly uz loni.
Kapacita roste o 33 % rocne. Jedina turbina vyrobi dostatek proudu pro 2000 domacnosti. Uz nyni v Evrope dodavaji 83 terawatthodin rocne: vice, nez cini kompletni ceska vyroba elektriny, vcetne exportu.Hnuti DUHA vede kampan, ktera vysvetluje prinosy ciste energie z vetru a nabizi fakta proti poveram o hluku ci zabijeni ptaku. Tento ctvrtek vyjde v regionalnich denicich na rade mist republiky reklama, ktera upozornuje na webovou stranku kampane: http://www.hnutiduha.cz/vitr

Hloubkova analyza ceskeho ekologickeho zemedelstvi je hlavnim tematem noveho cisla Sedme generace: dvoumesicniku, ktery vydava Hnuti DUHA. Redakce zkoumala, proc na regalech v ceskych obchodech je tak malo biopotravin.
Behem mesicni prace redaktori navstivili farmare, zpracovatele, obchodniky, ministerske uredniky a zemedelsky intervencni fond, kontrolory i svaz ekologickeho zemedelstvi. Odpoved na otazku po prazdnych regalech zni: zdejsi ekologicke hospodareni se ocitlo v zacarovanem kruhu. Jen malo sedlaku dodava biopotraviny, protoze zpracovatele neprodukuji biovyrobky. Poptavka sice prevysuje nabidku, ale je porad mala, aby se podnikatelum vyplatilo vsadit na tento obor. Zakaznici pritom biopotraviny nekupuji, protoze je v obchodech nenajdou.
Nenajdou je, protoze chybi nabidka. Atakdale. Vice na http://www.sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=235

Litvínovské zastupitelstvo ji odmítlo, ač nádrž Šumný důl s přečerpávací vodní elektrárnou byla zařazena do konceptu územního plánu Ústeckého kraje.
Proti návrhu se zdvihla vlna odporu obyvatel Šumné, kteří svůj názor vyjádřili formou petice přednesené na jednání zastupitelstva Litvínova, sdělila Haló novinám zastupitelka Erika Sedláčková (KSČM). Podle požadavku občanů zastupitelé jednomyslně uvažované vodní dílo odmítli. Také já jsem toho názoru, že navrhované dílo by nenávratně zničilo podmínky pro život chráněných druhů živočichů a rostlin. Hnízdí zde např. čáp černý a roste lilie zlatohlavá. Oba druhy se vyskytují v Krušných horách jen vzácně. Proto je také Šumenské údolí předmětem jádrové zóny přírodního parku v Krušných horách, s jehož vybudováním Ústecký kraj, alespoň podle mých informací, počítal, dodala Sedláčková. Město než na vodní plochy, sází na příměstské lesy. V rámci rozvoje do r. 2008 se plánuje vznik městských a příměstských lesů na svazích Krušných hor, které jsou v katastru města.

BEROUN -- Dva miliony korun stála likvidace černé skládky u obcí Málkov a Suchomasty na Berounsku. Dvě třetiny skládky s více než 1000 tun odpadů byly na pozemku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který likvidaci skládky zajistil. Vyčištěný pozemek úřad prodá. ČTK to řekl ředitel Územního pracoviště Střední Čechy ÚZSVM Vladimír Hůlka.
"Skládka byla zlikvidována na základě upozornění místních starostů," uvedl Hůlka. Odpad byl na skládku navážen mnoho let. Po jejím odstranění byl pozemek zabezpečen. Na třech přístupových cestách byly postaveny ocelové uzamykatelné závory, jež mají obnovení skládky zabránit.
S černými skládkami odpadu mají obce problémy. Například v neděli večer zachvátil požár skladovací haly a silážní jámy v Libčevsi na Lounsku, které byly naplněné tunami odpadu nelegálně dovezeného z Německa. Oheň se hasičům podařilo dostat pod kontrolu až po několika hodinách. V jeho blízkosti naměřili zvýšenou koncentraci oxidu uhelnatého.