Trh s energiemi v Evropě se rodí těžce
Energetický trh v Evropě se rychle mění. Ceny rostou, firmy se spojují a
nakupují další společnosti. Regulační úřady jsou z toho nervózní. A navíc
přestává platit, že plyn je spolehlivé palivo. Kam nyní směřuje vývoj evropské
energetiky a jak se to odrazí v Čechách? O tom včera debatovali v Praze
účastníci 6. energetického kongresu pořádaného společností Business-Forum.
Rostoucí ceny elektrické energie v Evropě zastínily vývoj předchozích let. Vinna
je podle energetiků rostoucí poptávka, postupné zastarávání současných
elektráren a cena plynu, která je svázána s rychle rostoucí cenou ropy. Tomáš
Gatěk z makléřské firmy Patria Finance tvrdí, že dlouhodobě bude cena elektrické
energie v Čechách o 20 až 28,5 procenta vyšší než nyní. "Počítali jsme, jaké
jsou náklady na výrobu elektřiny, kolik je třeba investovat do stavby nových
elektráren, kolik stojí povolenky na vypouštění emisí a také vliv drahé ropy,"
říká. "A vyšlo nám, že někdy v roce 2008 bychom místo dnešních 35 eur za
megawatthodinu měli platit 42 a o dva roky později dokonce 45 eur."
Proti rostoucím cenám zatím nepomáhá ani liberalizace. Zákazníci si totiž zatím
nemohou snadno vybrat svého dodavatele - právní i technické překážky brání
vytvoření skutečně jednotného evropského trhu. Navíc starému kontinentu dominují
stále větší firmy. Posledním příkladem je současná snaha německého E.ON
[http://E.ON] koupit španělskou Endesu a stát se tak největší evropskou
energetickou firmou.
Evropská komise chování velkých firem ostražitě sleduje. Tvrdí, že dominantní
firmy často potlačují konkurenci a to vede k vysokým cenám. Hodlá prý šetřit
postup německých firem RWE a E.ON [http://E.ON], francouzské EdF a zřejmě i ČEZ.
Podobně podle svých šéfů sledují vývoj na trhu i čeští regulátoři. Například
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina označil včera na
energetickém fóru situaci na českém trhu s plynem za "pokračující monopol jedné
firmy". Tou je společnost Transgas, kterou vlastní firma RWE. Pecinův úřad
vyšetřuje společnost Transgas kvůli podezření, že znevýhodňuje ostatní
distributory plynu. Výsledky šetření oznámí počátkem března. Bude také
schvalovat výměnu podílů v distribučních společnostech, kterou včera oznámily
E.ON [http://E.ON] a RWE.
V Evropě ale existuje jeden stát, kde energetický trh funguje. Jde o Velkou
Británii. "U nás to funguje, nemáme žádnou dominantní firmu", řekl HN speciální
zmocněnec Tonyho Blaira pro energetiku Brian Wilson. Liberalizaci kdysi
prosadila konzervativní vláda, ale podle bývalého labouristického poslance
Wilsona nyní nikdo nepochybuje o její prospěšnosti.
Wilson také tvrdí, že je třeba se více orientovat na jadernou energetiku. Ve
Velké Británii totiž dodávají nukleární elektrárny do sítě téměř čtvrtinu
energie. Jejich odstavení by znamenalo buď omezení dodávek a vzrůst cen, nebo
jejich nahrazení "nečistou" energií například z uhlí. Dřívější úvahy o větším
využití plynu byly po letošním přerušení dodávek do Evropy kvůli sporům mezi
Ruskem a Ukrajinou odsunuty stranou.
V současnosti se sice staví v Evropě pouze jediný nový reaktor, a to ve Finsku,
další se ale plánují ve Francii a o možnosti využívat jádro se mluví i v
Německu.
Wilson upozornil i na nutnost hledání dalších zdrojů energie neznečišťujících
životní prostředí. Sám je velkým příznivcem větrné energie - na svém domě má
namontovánu dokonce malou větrnou elektrárnu a ve své zemi věští slibnou
budoucnost elektrárnám využívajícím mořské větry. Upozorňuje ovšem, že se nikdy
nestanou hlavním zdrojem energie a nejsou pochopitelně vhodné pro všechny země.
Například u Číny či Indie vidí jako hlavní zdroj "čisté energie" efektivnější
spalování uhlí.
Energetický trh v Evropě se rychle mění. Ceny rostou, firmy se spojují a nakupují další společnosti. Regulační úřady jsou z toho nervózní. A navíc přestává platit, že plyn je spolehlivé palivo. Kam nyní směřuje vývoj evropské energetiky a jak se to odrazí v Čechách? O tom včera debatovali v Praze účastníci 6. energetického kongresu pořádaného společností Business-Forum.
Rostoucí ceny elektrické energie v Evropě zastínily vývoj předchozích let. Vinna je podle energetiků rostoucí poptávka, postupné zastarávání současných elektráren a cena plynu, která je svázána s rychle rostoucí cenou ropy. Tomáš Gatěk z makléřské firmy Patria Finance tvrdí, že dlouhodobě bude cena elektrické energie v Čechách o 20 až 28,5 procenta vyšší než nyní. "Počítali jsme, jaké jsou náklady na výrobu elektřiny, kolik je třeba investovat do stavby nových elektráren, kolik stojí povolenky na vypouštění emisí a také vliv drahé ropy," říká. "A vyšlo nám, že někdy v roce 2008 bychom místo dnešních 35 eur za megawatthodinu měli platit 42 a o dva roky později dokonce 45 eur."
Proti rostoucím cenám zatím nepomáhá ani liberalizace. Zákazníci si totiž zatím nemohou snadno vybrat svého dodavatele - právní i technické překážky brání vytvoření skutečně jednotného evropského trhu. Navíc starému kontinentu dominují stále větší firmy. Posledním příkladem je současná snaha německého E.ON koupit španělskou Endesu a stát se tak největší evropskou energetickou firmou.
Evropská komise chování velkých firem ostražitě sleduje. Tvrdí, že dominantní firmy často potlačují konkurenci a to vede k vysokým cenám. Hodlá prý šetřit postup německých firem RWE a E.ON, francouzské EdF a zřejmě i ČEZ. Podobně podle svých šéfů sledují vývoj na trhu i čeští regulátoři. Například předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina označil včera na energetickém fóru situaci na českém trhu s plynem za "pokračující monopol jedné firmy". Tou je společnost Transgas, kterou vlastní firma RWE. Pecinův úřad vyšetřuje společnost Transgas kvůli podezření, že znevýhodňuje ostatní distributory plynu. Výsledky šetření oznámí počátkem března. Bude také schvalovat výměnu podílů v distribučních společnostech, kterou včera oznámily E.ON a RWE.
V Evropě ale existuje jeden stát, kde energetický trh funguje. Jde o Velkou Británii. "U nás to funguje, nemáme žádnou dominantní firmu", řekl HN speciální zmocněnec Tonyho Blaira pro energetiku Brian Wilson. Liberalizaci kdysi prosadila konzervativní vláda, ale podle bývalého labouristického poslance Wilsona nyní nikdo nepochybuje o její prospěšnosti.
Wilson také tvrdí, že je třeba se více orientovat na jadernou energetiku. Ve Velké Británii totiž dodávají nukleární elektrárny do sítě téměř čtvrtinu energie. Jejich odstavení by znamenalo buď omezení dodávek a vzrůst cen, nebo jejich nahrazení "nečistou" energií například z uhlí. Dřívější úvahy o větším využití plynu byly po letošním přerušení dodávek do Evropy kvůli sporům mezi Ruskem a Ukrajinou odsunuty stranou.
V současnosti se sice staví v Evropě pouze jediný nový reaktor, a to ve Finsku, další se ale plánují ve Francii a o možnosti využívat jádro se mluví i v Německu.
Wilson upozornil i na nutnost hledání dalších zdrojů energie neznečišťujících životní prostředí. Sám je velkým příznivcem větrné energie - na svém domě má namontovánu dokonce malou větrnou elektrárnu a ve své zemi věští slibnou budoucnost elektrárnám využívajícím mořské větry. Upozorňuje ovšem, že se nikdy nestanou hlavním zdrojem energie a nejsou pochopitelně vhodné pro všechny země. Například u Číny či Indie vidí jako hlavní zdroj "čisté energie" efektivnější spalování uhlí.
Rostoucí ceny elektrické energie v Evropě zastínily vývoj předchozích let. Vinna je podle energetiků rostoucí poptávka, postupné zastarávání současných elektráren a cena plynu, která je svázána s rychle rostoucí cenou ropy. Tomáš Gatěk z makléřské firmy Patria Finance tvrdí, že dlouhodobě bude cena elektrické energie v Čechách o 20 až 28,5 procenta vyšší než nyní. "Počítali jsme, jaké jsou náklady na výrobu elektřiny, kolik je třeba investovat do stavby nových elektráren, kolik stojí povolenky na vypouštění emisí a také vliv drahé ropy," říká. "A vyšlo nám, že někdy v roce 2008 bychom místo dnešních 35 eur za megawatthodinu měli platit 42 a o dva roky později dokonce 45 eur."
Proti rostoucím cenám zatím nepomáhá ani liberalizace. Zákazníci si totiž zatím nemohou snadno vybrat svého dodavatele - právní i technické překážky brání vytvoření skutečně jednotného evropského trhu. Navíc starému kontinentu dominují stále větší firmy. Posledním příkladem je současná snaha německého E.ON koupit španělskou Endesu a stát se tak největší evropskou energetickou firmou.
Evropská komise chování velkých firem ostražitě sleduje. Tvrdí, že dominantní firmy často potlačují konkurenci a to vede k vysokým cenám. Hodlá prý šetřit postup německých firem RWE a E.ON, francouzské EdF a zřejmě i ČEZ. Podobně podle svých šéfů sledují vývoj na trhu i čeští regulátoři. Například předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina označil včera na energetickém fóru situaci na českém trhu s plynem za "pokračující monopol jedné firmy". Tou je společnost Transgas, kterou vlastní firma RWE. Pecinův úřad vyšetřuje společnost Transgas kvůli podezření, že znevýhodňuje ostatní distributory plynu. Výsledky šetření oznámí počátkem března. Bude také schvalovat výměnu podílů v distribučních společnostech, kterou včera oznámily E.ON a RWE.
V Evropě ale existuje jeden stát, kde energetický trh funguje. Jde o Velkou Británii. "U nás to funguje, nemáme žádnou dominantní firmu", řekl HN speciální zmocněnec Tonyho Blaira pro energetiku Brian Wilson. Liberalizaci kdysi prosadila konzervativní vláda, ale podle bývalého labouristického poslance Wilsona nyní nikdo nepochybuje o její prospěšnosti.
Wilson také tvrdí, že je třeba se více orientovat na jadernou energetiku. Ve Velké Británii totiž dodávají nukleární elektrárny do sítě téměř čtvrtinu energie. Jejich odstavení by znamenalo buď omezení dodávek a vzrůst cen, nebo jejich nahrazení "nečistou" energií například z uhlí. Dřívější úvahy o větším využití plynu byly po letošním přerušení dodávek do Evropy kvůli sporům mezi Ruskem a Ukrajinou odsunuty stranou.
V současnosti se sice staví v Evropě pouze jediný nový reaktor, a to ve Finsku, další se ale plánují ve Francii a o možnosti využívat jádro se mluví i v Německu.
Wilson upozornil i na nutnost hledání dalších zdrojů energie neznečišťujících životní prostředí. Sám je velkým příznivcem větrné energie - na svém domě má namontovánu dokonce malou větrnou elektrárnu a ve své zemi věští slibnou budoucnost elektrárnám využívajícím mořské větry. Upozorňuje ovšem, že se nikdy nestanou hlavním zdrojem energie a nejsou pochopitelně vhodné pro všechny země. Například u Číny či Indie vidí jako hlavní zdroj "čisté energie" efektivnější spalování uhlí.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích