Nikdo už nemluví o uhlí, ale o "čistém" uhlí
Velká Británie jako jedna z prvních evropských zemí přikročila k uvolnění trhu s
energiemi. Nyní diskutuje, kudy dál. Podle Briana Wilsona, bývalého
labouristického ministra energetiky a nyní zmocněnce premiéra, by vláda měla
podpořit stavbu jaderných elektráren a "čisté" využití uhlí. Wilson se v Praze
účastnil 6. energetickém kongresu.
Velká Británie jako jedna z prvních evropských zemí přikročila k uvolnění trhu s energiemi. Nyní diskutuje, kudy dál. Podle Briana Wilsona, bývalého labouristického ministra energetiky a nyní zmocněnce premiéra, by vláda měla podpořit stavbu jaderných elektráren a "čisté" využití uhlí. Wilson se v Praze účastnil 6. energetickém kongresu.
HN: Jaké jsou zkušenosti s uvolněním trhu s energiemi ve Velké Británii?
Liberalizace trhu u nás přišla dřív než v Evropě a byla jednoznačným úspěchem. Těží z ní zákazníci, firmy i ekonomika. V devadesátých letech díky liberalizaci a převaze nabídky nad poptávkou ceny klesly.
Liberalizace u nás proběhla pod taktovkou konzervativní vlády. Já byl tehdy jako labouristický politik proti.
HN: Kdyby se situace opakovala, byl byste znovu proti?
Pravděpodobně ne. Nikdo se už nechce vrátit zpátky k původnímu systému. Ale provést liberalizaci je velmi těžké. Ve Velké Británii politici podstoupili značné politické riziko a rozbili i velké státní energetické společnosti. Tehdy to bylo kontroverzní, bránily se tomu firmy i odbory. Nemůžete ale všechno nechat na trhu, dodávka energií je na to příliš důležitá. Vláda nemůže jenom přihlížet, musí se starat o bezpečnost dodávek.
HN: Měla by se vláda starat i o něco jiného?
Vládu zajímá třeba dopad energetické politiky na životní prostředí. Chce omezit znečištění. Například ve Velké Británii se některé firmy kvůli rostoucím cenám plynu vracejí k uhlí a vláda nemůže sedět se založenýma rukama. Doufám, že kabinet uzná výhody využití "čisté" energie z uhlí za pomoci nových technologií a dá tomuto sektoru určité pobídky, třeba i finanční. Dneska už totiž nikdo nemluví o uhlí, ale o "čistém" uhlí.
HN: Jaké jsou další zdroje "čisté" energie?
Obnovitelné zdroje. Tady ale záleží na zemi. Ve Velké Británii jsou to hlavně větrné elektrárny na pobřeží a biomasa. Celkově jsou hlavními skutečně využitelnými zdroji voda a vítr. V budoucnu bude možné vyrábět až 20 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.
HN: Počítáte mezi "čisté" zdroje energie také nukleární elektrárny?
Ano. Labouristé byli tradičně proti jaderné energii a právě nyní se u nás diskutuje, zda budovat nové atomové elektrárny, nebo ne. Osobně si myslím, že právě to, že neškodí životnímu prostředí, nevypouštějí žádný oxid uhličitý, je nejlepší argument pro jádro.
HN: Znáte situaci v České republice? Co si myslíte o českém energetickém trhu?
Trochu. Máte zásoby uhlí, udělali jste hodně pro zlepšení životního prostředí. Uhlí se ale musí využívat způsobem šetrným k přírodě. A neměli byste přestat diverzifikovat a využívat i další zdroje.
HN: A co spojení výroby a distribuce energie?
Neznám přesně vaše podmínky, ale myslím si, že když někdo vlastní elektrárny, neměl by zároveň mít distribuční firmy. To omezuje konkurenci. Musíme v Evropě oddělit výrobu a distribuci energií.
HN: Jaké jsou zkušenosti s uvolněním trhu s energiemi ve Velké Británii?
Liberalizace trhu u nás přišla dřív než v Evropě a byla jednoznačným úspěchem. Těží z ní zákazníci, firmy i ekonomika. V devadesátých letech díky liberalizaci a převaze nabídky nad poptávkou ceny klesly.
Liberalizace u nás proběhla pod taktovkou konzervativní vlády. Já byl tehdy jako labouristický politik proti.
HN: Kdyby se situace opakovala, byl byste znovu proti?
Pravděpodobně ne. Nikdo se už nechce vrátit zpátky k původnímu systému. Ale provést liberalizaci je velmi těžké. Ve Velké Británii politici podstoupili značné politické riziko a rozbili i velké státní energetické společnosti. Tehdy to bylo kontroverzní, bránily se tomu firmy i odbory. Nemůžete ale všechno nechat na trhu, dodávka energií je na to příliš důležitá. Vláda nemůže jenom přihlížet, musí se starat o bezpečnost dodávek.
HN: Měla by se vláda starat i o něco jiného?
Vládu zajímá třeba dopad energetické politiky na životní prostředí. Chce omezit znečištění. Například ve Velké Británii se některé firmy kvůli rostoucím cenám plynu vracejí k uhlí a vláda nemůže sedět se založenýma rukama. Doufám, že kabinet uzná výhody využití "čisté" energie z uhlí za pomoci nových technologií a dá tomuto sektoru určité pobídky, třeba i finanční. Dneska už totiž nikdo nemluví o uhlí, ale o "čistém" uhlí.
HN: Jaké jsou další zdroje "čisté" energie?
Obnovitelné zdroje. Tady ale záleží na zemi. Ve Velké Británii jsou to hlavně větrné elektrárny na pobřeží a biomasa. Celkově jsou hlavními skutečně využitelnými zdroji voda a vítr. V budoucnu bude možné vyrábět až 20 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů.
HN: Počítáte mezi "čisté" zdroje energie také nukleární elektrárny?
Ano. Labouristé byli tradičně proti jaderné energii a právě nyní se u nás diskutuje, zda budovat nové atomové elektrárny, nebo ne. Osobně si myslím, že právě to, že neškodí životnímu prostředí, nevypouštějí žádný oxid uhličitý, je nejlepší argument pro jádro.
HN: Znáte situaci v České republice? Co si myslíte o českém energetickém trhu?
Trochu. Máte zásoby uhlí, udělali jste hodně pro zlepšení životního prostředí. Uhlí se ale musí využívat způsobem šetrným k přírodě. A neměli byste přestat diverzifikovat a využívat i další zdroje.
HN: A co spojení výroby a distribuce energie?
Neznám přesně vaše podmínky, ale myslím si, že když někdo vlastní elektrárny, neměl by zároveň mít distribuční firmy. To omezuje konkurenci. Musíme v Evropě oddělit výrobu a distribuci energií.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích