Čtvrtek, 28. března 2024

Nejsme nevypočitatelný pytel blech

Nejsme nevypočitatelný pytel blech
Ze strany, která měla v průzkumech ještě před půl rokem kolem tří procent, udělal černého koně voleb: preference zelených se dnes pohybují na desetiprocentní hranici a jako s důležitým hráčem příštích měsíců už s nimi počítají i hlavní strany české politiky.
"Problém je jen v tom, že si naše přístupy jen tak lehce nemůžete zařadit do českého schématu levice a pravice," říká předseda Strany zelených Martin Bursík.


HN: Bylo jaro 1998, vy jste byl ministrem Tošovského vlády a jedna strana v průzkumech vylétla na 11 procent. Důchodci za životní jistoty na tom byli úplně stejně jako zelení dnes. Nestraší vás ta vzpomínka?
Nevadí mi, když se o tom tak mluví. Můžu na to říct, že je důležité zůstat na zemi, takoví, jací jsme... Je tu ale jeden rozdíl: kdyby důchodci měli zastoupení v Evropském parlamentu a 15 parlamentech zemí EU, kdyby to nebyla strana jediného tématu, pak by to srovnání teprve sedělo.


HN: U svých politických soupeřů a možných spojenců máte ale i vy pověst nevypočitatelného "pytle blech". Jak budou vaši potenciální poslanci jako Stanislav Penc, Jiří Dědeček nebo Petr Uhl ochotni naplňovat všechny politické kompromisy a složité dohody?
Vypočitatelnost se odvozuje od míry konkrétnosti programů. A ten náš je velmi vypočitatelný a konkrétní. Problém je pouze v tom, že si naše přístupy jen tak lehce nemůžete zařadit do českého schématu levice a pravice. Třeba ve školství najdete přístupy z obou stran.


HN: Unie svobody měla léta v programu deregulaci nájemného. A pak to byla její poslankyně Táňa Fischerová, která pro ni odmítla zvednout ruku. Nehrozí totéž u vašich poslanců?
Nenechte se mást jednou věcí. Když jsem viděl seznam debatérů v regionálních diskusích ČT, málem mě to povalilo ze židle. Jeden kraj: poslanec, poslanec, ministr, poslankyně, překladatel. A další: poslanec, poslanec, poslanec, učitelka. Ten rozdíl je v tom, že naši lidé jdou do politiky z civilních profesí. To není pytel blech, to jsou lidé, kteří za sebou něco mají, jsou to zralí lidé. Se všemi jsem samozřejmě mluvil. To, že jsou to osobnosti, je zřejmé. A s osobnostmi se pracuje obtížněji. Ale zas je to zábavnější a přinese to změnu. Ale to je typické pro zelené v celé Evropě: je to rozkvetlá louka.


HN: A budete schopen jako šéf strany garantovat hlasy celého klubu v okamžiku, kdy uděláte složitou politickou dohodu, na níž třeba bude záviset vznik a osud vlády?
To je věc debaty. Jestli chcete odpověď, že zavedu principy stranické disciplíny, pak ne. Chci, aby lídři pracovali a vystupovali jako tým. Já ale teď nevím, kdo z nás nakonec ve sněmovně skutečně přistane. Snad ale nějakou autoritu mám. Když jsem ale stranu před půl rokem přebíral, situace nebyla dobrá, strana se z 99 procent věnovala sama sobě. Přesto se podařilo lidi motivovat a stranu dát dohromady.


HN: Taky ale tehdy pardubický sjezd vypadal jako velká vnitrostranická čistka: lidé s opačným názorem, než vaše křídlo, byli umlčováni, diskuse byly rychle ukončovány.
Na sjezdu byly poměry sil jasně dány, přesto se to jednání někteří lidé snažili destruovat... Čistka, to není dobré slovo. Ale vůle po sjezdu vyšla zespoda, z krajů. Ale to je minulost.

Kandidáta na prezidenta neřekneme

HN: Kdo bude prezidentský kandidát zelených?
To netuším.


HN: A řeknete nám ho do voleb?
Ne. Předně budeme prosazovat přímou volbu prezidenta, stejně jako starostů a hejtmanů. V okamžiku, kdy se to podaří, se paleta kandidátů velmi rozšiřuje.


HN: Prosadit přímou volbu se vám ale podaří jen stěží. A ODS ale už mluví o tom, že by dohoda na prezidentském kandidátovi - tedy Václavu Klausovi - měla být součástí koaliční smlouvy.
Zaznamenávám to. To je podle nás nesmysl. Koaliční smlouva mluví o prioritách vlády, o směřování země. Vláda ale prezidenta nevolí, to dělá parlament. Celé je to dané pupeční šňůrou mezi Hradem a Jánským vrškem, kde sídlí vedení ODS. Chápu, že to může být problém při povolebních jednáních. My máme na kandidaturu Václava Klause dost vyhraněný, tedy záporný názor. A řešením není udělat to součástí handlu. Kromě toho to není ani moc slušné, když je prezident stále v úřadu.


HN: Mluvíte přesně stejně jako Miroslav Kalousek.
Jo? Já to s ním nekonzultuju. Ale hlavně už je na čase, aby se ODS emancipovala. Aby vazbu na Václava Klause vyrušili, jinak je to bude blokovat v jednáních.

Bojíme se, že se školné stane překážkou

HN: Ve vašem programu lze najít dost rozporů. Jste pro poplatky u lékaře, pro soukromé spoření na důchod. Vaší prioritou je oblast vzdělání, ale odmítáte školné. Proč?
Ten argument není ideologický. Dnes máme zhruba 240 tisíc vysokoškolských studentů. Mluví se o školném zhruba 10 tisíc za rok, což je deset procent rozpočtu vysokých škol. To není objem peněz, který by byl významný pro financování systému. Do něj je třeba dostat mnohem více. A my se obáváme, že školné může vyřadit některé talentované lidi, kteří na to prostě nebudou mít.


HN: Proč by to nemohly řešit státem garantované půjčky s odloženými platbami?
Z toho systému nepochybně profitují banky...


HN: ...a to je chyba?
Ne, já to jen analyzuji. A člověk, který opustí školu, bude se blížit vrcholu kariéry, zakládat rodinu, bude muset začít splácet. A to není úplně ideální doba.


HN: Mluvíte o nebezpečí nedostupnosti vzdělání. Ale v zemích, kde školné je, je systém nejprostupnější. Děti ze sociálně slabších rodin tam mají jen asi třikrát až čtyřikrát menší šanci, u nás až třináctkrát.
Jenže než můžete jít na univerzitu, musíte nejdřív vystudovat střední školu. A tady je v Česku základní problém: bariéra v propustnosti na střední školy, ještě lépe řečeno gymnázia. Myslíme si, že stát musí říct: my sázíme na to, že naše budoucnost nemůže stát na levné pracovní síle a poškozování životního prostředí, ale na vzdělanosti a výzkumu. To bude vyžadovat veliké investice státu. Pak jsou dvě a půl miliardy výnosu ze školného drobné.


HN: Jsou jistě země, které i takto mohou fungovat, například ty skandinávské. Ale počítáte potom s tím, že do vzdělávacího systému může jít až třetina veřejných financí?
Počkejte, chcete říct, že školné je významnou částí této třetiny? Ne. Hlavní věc je politické rozhodnutí. Místo dálnice do Českých Budějovic přes Posázaví za 60 miliard korun udělejme rychlostní komunikaci přes Písek spolu s obchvaty měst za třetinu a zbytek investujme do školství. To je věc, která je na vážnou společenskou debatu. Mimochodem, skandinávský model je skutečně úspěšný, ano, také je drahý, ale zároveň je lidmi akceptován.

ODS si to s rovnou daní možná ještě rozmyslí

HN: Největším rozporem mezi vámi a ODS je rovná daň. Vy ji odmítáte, protože podle vás brání daňové ekologické reformě. Šéf ODS Mirek Topolánek ale oponuje, že by taková věc šla dělat přes spotřební daně, ne přes DPH. Proč to není možné?
Ekologickou daňovou reformou zabývám třináct let. Myslím, že kdyby v ODS mohli zavřít oči a vrátit se o půl roku zpět, nebudou tak hrr... Pro ekologickou daňovou reformu potřebujeme dvě sazby DPH, 5 a 19 procent. Zboží a služby citlivé k životnímu prostředí chceme zařadit do nižší sazby.


HN: Které zboží a služby to jsou?
Je to celá série výrobků, která dříve ve zvýhodněné sazbě byla: vodou rozpustné barvy, recyklovaný papír. V časech, kdy jsme zažívali inverzi, by velmi pomohly takové malé briketky, které jsou celé z biomasy. Kotle na ně se teď u nás vůbec neprodávají, protože DPH poskočila na 19 procent. Více než pětadevadesát procent těchto kotlů se vyváží do Rakouska, protože tam se z nich platí DPH devět procent, v Německu pak jen 7 procent. My si touto hloupou politikou kazíme životní prostředí. A zároveň bychom v Bruselu chtěli znovu otevřít téma zdanění plynu, i když tato jednání o výjimce už bohužel byla uzavřena.


HN: Jednotná DPH vadí nejen vám, ale i lidovcům. Ti ale nejsou proti rovné dani u příjmů. Proč se nelíbí vám? I vy přece máte v programu snížení přímých daní.
Ano, i my chceme omezit zdanění práce, navrhujeme ale snížit povinné odvody zdravotního a sociálního pojištění. To, co vybereme navíc na ekologických daních, škrtneme na pojistném. Rovná daň je ale v rozporu s naším celkovým pohledem na daně. Máme pochybnosti o tom, že nahrazení progresívních daní rovnou daní přinese ty výnosy, které ODS slibuje a že nedojde k výraznému propadu příjmů státu. I my ale chceme postupně snižovat daně. Celková daňová kvóta by měla dosahovat 35 procent.


HN: Tedy: Chcete získat do rozpočtu úplně stejné příjmy jako ODS...
Nechceme to ale udělat skokem, který navrhuje ODS. Je možné, že někdy v budoucnu se dostaneme k sazbě 15 procent. Nikoliv však touto formou. Rovná daň je v této chvíli bariéra mezi námi a ODS. Jsme přesvědčeni, že s rovnou daní to u ODS nebude tak horké, tak, jak ji teď ODS prezentuje, není v parlamentu za žádné konstelace prosaditelná. Uvidíme po volbách.


HN: Slibujete snížení zdravotního a sociálního pojištění. O kolik?
V Německu se při ekologické daňové reformě, která zvýšila spotřební daň z benzínu a z nafty, snížilo pojištění o 1,7 procenta. My zatím počítáme s poklesem o 2,5 a 3,5 procentního bodu. To je ale čistě pracovní návrh.

Ženy potřebují v politice pomoci

HN: Ve svém programu jako první česká politická strana mluvíte o afirmativní akci. Budou kvóty pro zastoupení žen ve sněmovně, pro menšiny na úřadech?
Mluvíme o zastoupení žen v politice. Sami jsme si to upravili tak, že třetina kandidátů musí být ženy. A není to formální krok, ženy nejsou na konci kandidátek. Třeba na jižní Moravě se na kandidátce muži a ženy střídají, v Libereckém kraji je dokonce více žen. Bereme to jako přechodné ustanovení, vycházíme z toho, že je pro ženy obtížnější se prosadit v politice a věříme, že se společnost časem posune stejně, jako se posunula ve vnímání homosexuality.


HN: V USA proti pozitivní diskriminaci protestují i někteří příslušníci menšin. Říkají, že se na ně společnost dívá tak, že svého postavení nedosáhli díky svým schopnostem, ale jen díky kvótám. Není váš plán pro sebevědomé, ambiciózní ženy až trochu urážlivý?
S tím jsme se setkali i u nás. Kateřina Jacques, která je na pražské kandidátce druhá za mnou, je typ ženy, která jistě nic takového nepotřebuje. Ale při dnešním pojetí politiky, která je mužsky agresívní a osobní, nelze spoléhat na to, že se ženy samy jen tak prosadí. Kdybychom nechtěli, jak vy říkáte, urážet tu skupinu političek, která je schopná se prosadit bez pomoci, budeme stále tam, kde jsme.


HN: I vy se v politice pohybujete s přestávkami od začátku 90. let. Nepřipadáte si také jako produkt agresívní maskulinní politiky?
Patřím do generace politiků, která se tak projevuje. Ale nemůžete k nám přistupovat s principem kolektivní viny. Nechci tak ani šmahem pojmenovat budoucí kolegy v parlamentu.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů