Nebyla to láska na první pohled.

Nebyla to rozhodně láska na první pohled. Dokonce mi byla trošičku protivná. Ale znáte to, nakonec zjistíte, že má své nepřehlédnutelné výhody a že je skvělou partnerkou do nepohody. Pokud se domníváte, že píši o ženách, musím vás zklamat, od toho jsou jiné časopisy. Mám na mysli železniční dopravu a můj současný pohled na ni z hlediska logistiky.

Česká republika se rozvojem průmyslové výroby začíná dusit, o tom není pochyb. Dopravní infrastruktura není připravena na takovou zátěž. Doprava v České republice každým rokem roste o 15 % a je nasnadě, že současný stav je neudržitelný. Aby problémů nebylo málo, vše komplikuje mýtné, nestabilní cena ropy a ropná závislost. I na ostatní země pomalu doléhá daň za rychlý růst konzumní společnosti. Je vidět, že všichni řešíme podobné problémy a je pravděpodobné, že současné návyky spotřebitelů těžko změníme.

Není proto potřeba zdůrazňovat, že železnice je ve světle výše uvedených problémů dobrou alternativou. Nejde o vzdálenou budoucnost, je to řešení, které již funguje. Jde o ekologicky šetrnou dopravu, která není tolik závislá na výkyvech ceny ropy, je levnější a hlavně - jede si po svém, myšleno koleje. Zkušenost naší mateřské společnosti, Deutsche Bahn, hovoří jasně.

Z velkého kolosu, jako jsou státní dráhy, lze vytvořit velmi úspěšný a výdělečný podnik. DB investuje miliardy eur do nákupu nových lokomotiv, vagónů, infrastruktury, ale i do akvizic dalších firem, přesto je v zisku. A tajemství, které DB přináší zisky? Jasná dlouhodobá strategie, důraz na efektivitu nákladů a zákaznickou orientaci.

V České republice může být situace podobná. I u nás může být železnice zanedlouho jedním z nejvýznamnější partnerů logistiky. Schenker je na to připraven. Uvedli jsme nové produkty, jako jsou ucelené vlaky, uzpůsobené k rychlé nakládce a vykládce zboží, máme k dispozici specializované přepravní jednotky, které dovolují přepravu citlivého zboží, jako jsou například bílá technika nebo nábytek.

Limitem rozvoje logistiky v ČR prostřednictvím železnice je v současné době zastaralá infrastruktura železniční sítě. Spojení mezi některými železničními uzly funguje uspokojivě, naopak některá spojení jsou velmi zdlouhavá. Železnice také asi nikdy nenahradí dopravu a spedici na krátké vzdálenosti. Tam vždy vyhraje automobilová doprava. Jde tedy o to, spojit silnici se železnicí. Dalším limitem je již zmíněna efektivita. Předpisy Českých drah občas neladí se základními logistickými principy. Celá situace v Českých drahách je samozřejmě mnohem lepší, než před několika lety. Je ale více než zřetelné, že otevření Českých drah trhu, a tím pádem zefektivnění jejich chodu, není pro vládu bohužel na pořadu dne. Pokud se ale vláda raduje ze silného růstu průmyslové výroby, měla by se také starat o problémy, které s sebou tento růst přináší.

V roce 1873 poslal Gottfried Schenker, zakladatel Schenkeru, po železnici první hromadnou zásilku z Paříže do Vídně. Od té doby civilizace na železnici trošku zanevřela a dnes vidíme, že neprávem. Pro mne z toho vyplývá, že při řešení problémů budoucích má smysl se občas podívat i do vzdálené minulosti. Železnice totiž možná nevypadá na první pohled atraktivně, ale pro logistiku je to perspektivní partner, navíc šetrný k životnímu prostředí.

AUTOR: Ing. Tomáš Holomoucký MBA
ředitel Schenker spol. s r. o.