Je na čase splácet dluh
Řítíme se z Prahy výpadovkou na Brno zavěšeni na stříbrnou škodu Strany
zelených. "Jezdíme na 100% biopaliva," hlásá nápis na dveřích. Řidič, písničkář
a fejetonista Jiří Dědeček, spěchá na Vysočinu v nezvyklé roli volebního lídra.
"Na mítinky chodí tak třicet lidí, občas i deset. Ale my jsme strana pro
přemýšlivé lidi, nechceme dělat estrády. Sázíme na rozum, na klidné
vysvětlování," říká Dědeček v kavárně na náměstí v Průhonicích.
Do politiky ho přivedla náhoda: potkal předsedu zelených Martina Bursíka a řekl
mu, že když bude chtít pomoci, udělá co může. Pár týdnů na to byl Dědeček v čele
kandidátky na Vysočině, kde Bursík "cítil problémy".
Bursíkova osobnost byla důležitým motivem, proč zpěvák protestsongů a
sarkastický glosátor nabídku přijal. Zelené Dědeček podporoval i dřív (dvakrát
je volil), ale "saint-justovské" tendence tehdejšího vedení Jakuba Patočky ho
prý děsily. "Martin Bursík je Mirek Dušín, ani s tím bytem, který na něj
vytáhli, jim to nevyšlo," říká Dědeček a připouští, že zelení můžou vypadat jako
strana jednoho muže.
A proč vlastně zelení? "Je to strana, která myslí na budoucnost, a nejen na to,
co bude za čtyři roky," argumentuje vysočinský lídr a srkaje z šálku čaje
(pochopitelně zeleného), vzpomíná na svou diplomovou práci o společenském dopadu
science-fiction. "My jsme předběhli i představy lidí jako Huxley, Orwell nebo
Zamjatin."
Pro vstup do politiky měl Dědeček i osobní důvody. "Celý život jsem jako Karel
Gott myslel jen na sebe a svůj úspěch, možná je na čase začít splácet dluh."
Pokud se dostane do parlamentu, chtěl by Jiří Dědeček působit v kulturním
výboru, i když je to "titěrná a občas zbytečná práce". Jeho hlavním cílem je
změnit pohled české společnosti na kulturu (chce k tomu využít i nové funkce
předsedy českého PEN klubu), který je zkreslený od dob, co letělo údajně
Klausovo heslo "když se maluje, musí se knihovna vystěhovat na balkón".
"Souhlasím, ale nějak jsme zapomněli tu knihovnu nastěhovat zpátky."
Dědečkova vize se podobá tomu, co pro kulturu ve Francii zařídil ministr Jacques
Lang. Písničkář-politik by také rád vysvětlil podnikatelům, že je dobré dát
peníze i na amatérské divadlo, nejen fotbal. "Daňové asignace určitě pomůžou,
ale bez změny chápání kultury se nic nezmění."
Vysočinské voliče ale zajímají úplně jiné věci, chtějí vědět, co zelení provedou
s nezaměstnaností, byrokracií, jak to bude dál s jadernou energií. Pro
připomenutí: v kraji jsou Dukovany, v Dolní Rožínce u Ždáru nad Sázavou se znovu
těží uran, uvažuje se o skládce jaderného odpadu.
"Jedni se jádra bojí, druhým by stačila slušná finanční kompenzace, já jim
říkám, že my jádro rozhodně dál podporovat nebudem. Leda až se po sobě naučíme
uklízet."
Slabší stránkou Jiřího Dědečka jsou politicko-strategické úvahy, nepouští se do
nich. Byl ale překvapen, když Martin Bursík v televizi naznačil, že sociální
demokracie je pro zelené přijatelnější než ODS. "Seděl jsem ve výboru akce
Zrušme komunisty s Mirkem Topolánkem, kupodivu na mě působil jako úplně normální
člověk."
Řítíme se z Prahy výpadovkou na Brno zavěšeni na stříbrnou škodu Strany zelených. "Jezdíme na 100% biopaliva," hlásá nápis na dveřích. Řidič, písničkář a fejetonista Jiří Dědeček, spěchá na Vysočinu v nezvyklé roli volebního lídra.
"Na mítinky chodí tak třicet lidí, občas i deset. Ale my jsme strana pro přemýšlivé lidi, nechceme dělat estrády. Sázíme na rozum, na klidné vysvětlování," říká Dědeček v kavárně na náměstí v Průhonicích.
Do politiky ho přivedla náhoda: potkal předsedu zelených Martina Bursíka a řekl mu, že když bude chtít pomoci, udělá co může. Pár týdnů na to byl Dědeček v čele kandidátky na Vysočině, kde Bursík "cítil problémy".
Bursíkova osobnost byla důležitým motivem, proč zpěvák protestsongů a sarkastický glosátor nabídku přijal. Zelené Dědeček podporoval i dřív (dvakrát je volil), ale "saint-justovské" tendence tehdejšího vedení Jakuba Patočky ho prý děsily. "Martin Bursík je Mirek Dušín, ani s tím bytem, který na něj vytáhli, jim to nevyšlo," říká Dědeček a připouští, že zelení můžou vypadat jako strana jednoho muže.
A proč vlastně zelení? "Je to strana, která myslí na budoucnost, a nejen na to, co bude za čtyři roky," argumentuje vysočinský lídr a srkaje z šálku čaje (pochopitelně zeleného), vzpomíná na svou diplomovou práci o společenském dopadu science-fiction. "My jsme předběhli i představy lidí jako Huxley, Orwell nebo Zamjatin."
Pro vstup do politiky měl Dědeček i osobní důvody. "Celý život jsem jako Karel Gott myslel jen na sebe a svůj úspěch, možná je na čase začít splácet dluh."
Pokud se dostane do parlamentu, chtěl by Jiří Dědeček působit v kulturním výboru, i když je to "titěrná a občas zbytečná práce". Jeho hlavním cílem je změnit pohled české společnosti na kulturu (chce k tomu využít i nové funkce předsedy českého PEN klubu), který je zkreslený od dob, co letělo údajně Klausovo heslo "když se maluje, musí se knihovna vystěhovat na balkón". "Souhlasím, ale nějak jsme zapomněli tu knihovnu nastěhovat zpátky."
Dědečkova vize se podobá tomu, co pro kulturu ve Francii zařídil ministr Jacques Lang. Písničkář-politik by také rád vysvětlil podnikatelům, že je dobré dát peníze i na amatérské divadlo, nejen fotbal. "Daňové asignace určitě pomůžou, ale bez změny chápání kultury se nic nezmění."
Vysočinské voliče ale zajímají úplně jiné věci, chtějí vědět, co zelení provedou s nezaměstnaností, byrokracií, jak to bude dál s jadernou energií. Pro připomenutí: v kraji jsou Dukovany, v Dolní Rožínce u Ždáru nad Sázavou se znovu těží uran, uvažuje se o skládce jaderného odpadu.
"Jedni se jádra bojí, druhým by stačila slušná finanční kompenzace, já jim říkám, že my jádro rozhodně dál podporovat nebudem. Leda až se po sobě naučíme uklízet."
Slabší stránkou Jiřího Dědečka jsou politicko-strategické úvahy, nepouští se do nich. Byl ale překvapen, když Martin Bursík v televizi naznačil, že sociální demokracie je pro zelené přijatelnější než ODS. "Seděl jsem ve výboru akce Zrušme komunisty s Mirkem Topolánkem, kupodivu na mě působil jako úplně normální člověk."
JiřÍ dědeček (nestraník za Stranu zelených)
Věk: 53 let
Vzdělání: vystudoval FF UK a FAMU
Zaměstnání: básník, písničkář, překladatel
Rodinné poměry: ženatý, má dvě dcery
"Na mítinky chodí tak třicet lidí, občas i deset. Ale my jsme strana pro přemýšlivé lidi, nechceme dělat estrády. Sázíme na rozum, na klidné vysvětlování," říká Dědeček v kavárně na náměstí v Průhonicích.
Do politiky ho přivedla náhoda: potkal předsedu zelených Martina Bursíka a řekl mu, že když bude chtít pomoci, udělá co může. Pár týdnů na to byl Dědeček v čele kandidátky na Vysočině, kde Bursík "cítil problémy".
Bursíkova osobnost byla důležitým motivem, proč zpěvák protestsongů a sarkastický glosátor nabídku přijal. Zelené Dědeček podporoval i dřív (dvakrát je volil), ale "saint-justovské" tendence tehdejšího vedení Jakuba Patočky ho prý děsily. "Martin Bursík je Mirek Dušín, ani s tím bytem, který na něj vytáhli, jim to nevyšlo," říká Dědeček a připouští, že zelení můžou vypadat jako strana jednoho muže.
A proč vlastně zelení? "Je to strana, která myslí na budoucnost, a nejen na to, co bude za čtyři roky," argumentuje vysočinský lídr a srkaje z šálku čaje (pochopitelně zeleného), vzpomíná na svou diplomovou práci o společenském dopadu science-fiction. "My jsme předběhli i představy lidí jako Huxley, Orwell nebo Zamjatin."
Pro vstup do politiky měl Dědeček i osobní důvody. "Celý život jsem jako Karel Gott myslel jen na sebe a svůj úspěch, možná je na čase začít splácet dluh."
Pokud se dostane do parlamentu, chtěl by Jiří Dědeček působit v kulturním výboru, i když je to "titěrná a občas zbytečná práce". Jeho hlavním cílem je změnit pohled české společnosti na kulturu (chce k tomu využít i nové funkce předsedy českého PEN klubu), který je zkreslený od dob, co letělo údajně Klausovo heslo "když se maluje, musí se knihovna vystěhovat na balkón". "Souhlasím, ale nějak jsme zapomněli tu knihovnu nastěhovat zpátky."
Dědečkova vize se podobá tomu, co pro kulturu ve Francii zařídil ministr Jacques Lang. Písničkář-politik by také rád vysvětlil podnikatelům, že je dobré dát peníze i na amatérské divadlo, nejen fotbal. "Daňové asignace určitě pomůžou, ale bez změny chápání kultury se nic nezmění."
Vysočinské voliče ale zajímají úplně jiné věci, chtějí vědět, co zelení provedou s nezaměstnaností, byrokracií, jak to bude dál s jadernou energií. Pro připomenutí: v kraji jsou Dukovany, v Dolní Rožínce u Ždáru nad Sázavou se znovu těží uran, uvažuje se o skládce jaderného odpadu.
"Jedni se jádra bojí, druhým by stačila slušná finanční kompenzace, já jim říkám, že my jádro rozhodně dál podporovat nebudem. Leda až se po sobě naučíme uklízet."
Slabší stránkou Jiřího Dědečka jsou politicko-strategické úvahy, nepouští se do nich. Byl ale překvapen, když Martin Bursík v televizi naznačil, že sociální demokracie je pro zelené přijatelnější než ODS. "Seděl jsem ve výboru akce Zrušme komunisty s Mirkem Topolánkem, kupodivu na mě působil jako úplně normální člověk."
JiřÍ dědeček (nestraník za Stranu zelených)
Věk: 53 let
Vzdělání: vystudoval FF UK a FAMU
Zaměstnání: básník, písničkář, překladatel
Rodinné poměry: ženatý, má dvě dcery
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích