Chodníčky pro Caracas
V soutěži o nejlepší projekt trvale udržitelného rozvoje vyhrály návrhy nového
nádraží ve Stuttgartu a kultivace předměstí Caracasu.
V soutěži o nejlepší projekt trvale udržitelného rozvoje vyhrály návrhy nového nádraží ve Stuttgartu a kultivace předměstí Caracasu.
Těžko by se hledala odlišnější dvě místa na zeměkouli, než je centrum Stuttgartu a periferie venezuelského Caracasu. Spojuje je jedno: minulý týden se v thajském Bangkoku týmy z Německa a Latinské Ameriky podělily o první místo v celosvětové soutěži o nejlepší projekt trvale udržitelného rozvoje, Holcim Awards 2006.
Nový železniční terminál v německém Stuttgartu má nahradit stávající z roku 1927. Přípravu projektu iniciovala Deutsche Bahn a ujal se ho architekt Christoph Ingenhoven. Odbornou porotu přesvědčil kombinací neotřelé architektury, využitím krajinářského designu i samotnou konstrukcí stavby. Nádraží je umístěno pod povrchem, takže nenarušuje centrum města - naopak, dává prostor pro vznik ozeleněné pěší zóny a spojuje dvě části města, které jinak byly odděleny tratí. Koncepce využitých systémů zaručuje průnik denního světa do stanice. Stavba je minimalistická, pokud jde o spotřebu stavebního materiálu a autor se chlubí tím, že pro vytápění či klimatizaci nepotřebuje téměř žádnou primární energii a využívá vhodného proudění vzduchu.
Jak řekl v Bangkoku Ingenhoven, projekt by se měl realizovat v roce 2007. Zatím ale není jasné, kdo zaplatí 160 mil. eur.
Druhý vítězný projekt představuje něco naprosto neobvyklého. Kdo někdy alespoň zdáli zahlédl periferie velkých latinskoamerických měst a viděl, jak zde jejich obyvatelé žijí, může mu připadat projekt skupiny venezuelských autorů skoro fantasmagorický. Navrhli, jak zlepšit životní úroveň v místech, kde přebývají lidé bez vody, elektřiny a jakékoliv další infrastruktury, kde nejsou cesty a nové "domy" se staví pořád dokola z toho, co je zrovna po ruce, a vždy znovu hned poté, co se sesune bahno ze svahu, na kterém stojí.
Venezuelský urbanistický projekt zaujal porotu nejen proto, že je připraven s maximální citlivostí a je velmi nenáročný na materiál, energii i finanční prostředky, ale také proto, že vtahuje místní obyvatelstvo jak do samotného plánování, tak i do realizace akce. V místech, kam se dosud neodvážili vkročit ani policisté, se postupně budují chodníčky a cesty, zpevňuje se podklad pro stavbu nových přístřeší. Další etapa má zahrnout výstavbu jednoduchých středisek lékařské péče a školních zařízení.
Na druhém místě v soutěži Holcim Awards se umístil široce koncipovaný revitalizační projekt pro údolí Mulini nedaleko Amalfi v Itálii a třetí příčku obsadil kanadský návrh zavedení zeleně v městské čtvrti v Montrealu.
CENY HOLCIM AWARDS for Sustainable Construction se v celosvětovém měřítku předávaly letos poprvé. Za iniciativou stojí Holcim Foundation, nadace podporovaná jednou z největších cementářských společností na světě - Holcim Ltd. Cílem iniciativy je podporovat stavební projekty, které překračují tradiční řešení a přitom splňují kritéria ekonomické efektivity, ekologické kvality a společenské zodpovědnosti. Na kritériích přitom spolupracovala nadace s renomovanými univerzitami.
Celková hodnota peněžních cen v prvním ročníku představovala 2,1 mil. USD.
Celosvětové soutěži v Bangkoku předcházela loni na podzim soutěžní kola v jednotlivých regionech. Právě tři nejlepší projekty z Evropy, Severní Ameriky, Latinské Ameriky, Afriky a Středního východu a Asie a Oceánie postoupily do závěrečného klání. Celkově bylo v soutěži Holcim Awards zaregistrováno 1500 projektů ze 118 zemí světa. Není bez zajímavosti, že také Česko poslalo do evropské soutěže 11 projektů, žádný z nich ale nezískal ocenění.
Podle Adele Naude Santosové, děkanky Fakulty architektury a plánování při americkém Massachusettském institutu technologií (MIT) a předsedkyně poroty, bylo rozhodování mezi celosvětově nejlepšími projekty velmi obtížné - proto také ponechali pomyslné zlato dvěma projektům.
Další ze členů poroty, profesor Hans-Rudolf Schalcher z Institutu stavitelství a managementu ve stavebnictví na Švýcarském federálním institutu technologie v Curychu (ETH Zurich), vedle MIT další z partnerských institucí Holcim Foundation, si myslí, že všechny oceněné projekty mají šanci na to, aby se realizovaly: "Například kanadský projekt už se uskutečňuje. Také italský má velkou podporu místních obyvatel a dokonce i peníze z provincie Salerno, čeká se na politické rozhodnutí. V Caracasu už se realizovaly dvě fáze projektu kultivace oblasti, toto je třetí, takže jsem si absolutně jistý, že se dokončí, i když není jasné, jak dlouho to bude trvat." Podle Schalcherova názoru panuje paradoxně největší nejistota kolem projektu ve Stuttgartu, i když už dostal před dvěma týdny zelenou. Teď teprve začnou všechna jednání a je třeba sehnat peníze.
Profesor Schalcher Ekonomu řekl, že když přijal pozvání do poroty, nepochyboval o tom, že mezi projekty uvidí rozdíl mezi "severem" a "jihem", jenže zjistil ještě něco jiného. "Zřejmý je také rozdíl mezi "východem" a "západem". To, co Američané považují za poslední technologie z hlediska udržitelného rozvoje, úspor, spotřeby energie a podobně, je v Evropě známo už několik desítek let. Evropa je v tomto směru na mnohem vyšší úrovni, více se stará a je ochotnější dávat na to peníze."
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
Bangkok
Těžko by se hledala odlišnější dvě místa na zeměkouli, než je centrum Stuttgartu a periferie venezuelského Caracasu. Spojuje je jedno: minulý týden se v thajském Bangkoku týmy z Německa a Latinské Ameriky podělily o první místo v celosvětové soutěži o nejlepší projekt trvale udržitelného rozvoje, Holcim Awards 2006.
Nový železniční terminál v německém Stuttgartu má nahradit stávající z roku 1927. Přípravu projektu iniciovala Deutsche Bahn a ujal se ho architekt Christoph Ingenhoven. Odbornou porotu přesvědčil kombinací neotřelé architektury, využitím krajinářského designu i samotnou konstrukcí stavby. Nádraží je umístěno pod povrchem, takže nenarušuje centrum města - naopak, dává prostor pro vznik ozeleněné pěší zóny a spojuje dvě části města, které jinak byly odděleny tratí. Koncepce využitých systémů zaručuje průnik denního světa do stanice. Stavba je minimalistická, pokud jde o spotřebu stavebního materiálu a autor se chlubí tím, že pro vytápění či klimatizaci nepotřebuje téměř žádnou primární energii a využívá vhodného proudění vzduchu.
Jak řekl v Bangkoku Ingenhoven, projekt by se měl realizovat v roce 2007. Zatím ale není jasné, kdo zaplatí 160 mil. eur.
Druhý vítězný projekt představuje něco naprosto neobvyklého. Kdo někdy alespoň zdáli zahlédl periferie velkých latinskoamerických měst a viděl, jak zde jejich obyvatelé žijí, může mu připadat projekt skupiny venezuelských autorů skoro fantasmagorický. Navrhli, jak zlepšit životní úroveň v místech, kde přebývají lidé bez vody, elektřiny a jakékoliv další infrastruktury, kde nejsou cesty a nové "domy" se staví pořád dokola z toho, co je zrovna po ruce, a vždy znovu hned poté, co se sesune bahno ze svahu, na kterém stojí.
Venezuelský urbanistický projekt zaujal porotu nejen proto, že je připraven s maximální citlivostí a je velmi nenáročný na materiál, energii i finanční prostředky, ale také proto, že vtahuje místní obyvatelstvo jak do samotného plánování, tak i do realizace akce. V místech, kam se dosud neodvážili vkročit ani policisté, se postupně budují chodníčky a cesty, zpevňuje se podklad pro stavbu nových přístřeší. Další etapa má zahrnout výstavbu jednoduchých středisek lékařské péče a školních zařízení.
Na druhém místě v soutěži Holcim Awards se umístil široce koncipovaný revitalizační projekt pro údolí Mulini nedaleko Amalfi v Itálii a třetí příčku obsadil kanadský návrh zavedení zeleně v městské čtvrti v Montrealu.
CENY HOLCIM AWARDS for Sustainable Construction se v celosvětovém měřítku předávaly letos poprvé. Za iniciativou stojí Holcim Foundation, nadace podporovaná jednou z největších cementářských společností na světě - Holcim Ltd. Cílem iniciativy je podporovat stavební projekty, které překračují tradiční řešení a přitom splňují kritéria ekonomické efektivity, ekologické kvality a společenské zodpovědnosti. Na kritériích přitom spolupracovala nadace s renomovanými univerzitami.
Celková hodnota peněžních cen v prvním ročníku představovala 2,1 mil. USD.
Celosvětové soutěži v Bangkoku předcházela loni na podzim soutěžní kola v jednotlivých regionech. Právě tři nejlepší projekty z Evropy, Severní Ameriky, Latinské Ameriky, Afriky a Středního východu a Asie a Oceánie postoupily do závěrečného klání. Celkově bylo v soutěži Holcim Awards zaregistrováno 1500 projektů ze 118 zemí světa. Není bez zajímavosti, že také Česko poslalo do evropské soutěže 11 projektů, žádný z nich ale nezískal ocenění.
Podle Adele Naude Santosové, děkanky Fakulty architektury a plánování při americkém Massachusettském institutu technologií (MIT) a předsedkyně poroty, bylo rozhodování mezi celosvětově nejlepšími projekty velmi obtížné - proto také ponechali pomyslné zlato dvěma projektům.
Další ze členů poroty, profesor Hans-Rudolf Schalcher z Institutu stavitelství a managementu ve stavebnictví na Švýcarském federálním institutu technologie v Curychu (ETH Zurich), vedle MIT další z partnerských institucí Holcim Foundation, si myslí, že všechny oceněné projekty mají šanci na to, aby se realizovaly: "Například kanadský projekt už se uskutečňuje. Také italský má velkou podporu místních obyvatel a dokonce i peníze z provincie Salerno, čeká se na politické rozhodnutí. V Caracasu už se realizovaly dvě fáze projektu kultivace oblasti, toto je třetí, takže jsem si absolutně jistý, že se dokončí, i když není jasné, jak dlouho to bude trvat." Podle Schalcherova názoru panuje paradoxně největší nejistota kolem projektu ve Stuttgartu, i když už dostal před dvěma týdny zelenou. Teď teprve začnou všechna jednání a je třeba sehnat peníze.
Profesor Schalcher Ekonomu řekl, že když přijal pozvání do poroty, nepochyboval o tom, že mezi projekty uvidí rozdíl mezi "severem" a "jihem", jenže zjistil ještě něco jiného. "Zřejmý je také rozdíl mezi "východem" a "západem". To, co Američané považují za poslední technologie z hlediska udržitelného rozvoje, úspor, spotřeby energie a podobně, je v Evropě známo už několik desítek let. Evropa je v tomto směru na mnohem vyšší úrovni, více se stará a je ochotnější dávat na to peníze."
AUTOR: LIBUŠE BAUTZOVÁ
Bangkok
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích