Evropa žádá ekologický byznys
Kvůli ochraně přírody se nemusí zastavit ekonomický rozvoj, a naopak stavba
továren a dálnic nemusí zničit životní prostředí, shodla se většina účastníků
ekologické konference Zelený týden, která dnes končí v Bruselu. Pořádá ji
Evropská komise a účastní se jí zástupci vlád, ekologických organizací i velkých
firem z celého světa.
"Příkladem jsou dálnice - málokdo pochybuje, že jsou zapotřebí. Jenom je nutné
stavit je tak, aby nadělaly co nejmíň škody," řekl HN jeden z hlavních
organizátorů konference, bývalý náměstek českého ministra životního prostředí
Ladislav Miko. "Ochránci životního prostředí i zástupci průmyslu se obvykle
shodli, že by se většina průmyslových projektů dala uskutečnit bez dodatečných
sporů. Jenom by se na jejich přípravě musely podílet všechny strany už od
začátku. Pak by projektanti předem věděli, na které zájmy ochrany přírody mají
brát ohled."
Politici, kteří přemýšlejí ve čtyřletých nebo pětiletých cyklech svého volebního
období, ovšem chtějí nejdřív postavit "svůj" kousek a pochlubit se voličům.
"Přitom právě dálnice vyžaduje strategické plánování na mnoho let dopředu, aby
se pak nemusely vést dodatečně spory o to, kudy postavit další úsek," poznamenal
Miko.
Dálnice, velké silnice a železnice vadí divokým zvířatům nejvíce. Ta se přes ně
bojí přejít, případně na nich zahynou.
"V evropských zemích se postupně stává samozřejmostí, že se nad silnicemi
stavějí nadchody pro velká zvířata a podchody pro malé živočichy," konstatoval
Jan Plesník z české státní Agentury ochrany přírody a krajiny. K bezpečnému
přechodu zvířata dovede například vysázená hustá vegetace, která jim nedovolí
dostat se k silnici na jiném místě.
Divocí ptáci zase často umírají na sloupech elektrického vedení. I tomu se dá
zabránit umělými konstrukcemi kolem stožáru, na něž mohou ptáci usednout.
Jak dlouhodobé plánování, tak úpravy nutné pro ochranu přírody jsou pro
investory a provozovatele větší finanční zátěží, připustili účastníci bruselské
konference. Dá se ovšem předpokládat, že to evropské směrnice budou vyžadovat.
Kvůli ochraně přírody se nemusí zastavit ekonomický rozvoj, a naopak stavba továren a dálnic nemusí zničit životní prostředí, shodla se většina účastníků ekologické konference Zelený týden, která dnes končí v Bruselu. Pořádá ji Evropská komise a účastní se jí zástupci vlád, ekologických organizací i velkých firem z celého světa.
"Příkladem jsou dálnice - málokdo pochybuje, že jsou zapotřebí. Jenom je nutné stavit je tak, aby nadělaly co nejmíň škody," řekl HN jeden z hlavních organizátorů konference, bývalý náměstek českého ministra životního prostředí Ladislav Miko. "Ochránci životního prostředí i zástupci průmyslu se obvykle shodli, že by se většina průmyslových projektů dala uskutečnit bez dodatečných sporů. Jenom by se na jejich přípravě musely podílet všechny strany už od začátku. Pak by projektanti předem věděli, na které zájmy ochrany přírody mají brát ohled."
Politici, kteří přemýšlejí ve čtyřletých nebo pětiletých cyklech svého volebního období, ovšem chtějí nejdřív postavit "svůj" kousek a pochlubit se voličům. "Přitom právě dálnice vyžaduje strategické plánování na mnoho let dopředu, aby se pak nemusely vést dodatečně spory o to, kudy postavit další úsek," poznamenal Miko.
Dálnice, velké silnice a železnice vadí divokým zvířatům nejvíce. Ta se přes ně bojí přejít, případně na nich zahynou.
"V evropských zemích se postupně stává samozřejmostí, že se nad silnicemi stavějí nadchody pro velká zvířata a podchody pro malé živočichy," konstatoval Jan Plesník z české státní Agentury ochrany přírody a krajiny. K bezpečnému přechodu zvířata dovede například vysázená hustá vegetace, která jim nedovolí dostat se k silnici na jiném místě.
Divocí ptáci zase často umírají na sloupech elektrického vedení. I tomu se dá zabránit umělými konstrukcemi kolem stožáru, na něž mohou ptáci usednout.
Jak dlouhodobé plánování, tak úpravy nutné pro ochranu přírody jsou pro investory a provozovatele větší finanční zátěží, připustili účastníci bruselské konference. Dá se ovšem předpokládat, že to evropské směrnice budou vyžadovat.
"Příkladem jsou dálnice - málokdo pochybuje, že jsou zapotřebí. Jenom je nutné stavit je tak, aby nadělaly co nejmíň škody," řekl HN jeden z hlavních organizátorů konference, bývalý náměstek českého ministra životního prostředí Ladislav Miko. "Ochránci životního prostředí i zástupci průmyslu se obvykle shodli, že by se většina průmyslových projektů dala uskutečnit bez dodatečných sporů. Jenom by se na jejich přípravě musely podílet všechny strany už od začátku. Pak by projektanti předem věděli, na které zájmy ochrany přírody mají brát ohled."
Politici, kteří přemýšlejí ve čtyřletých nebo pětiletých cyklech svého volebního období, ovšem chtějí nejdřív postavit "svůj" kousek a pochlubit se voličům. "Přitom právě dálnice vyžaduje strategické plánování na mnoho let dopředu, aby se pak nemusely vést dodatečně spory o to, kudy postavit další úsek," poznamenal Miko.
Dálnice, velké silnice a železnice vadí divokým zvířatům nejvíce. Ta se přes ně bojí přejít, případně na nich zahynou.
"V evropských zemích se postupně stává samozřejmostí, že se nad silnicemi stavějí nadchody pro velká zvířata a podchody pro malé živočichy," konstatoval Jan Plesník z české státní Agentury ochrany přírody a krajiny. K bezpečnému přechodu zvířata dovede například vysázená hustá vegetace, která jim nedovolí dostat se k silnici na jiném místě.
Divocí ptáci zase často umírají na sloupech elektrického vedení. I tomu se dá zabránit umělými konstrukcemi kolem stožáru, na něž mohou ptáci usednout.
Jak dlouhodobé plánování, tak úpravy nutné pro ochranu přírody jsou pro investory a provozovatele větší finanční zátěží, připustili účastníci bruselské konference. Dá se ovšem předpokládat, že to evropské směrnice budou vyžadovat.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích