|
Na našem kontinentě existuje 450 letišť. Létá z nich pět tisíc letadel patřících 130 evropským leteckým společnostem, ročně přepraví miliardu cestujících.
U toho ale nezůstane, soudili odborníci, kteří se minulý týden sešli na konferenci Letecké dny 2006 pořádané ve Vídni ve spolupráci s Evropskou komisí. Někteří odhadovali, že do roku 2020 se počet přepravených pasažérů zdvojnásobí, podle jiných se má dokonce ztrojnásobit.
K cíli je zatím daleko
Avšak to se může stát jen za předpokladu, že se podaří snížit ekologickou zátěž z letecké dopravy. Například emise oxidu uhličitého, významného "skleníkového" plynu, který rozehřívá zeměkouli, se z letecké přepravy v Evropě zvýšily od roku 1990 o sedmdesát procent.
Evropská komise se tedy rozhodla tento trend změnit. Už v roce 2001 vyhlásila, po dohodě s průmyslem, cíl snížit do roku 2020 emise oxidu uhličitého na přepraveného cestujícího o polovinu. Což fakticky znamená zmenšit stejným dílem spotřebu paliva ve srovnání se stavem na začátku století. Dalším vyhlášeným úkolem je omezit emise oxidů dusíku na pětinu, a také snížit hluk z letecké přepravy o deset decibelů.
Účastníci vídeňské konference museli přiznat, že ke splnění těchto cílů mají zatím daleko. Pracují však na výzkumných programech, které by k nim měly vést.
Konstruktéři se v první řadě snaží zvýšit účinnost leteckých motorů. Zkoumají také na pohled nepatrné, ale fyzikálně významné změny tvaru letounů, zejména křídel. Díky nim by pak měla klesnout spotřeba, zplodiny i hluk. A ve vývoji jsou i nové materiály, například další typy hliníkových slitin, které mají letadla odlehčit, a přispět tak ke snížení spotřeby.
Několikrát otočené euro
"Žádný jednotlivý program nestačí k tomu, abychom dosáhli stanovených ekologických cílů. Může se nám to podařit jedině vzájemným propojením řady připravovaných projektů," řekl na konferenci Nick Peacock, vedoucí výzkumník britské společnosti Rolls-Royce, která pro letadla vyrábí motory.
A aby toho nebylo málo, je zřejmé, že ropné produkty jako palivo nemohou vydržet věčně.
"Využívání fosilních paliv bude muset brzy skončit," připomněl Jorgo Chatzimarkakis, německý europoslanec a člen výboru pro průmysl, výzkum a energii Evropského parlamentu. "Je na místě převést evropskou leteckou dopravu na biopaliva vyrobená ze zemědělských plodin."
Velké evropské aerolinie jsou v těžkém tlaku. Tlačí na ně konkurence z jiných světadílů, ale také malé, levné letecké společnosti. "Každé euro teď několikrát otočí, než je vydají. To dříve nebylo," povzdechl si v kuloárech zástupce firmy dodávající vybavení letadel, který ale požádal, aby nebyl jmenován.
V této situaci je samozřejmě na místě otázka, jak snadno budou nakonec letecké společnosti ochotny a schopny investovat do požadovaných ekologických změn. A také jak se to promítne do ceny letenek.
Omyl teroristů
Druhým bolavým místem, které se výrazně promítlo do jednání ve Vídni, jsou obavy z terorismu. Na vídeňské konferenci tomu bylo věnováno několik bloků jednání. Obvykle se však mluvilo jen o vylepšování už známých řešení - od preventivní kontroly pasažérů po bezpečnostní dveře, které v letadle oddělují piloty od cestujících. Někteří účastníci konference doporučovali zavést do všech letadel bezpečnostní kamery, které by přenášely dění na palubě do pilotní kabiny i do pozemního řídícího střediska.
Pomoci by však měla i nová technika. Lennaert Speijker, vedoucí vědecký pracovník z nizozemských Národních leteckých laboratoří, připomněl méně známý fakt o únoscích, kteří v září 2001 navedli dopravní letadla na New York a Washington. Podle vyšetřování si teroristé vybrali stroje Boeing, protože se - mylně - domnívali, že letouny konkurenčního Airbusu jsou vybaveny autopilotem, který jim nedovolí řízené přiblížení k zemi mimo letiště. "Takové zařízení však už nyní skutečně vyvíjíme," řekl Lennaert Speijker.
Obavy z automatického pilota
Další variantou, jak znemožnit případný únos letadla, je úplné nahrazení pilotů automatickým řízením, na které nemohou mít únosci žádný vliv. Mark Okrent z firmy Israel Aircraft Industries ve Vídni otevřeně mluvil o tom, že by cestující už v blízké budoucnosti mohla přepravovat letadla bez lidských pilotů. Jiní účastníci konference viděli civilní využití takto řízených letadel jen v malých strojích bez pasažérů, které například sledují dopravní situaci nebo monitorují lesní požáry.
"Postavit dopravní letadlo, které se obejde bez pilota, už dnes není technický problém," konstatoval Kurt Doppelbauer z rakouské firmy TTTech. Ta vyvíjí počítačové programy pro letadla i další dopravní prostředky. TTTech se také podílela na konstrukci robotických aut, která loni na podzim úspěšně projela jen pomocí počítačových programů Mohavskou pouští v USA.
"Tohle je ale především psychologická záležitost," shrnul Kurt Doppelbauer. "Nikdo si zatím nedokáže představit, že skutečně naloží cestující do velkého dopravního letadla, které budou pilotovat pouze automaty. Přesto by za pár let mohly bez lidské posádky běžně létat alespoň malé stroje, která by fungovaly jako aerotaxi."
Počet cestujících na evropských letištích se podle odhadů do roku 2020 zdvojnásobí až ztrojnásobí.
Budoucí letecké motory musí být úspornější. Společně s vhodně zvoleným tvarem křídel by měly přispět ke zmenšení spotřeby paliva i ke snížení hluku. Na snímku výroba tryskových motorů v britské firmě Rolls-Royce.
|
