V České republice jsou stovky kilometrů opuštěných železničních tratí.
Budou místo zrušených tratí cyklostezky?
Většina z nich byla již zrušena, některé tento osud kvůli nedostatku peněz na údržbu teprve čeká. Jakým způsobem je lze dále užitečně využít?
N adace Partnerství Brno zná řadu možností, jak se zrušenými tratěmi naložit - od zřizování muzejních železnic či tratí s drezínami, které jsou poháněny lidskou silou a slouží jako turistická atrakce, přes budování silnic nebo cyklostezek, až po rozprodej tratí po částech různým zájemcům. Každý z uvedených způsobů má svá pro a proti. Avšak žádný nenabízí tolik výhod jako konverze zrušených tratí na cyklostezky.
Prostřednictvím cyklostezek lze totiž zachovat jednu z největších urbanistických hodnot železničních tratí, a to jejich liniový charakter. Bezpečnost a terénní nenáročnost stezek ve spojení s možností multifunkčního užití může zásadně ovlivnit turistickou atraktivitu daného místa a díky rozvoji cestovního ruchu zvýšit příjmy a zaměstnanost obyvatel v regionu. Proto je třeba mít při budování cyklostezek na mysli také zajištění doprovodné infrastruktury - ubytovacích a stravovacích kapacit, parkovišť, odpočívadel, půjčoven kol nebo in-line bruslí. K tomuto účelu mohou výborně posloužit zrušené vlakové stanice a nádraží. Fungující programy konverze opuštěných železničních tratí na greenways - zelené stezky - mají například v USA, ve Španělsku, Belgii, Francii, Itálii i Velké Británii.
PŘEMĚNA OPUŠTĚNÝCH TRATÍ VÁZNE
Podle Nadace Partnerství také u nás můžeme zaregistrovat několik projektů, které mají v plánu využít tělesa zrušených železnic pro účely cyklistické dopravy. Jsou to cyklostezky Varhany v úseku Česká Lípa-Kamenický Šenov, Heřmaničky na bývalé trati Heřmanice-Frýdlant, Krásný Jez-Loket, dále cyklostezka budovaná v rámci projektu Nové Spojení v Praze, Cheb-Waldsassen, u Zábřehu na Moravě v úseku Lupěné-Hoštejn a také cyklotrasa Kuřim-Veverská Bítýška. Realizátory zmíněných projektů jsou města a obce z okolí zrušených železnic, z nichž jen několika se podařilo získat ke spolupráci i krajské úřady. S výjimkou posledně jmenovaného dosud žádný z uvedených projektů nedospěl do provozní fáze. Na vině jsou především zdlouhavá jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o výši ceny za odkoupení nebo pronájem trati. Bezúplatný převod pozemků zrušené tratě, o který města a obce usilují, se podařilo vyjednat pouze v Praze v projektu Nové Spojení. Jedinou cyklostezku v ČR postavenou na místě bývalé železniční tratě lze nalézt u České Lípy. Pro cyklisty i pěší ji vybudovalo v roce 2002 na své náklady město Česká Lípa. Měří asi čtyři kilometry a stala se součástí jedné z dálkových cyklotras v Libereckém kraji.
ZÁJEMCI O OBNOVU TRATĚ SPOJILI SÍLY
Starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný jedná o nevyužitém majetku s Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty již několik let. O čem konkrétně? Od roku 1900 sloužila ve Frýdlantském výběžku 10,5 kilometru dlouhá úzkorozchodná trať Frýdlant-Kunratice-Dětřichov-Heřmanice zvaná Heřmanička. Jako jediná na našem území měla saský rozchod 750 mm a díky napojení na trať Reichenau (Bogatynia) - Zittau (Žitava) byla také jedinou mezinárodní úzkorozchodnou tratí u nás. České dráhy (ČD) však v roce 1984 trať zrušily a o 14 let později její traťový svršek snesly.
"V roce 1991 se naše obec začala zajímat o převod budovy nevyužívaného nádraží a topírny na obec. Měla tam vzniknout turistická ubytovna, byty a informační centrum. České dráhy tehdy požadovaly tři milióny korun. O dvanáct let později jednala obec s ČD opět, ale bez výsledku. Před dvěma lety jsme požádali o převod trati z majetku SŽDC a nechali zpracovat studii k projektovému záměru vybudování cyklostezky. V roce 2005 byla žádost o převod trati z majetku SŽDC zablokována. Vzhledem k tomu, že na objektu bývalého nádraží začíná padat střecha i stropy a objekt je nebezpečný zejména pro děti, uvažuje obec o podání trestního oznámení," vysvětloval starosta Vladimír Stříbrný.
V roce 2004 vznikl Spolek Frýdlanské okresní dráhy (FOD), jehož záměrem je úzkokolejku zachránit a obnovit. Spolu s obcemi podél trati podal opět žádost o převod pozemků. Nejdříve chce obnovit její malou část jako muzejní objekt. Další část zrušené trati by sloužila jako cyklostezka a navázala by na mezinárodní Krakonošovu cyklostezku ER-2. V další etapě FOD uvažuje o postupné obnově celé trati s turistickým provozem. Ve frýdlantské i heřmanické výtopně by mohla být muzea a depa, v nádražní budově v Heřmanicích ubytovna, byty, restaurace. Tamním nadšencům k tomu chybí málo - jednoduchý, finančně nenáročný a rychlý převod trati a staveb. Poté by malé obce uvítaly podporu při získávání výhodných úvěrů. Cyklostezka a později i samotná trať by rozhodně byly zajímavým turistickým cílem, který by zvýšil turistickou přitažlivost regionu s vysokou nezaměstnaností, rozvinul místní ubytovací a stravovací kapacity i přeshraniční spolupráci s Polskem a Německem.
MARIÁNSKÉ RADČICE USILUJÍ O POZEMEK 20 LET
Podobné problémy s převodem pozemku pod bývalou tratí má i obec Mariánské Radčice u Litvínova, kde byla trať kvůli těžbě zrušená před třiceti lety. "Minimálně dvacet let se snažíme pozemek pod bývalou drahou získat. Bohužel jsme dostali od ČD dopis, že musíme oddělit pozemky, o které máme zájem, od trati, která tam již dávno není. Nechápu jak? Nevím, co mám dělat? Dnes pozemek slouží jako místo pro černé skládky. Na místě bývalé tratě by mohl být parčík a také dopravní hřiště, které by navazovalo na cyklotrasu mezi Mostem a Litvínovem," konstatovala starostka obce Mariánské Radčice Vlasta Tůmová.
KONEC BLOKACE MAJETKU?
Podle vysvětlení Ing. Bohuslava Navrátila, prvního náměstka generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty převod "drážního" majetku ovlivnilo několik skutečností: "Již v závěru roku 2002, tj. ještě v době bývalých Českých drah, s. o., byla na značnou část majetku uvalena exekuce, protože neuhradily své závazky. Další důvody pro dočasné pozastavení převodů majetku státu, s nímž má právo hospodařit SŽDC, souvisejí s transformací uvedené státní organizace, která se uskutečnila k 1. lednu 2003. Na Správu železniční dopravní cesty tak přešly i závazky bývalých ČD. Na jejich úhradu však SŽDC neměla prostředky. Řada věřitelů vymáhala své pohledávky soudní cestou a exekucí. Proto jsme nemohli s majetkem v roce 2003 a 2004 nakládat. V současné době jsou již prakticky všechny závazky a blokace nakládání s majetkem (až na drobné výjimky, které nemají právní opodstatnění) odstraněny."
Jak dále uvedl Ing. Bohuslav Navrátil, nakládání s majetkem bylo omezeno kvůli nutným změnám v katastru nemovitostí také v souvislosti s transformací. S "drážním" majetkem uvedeným v příloze zákona číslo 77/2002 Sb. mělo v období od 1. 1. 2003 do 30. 6. 2004 právo hospodařit Ministerstvo dopravy, následně změnou zákona přešlo toto právo od 1. 7. 2004 na SŽDC. V době od 1. 1. 2003 do 30. 6. 2004 bylo možné s tímto majetkem nakládat pouze v souladu se zákonem o státním majetku. U tohoto majetku muselo být v katastru nemovitostí převedeno právo hospodaření z bývalých Českých drah na Ministerstvo dopravy a následně pak na SŽDC. I uskutečnění těchto změn si vyžádalo čas.
Zdá se, že se právní vztahy mezi výše uvedenými institucemi vyjasňují. Věřme, že města i obce budou moci "drážní" majetek, který by jinak chátral, začít využívat.
AUTOR: Karel ŽÍTEK
N adace Partnerství Brno zná řadu možností, jak se zrušenými tratěmi naložit - od zřizování muzejních železnic či tratí s drezínami, které jsou poháněny lidskou silou a slouží jako turistická atrakce, přes budování silnic nebo cyklostezek, až po rozprodej tratí po částech různým zájemcům. Každý z uvedených způsobů má svá pro a proti. Avšak žádný nenabízí tolik výhod jako konverze zrušených tratí na cyklostezky.
Prostřednictvím cyklostezek lze totiž zachovat jednu z největších urbanistických hodnot železničních tratí, a to jejich liniový charakter. Bezpečnost a terénní nenáročnost stezek ve spojení s možností multifunkčního užití může zásadně ovlivnit turistickou atraktivitu daného místa a díky rozvoji cestovního ruchu zvýšit příjmy a zaměstnanost obyvatel v regionu. Proto je třeba mít při budování cyklostezek na mysli také zajištění doprovodné infrastruktury - ubytovacích a stravovacích kapacit, parkovišť, odpočívadel, půjčoven kol nebo in-line bruslí. K tomuto účelu mohou výborně posloužit zrušené vlakové stanice a nádraží. Fungující programy konverze opuštěných železničních tratí na greenways - zelené stezky - mají například v USA, ve Španělsku, Belgii, Francii, Itálii i Velké Británii.
PŘEMĚNA OPUŠTĚNÝCH TRATÍ VÁZNE
Podle Nadace Partnerství také u nás můžeme zaregistrovat několik projektů, které mají v plánu využít tělesa zrušených železnic pro účely cyklistické dopravy. Jsou to cyklostezky Varhany v úseku Česká Lípa-Kamenický Šenov, Heřmaničky na bývalé trati Heřmanice-Frýdlant, Krásný Jez-Loket, dále cyklostezka budovaná v rámci projektu Nové Spojení v Praze, Cheb-Waldsassen, u Zábřehu na Moravě v úseku Lupěné-Hoštejn a také cyklotrasa Kuřim-Veverská Bítýška. Realizátory zmíněných projektů jsou města a obce z okolí zrušených železnic, z nichž jen několika se podařilo získat ke spolupráci i krajské úřady. S výjimkou posledně jmenovaného dosud žádný z uvedených projektů nedospěl do provozní fáze. Na vině jsou především zdlouhavá jednání se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) o výši ceny za odkoupení nebo pronájem trati. Bezúplatný převod pozemků zrušené tratě, o který města a obce usilují, se podařilo vyjednat pouze v Praze v projektu Nové Spojení. Jedinou cyklostezku v ČR postavenou na místě bývalé železniční tratě lze nalézt u České Lípy. Pro cyklisty i pěší ji vybudovalo v roce 2002 na své náklady město Česká Lípa. Měří asi čtyři kilometry a stala se součástí jedné z dálkových cyklotras v Libereckém kraji.
ZÁJEMCI O OBNOVU TRATĚ SPOJILI SÍLY
Starosta Heřmanic Vladimír Stříbrný jedná o nevyužitém majetku s Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty již několik let. O čem konkrétně? Od roku 1900 sloužila ve Frýdlantském výběžku 10,5 kilometru dlouhá úzkorozchodná trať Frýdlant-Kunratice-Dětřichov-Heřmanice zvaná Heřmanička. Jako jediná na našem území měla saský rozchod 750 mm a díky napojení na trať Reichenau (Bogatynia) - Zittau (Žitava) byla také jedinou mezinárodní úzkorozchodnou tratí u nás. České dráhy (ČD) však v roce 1984 trať zrušily a o 14 let později její traťový svršek snesly.
"V roce 1991 se naše obec začala zajímat o převod budovy nevyužívaného nádraží a topírny na obec. Měla tam vzniknout turistická ubytovna, byty a informační centrum. České dráhy tehdy požadovaly tři milióny korun. O dvanáct let později jednala obec s ČD opět, ale bez výsledku. Před dvěma lety jsme požádali o převod trati z majetku SŽDC a nechali zpracovat studii k projektovému záměru vybudování cyklostezky. V roce 2005 byla žádost o převod trati z majetku SŽDC zablokována. Vzhledem k tomu, že na objektu bývalého nádraží začíná padat střecha i stropy a objekt je nebezpečný zejména pro děti, uvažuje obec o podání trestního oznámení," vysvětloval starosta Vladimír Stříbrný.
V roce 2004 vznikl Spolek Frýdlanské okresní dráhy (FOD), jehož záměrem je úzkokolejku zachránit a obnovit. Spolu s obcemi podél trati podal opět žádost o převod pozemků. Nejdříve chce obnovit její malou část jako muzejní objekt. Další část zrušené trati by sloužila jako cyklostezka a navázala by na mezinárodní Krakonošovu cyklostezku ER-2. V další etapě FOD uvažuje o postupné obnově celé trati s turistickým provozem. Ve frýdlantské i heřmanické výtopně by mohla být muzea a depa, v nádražní budově v Heřmanicích ubytovna, byty, restaurace. Tamním nadšencům k tomu chybí málo - jednoduchý, finančně nenáročný a rychlý převod trati a staveb. Poté by malé obce uvítaly podporu při získávání výhodných úvěrů. Cyklostezka a později i samotná trať by rozhodně byly zajímavým turistickým cílem, který by zvýšil turistickou přitažlivost regionu s vysokou nezaměstnaností, rozvinul místní ubytovací a stravovací kapacity i přeshraniční spolupráci s Polskem a Německem.
MARIÁNSKÉ RADČICE USILUJÍ O POZEMEK 20 LET
Podobné problémy s převodem pozemku pod bývalou tratí má i obec Mariánské Radčice u Litvínova, kde byla trať kvůli těžbě zrušená před třiceti lety. "Minimálně dvacet let se snažíme pozemek pod bývalou drahou získat. Bohužel jsme dostali od ČD dopis, že musíme oddělit pozemky, o které máme zájem, od trati, která tam již dávno není. Nechápu jak? Nevím, co mám dělat? Dnes pozemek slouží jako místo pro černé skládky. Na místě bývalé tratě by mohl být parčík a také dopravní hřiště, které by navazovalo na cyklotrasu mezi Mostem a Litvínovem," konstatovala starostka obce Mariánské Radčice Vlasta Tůmová.
KONEC BLOKACE MAJETKU?
Podle vysvětlení Ing. Bohuslava Navrátila, prvního náměstka generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty převod "drážního" majetku ovlivnilo několik skutečností: "Již v závěru roku 2002, tj. ještě v době bývalých Českých drah, s. o., byla na značnou část majetku uvalena exekuce, protože neuhradily své závazky. Další důvody pro dočasné pozastavení převodů majetku státu, s nímž má právo hospodařit SŽDC, souvisejí s transformací uvedené státní organizace, která se uskutečnila k 1. lednu 2003. Na Správu železniční dopravní cesty tak přešly i závazky bývalých ČD. Na jejich úhradu však SŽDC neměla prostředky. Řada věřitelů vymáhala své pohledávky soudní cestou a exekucí. Proto jsme nemohli s majetkem v roce 2003 a 2004 nakládat. V současné době jsou již prakticky všechny závazky a blokace nakládání s majetkem (až na drobné výjimky, které nemají právní opodstatnění) odstraněny."
Jak dále uvedl Ing. Bohuslav Navrátil, nakládání s majetkem bylo omezeno kvůli nutným změnám v katastru nemovitostí také v souvislosti s transformací. S "drážním" majetkem uvedeným v příloze zákona číslo 77/2002 Sb. mělo v období od 1. 1. 2003 do 30. 6. 2004 právo hospodařit Ministerstvo dopravy, následně změnou zákona přešlo toto právo od 1. 7. 2004 na SŽDC. V době od 1. 1. 2003 do 30. 6. 2004 bylo možné s tímto majetkem nakládat pouze v souladu se zákonem o státním majetku. U tohoto majetku muselo být v katastru nemovitostí převedeno právo hospodaření z bývalých Českých drah na Ministerstvo dopravy a následně pak na SŽDC. I uskutečnění těchto změn si vyžádalo čas.
Zdá se, že se právní vztahy mezi výše uvedenými institucemi vyjasňují. Věřme, že města i obce budou moci "drážní" majetek, který by jinak chátral, začít využívat.
AUTOR: Karel ŽÍTEK
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
