Zmíněné areály jsou ve své podstatě přírodní tělocvičny, které zahrnují delší trasu nebo okruh přírodních stezek pro běh a chůzi.
Neleníme v zeleni - tělocvična v přírodě v lesoparku Kamýk
1. VSTUPNÍ INFORMACE, POPIS ÚVODNÍHO STAVU
1.1. Úvod
Městská část Praha 12 je oblast s vysokým podílem ploch zeleně, které jsou však roztříštěny do několika vzájemně málo spojených celků. Jejich logické propojení a tvorba biokoridorů se daří zatím jen částečně. Tyto zelené plochy jsou obyvateli z širokého okolí spontánně využívány k rekreaci a turistice. Snahou městské části je nejen zprostředkovat těmto osobám dobré místo pro odpočinek a kvalitní vyžití v přírodě, ale také zabránit negativním prvkům tohoto procesu. Zásadní prioritou tedy je propojit systém zelených ploch v Praze 12 v zřetelně popsaný systém udržovaných cest a cyklotras a rozprostřít tak zátěž některých zvláště atraktivních lokalit nebo oblastí s okolní vysokou kumulací sídelních ploch na větší oblast a nabídnout tak občanům více alternativ. Současně je také cílem zaměřit se na nejvýznamnější nebo nejpotřebnější lokality a řešit zde aktuální problémy nebo naplňovat požadavky místních obyvatel.
V tomto směru se podařilo rozvinout spolupráci mezi městskou částí, občanskými sdruženími i dalšími subjekty a realizovat v roce 2004 projekt „Zaostřeno na Modřanskou rokli“, kdy se podařilo zbudovat naučnou stezku, cyklotrasu a provést úklidy a úpravy prostranství v Modřanské rokli. Nyní předkládáme závěrečnou zprávu projektu „Neleníme v zeleni aneb tělocvična v přírodě pro Kamýk“, který za podpory MČ Praha 12, Nestlé Česko, s.r.o., MŽP ČR a Nadace VIA zrealizovala naše organizace.
2. PROJEKT NELENÍME V ZELENI – TĚLOCVIČNA V PŘÍRODĚ PRO KAMÝK
2.1. Partneři projektu
Hlavními partnery a tvůrci projektu byli:
- 01/71. základní organizace Českého svazu ochránců přírody Koniklec
- MČ Praha12
- Nestlé Česko, s.r.o.
- MŽP ČR
- Nadace VIA
- Hlavní město Praha
- Ekocentrum Podhoubí
- Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze
2.2. Historie a úvod do problematiky přírodních tělocvičen
Koncem 60. let 20. století se ve větší míře začaly odborné sportovní, ale i vědecké kruhy zajímat o problematiku volného času a o tzv. volnočasové aktivity. V řadě studií se ukazovalo, že důležitou součástí volnočasových aktivit je pobyt v přírodě, rekreační a sportovní aktivity v přírodě . Hovořilo se s velkým důrazem o tom, že moderní člověk nesmí ztrácet kontakt s přírodním prostředím. Tato tendence byla zřejmá ve velkých městech a především v Praze. Později, koncem 60. a začátkem 70. let dvacátého století začala být podporována výstavba tzv. areálů zdraví, lesních tělocvičen, posiloven pod otevřeným nebem a různých typů stezek pro běh a cvičení. V samotné Praze a jejím nejbližším okolí vzniklo téměř dvacet těchto areálů zdraví. Organizátoři a vedoucí hledali inspiraci pro výstavbu takových zařízení ve skandinávských a německy mluvících zemích. Avšak dnes vidíme, že i v českých zemích bylo možné najít dávné kořeny v sokolském hnutí (sokolský pobyt v přírodě) i ve skautingu. Vlna nadšení a pozornosti pro budování a využívání takových zařízení postupně upadala. Koncem 80. let už většina z vybudovaných zařízení nebyla plně funkční. Povědomí o takovémto způsobu cvičení se udržovalo v Sokole, v asociaci sportů pro všechny, v turistických oddílech a na první vysoké tělovýchovné škole UK FTVS Praha.
V některých zemích se však přírodní cvičební plochy a stezky dále budovaly a rozvíjely. Zářným příkladem je Švýcarsko, kde nyní najdeme více než 600 funkčních přírodních sportovišť známých pod jménem „Vita Parcours“. Vrátíme-li se do dnešní uspěchané doby a do velkého města jako je Praha vidíme, že opět nastal čas, abychom navázali na dřívější zkušenosti a začali se intenzivně zabývat budováním různých typů přírodních sportovních areálů.
2.3. Obecný popis, funkce a význam tělocvičen v přírodě
Zmíněné areály jsou ve své podstatě přírodní tělocvičny, které zahrnují delší trasu nebo okruh přírodních stezek pro běh a chůzi. Podél těchto stezek jsou umístěny různé typy stanovišť, které svým uspořádáním a návody na informačních tabulích vybízí návštěvníky k procvičování a posilování různých tělesných partií a zvyšování kondice obecně.
Autoři „Studie rozvoje sportovních přírodních areálů v Libereckém kraji„ Neuman, Vomáčko a Boštíková spojují současné sportovní areály s tendencemi, které jsou charakterizovány moderními směry zakládajícími si na termínu „outdoor„. Jinými slovy, hovoří se o rekreaci v přírodě (outdoor recreation), o výchově v přírodě (outdoor education) a o dobrodružné výchově v přírodě (outdoor adventure education). Samozřejmě mají přírodní cvičební areály blízký vztah k dětským hřištím, které mají v zahraničí své asociace (Playing Fields Association, Adventure playgrounds aj. ). Autoři zmiňované studie po analýze konstatovali, že téma přírodních sportovních areálů je třeba řešit ve větší šíři, a proto se pokusili o pracovní typologii různých přírodních hřišť a sportovních či rekreačních ploch, ze které také vychází tento projekt včetně zařazení a uspořádání prvků tělocvičny v Kamýku.
V okolí mnohých měst například ve Skandinavii, Německu, Francii či Belgii nacházíme velmi rozmanitá a obsahově promyšlená hřiště, která dávají nejen dětem velké možnosti pohybového vyžití spojeného s dobrodružnými prvky. Je však třeba dodat, že pojem areál je nadnesený, neboť nikde v naší republice nevznikl dosud komplexní areál zahrnující cvičební stanoviště i sociální zázemí pro návštěvníky a cvičící. Tak nákladná výstavba není v našich podmínkách reálná. Vídáme ji ale běžně v některých evropských státech. V Praze je proto kladen důraz také na to, aby byli potencionální uživatelé přírodních tělocvičen schopni se v krátké době a nejlépe pěšky nebo na jízdním kole dopravit do místa areálu. Tento požadavek nejlépe splňují zelené plochy uprostřed husté zástavby.
2.4. Přírodní tělocvična v lesoparku Kamýk - zdůvodnění výběru lokality
Přihlédneme-li v širších teoretických i aplikačních úvahách ke konkrétní situaci v Praze 12, vidíme, že lesopark Kamýk je vzhledem ke své poloze a rekreačnímu zaměření velmi vhodnou lokalitou splňující všechny základní kritéria:
- vysoká hustota okolní zástavby
- dostatečný rozměr zelené plochy a vyhovující infrastruktura
- vysoká frekvence celoročního využití obyvateli
- snadná a nenáročná doprava do místa (pěšky, na jízdním kole)
3. VLASTNÍ REALIZACE PROJEKTU
3.1. Postup hlavních etap realizace výstavby přírodní tělocvičny
1. Fundraising a medializace projektu
2. Organizace semináře pro veřejnost o významu a možnostech tělocvičny v přírodě, diskuse nad vhodností a umístěním dílčích prvků, průzkumy, návrhy dětí, srovnání s dostupnými daty ze zahraničí. Seminář se konal dne 26.5.2005 v ZŠ Angelovova v Praze 12
3. Zadání výroby prvků (fa ABC-Team) včetně záruky atestace kvality a bezpečnosti
4. Práce při tvorbě doprovodného informačního zázemí. Zcela originálně, prakticky celovýtvarně jako originály byla provedena každá z osmi tabulí naučné stezky. Tabule obsahují zejména sportovní informace obecné (rozcvičení, vhodné cviky), ale i obrazové ekosystémové pojetí pozorování přírody. Dále byly vyznačeny tři běžecké tratě.
5. Ekologické výukové programy – ihned po otevření areálu byla zpracována nabídka koprogramů pro ZŠ pro lokalitu Kamýk a jsou připravovány první ekologické výukové programy
3.2. Příprava semináře a medializace projektu, informování veřejnosti
- Články v místním tisku i na webových stránkách
- Vylepení cca 100 plakátů informujících o konání semináře v okolí lesoparku
- Informování na místních ZŠ, zapojení žáků
3.3. Seminář pro veřejnost
Účastníci semináře byli seznámeni dle stanoveného programu se záměrem realizace projektu, byly předneseny příspěvky a představeny dosud proběhlé aktivity (zápis ze semináře viz níže). Z uvedených informací pak účastníci rozhodovali o dalším průběhu projektu, výběru dodovatele prvků, apod. Výběr z některých prezentací nyní uvádíme.
3.3.1. Nápady žáků z provedené ankety na dvou ZŠ
Tělocvičné prvky
- trať s vyznačením okruhu
- vyčlenit stromy, po kterých by se mohlo lézt
- soustava provazů, sítě na lezení a šplhání – vodorovné, svislé
- opičí dráha z provazů
- svislé tyče na šplhání
- žebřiny
- kladina, zapuštěné klády
- dřevěná koza (různé velikosti) napevno zabudovaná
- pevná hrazda na vzpírání
- terče na lukostřelbu nebo šipky
- sestava špalků na skákání a přeskakování, obíhání atd.
- překážková dráha z pneumatik
- svislá či nakloněná horolezecká stěna
- dráha na skok do dálky
- síť na volejbal mezi stromy - posuvná
- basketbalový koš na kůlu (starém stromě)
- ping-pongový stůl
- dráha na kolečkové brusle
- běžecká dráha 60m
- hřiště na plážový volejbal
- cyklistická dráha
- cross stezka pro kola
- prostor na airsoft, paintball
- hřiště s umělým povrchem (fotbal)
- U-rampa, můstky pro skateboard
Herní prvky
- houpačky visací (i z pneumatik), oboustranné
- houpací síť
- klouzačky
- kolotoč (z pneumatik)
- pískoviště
- prolézačky
Ostatní nápady
- lavičky, odpočívadla
- altán s lavičkami
- záchodky
- odpadkové a „psí“ koše
- pročistit celý les a potok
- stálá krmítka pro zvěř (ne haraburdí na stromech)
- studánka, studna
3.3.2. Výběr typů konstrukce prvků a předběžně i nejvhodnějšího dodavatele
Diskutován byl zejména materiál použitý k výrobě prvků (kov, dřevo) a vhodný dodavatel. Prezentováno bylo zhruba pět typů dodavatelů. Následně bylo dle dohodnutých pravidel zadáno výběrové řízení. Nejvhodnější se nakonec ukázala být firma ABC-team, která instalaci prvků zrealizovala.
ABC-team - Praha
Hřiště.cz - Brno
Kvaton - Srní
Tomovy parky - Turnov
HAGS - Praha
3.3.3. Zkušenosti ze zahraničí, tělocvičny v přírodě ve světě
Byly prezentovány typy tělocvičen v přírodě ve světě (Vita Parcours), jejich tradice a množství v západní a severní Evropě, způsoby jejich výstavby a doprovodné související služby a značení. Níže je malá ukázka z prezentovaného příspěvku.
Zápis z veřejného semináře k projektu "Neleníme v zeleni“
26.5.2005, ZŠ Angelovova
3.4. Realizace výstavby areálu Neleníme v zeleni
3.4.1. Seznam instalovaných cvičebních prvků včetně fotodokumentace
1. Překážková dráha pětidílná
2. Trojdílná hrazda
3. Bradla
4. Horizontální žebříky
5. Žebřiny
6. Posilovalo
7. Kladina
3.4.2. Tabule naučné stezky
Tabule naučné stezky byly zpracovány jako originály výtvarnicí, jsou celokreslené. V rámečku tabule jsou motivy z areálu tělocvičny v přírodě, prezentováni sponzoři a partneři projektu a znázorněny nepovolené aktivity v lesoparku Kamýk. Dále je na každé tabuli přírodovědné téma a návod k použití cvičebního prvku. Tabule jsou vytištěny na speciální samolepku, mají ochrannou vrstvu proti UV záření a izolační vrstvu, která umožňuje při znečištění tabule fixou nebo sprejem jeho snadné vyčištění organickým rozpouštědlem. Samolepka je instalována na pevném pozinkovém plechu, který je důkladně vešroubován do rámu stojanu, který je z velmi pevné lisované překližky, stojan je pak ze silných trámů, vše ošetřeno trojím nátěrem palisandrovým mořidlem.
Seznam tabulí naučné stezky s tématy:
První tabule – informativní, mapa lesoparku s vyznačením běžeckých tras a umístění prvků, časy a výkony zaběhnutých okruhů
Druhá tabule – hajní byliny, pokyny k cvičení na prvku Překážky
Třetí tabule – lesní ptáci, pokyny k cvičení na prvku Hrazdy
Čtvrtá tabule – stromy, , pokyny k cvičení na prvku Bradla
Pátá tabule – bezobratlí živočichové žijící v mechu a dřevě, pokyny k cvičení na prvku Horizontální žebříky
Šestá tabule – retenční nádrž, pokyny k cvičení na prvku Žebřiny
Sedmá tabule – savci, , pokyny k cvičení na prvku Posilovadlo
Osmá tabule – bezobratlí keřového patra, pokyny k cvičení na prvku Kladina
3.4.3. Běžecké trasy a mapa lesoparku Kamýk s umístěním cvičebních prvků
Součástí areálu tělocvičny v přírodě v lesoparku Kamýk jsou také tři značené běžecké trasy o délce 1375, 1915 a 2060 metrů. Značení je provedeno formou barevných čtverců a šipek na stromech. Vnitřní trasa (zelená) spojuje okruh cvičebních prvků a je značená po 100 metrech číselným označeným uběhnutého úseku.
3.4.4. Slavnostní otevření naučné stezky a tělocvičny v přírodě, soutěž pro žáky ZŠ, anketa pro veřejnost
Ve středu 5.10.2005 od 14 hodin proběhlo v lesoparku Kamýk na Praze 12 slavnostní otevření areálu „Neleníme v zeleni“ – tělocvična v přírodě a naučná stezka. Na veřejném prostranství přibylo 7 cvičebních prvků, 8 tabulí naučné stezky a 3 značené běžecké trasy o vzdálenostech 1375 – 2160 metrů.
Otevření se zúčastnili zástupci realizátora projektu 01/71. ZO ČSOP Koniklec, starosta MČ Praha 12 Petr Hána a zástupkyně starosty Ing. Jandová a JUDr. Chudomelová a zástupkyně Nestlé Česko, s.r.o. Ing. Blecherová. Další sponzoři a partneři, kteří se podíleli při realizaci projektu byli MŽP ČR, Hlavní město Praha, Nadace VIA, Ekocentrum Podhoubí a FTVS UK.
Současně proběhla soutěž pro žáky ZŠ na Praze 12, ve které mohli vybraní zástupci škol změřit síly ve zdatnosti a znalostech z ekologie. První dvě místa obsadili žáci ZŠ TGM, třetí místo pak soutěžní skupina ze ZŠ.
V průběhu akce byl také na stánku prezentován projekt MČ Praha 12 podpořený EU v rámci JPD pro Cíl 2: „Zkvalitnění veřejné infrastruktury ve vybraných lokalitách MČ Praha 12 – Etapa 2005“ a proběhla anketa pro veřejnost, která si kladla za cíl informovat o právě vystavěném areálu a zjistit názory veřejnosti (pozitivní dojmy, ale i kritiku).
4. Hlavní řešitelé projektu
- Ing. Hana Jandová – zástupkyně starosty MČ Praha 12
- RNDr. Milena Ježková – OŽP ÚMČ Praha 12
- MUDr. Hynek Jebavý - absolvent 2. lékařské fakulty UK, v loňském roce student bakalářského programu Přírodovědecké fakulty UK, katedra ochrany životního prostředí. V organizaci působí od roku 1988, od roku 1996 jako místopředseda organizace a hlavní vedoucí dětského oddílu Koniklec, v současné době pracuje v organizaci jako hospodář ZO a koordinátor projektů. V roce 1998 se stal členem Stráže ochrany přírody a krajiny MHMP pro oblast hlavního města Prahy. Za dobu svého působení v organizaci realizoval řadu projektů praktické ochrany životního prostředí lokálního charakteru (mapování a rekognoskace pouliční zeleně, mapování výskytu jírovce maďala včetně snižování populace klíněnky jírovcové, mapování a sanace černých skládek, apod.). Realizoval přednášky a projekty s tématikou ekologické výchovy a osvěty pro žáky ZŠ. V roce 2004 byl hlavním realizátorem projektů tvorby naučných stezek v PP Modřanská rokle v Praze 12 a v parku Vrch sv. Kříže v Praze 3.
- PhDr. Milena Pouchová - absolventka Pedagogické fakulty UK, obor biologie – rodinná výchova. Členkou organizace je od roku 2004. Realizuje spolupráci se ZŠ v Praze 12 a provádí výukové programy v terénu. Je autorkou textů naučné stezky a informační brožury pro Modřanskou rokli.
- Ing. Zdeněk Tolde – absolvent ČVUT Praha, předseda organizace ČSOP Koniklec.
1.1. Úvod
Městská část Praha 12 je oblast s vysokým podílem ploch zeleně, které jsou však roztříštěny do několika vzájemně málo spojených celků. Jejich logické propojení a tvorba biokoridorů se daří zatím jen částečně. Tyto zelené plochy jsou obyvateli z širokého okolí spontánně využívány k rekreaci a turistice. Snahou městské části je nejen zprostředkovat těmto osobám dobré místo pro odpočinek a kvalitní vyžití v přírodě, ale také zabránit negativním prvkům tohoto procesu. Zásadní prioritou tedy je propojit systém zelených ploch v Praze 12 v zřetelně popsaný systém udržovaných cest a cyklotras a rozprostřít tak zátěž některých zvláště atraktivních lokalit nebo oblastí s okolní vysokou kumulací sídelních ploch na větší oblast a nabídnout tak občanům více alternativ. Současně je také cílem zaměřit se na nejvýznamnější nebo nejpotřebnější lokality a řešit zde aktuální problémy nebo naplňovat požadavky místních obyvatel.
V tomto směru se podařilo rozvinout spolupráci mezi městskou částí, občanskými sdruženími i dalšími subjekty a realizovat v roce 2004 projekt „Zaostřeno na Modřanskou rokli“, kdy se podařilo zbudovat naučnou stezku, cyklotrasu a provést úklidy a úpravy prostranství v Modřanské rokli. Nyní předkládáme závěrečnou zprávu projektu „Neleníme v zeleni aneb tělocvična v přírodě pro Kamýk“, který za podpory MČ Praha 12, Nestlé Česko, s.r.o., MŽP ČR a Nadace VIA zrealizovala naše organizace.
2. PROJEKT NELENÍME V ZELENI – TĚLOCVIČNA V PŘÍRODĚ PRO KAMÝK
2.1. Partneři projektu
Hlavními partnery a tvůrci projektu byli:
- 01/71. základní organizace Českého svazu ochránců přírody Koniklec
- MČ Praha12
- Nestlé Česko, s.r.o.
- MŽP ČR
- Nadace VIA
- Hlavní město Praha
- Ekocentrum Podhoubí
- Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy v Praze
2.2. Historie a úvod do problematiky přírodních tělocvičen
Koncem 60. let 20. století se ve větší míře začaly odborné sportovní, ale i vědecké kruhy zajímat o problematiku volného času a o tzv. volnočasové aktivity. V řadě studií se ukazovalo, že důležitou součástí volnočasových aktivit je pobyt v přírodě, rekreační a sportovní aktivity v přírodě . Hovořilo se s velkým důrazem o tom, že moderní člověk nesmí ztrácet kontakt s přírodním prostředím. Tato tendence byla zřejmá ve velkých městech a především v Praze. Později, koncem 60. a začátkem 70. let dvacátého století začala být podporována výstavba tzv. areálů zdraví, lesních tělocvičen, posiloven pod otevřeným nebem a různých typů stezek pro běh a cvičení. V samotné Praze a jejím nejbližším okolí vzniklo téměř dvacet těchto areálů zdraví. Organizátoři a vedoucí hledali inspiraci pro výstavbu takových zařízení ve skandinávských a německy mluvících zemích. Avšak dnes vidíme, že i v českých zemích bylo možné najít dávné kořeny v sokolském hnutí (sokolský pobyt v přírodě) i ve skautingu. Vlna nadšení a pozornosti pro budování a využívání takových zařízení postupně upadala. Koncem 80. let už většina z vybudovaných zařízení nebyla plně funkční. Povědomí o takovémto způsobu cvičení se udržovalo v Sokole, v asociaci sportů pro všechny, v turistických oddílech a na první vysoké tělovýchovné škole UK FTVS Praha.
V některých zemích se však přírodní cvičební plochy a stezky dále budovaly a rozvíjely. Zářným příkladem je Švýcarsko, kde nyní najdeme více než 600 funkčních přírodních sportovišť známých pod jménem „Vita Parcours“. Vrátíme-li se do dnešní uspěchané doby a do velkého města jako je Praha vidíme, že opět nastal čas, abychom navázali na dřívější zkušenosti a začali se intenzivně zabývat budováním různých typů přírodních sportovních areálů.
2.3. Obecný popis, funkce a význam tělocvičen v přírodě
Zmíněné areály jsou ve své podstatě přírodní tělocvičny, které zahrnují delší trasu nebo okruh přírodních stezek pro běh a chůzi. Podél těchto stezek jsou umístěny různé typy stanovišť, které svým uspořádáním a návody na informačních tabulích vybízí návštěvníky k procvičování a posilování různých tělesných partií a zvyšování kondice obecně.
Autoři „Studie rozvoje sportovních přírodních areálů v Libereckém kraji„ Neuman, Vomáčko a Boštíková spojují současné sportovní areály s tendencemi, které jsou charakterizovány moderními směry zakládajícími si na termínu „outdoor„. Jinými slovy, hovoří se o rekreaci v přírodě (outdoor recreation), o výchově v přírodě (outdoor education) a o dobrodružné výchově v přírodě (outdoor adventure education). Samozřejmě mají přírodní cvičební areály blízký vztah k dětským hřištím, které mají v zahraničí své asociace (Playing Fields Association, Adventure playgrounds aj. ). Autoři zmiňované studie po analýze konstatovali, že téma přírodních sportovních areálů je třeba řešit ve větší šíři, a proto se pokusili o pracovní typologii různých přírodních hřišť a sportovních či rekreačních ploch, ze které také vychází tento projekt včetně zařazení a uspořádání prvků tělocvičny v Kamýku.
V okolí mnohých měst například ve Skandinavii, Německu, Francii či Belgii nacházíme velmi rozmanitá a obsahově promyšlená hřiště, která dávají nejen dětem velké možnosti pohybového vyžití spojeného s dobrodružnými prvky. Je však třeba dodat, že pojem areál je nadnesený, neboť nikde v naší republice nevznikl dosud komplexní areál zahrnující cvičební stanoviště i sociální zázemí pro návštěvníky a cvičící. Tak nákladná výstavba není v našich podmínkách reálná. Vídáme ji ale běžně v některých evropských státech. V Praze je proto kladen důraz také na to, aby byli potencionální uživatelé přírodních tělocvičen schopni se v krátké době a nejlépe pěšky nebo na jízdním kole dopravit do místa areálu. Tento požadavek nejlépe splňují zelené plochy uprostřed husté zástavby.
2.4. Přírodní tělocvična v lesoparku Kamýk - zdůvodnění výběru lokality
Přihlédneme-li v širších teoretických i aplikačních úvahách ke konkrétní situaci v Praze 12, vidíme, že lesopark Kamýk je vzhledem ke své poloze a rekreačnímu zaměření velmi vhodnou lokalitou splňující všechny základní kritéria:
- vysoká hustota okolní zástavby
- dostatečný rozměr zelené plochy a vyhovující infrastruktura
- vysoká frekvence celoročního využití obyvateli
- snadná a nenáročná doprava do místa (pěšky, na jízdním kole)
3. VLASTNÍ REALIZACE PROJEKTU
3.1. Postup hlavních etap realizace výstavby přírodní tělocvičny
1. Fundraising a medializace projektu
2. Organizace semináře pro veřejnost o významu a možnostech tělocvičny v přírodě, diskuse nad vhodností a umístěním dílčích prvků, průzkumy, návrhy dětí, srovnání s dostupnými daty ze zahraničí. Seminář se konal dne 26.5.2005 v ZŠ Angelovova v Praze 12
3. Zadání výroby prvků (fa ABC-Team) včetně záruky atestace kvality a bezpečnosti
4. Práce při tvorbě doprovodného informačního zázemí. Zcela originálně, prakticky celovýtvarně jako originály byla provedena každá z osmi tabulí naučné stezky. Tabule obsahují zejména sportovní informace obecné (rozcvičení, vhodné cviky), ale i obrazové ekosystémové pojetí pozorování přírody. Dále byly vyznačeny tři běžecké tratě.
5. Ekologické výukové programy – ihned po otevření areálu byla zpracována nabídka koprogramů pro ZŠ pro lokalitu Kamýk a jsou připravovány první ekologické výukové programy
3.2. Příprava semináře a medializace projektu, informování veřejnosti
- Články v místním tisku i na webových stránkách
- Vylepení cca 100 plakátů informujících o konání semináře v okolí lesoparku
- Informování na místních ZŠ, zapojení žáků
3.3. Seminář pro veřejnost
Účastníci semináře byli seznámeni dle stanoveného programu se záměrem realizace projektu, byly předneseny příspěvky a představeny dosud proběhlé aktivity (zápis ze semináře viz níže). Z uvedených informací pak účastníci rozhodovali o dalším průběhu projektu, výběru dodovatele prvků, apod. Výběr z některých prezentací nyní uvádíme.
3.3.1. Nápady žáků z provedené ankety na dvou ZŠ
Tělocvičné prvky
- trať s vyznačením okruhu
- vyčlenit stromy, po kterých by se mohlo lézt
- soustava provazů, sítě na lezení a šplhání – vodorovné, svislé
- opičí dráha z provazů
- svislé tyče na šplhání
- žebřiny
- kladina, zapuštěné klády
- dřevěná koza (různé velikosti) napevno zabudovaná
- pevná hrazda na vzpírání
- terče na lukostřelbu nebo šipky
- sestava špalků na skákání a přeskakování, obíhání atd.
- překážková dráha z pneumatik
- svislá či nakloněná horolezecká stěna
- dráha na skok do dálky
- síť na volejbal mezi stromy - posuvná
- basketbalový koš na kůlu (starém stromě)
- ping-pongový stůl
- dráha na kolečkové brusle
- běžecká dráha 60m
- hřiště na plážový volejbal
- cyklistická dráha
- cross stezka pro kola
- prostor na airsoft, paintball
- hřiště s umělým povrchem (fotbal)
- U-rampa, můstky pro skateboard
Herní prvky
- houpačky visací (i z pneumatik), oboustranné
- houpací síť
- klouzačky
- kolotoč (z pneumatik)
- pískoviště
- prolézačky
Ostatní nápady
- lavičky, odpočívadla
- altán s lavičkami
- záchodky
- odpadkové a „psí“ koše
- pročistit celý les a potok
- stálá krmítka pro zvěř (ne haraburdí na stromech)
- studánka, studna
3.3.2. Výběr typů konstrukce prvků a předběžně i nejvhodnějšího dodavatele
Diskutován byl zejména materiál použitý k výrobě prvků (kov, dřevo) a vhodný dodavatel. Prezentováno bylo zhruba pět typů dodavatelů. Následně bylo dle dohodnutých pravidel zadáno výběrové řízení. Nejvhodnější se nakonec ukázala být firma ABC-team, která instalaci prvků zrealizovala.
ABC-team - Praha
Hřiště.cz - Brno
Kvaton - Srní
Tomovy parky - Turnov
HAGS - Praha
3.3.3. Zkušenosti ze zahraničí, tělocvičny v přírodě ve světě
Byly prezentovány typy tělocvičen v přírodě ve světě (Vita Parcours), jejich tradice a množství v západní a severní Evropě, způsoby jejich výstavby a doprovodné související služby a značení. Níže je malá ukázka z prezentovaného příspěvku.
Zápis z veřejného semináře k projektu "Neleníme v zeleni“
26.5.2005, ZŠ Angelovova
3.4. Realizace výstavby areálu Neleníme v zeleni
3.4.1. Seznam instalovaných cvičebních prvků včetně fotodokumentace
1. Překážková dráha pětidílná
2. Trojdílná hrazda
3. Bradla
4. Horizontální žebříky
5. Žebřiny
6. Posilovalo
7. Kladina
3.4.2. Tabule naučné stezky
Tabule naučné stezky byly zpracovány jako originály výtvarnicí, jsou celokreslené. V rámečku tabule jsou motivy z areálu tělocvičny v přírodě, prezentováni sponzoři a partneři projektu a znázorněny nepovolené aktivity v lesoparku Kamýk. Dále je na každé tabuli přírodovědné téma a návod k použití cvičebního prvku. Tabule jsou vytištěny na speciální samolepku, mají ochrannou vrstvu proti UV záření a izolační vrstvu, která umožňuje při znečištění tabule fixou nebo sprejem jeho snadné vyčištění organickým rozpouštědlem. Samolepka je instalována na pevném pozinkovém plechu, který je důkladně vešroubován do rámu stojanu, který je z velmi pevné lisované překližky, stojan je pak ze silných trámů, vše ošetřeno trojím nátěrem palisandrovým mořidlem.
Seznam tabulí naučné stezky s tématy:
První tabule – informativní, mapa lesoparku s vyznačením běžeckých tras a umístění prvků, časy a výkony zaběhnutých okruhů
Druhá tabule – hajní byliny, pokyny k cvičení na prvku Překážky
Třetí tabule – lesní ptáci, pokyny k cvičení na prvku Hrazdy
Čtvrtá tabule – stromy, , pokyny k cvičení na prvku Bradla
Pátá tabule – bezobratlí živočichové žijící v mechu a dřevě, pokyny k cvičení na prvku Horizontální žebříky
Šestá tabule – retenční nádrž, pokyny k cvičení na prvku Žebřiny
Sedmá tabule – savci, , pokyny k cvičení na prvku Posilovadlo
Osmá tabule – bezobratlí keřového patra, pokyny k cvičení na prvku Kladina
3.4.3. Běžecké trasy a mapa lesoparku Kamýk s umístěním cvičebních prvků
Součástí areálu tělocvičny v přírodě v lesoparku Kamýk jsou také tři značené běžecké trasy o délce 1375, 1915 a 2060 metrů. Značení je provedeno formou barevných čtverců a šipek na stromech. Vnitřní trasa (zelená) spojuje okruh cvičebních prvků a je značená po 100 metrech číselným označeným uběhnutého úseku.
3.4.4. Slavnostní otevření naučné stezky a tělocvičny v přírodě, soutěž pro žáky ZŠ, anketa pro veřejnost
Ve středu 5.10.2005 od 14 hodin proběhlo v lesoparku Kamýk na Praze 12 slavnostní otevření areálu „Neleníme v zeleni“ – tělocvična v přírodě a naučná stezka. Na veřejném prostranství přibylo 7 cvičebních prvků, 8 tabulí naučné stezky a 3 značené běžecké trasy o vzdálenostech 1375 – 2160 metrů.
Otevření se zúčastnili zástupci realizátora projektu 01/71. ZO ČSOP Koniklec, starosta MČ Praha 12 Petr Hána a zástupkyně starosty Ing. Jandová a JUDr. Chudomelová a zástupkyně Nestlé Česko, s.r.o. Ing. Blecherová. Další sponzoři a partneři, kteří se podíleli při realizaci projektu byli MŽP ČR, Hlavní město Praha, Nadace VIA, Ekocentrum Podhoubí a FTVS UK.
Současně proběhla soutěž pro žáky ZŠ na Praze 12, ve které mohli vybraní zástupci škol změřit síly ve zdatnosti a znalostech z ekologie. První dvě místa obsadili žáci ZŠ TGM, třetí místo pak soutěžní skupina ze ZŠ.
V průběhu akce byl také na stánku prezentován projekt MČ Praha 12 podpořený EU v rámci JPD pro Cíl 2: „Zkvalitnění veřejné infrastruktury ve vybraných lokalitách MČ Praha 12 – Etapa 2005“ a proběhla anketa pro veřejnost, která si kladla za cíl informovat o právě vystavěném areálu a zjistit názory veřejnosti (pozitivní dojmy, ale i kritiku).
4. Hlavní řešitelé projektu
- Ing. Hana Jandová – zástupkyně starosty MČ Praha 12
- RNDr. Milena Ježková – OŽP ÚMČ Praha 12
- MUDr. Hynek Jebavý - absolvent 2. lékařské fakulty UK, v loňském roce student bakalářského programu Přírodovědecké fakulty UK, katedra ochrany životního prostředí. V organizaci působí od roku 1988, od roku 1996 jako místopředseda organizace a hlavní vedoucí dětského oddílu Koniklec, v současné době pracuje v organizaci jako hospodář ZO a koordinátor projektů. V roce 1998 se stal členem Stráže ochrany přírody a krajiny MHMP pro oblast hlavního města Prahy. Za dobu svého působení v organizaci realizoval řadu projektů praktické ochrany životního prostředí lokálního charakteru (mapování a rekognoskace pouliční zeleně, mapování výskytu jírovce maďala včetně snižování populace klíněnky jírovcové, mapování a sanace černých skládek, apod.). Realizoval přednášky a projekty s tématikou ekologické výchovy a osvěty pro žáky ZŠ. V roce 2004 byl hlavním realizátorem projektů tvorby naučných stezek v PP Modřanská rokle v Praze 12 a v parku Vrch sv. Kříže v Praze 3.
- PhDr. Milena Pouchová - absolventka Pedagogické fakulty UK, obor biologie – rodinná výchova. Členkou organizace je od roku 2004. Realizuje spolupráci se ZŠ v Praze 12 a provádí výukové programy v terénu. Je autorkou textů naučné stezky a informační brožury pro Modřanskou rokli.
- Ing. Zdeněk Tolde – absolvent ČVUT Praha, předseda organizace ČSOP Koniklec.
Sdílet článek na sociálních sítích
