Čtvrtek, 28. března 2024

Na plýtvání teplem již nemáme

Více než 40 procent energie v České republice spotřebuje bytový a terciární sektor, a to zejména na vytápění.
Na plýtvání teplem již nemáme
Pokud by se nám podařilo snížit tuto spotřebu na polovinu, nemuseli bychom pětinu z celkového množství energie vyrobit nebo dovézt a samozřejmě ani zaplatit.
V souvislosti se stále rostoucími náklady na energie a s tím spojenou ochranu  životního   prostředí  se v poslední době mezi odborníky stále častěji hovoří o nízkoenergetických a pasivních rodinných i bytových domech, stavěných moderní,  ekologickou  a cenově dostupnou stavební technologií s maximální tepelnou ochranou. Jedná se o kombinace stavebního systému s novými způsoby vytápění tak, aby stavba byla provozně co nejekonomičtější a šetrná ke zdraví svých uživatelů.

Ušetří až polovinu energie
Jak nás informoval ing. Jiří Šála, CSc., člen Sdružení EPS v ČR, mezi hlavní cíle energetické politiky České republiky patří omezení závislosti na dovozu paliv a energie a zároveň snížení produkce emisí, zejména  CO2  , které vznikají  spalováním  paliv při výrobě tepla. Plnění tohoto cíle se často zužuje na úvahy o zdrojích energie - zvažuje se zejména jejich lepší využití, náhrada obnovitelnými či dostupnějšími zdroji. Tento přístup je příliš jednostranný a v praxi méně účinný. Důležitější a základní je cílené snižování potřebného množství energie pro budovy při zajišťování stejné kvality jejich užívání - tedy úspory energie. Rozhodující je přitom stavební řešení obvodového pláště budov, především jejich tepelných izolací. Úspory energie v budovách jsou přitom násobně větším a reálně dostupnějším zdrojem snižování emisí  CO2  než využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie. Tyto úspory vytvářejí podmínky pro větší rozsah využití obnovitelných zdrojů, které jsou obvykle nízkoteplotní a poměrně malé. Například běžné budovy nelze vytápět pomocí obnovitelných zdrojů energie, ale nízkoenergetické a pasivní budovy již ano. Prvotní zajištění úspor energie v budovách umožňuje lepší využití dostupných tuzemských zdrojů a nejúčinnějších technologií. Je reálnou cestou k trvalému snižování závislosti ČR na dovozech paliv a energie a umožňuje splnit požadované cíle ve snížení emisí  CO2  , dané kjótským protokolem.

Investice se vrátí za 10 let
Energetická spotřeba objektu se posuzuje podle spotřeby kilowatthodin na metr čtvereční obytné plochy za rok. Starší nezateplené domy mají spotřebu tepla na vytápění kolem 200 kilowatthodin na metr čtvereční za rok, ty novější v průměru 115 kWh/m2, nízkoenergetické zateplené budovy však jen 50 kWh/m2 a ještě méně pasivní domy - 15 kWh/m2. Pokud nízkoenergetický dům spotřebuje pouze 50 kWh/m2, je to pro podporu jejich výstavby opravdu silný argument.
"Při stavbě nového domu je lepší použít tenké nosné zdivo se zateplovacím systémem, protože tepelně izoluje celou stavbu, vyloučí lokální úniky tepla a zvětší obytný prostor. Doporučuje se nosné zdivo postavit co nejtenčí, takové, aby budova staticky vyhovovala, a izolační vrstvu udělat co nejsilnější, protože právě izolace spoří energii za vytápění a přináší největší ekonomický efekt," radí předseda Sdružení EPS v ČR ing. Pavel Zemene.
Podle ing. Šály bývají pořizovací náklady na stavbu nízkoenergetických domů proti těm běžným vyšší zhruba o 10 procent. Vzhledem k tomu, že topení a provoz domu stojí méně, počáteční investice se vrátí za sedm až 10 let.

Jak stavět nízkoenergetický dům?
V červnu 2004 byl s podporou Sdružení EPS v ČR zahájen unikátní projekt - výstavba vzorového nízkoenergetického domu (NED). Jedná se o zděný dům pro čtyřčlennou rodinu, jehož architektem je ing. arch. Josef Smola. Jak by měl takový objekt vypadat?
Pro optimální NED je důležité zejména umístění domu na pozemku. Prvním předpokladem je tedy jeho vhodná orientace podle světových stran. Důležitý je tvar domu, jeho vnitřní uspořádání, dokonalá izolace, důsledné řešení všech detailů, velikost a kvalita oken, vzduchotěsnost. Standardním řešením je systém nucené ventilace s rekuperací odpadního tepla a samozřejmě účinné, dobře regulované vytápění. Významnou roli také hraje výběr kvalitního stěnového systému, okna a dveře by se přitom měly co nejvíce přibližovat parametrům stěny. Neméně podstatná je technologická část domu, volba vhodného topení z hlediska pořizovacích nákladů i dlouhodobých na vytápění.
Vytápění v NED stavbách by se mělo řídit zásadou, že se topí a větrá v interiéru domu. V praxi se ověřily jako nejvhodnější systémy podlahové topení, topení s nízkoteplotním spádem a jejich kombinace s rekuperací. Vynaložené investiční prostředky a kvalita vytápění jsou ovšem úměrné kvalitě stavební konstrukce. Další aspekt hovořící pro vytvoření NED je zpětné získávání tepla. Zde se pro splnění požadavků na rekuperaci tepla vyžadují dobře utěsněné stěny a efektivní výměna vzduchu.

Zateplení staršího domu se rovněž vyplatí
Také starší objekty mohou být rekonstruovány na nízkoenergetické nebo jim blízké. Náklady jsou sice vyšší než u novostaveb, avšak úspora energie je zejména u hůře tepelně chráněných starších budov také výrazně vyšší. Při vhodném výběru úprav jednotlivých konstrukcí je proto ekonomická návratnost existujících budov obdobná jako u novostaveb - také obvykle sedm až deset let.
Starší domy se vyplatí zateplovat jen komplexně. Zateplit musíme zejména střechu nebo půdu. Nahradit je třeba špatné výplně oken a dveří. Neměli bychom zapomínat ani na zateplení soklové a podzemní části domu. Konstrukce domu je zateplením chráněna proti vlivům povětrnosti, čímž se prodlužuje její životnost. Definitivně se odstraní problémy s promrzáním stěn, které se často projevuje růstem plísní na povrchu vnitřních zdí. Nejméně nákladné je zateplení v případě plánované opravy fasády. Cena se tak zvýší pouze o cenu izolantu a lepidla. Výraznou roli při šetření hraje způsob větrání. Výhodná je takzvaná rekuperace tepla, při které se teplý vzduch nevypouští z okna, ale nejdříve se z něj ve výměníku teplo využije k ohřevu studeného vzduchu přiváděného do domu zvenku.
"Nízkoenergetická výstavba i rekonstrukce jsou tedy kromě  ekologického  přístupu stavebníků také ekonomicky výhodným vkladem do budoucna. Lze je považovat za velmi výhodné penzijní pojištění, zvlášť při očekávaném budoucím nedostatku klasických energií a s tím spojeným růstem cen," tvrdí ing. Šála.

Úspory vyžaduje i nový zákon
Dne 29. března 2006 Poslanecká sněmovna schválila zákon č. 177/2006 Sb., o hospodaření energií, kterým se mění dosud platný zákon č. 406/2000 Sb. Tento zákon nabývá až na přesně stanovené výjimky účinnosti k 1. červenci 2006 a přináší s sebou zásadní změny v oblasti energetické náročnosti budov. Vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov, platné od konce roku 2002. Jaké jsou nejdůležitější změny a jak se tyto změny dotknou bydlení?
Nejdůležitější změnou je nový paragraf 6a o energetické náročnosti budov. Pro stavebníky a vlastníky tato změna v konečném důsledku znamená, že od termínu účinnosti paragrafu, tj. od 1. ledna 2009, musí být prokazatelně realizována opatření v oblasti snižování energetické náročnosti prakticky u všech nových budov a při větších změnách existujících budov. Povinnost prokazovat energetickou náročnost je navíc zavedena i u těch existujících budov, u nichž se mění vlastník nebo nájemce.
Nově definována je energetická náročnost budov. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů. Základními porovnávacími ukazateli pro hodnocení energetické náročnosti budovy jsou tepelně a světelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov, vlastnosti a způsob provozu technických zařízení budov. Kromě vytápění se do hodnocení energetické náročnosti budov nově zahrnují i energie na chlazení a klimatizaci, na ohřev teplé vody a na umělé osvětlení.

Dobře izolované budovy nepotřebují v létě chladit
Podle ing. Šály je cílem nového zákona prokazatelně snížit energetickou náročnost nových i existujících budov nejen při jejich vytápění, ale i při jejich chlazení, přípravě teplé vody a osvětlení. Jde tedy o novou povinnost, která musí být dodržena při výstavbě nových budov nebo při větších rekonstrukcích existujících budov. Základní podmínkou jsou velmi dobře tepelně izolované budovy bez výrazných tepelných mostů a s potřebnou tepelnou akumulací - tepelnou setrvačností - tedy budovy s výbornou tepelnou ochranou. Takto tepelně izolované
budovy umožňují využít energeticky výhodné nízkoteplotní vytápění a menší zdroje energie, včetně širšího využití obnovitelných zdrojů energie.
"V silně tepelně izolovaných budovách lze zahájit vytápění později a skončit dříve. Nepotřebují letní chlazení, které bývá více než dvojnásobně energeticky náročné oproti vytápění. To vše ještě více snižuje spotřebu energie. V důsledku vyšší tepelné izolace budov tak vzniká v úsporách energie násobící účinek - multiplikační efekt. Spolu s tím je třeba zajistit vyšší účinnost technických systémů budov, které lépe využijí dostupné zdroje energie a vnitřní zisky budovy. Dodávka energie musí být cílená - je třeba dodávat pro každé místo a činnost právě jen potřebné množství energie, měnící se v průběhu času," tvrdí ing. Šála.

Energetické štítky mají i domy
Při nákupu elektrických spotřebičů - chladniček, myček nádobí, praček - se běžně informujeme o spotřebě energie a ohlížíme se raději po spotřebičích s označením "A", neboť jsou méně energeticky náročné a ušetří nám tak finanční prostředky. Málokdo však ví, že takový štítek existuje i pro označení energetické náročnosti budov. Přitom energetický provoz domu je finančně daleko náročnější než u elektrických spotřebičů a správná volba energeticky méně náročného domu dokáže zajistit úspory v řádech desítek tisíc korun za rok. Podle Sdružení EPS v ČR je při koupi nového domu dobré si energetický štítek vyžádat. Ten se nijak zásadně neliší od energetického štítku spotřebičů, na který jsme si již všichni zvykli.
Podle nového zákona splnění požadavků na energetickou náročnost se bude dokládat průkazem energetické náročnosti budovy, který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Bude ho tvořit protokol prokazující energetickou náročnost budovy a grafické vyjádření energetické náročnosti budovy - energetický štítek. Energetický průkaz nesmí být starší deseti let. Energetický průkaz a energetický štítek budovy by měly sloužit pro jednoduché, průhledné a pochopitelné hodnocení budovy z hlediska jejích potřeb energií.
"Zpracování energetických štítků a průkazů energetické náročnosti budov bude nyní povinností ze zákona č. 177/2006 Sb. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bude povinné zveřejnit oba dokumenty na viditelném místě budovy, tak jako je tomu u energetických spotřebičů, a to zejména u nových budov, při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost, a při prodeji či nájmu budov nebo jejich částí," uvedl na závěr ing. Zemene.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů