Pátek, 29. března 2024

Právní režim motokrosových areálů z pohledu ombudsmana

Právní režim motokrosových areálů z pohledu ombudsmana
V roce 2005 zaznamenal veřejný ochránce práv několik podnětů, které se týkaly vybudování a provozu motokrosových areálů či pořádání motokrosových závodů.

Všechny případy měly několik společných rysů: Stěžovatelé se obrátili na ombudsmana, neboť se cítili provozem areálů obtěžováni (zejména hlukem a prachem) či poškozováni (zásahy do pozemků).

Ve většině případů také namítali, že areály byly zbudovány, případně jsou provozovány, bez patřičných povolení.1)

POZEMKY PŘEDMĚTEM ŘÍZENÍ

Pro případ, že pozemky mají být předmětem záměru zřízení motokrosového areálu, lze poukázat na následující.

S ohledem na § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v návaznosti na přílohu č. 1, kategorii II - - bod 10.8, sloupec B k tomuto zákonu, je motokrosový areál mimo území chráněné podle zvláštních právních předpisů záměrem, který podléhá posuzování podle tohoto zákona za předpokladu, že je tak stanoveno ve zjišťovacím řízení. Z uvedeného vyplývá, že záměr motokrosového areálu v každém případě vyžaduje provedení zjišťovacího řízení.

V případě, že záměrem zřízení motokrosového areálu mají být dotčeny pozemky náležející do zemědělského půdního fondu, musí realizaci záměru předcházet ve smyslu příslušných ustanovení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely.2) K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, tj. má-li být dotčena zemědělská půda o výměře do jednoho hektaru příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v případě, že má být dotčena zemědělská půda o výměře od jednoho do deseti hektarů příslušného krajského úřadu a má-li být dotčena zemědělská půda o výměře nad deset hektarů pak ministerstva životního prostředí.

Výše naznačené procesy, tj. postup dle příslušných ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a odnětí pozemků ze zemědělského půdního fondu musí obligatorně předcházet případnému dalšímu projednání záměru v územním či stavebním řízení. V navazujících řízeních se pak správní úřady musejí vypořádat s celu řadou problematických aspektů, které legalizace motokrosového areálu skýtá. Zejména se jedná o zvážení dopadu záměru na hlukovou situaci v okolí, ovlivnění kvality půdy možným vnikáním závadných látek (například ropných látek, čisticích prostředků apod.), dále vyřešení otázky přístupu k areálu včetně zajištění možnosti parkování, a to i co do kapacity parkovacích míst, jak pro návštěvníky, tak i účastníky případných motokrosových závodů.

Problematickou se jeví taktéž otázka zabezpečení okolních pozemků před nepovoleným vstupem návštěvníků a s tím související možností vzniku škod na soukromém majetku.

VYJÁDŘENÍ OCHRÁNCE

Ochránce v Souhrnné zprávě o své činnosti za rok 2005 konstatoval, že v případě motokrosových areálů a jejich následného provozu se obvykle jedná o významný zásah do krajiny,3) který podléhá mimo jiné i zjišťovacímu řízení podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a je zde dána působnost hned několika správních orgánů. Zainteresovány jsou především stavební úřady.

Vybudování motokrosové trati obvykle zahrnuje terénní úpravy značného rozsahu a realizaci několika drobných staveb obslužného charakteru (WC, stánky, případně zázemí pro jezdce). Takové úpravy vyžadují územní rozhodnutí a stavební povolení. V rámci povolovacích procesů je třeba zajistit stanoviska řady dotčených orgánů státní správy (např. souhlas orgánů ochrany přírody a krajských hygienických stanic).

Ochránce upozornil, že pokud stavební úřad zjistí, že areál je vybudován bez příslušných povolení, má povinnost neprodleně zahájit řízení o jeho odstranění.4) Současně nastupuje povinnost stavebního úřadu vést sankční řízení o přestupcích (správních deliktech v případech podnikatelů a právnických osob) dle stavebního zákona. V úvahu zde přicházejí zejména přestupky (správní delikty) spočívající v provedení drobných staveb bez ohlášení stavebnímu úřadu a provedení terénních úprav, kterými se podstatně změnil vzhled prostředí, bez rozhodnutí o využití území a bez stavebního povolení. V úvahu taktéž přichází sankční postih za nesplnění výzev orgánu státního stavebního dohledu či za užívání drobných staveb provedených bez ohlášení.

Jak je z výše uvedeného zřejmé, v případě motokrosových závodišť se prolíná působnost řady orgánů státní správy, a to nejen ve fázi vzniku areálu, ale rovněž v případě jeho existence a provozování v rozporu s právem, tedy při snaze o nápravu závadného stavu. Veřejný ochránce práv považuje za nezbytné, aby zejména v takovém případě všechny zúčastněné orgány státní správy postupovaly ve vzájemné součinnosti, informovaly se o svých krocích a především důsledně využívaly všech nástrojů, které jim byly svěřeny právním řádem k ochraně veřejných zájmů. Dále je nutné, aby si vždy neprodleně vyjasnily vzájemné kompetence a možnosti. Ochránce opakovaně podrobuje kritice situaci, kdy je v důsledku nejrůznějších kompetenčních sporů prodlužován protiprávní stav a dochází k opakovanému nepovolenému využívání motokrosového areálu.

Ochránce se ve své praxi setkává taktéž s případy, kdy jak orgány obecní samosprávy, tak i příslušné správní orgány obhajují další existenci nepovoleného motokrosového či autokrosového závodiště dlouhodobou tradicí závodů v obci a oblibou u občanů. V této souvislosti je zřejmé, že tiché tolerování nezákonného stavu vede toliko k oddalování konečných řešení a je zejména nedobrou vizitkou orgánů státní správy.

Další informace o činnosti veřejného ochránce práv jsou přístupné na www.ochrance.cz včetně všech dosud publikovaných souhrnných a čtvrtletních zpráv předkládaných sněmovně, případně na telefonické informační lince 542 542 888.


Poznámky:

1) Souhrnná zpráva o činnosti veřejného ochránce práv za rok 2005, str. 38.

2) Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

3) Blíže viz zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4) Dle § 88 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

AUTOR: Jana Petrlová
právnička, Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Zdroj:Právní rádce
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů