Bídu na nás. A přijdou vynálezy

Když ropný koncern BP musel přerušit těžbu na svém největším poli v Americe, aljašském Prudhoe Bay, ceny ropy vystřelily na 77 dolarů za barel. Chór sýčků spustil o hrozivých důsledcích naší závislosti na fosilních palivech. Až prý ropa dosáhne 100 dolarů za barel, dopad na ekonomiku bude prostě katastrofální.
Tento strašák nedostatku zdrojů se zdá hrozivý a nový. Ve skutečnosti je starý, známý a užitečný.


Místo bronzu železo...
V historii lidstva přicházely velké inovace právě ve chvíli nedostatku přírodních zdrojů; a často v těchto dramatech hrály hlavní roli energie. Hledání nových zdrojů energie a nových materiálů často vedlo k pokroku, jaký si nikdo nedokázal byť jen představit.
Příkladem může být přechod od bronzu k železu při výrobě nástrojů a zbraní, k němuž došlo někdy kolem 12. století před Kristem. Staletí předtím bylo železo vzácné a vysoce ceněné, lidé ho nacházeli ve zbytcích po meteoritech. Pokud jste chtěli dát faraónovi nebo králi přiměřený dar, nedávali jste mu dýku zlatou, ale železnou.
Ale když středomořským národům docházel cín, nezbytná přísada bronzu, přišla technologická revoluce. Řemeslníci se naučili získávat železo tavením rudy, s pomocí dřevěného uhlí. Díky tomu ceny železa klesly 80tisíckrát během dvanácti století. Nastala doba železná.


...místo dřeva uhlí
Británie v 17. století čelila jiném nedostatku zdrojů - a rovněž to vedlo k větší vynalézavosti. Když se impérium rozrůstalo, stoupala i poptávka po přírodních zdrojích na ostrovech, zejména po dřevu.
Britové spotřebovávali tolik dřeva na vytápění, na stavbu své velkolepé flotily a na dřevěné uhlí k tavení železa, až vypukla nouze o dřevo. Místo něj se začalo používat ve velkém uhlí.
S uhlím byla ovšem potíž: obsahuje síru, kvůli níž bylo vytavené železo příliš křehké. Už skotský král Jakub Druhý byl zabit v roce 1460 výbuchem děla vyrobeného z křehkého železa. Abraham Darby, majitel slévárny v západní Anglii, však tento problém vyřešil. Vynalezl postup, jak odstranil z uhlí nežádoucí nečistoty, takže v roce 1709 vznikl koks.
Nové palivo bylo tak levné, že Darby mohl prodávat litinové hrnce a kotle za ceny dostupné běžnému obyvatelstvu.


A pak parní stroj
Příběh pokračuje. Při dolování uhlí se kopaly hluboké šachty, jaké často zaplavovala voda. Pro odčerpání vody byl tedy vynalezen parní stroj. Týž parní stroj, který se pak stal hlavním zdrojem energie pro průmyslovou revoluci.
A to vše začalo kvůli nedostatku dřeva. Věčný koloběh nedostatku a vynalézavosti vedl k stavbě kanálů v Anglii, k železnicím a k využívání termodynamiky.
Už samo hledání a vyvíjení alternativních zdrojů energie, které mají nahradit fosilní paliva, může přinést prospěch, jaký si předtím lidstvo ani neumělo představit.
Jestliže však nedokážeme přicházet s inovacemi, důsledky mohou být devastující.


Když si vykáceli okolí
Když jsme nedávno cestovali se ženou po Spojených státech, navštívili jsme tisíc let starou indiánskou vesnici, odkrývanou archeology v Mitchellu v jižní Dakotě. Vesnice existovala sotva sto let, protože její obyvatelé vytěžili všechno dřevo v okolí, které používali na otop a na stavbu domů. Nakonec se kmen, známý později jako Mandanové, musel odstěhovat k řece Missouri.
Potřebujeme čelit krutému nedostatku fosilních paliv a zahájit cosi jako Projekt Manhattan (americký válečný projekt na výrobu atomové bomby), abychom vyvinuli čisté, ekonomické a pokud možno trvale udržitelné zdroje energií. Stejně důležité je samozřejmě začít i s inovacemi na straně úspor a efektivity.
Indiáni z Mitchellu se mohli přestěhovat k Missouri. Jestli spotřebujeme či vyčerpáme zdroje na této zemi, pak už nemáme kam jít.
Autor je profesorem technických věd na Cornell University v USA (c) The New York Times Syndicate 2006