Mýto vyhnalo auta z centra Stockholmu

Sören Aström, manažer ve Stockholmu, strávil v letošním prvním pololetí více hodin v práci než loni. A kancelář opouštěl až po 18,30 hod. Ne snad proto, že by ho šéf přivázal řetězem k pracovnímu stolu, chtěl se však vyhnout placení mýta, uvaleného na řidiče, kteří projíždějí centrem švédské metropole v dopravních špičkách.
Od ledna do července Stockholm testoval jeden z nejsofistikovanějších systémů řízení městské dopravy. Na rozdíl od Londýna či Říma zvolil Stockholm dynamický cenový systém, který zpoplatňuje řidiče rozdílnou výší mýta, jež se vyměřuje podle určité části dne a místa ve městě. Pokud by například pan Aström opouštěl městské centrum v době odpolední špičky, tedy mezi 16,00 do 17,29 hod., musel by v přepočtu zaplatit 2,75 dolaru. Tím, že počkal do 18,30, neplatil nic. "Lidi změnili své zvyky," říká Sören Aström.
Tento projekt je v podstatě velkým experimentem kontroly chování, který má stále větší počet lidí přimět k tomu, aby používali veřejnou dopravu.
Stockholmský systém, který realizovala společnost IBM, využívá při vyměřování mýtného u každého vozu malé transpondéry, vysílající údaje o identitě vozu, laserovými detektory a ještě sítí kamer.

Bdělé oči sledují každý vůz
Pokaždé, kdy auto projede některým z 23 měřicích míst, systém identifikuje vůz z transpondéru nebo pomocí kamer. Pak poznávací značku porovná s její registrací a vyměří částku podle času a místa.
Toto testovací období v červenci skončilo a na září se ve Stockholmu připravuje referendum, v němž voliči rozhodnou, zda bude tento systém pokračovat, anebo zda se projekt za 525 miliónů dolarů zruší. Představitelé města doufají, že obyvatelé se vysloví pro a sníží se tak zácpy i smog.
O tento experiment projevili zájem představitelé městské správy z tak vzdálených míst jako Bangkok nebo New York, kteří přiletěli do Stockholmu, aby na místě zjistili, jak celý systém funguje a zda by mohl být uplatněn v jejich městě. Podobný systém studují radnice irského Dublinu a amerického San Franciska a uvažují o něm v Praze a dánské Kodani. Tyler Duvall z amerického ministerstva dopravy, který Stockholm během experimentu navštívil, řekl, že by takový systém rádi zavedli i v USA. Soudí, že referendum je vhodnou metodou, jež by mohla překonat hlavní překážky při realizaci takového projektu v USA, protože vyšší mýtné se tam zatím považuje za politicky neprůchodné.
Výsledky stockholmského experimentu, pokud jde o kvalitu vzduchu, parkovací možnosti a využívání autobusů, jsou dobré. Doprava přes sledované části města se snížila o 22 procent a bylo zaznamenáno o pět až deset procent méně dopravních nehod.
Velký Stockholm, který má skoro dva milióny obyvatel, se rozkládá na souostroví, přičemž jednotlivé části jsou propojeny mosty. Ale centrum obkružuje jen jediná vozovka. A tato skutečnost i přes velmi rozsáhlý systém veřejné dopravy zatěžuje střed metropole zácpami. Před zahájením experimentu trvalo projetí do centra během ranní špičky až trojnásobek času než mimo ni. Po zavedení mýta si jízda vyžádala jen dvojnásobek.
Pokus přiměl mnoho lidí, aby využívali místo osobních aut veřejné dopravy. Již před experimentem vydal Stockholm asi 180 miliónů dolarů na její zlepšení. Koupil asi 200 nových autobusů, zvýšil počet vlaků v době špičky a zvětšil počet parkovacích míst. Ale do zkušebního zavedení mýtného neměla tato opatření na zlepšení dopravní situace v metropoli žádaný efekt.
K vyměřování mýtného využila společnost IBM transpondéry, které si pořídila asi polovina řidičů, a kamery registrující státní poznávací značky. Mýtné se platí v obchodech, které jsou k systému připojeny. Jsou vybaveny přístrojem, jenž řidiči sečte všechny jednotlivé částky mýtného za určitou dobu, a on je v obchodě zaplatí. Pokud někdo odmítne platit, vymáhá pak na něm mýto finanční úřad. Mýtné neplatí taxíky, vozy se zahraniční poznávací značkou a auta s ekologicky úsporným pohonem, a systém je spolehlivě identifikuje.

Stačí několik minisekund
Příprava na experiment trvala čtyři měsíce. Instalační týmy pracovaly v noci a vybudovaly 23 kovových měřicích jednotek. Kamery a lasery mají dostatečnou kalibraci, aby mohly každý projíždějící vůz dokonale identifikovat. "Stačí k tomu několik milisekund," uvádí Johan Westman z IBM, který vybudování tohoto zařízení vedl. Westman měl původně obavy, že měření bude ztíženo nebo znemožněno během drsné švédské zimy se solenými ulicemi, sněhem a špinavými auty. Ale zkušební doba proběhla hladce a kamery fungovaly dobře i za zimních měsíců. Centrum IBM pro služby zákazníkům se připravilo na to, že během dne jej může s dotazy zavolat až třicet tisíc lidí. Nakonec volaly denně jen dva tisíce zákazníků. Někteří obyvatelé Stockholmu si stěžují, že snížení emisí v centru města je naopak může zvýšit v jiných jeho částech. Aby se vyhnul placení mýta, musel poštovní zaměstnanec Lars-Inge Svenson při jízdě do práce a z práce mimo centrum najet navíc pět kilometrů. Naopak si systém mýtného pochvalují cyklisté a řidiči autobusů, kteří mohou centrem projíždět nesrovnatelně rychleji.


Sazby mýtného
Doba Částka v SEK* V eurech
6,30 - 6,59 10 1,08
7,00 - 7,29 15 1,62
7,30 - 8,29 20 2,16
8,30 - 8,59 15 1,62
9,00 - 15,29 10 1,08
15,30 - 15,59 15 1,62
16,00 - 17,29 20 2,16
17,30 - 17,59 15 1,62
18,00 - 18,29 10 1,08
18,30 - 06,28 0 0
* 1 švédská koruna (SEK) = zhruba 3 Kč