Nejvíce znečištěných míst je v Asii

Světadílem, jehož hospodářství se rozvíjí nejrychleji, je Asie. Ta však za to platí vysokou daň: nejvíce znečištěných míst je právě zde.
Podle zprávy mezinárodního institutu Blacksmith, jenž se zabývá životním prostředím, leží v Asii asi polovina z 35 míst s nejhoršími životními podmínky na světě. Většina z nich je v mocnostech Rusku, Indii a Číně.
Smutný primát nejvíce znečištěného místa v Číně získalo město Lin-fen. Jeden expert na životní prostředí údajně kdysi prohlásil: "Když někoho opravdu nemůžete vystát, tak se postarejte o to, aby se stal obyvatelem Lin-fenu. Proč? Víc ho potrestat nemůžete."
Čínská provincie Šan-si, kde Lin-fen leží, je považována za srdce čínského uhelného průmyslu. "Obyvatelé města tvrdí, že se večer někdy doslova dusí uhelným prachem," tvrdí stanice BBC.
Světová banka přitom uvádí, že kdyby se posuzovalo pouze znečištění životního prostředí, šestnáct z dvaceti nejvíce nejhorších měst na světě najdeme právě v Číně. V nich přitom nejsou životní podmínky o nic horší než v Lin-fenu.
Nejpostiženějším indickým městem je podle institutu Blacksmith Ranipet. Zde se vyrábějí nebezpečné chemikálie, které se pak používají v kožedělném průmyslu.
Na pozemku největší místní továrny o rozměrech dvou hektarů jsou prý tisíce tun pevných odpadních látek. Ty zde tvoří tři až pět metrů vysokou vrstvu.
Odpad kontaminoval podzemní vody a ohrožuje zdraví tisíců lidí, kteří žijí v okolí. Panují obavy, aby skládka neznečistila vodní zdroje v celém regionu. V okolí postižené oblasti mohou údajně farmáři úspěšně pěstovat jen jednu z pěti plodin, než je běžné v jiných částech Indie.
"Když přijdeme do kontaktu s tou vodu, tak se nám na kůži objeví vředy. Pálí vás to, jako když vás poštípe hmyz," říkají podle institutu Blacksmith místní obyvatelé.
Jeho zpráva je v tomto týdnu již druhou, jež varuje před ničením životního prostředí v Asii. Nová studie Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) totiž tvrdí, že 90 procent odpadních vod, které se dostanou do moře ve východní Asii, není čištěno.
To ohrožuje nejen životní prostředí lidí, ale může mít i dramatický dopad na přírodu v pobřežních oblastech. "Výzkumy ukazují, že když bude vše pokračovat nynějším tempem, zdejší korálové útesy mohou být do dvaceti let zcela zničeny. U mangrovových porostů by se to mohlo stát za třicet let," varuje zpráva OSN.
Hodně kritiky směřuje opět k Číně. V pásu u jejího pobřeží žije již 300 miliónů lidí a toto číslo se bude stále zvyšovat. Právě zde se její hospodářství rozvíjí nejrychleji. Z obrovského množství odpadních vod, které nejlidnatější země světa produkuje, jich zde čističkami projde zatím jen polovina.
"Nehledě na podepsané mezinárodní dohody, neustále pokračujeme v pumpování odpadů do moře," varovala tento týden Veerle Vandeweerdová, specialistka na životní prostředí v OSN.