O Fondu soudržnosti EU se v poslední době v Česku hodně hovoří, a to především v kontextu problémů spojených s vodohospodářskými projekty
Fond soudržnosti pomáhá rozvíjet infrastrukturu České republiky
jejichž financování Evropská komise pozastavila a Česká republika s ní na toto téma vede náročná jednání. Tento mediální obraz však zastiňuje nesporný přínos řady dalších projektů, které již u nás byly za podpory Fondu soudržnosti i jeho předchůdce ISPA realizovány, i význam mnoha dalších, které se připravují.
Podpora z Fondu soudržnosti (Kohezního fondu) Evropské unie v České republice plynule navazuje na předvstupní pomoc ze zdrojů ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Tento finanční nástroj, který byl od roku 2000 k dispozici státům kandidujícím na členství v Unii, byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. V okamžiku vstupu kandidátských zemí do EU byly projekty schválené v režimu ISPA plynule převedeny pod Fond soudržnosti. Zařazení ISPA mezi programy předvstupní podpory poskytované Evropskou unií státům připravujícím se na členství bylo základním předpokladem pro to, aby byly tyto země - včetně České republiky - schopny po svém vstupu do Unie úspěšně využívat možností, které Fond soudržnosti (FS) nabízí.
Fond soudržnosti jako nástroj strukturální politiky Unie
Nejobecněji řečeno přispívá FS k posilování hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. V období let 2004-2006 s tímto cílem poskytuje finanční prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) realizované v těch členských státech Evropské unie, jejichž HDP (resp. HNP) na obyvatele, měřený paritou kupní síly, je nižší než 90 % průměru EU.
Česká republika samozřejmě tuto podmínku splňuje, protože na konci roku 2005 představoval její HDP na obyvatele asi 73 % průměru EU. Fond se přitom nezaměřuje specificky na regionální politiku. Pomoc z FS tak v praxi představuje doplněk k podpoře, kterou regionům poskytují strukturální fondy Evropské unie. Ve stávajícím zkráceném programovacím období není Fond soudržnosti na rozdíl od strukturálních fondů distribuován prostřednictvím operačních programů, ale dotace jsou poskytovány přímo na jednotlivé projekty, které vycházejí ze základní strategie Fondu.
Fond soudržnosti představuje třetinu strukturální pomoci
Z hlediska objemu finančních prostředků, které Evropská unie v současném programovacím období věnuje na strukturální pomoc, tvoří zdroje FS přibližně jednu třetinu. Pro období 2004-2006 byla pro FS určena alokace v celkové výši minimálně 837,2 mil. eur, maximálně 1 053 mil. eur (střední hodnota 945,3 mil. eur), přičemž tato suma je vždy rovným dílem rozdělena mezi oblast životního prostředí a dopravy. Maximální a minimální limit byl v případě alokace FS stanoven vždy v závislosti na absorpční kapacitě dané členské země. V tabulce je uvedena průměrná výše alokace České republiky pro Fond soudržnosti a strukturální fondy (tab.).
VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ Z FS MÁ SVÁ SPECIFIKA
Rozhodnutí týkající se konkrétního využití finančních prostředků z FS jsou vždy přijímána členským státem společně s Evropskou komisí. Projekty podpořené z FS přitom mohou být zpracovány jak jednotlivě, tak seskupeny do skupiny projektů propojených společnou strategií. Na druhé straně existuje v pravidlech pro čerpání FS i možnost rozdělit jednotlivý projekt, pokud je to vhodné, do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou tedy být financovány odděleně.
V každém případě je však věnována pozornost tomu, aby se vyloučilo financování projektu současně z FS i strukturálních fondů. Fond soudržnosti je určen především pro podporu finančně náročných projektů - velikost projektu podpořeného z FS je dána spodní hranicí, resp. minimální výší nákladů projektu, která ve stávajícím období představuje 10 milionů eur. Pro podporu menších projektů jsou určeny strukturální fondy. Délka přípravy a realizace projektů se vzhledem k jejich značnému rozsahu různí případ od případu. Prostředky z FS jsou spravovány k tomu určenými národními orgány a realizace je pravidelně kontrolována monitorovacími výbory.
ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ FS NA NÁRODNÍ ÚROVNI
Funkci řídícího orgánu Fondu soudržnosti v České republice plní Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), a to na základě usnesení vlády ČR č. 102/2002, odst. II/d), které určilo řídící a platební orgány pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU v Česku.
Odbor Řídícího orgánu Fondu soudržnosti (ŘO FS) byl na MMR ustaven s účinností od 1. března 2003. Jeho úkolem bylo jednak úspěšné dokončení využití prostředků z ISPA, jednak zajištění plné funkčnosti řídícího orgánu FS v intencích ČR, který je základním dokumentem pro využívání finančních zdrojů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Řídící orgán FS koordinuje činnost zprostředkujících orgánů Fondu soudržnosti, jimiž jsou ČR (MŽP ČR) a ČR (MD ČR), i realizačních orgánů Fondu. Ty tvoří Státní fond životního prostředí (SFŽP), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státní železniční dopravní cesty (SŽDC), přičemž každý z nich nese odpovědnost za celkovou realizaci projektů podpořených z FS v daném sektoru tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využití prostředků, které v daném období Evropská komise pro Česko vyčlenila.
Priority Fondu soudržnosti v České republice, tzv. cílové oblasti pro čerpání prostředků u nás, jsou vzhledem ke dvěma základním věcným oblastem, do nichž podpora z Fondu směřuje, stanoveny Národní strategií pro dopravu a Národní strategii pro životní prostředí. Oba strategické dokumenty jsou ČR pro informaci předkládány Evropské komisi.
Za vlastní předkládání konkrétních projektů odpovídají v závislosti na jejich věcném obsahu ministerstvo dopravy a ministerstvo životního prostředí. Národním koordinátorem FS je náměstek ministra pro místní rozvoj, který předsedá Monitorovacímu výboru FS a je odpovědný za přípravu, realizaci a monitorování projektů. Součástí implementační struktury FS je i Meziresortní řídící výbor (MŘV) při MMR, který projednává návrhy projektů a souvisejících strategií, a to včetně otázek týkajících se implementace FS. Členy MŘV jsou zástupci MMR, ministerstva financí, ministerstva dopravy, ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství.
Náročné projekty znamenají i náročnou přípravu
Vzhledem k charakteru projektů realizovaných s podporou z Fondu soudržnosti je jejich příprava velmi náročná. Stačí si uvědomit, že jde o projekty, jejichž celkové náklady jsou v každém případě vyšší než 10 milionů eur. Projektový proces má přitom dvě základní fáze - přípravnou a implementační.
S ohledem na požadovanou dokumentaci jsou příprava a předkládání projektů do FS velmi náročné, protože v implementační fázi již musí být projekt na takové úrovni technické a územní přípravy, aby v případě, že bude schválen Meziresortním řídícím výborem FS, byl do dvou let kontrahován na základě výsledků mezinárodního výběrového řízení. Jak již bylo zmíněno, v oblasti dopravy byly jako realizační orgány ustaveny Státní železniční dopravní cesta a Ředitelství silnic a dálnic, ve sféře životního prostředí je realizačním orgánem Státní fond životního prostředí.
Pokud jde o výši podpory, pro projekty financované v rámci FS může dotace ze strany EU poskytnutá ve formě nenávratné podpory dosáhnout nejvýše 80 % celkových uznatelných nákladů na realizaci opatření (ve výjimečných případech až 85 %), ovšem vždy také s přihlédnutím k budoucím dosahovaným ziskům. Spolufinancování z české strany může být dále zajištěno formou dotace nebo půjčky se zvýhodněnou úrokovou mírou, pravidla případně umožňují i jejich kombinaci.
Konkrétní výše pomoci je stanovena vždy podle typu projektu, jenž má být realizován.
Podporované oblasti odpovídají potřebám ČR
Každý projekt, který má být realizován s podporou z FS, je nutné zařadit do některé z jeho prioritních oblastí, které jsou stanoveny příslušnou sektorovou směrnicí. Pokud jde o životní prostředí, jde ve stávajícím zkráceném programovacím období let 2004-2006 o tyto priority:
čištění odpadních vod á nakládání s odpady á ochrana ovzduší a klimatu á zajištění množství a jakosti pitné vody á odstraňování starých ekologických zátěží.
Pro příští programovací období let 2007-2013 lze environmentální projekty tematicky zaměřit i na další, nově definované priority:
vodní hospodářství a protipovodňová ochrana á ovzduší a hluk á využití obnovitelných zdrojů a energie á odpady, obaly a staré zátěže á environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny á příroda a krajina, environmentální vzdělávání, poradenství .
Pokud jde o druhou oblast, do které směřuje podpora z FS, tedy dopravu, zde jsou prioritní oblasti na období let 2006 a 2007-2013 zvoleny a definovány takto:
modernizace železniční sítě TEN-T (The Trans-European Transport Networks) á výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T á modernizace železniční sítě mimo TEN-T á modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T á modernizace a rozvoj pražského metra a systému řízení silniční dopravy v hlavním městě Praze á podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy.
Projekty FS jako velká příležitost pro dodavatele
Realizace projektů podporovaných v České republice z FS byly a budou i nadále představovat velkou šanci a výzvu pro potenciální dodavatele a subdodavatele stavebních prací a služeb. Vždy totiž jde o investice velkého objemu i prestižní akce. Představu o jejich zaměření i rozsahu si lze udělat na základě charakteristiky tří typových projektů popsaných na str. 7-10.
V souvislosti s realizací projektů FS je na místě zmínit i fakt, že se nyní ukazuje jako velmi aktuální i nová forma jejich financování - partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Při PPP se soukromý sektor zavazuje k zajištění určitých veřejných služeb nebo infrastrukturních projektů, které bývají typicky dodávány nebo provozovány veřejným sektorem.
KRITICKÁ MÍSTA PŘI IMPLEMENTACI FS
Tak jako každá dynamicky se rozvíjející oblast, která nemá delší tradice, na něž by bylo možné navázat, prochází i vývoj implementačního systému, který v Česku zajišťuje procesy spojené s využíváním FS, určitými problémy a má svá úzká hrdla. Řídící orgán FS proto letos zadal vypracování Analýzy účinnosti implementačního systému Fondu soudržnosti v období 2004-2006, jejímž posláním je identifikace kritických míst, která umožní jejich řešení. Z analýzy vyplývají následující problémy a kritická místa:
Nedokonalá předprojektová příprava. Nejčastějším důvodem zpoždění při zahájení projektu FS je nehotová předprojektová příprava, tzn. že pro stavbu v rámci projektu není dokončeno uzemní řízení nebo stavební povolení. Jestliže se realizátor setká s majetkoprávními problémy například při výkupu pozemků, dochází ke značnému opoždění vůči plánovanému harmonogramu.
Zpoždění spojená s výběrovými řízeními. Tato zpoždění většinou nejsou způsobena chybami vyhlašovatelů tendrů. Zadávání veřejných zakázek je z legislativního hlediska časově značně náročné, zejména pokud jde o dodržení lhůt pro zveřejňování, o ponechání lhůty na odvolání apod., a nelze je tedy významněji zkrátit. Dalším důvodem časové náročnosti tohoto procesu je výběr zhotovitele dle nabídek, pokud je prováděn pečlivě, aby nedošlo k pochybení.
Schvalování soutěžní dokumentace. Tento proces se však v současné době urychlil, neboť realizační orgán v oblasti životního prostředí (SFŽP) nyní schvaluje dokumentaci projektu i bez stavebního povolení.
Zrod Fondu soudržnosti
Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy Evropské unie, je však důležitým nástrojem podpory její hospodářské a sociální soudržnosti. Byl ustaven Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 na pomoc čtyřem nejméně vyspělým členským státům Evropské unie, jimiž byly Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko. Jejich hrubý národní produkt (HNP) nedosahoval 90 % průměru členských zemí Unie. Fond soudržnosti byl založen v kontextu opatření EU směřujících k urychlení přípravy těchto států na přistoupení do měnové unie (EMU). Nutnou podmínkou podpory z Fondu soudržnosti je přitom snaha daných zemí naplňovat konvergenční kritéria nutná pro členství v EMU.
V současné době jsou kromě výše zmíněných čtyř států příjemci podpory z Fondu soudržnosti také všechny nové členské země, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 vyjma Kypru.
Předpisy Fondu soudržnosti
Celý proces spojený se získáním a využitím podpory z Fondu soudržnosti se obecně řídí řadou unijních předpisů, a to především:
Nařízení Rady č. 1164/94 - zřízení FS a zajištění rámce jeho provádění l Nařízení Rady č. 1264/99 a č. 1265/99 l Nařízení Komise 1386/02 - Finanční kontrola a opravy l Nařízení Komise 16/03 - Způsobilost l Nařízení Komise 621/2004 - Publicita l Národní strategie FS pro životní prostředí.
Na základě těchto unijních předpisů a po zohlednění specifických potřeb a podmínek žadatelů o podporu z FS v České republice byla zpracována řada národních dokumentů určených pro co nejefektivnější implementaci FS u nás. Jde o tyto materiály:
Dokumenty důležité pro implementaci Fondu soudržnosti v ČR
l Příručka Fondu soudržnosti l Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti l Operační manuál Fondu soudržnosti l Manuály pracovních postupů řídícího orgánu, zprostředkujících subjektů, realizačních orgánů.
Tabulka 1
Alokace strukturálních operací pro ČR v letech 2004-2006 (v mil. eur)
Oblasti podpory Celkem 2004 2005 2006
Fond soudržnosti (průměr) 945,3 316,9 266,1 362,3
Strukturální fondy 1 584,4 381,5 528,9 674,0
Cíl 1 1 454,3 339,0 485,5 629,8
Cíl 2 71,3 23,3 23,8 24,2
Cíl 3 58,8 19,2 19,6 20,0
Iniciativy Společenství 100,8 28,6 32,1 40,1
INTERREG 68,7 21,0 21,4 26,3
EQUAL 32,1 7,6 10,7 13,8
Strukturální operace celkem 2 630,4 727,0 827,1 1 076,3
Tabulka 2
Prostředky alokované ČR do FS 2004-2006
2004 min. 152,2 mil. eur; max. 191,6 mil. eur; střední hodnota 171,9 mil. eur
2005 min. 127,7 mil. eur; max. 160,7 mil. eur ; střední hodnota 144,2 mil. eur
2006 min. 170,9 mil. eur; max. 215 mil. eur; střední hodnota 192,9 mil. eur
Celkem min 450,8 mil. eur; max. 567,2mil. eur; střední hodnota 509 mil. eur
AUTOR: Radka Bučilová
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Podpora z Fondu soudržnosti (Kohezního fondu) Evropské unie v České republice plynule navazuje na předvstupní pomoc ze zdrojů ISPA (The Instrument for Structural Policies Pre-Accession). Tento finanční nástroj, který byl od roku 2000 k dispozici státům kandidujícím na členství v Unii, byl zaměřen na zlepšení úrovně infrastruktury v sektorech dopravy a životního prostředí. V okamžiku vstupu kandidátských zemí do EU byly projekty schválené v režimu ISPA plynule převedeny pod Fond soudržnosti. Zařazení ISPA mezi programy předvstupní podpory poskytované Evropskou unií státům připravujícím se na členství bylo základním předpokladem pro to, aby byly tyto země - včetně České republiky - schopny po svém vstupu do Unie úspěšně využívat možností, které Fond soudržnosti (FS) nabízí.
Fond soudržnosti jako nástroj strukturální politiky Unie
Nejobecněji řečeno přispívá FS k posilování hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. V období let 2004-2006 s tímto cílem poskytuje finanční prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) realizované v těch členských státech Evropské unie, jejichž HDP (resp. HNP) na obyvatele, měřený paritou kupní síly, je nižší než 90 % průměru EU.
Česká republika samozřejmě tuto podmínku splňuje, protože na konci roku 2005 představoval její HDP na obyvatele asi 73 % průměru EU. Fond se přitom nezaměřuje specificky na regionální politiku. Pomoc z FS tak v praxi představuje doplněk k podpoře, kterou regionům poskytují strukturální fondy Evropské unie. Ve stávajícím zkráceném programovacím období není Fond soudržnosti na rozdíl od strukturálních fondů distribuován prostřednictvím operačních programů, ale dotace jsou poskytovány přímo na jednotlivé projekty, které vycházejí ze základní strategie Fondu.
Fond soudržnosti představuje třetinu strukturální pomoci
Z hlediska objemu finančních prostředků, které Evropská unie v současném programovacím období věnuje na strukturální pomoc, tvoří zdroje FS přibližně jednu třetinu. Pro období 2004-2006 byla pro FS určena alokace v celkové výši minimálně 837,2 mil. eur, maximálně 1 053 mil. eur (střední hodnota 945,3 mil. eur), přičemž tato suma je vždy rovným dílem rozdělena mezi oblast životního prostředí a dopravy. Maximální a minimální limit byl v případě alokace FS stanoven vždy v závislosti na absorpční kapacitě dané členské země. V tabulce je uvedena průměrná výše alokace České republiky pro Fond soudržnosti a strukturální fondy (tab.).
VYUŽÍVÁNÍ ZDROJŮ Z FS MÁ SVÁ SPECIFIKA
Rozhodnutí týkající se konkrétního využití finančních prostředků z FS jsou vždy přijímána členským státem společně s Evropskou komisí. Projekty podpořené z FS přitom mohou být zpracovány jak jednotlivě, tak seskupeny do skupiny projektů propojených společnou strategií. Na druhé straně existuje v pravidlech pro čerpání FS i možnost rozdělit jednotlivý projekt, pokud je to vhodné, do několika fází, které jsou technicky a finančně nezávislé a mohou tedy být financovány odděleně.
V každém případě je však věnována pozornost tomu, aby se vyloučilo financování projektu současně z FS i strukturálních fondů. Fond soudržnosti je určen především pro podporu finančně náročných projektů - velikost projektu podpořeného z FS je dána spodní hranicí, resp. minimální výší nákladů projektu, která ve stávajícím období představuje 10 milionů eur. Pro podporu menších projektů jsou určeny strukturální fondy. Délka přípravy a realizace projektů se vzhledem k jejich značnému rozsahu různí případ od případu. Prostředky z FS jsou spravovány k tomu určenými národními orgány a realizace je pravidelně kontrolována monitorovacími výbory.
ORGANIZAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ FS NA NÁRODNÍ ÚROVNI
Funkci řídícího orgánu Fondu soudržnosti v České republice plní Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR), a to na základě usnesení vlády ČR č. 102/2002, odst. II/d), které určilo řídící a platební orgány pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU v Česku.
Odbor Řídícího orgánu Fondu soudržnosti (ŘO FS) byl na MMR ustaven s účinností od 1. března 2003. Jeho úkolem bylo jednak úspěšné dokončení využití prostředků z ISPA, jednak zajištění plné funkčnosti řídícího orgánu FS v intencích ČR, který je základním dokumentem pro využívání finančních zdrojů ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
Řídící orgán FS koordinuje činnost zprostředkujících orgánů Fondu soudržnosti, jimiž jsou ČR (MŽP ČR) a ČR (MD ČR), i realizačních orgánů Fondu. Ty tvoří Státní fond životního prostředí (SFŽP), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Státní železniční dopravní cesty (SŽDC), přičemž každý z nich nese odpovědnost za celkovou realizaci projektů podpořených z FS v daném sektoru tak, aby bylo dosaženo co nejefektivnějšího využití prostředků, které v daném období Evropská komise pro Česko vyčlenila.
Priority Fondu soudržnosti v České republice, tzv. cílové oblasti pro čerpání prostředků u nás, jsou vzhledem ke dvěma základním věcným oblastem, do nichž podpora z Fondu směřuje, stanoveny Národní strategií pro dopravu a Národní strategii pro životní prostředí. Oba strategické dokumenty jsou ČR pro informaci předkládány Evropské komisi.
Za vlastní předkládání konkrétních projektů odpovídají v závislosti na jejich věcném obsahu ministerstvo dopravy a ministerstvo životního prostředí. Národním koordinátorem FS je náměstek ministra pro místní rozvoj, který předsedá Monitorovacímu výboru FS a je odpovědný za přípravu, realizaci a monitorování projektů. Součástí implementační struktury FS je i Meziresortní řídící výbor (MŘV) při MMR, který projednává návrhy projektů a souvisejících strategií, a to včetně otázek týkajících se implementace FS. Členy MŘV jsou zástupci MMR, ministerstva financí, ministerstva dopravy, ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství.
Náročné projekty znamenají i náročnou přípravu
Vzhledem k charakteru projektů realizovaných s podporou z Fondu soudržnosti je jejich příprava velmi náročná. Stačí si uvědomit, že jde o projekty, jejichž celkové náklady jsou v každém případě vyšší než 10 milionů eur. Projektový proces má přitom dvě základní fáze - přípravnou a implementační.
S ohledem na požadovanou dokumentaci jsou příprava a předkládání projektů do FS velmi náročné, protože v implementační fázi již musí být projekt na takové úrovni technické a územní přípravy, aby v případě, že bude schválen Meziresortním řídícím výborem FS, byl do dvou let kontrahován na základě výsledků mezinárodního výběrového řízení. Jak již bylo zmíněno, v oblasti dopravy byly jako realizační orgány ustaveny Státní železniční dopravní cesta a Ředitelství silnic a dálnic, ve sféře životního prostředí je realizačním orgánem Státní fond životního prostředí.
Pokud jde o výši podpory, pro projekty financované v rámci FS může dotace ze strany EU poskytnutá ve formě nenávratné podpory dosáhnout nejvýše 80 % celkových uznatelných nákladů na realizaci opatření (ve výjimečných případech až 85 %), ovšem vždy také s přihlédnutím k budoucím dosahovaným ziskům. Spolufinancování z české strany může být dále zajištěno formou dotace nebo půjčky se zvýhodněnou úrokovou mírou, pravidla případně umožňují i jejich kombinaci.
Konkrétní výše pomoci je stanovena vždy podle typu projektu, jenž má být realizován.
Podporované oblasti odpovídají potřebám ČR
Každý projekt, který má být realizován s podporou z FS, je nutné zařadit do některé z jeho prioritních oblastí, které jsou stanoveny příslušnou sektorovou směrnicí. Pokud jde o životní prostředí, jde ve stávajícím zkráceném programovacím období let 2004-2006 o tyto priority:
čištění odpadních vod á nakládání s odpady á ochrana ovzduší a klimatu á zajištění množství a jakosti pitné vody á odstraňování starých ekologických zátěží.
Pro příští programovací období let 2007-2013 lze environmentální projekty tematicky zaměřit i na další, nově definované priority:
vodní hospodářství a protipovodňová ochrana á ovzduší a hluk á využití obnovitelných zdrojů a energie á odpady, obaly a staré zátěže á environmentální rizika, omezování průmyslového znečištění a zlepšení životního prostředí urbanizované krajiny á příroda a krajina, environmentální vzdělávání, poradenství .
Pokud jde o druhou oblast, do které směřuje podpora z FS, tedy dopravu, zde jsou prioritní oblasti na období let 2006 a 2007-2013 zvoleny a definovány takto:
modernizace železniční sítě TEN-T (The Trans-European Transport Networks) á výstavba a modernizace dálniční a silniční sítě TEN-T á modernizace železniční sítě mimo TEN-T á modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T á modernizace a rozvoj pražského metra a systému řízení silniční dopravy v hlavním městě Praze á podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy.
Projekty FS jako velká příležitost pro dodavatele
Realizace projektů podporovaných v České republice z FS byly a budou i nadále představovat velkou šanci a výzvu pro potenciální dodavatele a subdodavatele stavebních prací a služeb. Vždy totiž jde o investice velkého objemu i prestižní akce. Představu o jejich zaměření i rozsahu si lze udělat na základě charakteristiky tří typových projektů popsaných na str. 7-10.
V souvislosti s realizací projektů FS je na místě zmínit i fakt, že se nyní ukazuje jako velmi aktuální i nová forma jejich financování - partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Při PPP se soukromý sektor zavazuje k zajištění určitých veřejných služeb nebo infrastrukturních projektů, které bývají typicky dodávány nebo provozovány veřejným sektorem.
KRITICKÁ MÍSTA PŘI IMPLEMENTACI FS
Tak jako každá dynamicky se rozvíjející oblast, která nemá delší tradice, na něž by bylo možné navázat, prochází i vývoj implementačního systému, který v Česku zajišťuje procesy spojené s využíváním FS, určitými problémy a má svá úzká hrdla. Řídící orgán FS proto letos zadal vypracování Analýzy účinnosti implementačního systému Fondu soudržnosti v období 2004-2006, jejímž posláním je identifikace kritických míst, která umožní jejich řešení. Z analýzy vyplývají následující problémy a kritická místa:
Nedokonalá předprojektová příprava. Nejčastějším důvodem zpoždění při zahájení projektu FS je nehotová předprojektová příprava, tzn. že pro stavbu v rámci projektu není dokončeno uzemní řízení nebo stavební povolení. Jestliže se realizátor setká s majetkoprávními problémy například při výkupu pozemků, dochází ke značnému opoždění vůči plánovanému harmonogramu.
Zpoždění spojená s výběrovými řízeními. Tato zpoždění většinou nejsou způsobena chybami vyhlašovatelů tendrů. Zadávání veřejných zakázek je z legislativního hlediska časově značně náročné, zejména pokud jde o dodržení lhůt pro zveřejňování, o ponechání lhůty na odvolání apod., a nelze je tedy významněji zkrátit. Dalším důvodem časové náročnosti tohoto procesu je výběr zhotovitele dle nabídek, pokud je prováděn pečlivě, aby nedošlo k pochybení.
Schvalování soutěžní dokumentace. Tento proces se však v současné době urychlil, neboť realizační orgán v oblasti životního prostředí (SFŽP) nyní schvaluje dokumentaci projektu i bez stavebního povolení.
Zrod Fondu soudržnosti
Fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy Evropské unie, je však důležitým nástrojem podpory její hospodářské a sociální soudržnosti. Byl ustaven Maastrichtskou smlouvou v roce 1993 na pomoc čtyřem nejméně vyspělým členským státům Evropské unie, jimiž byly Řecko, Portugalsko, Španělsko a Irsko. Jejich hrubý národní produkt (HNP) nedosahoval 90 % průměru členských zemí Unie. Fond soudržnosti byl založen v kontextu opatření EU směřujících k urychlení přípravy těchto států na přistoupení do měnové unie (EMU). Nutnou podmínkou podpory z Fondu soudržnosti je přitom snaha daných zemí naplňovat konvergenční kritéria nutná pro členství v EMU.
V současné době jsou kromě výše zmíněných čtyř států příjemci podpory z Fondu soudržnosti také všechny nové členské země, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004 vyjma Kypru.
Předpisy Fondu soudržnosti
Celý proces spojený se získáním a využitím podpory z Fondu soudržnosti se obecně řídí řadou unijních předpisů, a to především:
Nařízení Rady č. 1164/94 - zřízení FS a zajištění rámce jeho provádění l Nařízení Rady č. 1264/99 a č. 1265/99 l Nařízení Komise 1386/02 - Finanční kontrola a opravy l Nařízení Komise 16/03 - Způsobilost l Nařízení Komise 621/2004 - Publicita l Národní strategie FS pro životní prostředí.
Na základě těchto unijních předpisů a po zohlednění specifických potřeb a podmínek žadatelů o podporu z FS v České republice byla zpracována řada národních dokumentů určených pro co nejefektivnější implementaci FS u nás. Jde o tyto materiály:
Dokumenty důležité pro implementaci Fondu soudržnosti v ČR
l Příručka Fondu soudržnosti l Metodika finančních toků a kontroly strukturálních fondů a Fondu soudržnosti l Operační manuál Fondu soudržnosti l Manuály pracovních postupů řídícího orgánu, zprostředkujících subjektů, realizačních orgánů.
Tabulka 1
Alokace strukturálních operací pro ČR v letech 2004-2006 (v mil. eur)
Oblasti podpory Celkem 2004 2005 2006
Fond soudržnosti (průměr) 945,3 316,9 266,1 362,3
Strukturální fondy 1 584,4 381,5 528,9 674,0
Cíl 1 1 454,3 339,0 485,5 629,8
Cíl 2 71,3 23,3 23,8 24,2
Cíl 3 58,8 19,2 19,6 20,0
Iniciativy Společenství 100,8 28,6 32,1 40,1
INTERREG 68,7 21,0 21,4 26,3
EQUAL 32,1 7,6 10,7 13,8
Strukturální operace celkem 2 630,4 727,0 827,1 1 076,3
Tabulka 2
Prostředky alokované ČR do FS 2004-2006
2004 min. 152,2 mil. eur; max. 191,6 mil. eur; střední hodnota 171,9 mil. eur
2005 min. 127,7 mil. eur; max. 160,7 mil. eur ; střední hodnota 144,2 mil. eur
2006 min. 170,9 mil. eur; max. 215 mil. eur; střední hodnota 192,9 mil. eur
Celkem min 450,8 mil. eur; max. 567,2mil. eur; střední hodnota 509 mil. eur
AUTOR: Radka Bučilová
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
