Vyplní se prognózy?

Po letech, kdy prognózy byly běžné a skupiny prognostiků se trumfovaly, nastalo vystřízlivění. Prognózy se vyplnily tak napůl. Co bude dál?

Vždy se o něčem pochybovalo, stejně jako se nyní pochybuje i o prognózách. A dnes se navíc do oboru vsunula psychotronika, astrologie, věštění, výklad z ruky a karet aj. Na každý z těchto oborů lze získat živnostenské oprávnění, ale solidní pojednání o tom, co lze očekávat ve vzdálené budoucnosti je vzácné.

Největší práce v tomto oboru se začala počátkem osmdesátých let jako prognóza "Československo 2000", na níž se podílelo na 300 vědeckých pracovníků i praktiků (filozofů, sociologů, ekonomů, ekologů, kulturovědů atd.). Poslání bylo: buď se socialistická společnost změní, uvolní svůj režim, vtáhne naprostou většinu lidí do společensky přetvářecí práce, anebo bude jen pokračovat, uzavře se a zhroutí. A tak se i stalo. Vláda dostala návrh, nevěděla co s tím, po čase uložila podklad utajit a vedla jej do ztracena. Vystoupil Valtr Komárek, že nelze dosáhnout nějaké jednoduché úpravy, je třeba rozvinout souvislou práci, založil pozoruhodný Prognostický ústav, do nějž podle svého, bez vnějšího poručnictví, přijal řadu tvořivých nebo aspoň zajímavých osob. Od té doby jsme souvislou prognostickou práci už nezažili.

SVĚT 2050

Vloni se zapojil Ekonom a svolal seminář, na němž vystoupilo několik odborníků, aby se zahleděli do poloviny století. S většinou se setkáme znovu v knize, kterou pod názvem Svět 2050 editoval Bohumír Štědroň a vydalo nakladatelství Sdělovací technika. Se skupinou 15 odborníků sestavil plastický obraz první poloviny 21. století. Do problému se pouštějí energicky. "V roce 2050 bude civilizace dynamicky vytvářet své záložní kopie na Měsíci a Marsu včetně vesmírné turistiky. Sebereprodukující se roboti (tedy s biologickými vlastnostmi, jak navíc oznamuje měkké "i" na konci) budou podrobně zkoumat Titan, největší měsíc Saturnu, a další zajímavé objekty ve sluneční soustavě." Vstup tedy zahajují astronomové, pro něž rok 2050 není nic vzdáleného. Slibují, že člověk se stane, sto let po Gagarinovi, vesmírným člověkem. "Světu budou dominovat komunikace mezi lidmi, biosférou a roboty v nové epoše péče o člověka a přírodu, dominující budou ekologicky šetrné technologie (vodíková)." Pak se dovolávají zahraničních center, která nepřestala s vykreslováním budoucnosti (britské, americké, německé): "plně automatizované továrny, roboti jako průvodci nevidomých, virtuální realita ve vzdělávání a rekreaci, nanotechnologie, prodloužení života na 100 let už v roce 2020, překročení tohoto limitu o dvacet let později..." Autoři dokládají, že dnes platí některé zákonitosti, zejména technologické, jež vytrvají ještě dlouho, skoro po celé století.

Je několik otázek, jež volají po rozřešení, ale nemáme jistotu, kdy se to podaří. Je to například otázka stárnoucí populace, rozmach umělé inteligence na úkor přirozené, kolaps světové finanční soustavy, vliv supertechnologií. (Str. 5 - 6.)

CO MŮŽEME OČEKÁVAT OD BUDOUCNOSTI?

Obsah nevelké knížky Svět 2050 (154 str.) je pestrý. Po úvodu M. Potůčka "Co můžeme očekávat od budoucnosti?" (vydal několik podobných pojednání) následují kapitoly různých autorů:

- M. Balabán a A. Rašek: Padesátiletí čtvrté světové války. Čtvrtou válkou se rozumí světový terorismus, od útoku na dvojici výškových budov na Manhattanu 11. září 2001, a co může v jejím důsledku nastat za padesát let;

- P. Musílek: Budoucnost světových finančních trhů;

- B. Sekerka: Budoucnost ekonomiky (s obšírnou statistikou);

- P. Zahradník: Ekonomický výhled do roku 2050, Evropa a my v ní (asi nejbližší většině čtenářů);

- P. Terem: Budúcnosť jadrovej energie v kontexte environmentálnej a energetickej bezpečnosti;

- E. O. Mueller (Berlín): Občanská aktivita jako čtvrtý pilíř moci;

- Z. Vaníček: Svět pod šesti olympijskými kruhy;

- J. Baltus: Bude nás budoucnost potřebovat? (úvaha vedená z vědeckotechnických pozic);

- J. Benešová: Čím se budeme léčit ve 21. století? Dožijeme se v plné síle 150 let?

- Z. Slanina: Fullereny a nanotechnologie (fullereny jsou pojmenovány po americkém "vševědovi" vynálezci B. Fullerovi, jde zejména o materiály mimořádné pevnosti);

- Z. Pokorný: Astronomie v příštích desetiletích;

- B. Štědroň - editor knihy - je zároveň prezidentem společnosti pro vysoké technologie) a P. Mikulecký: Supertechnologie.

Tedy pestrý obsah a střet rozmanitých pozic a názorů na vývoj světa v 1. polovině 21. století.

A JAK TO DOPADNE?

Je to jen ojedinělý vydavatelský počin, anebo světélko v tunelu?

M. Zeman udělal jen jednu prognózu (o tělovýchově) a skončil. Komárkův Prognostický ústav byl rozpuštěn. O něco na způsob úvahy o dlouhodobé budoucnosti naší společnosti se zatím nikdo nepokusil. Teprve po patnácti letech zpracovali strategii růstu (M. Jahn), ale její strůjce už odstoupil a věnuje se jiným věcem. Jsme snad zemí bez budoucnosti? To možné není, ale buď se o ni svým úsilím přičiníme, anebo se prosadí sama nezávisle na tom, co naznačují prognózy. Uznejme tedy alespoň nový tvůrčí čin.