Zelená kniha o aplikacích družicové navigace

který bude poskytovat soubor služeb pro určování polohy, navigaci a určování časoměrných signálů. Záměrem Zelené knihy je otevřít diskusi o tom, co by veřejný sektor mohl vykonat pro vytvoření odpovídající politiky a právního rámce pro podporu vývoje aplikací družicové navigace, jdoucího nad rámec finanční podpory pro výzkum a vytvoření infrastruktury.

V redakční úpravě přinášíme korekturu textu, provedenou Ministerstvem dopravy ČR k české verzi dokumentu COM(2006) 769 final/2, publikovanému dne 12. 12. 2006 v Bruselu.

1. ÚVOD

Přínosy této technologie již byly při využívání amerického globálního systému určování polohy (Global Positioning System - GPS). V současné době se neustále vyvíjejí aplikace, které pokrývají všechny oblasti života a odvětví světového průmyslu. Odhaduje se, že trh s těmito produkty a službami dosáhne v roce 2025 objemu 400 mld. eur.

Program Galileo je vlajkovou lodí evropské kosmické politiky. Mezi její cíle mimo jiné patří reagovat na potřeby občanů, poskytovat službu jiným politikám EU, soustředit se na kosmické aplikace a zvýšit konkurenceschopnost Evropy. Galileo je pro dosažení těchto cílů dokonalým nástrojem.

V tomto dokumentu je položena řada otázek, odpovědi bude analyzovat Evropská komise (EK) a použije je jako základ pro doporučení Radě a Evropskému parlamentu (EP). Další informace jsou na: http://ec.europa.eu/dgs/energy_transport/galileo/green-paper/index_en.htm; rovněž je tam možno odpovědět na 10 otázek souvisejících s touto věcí - s termínem odpovědí do konce února 2007. Stanoviska můžete zasílat i na adresu martin.pichl@mdcr.cz (ondrej.jasek@mdcr.cz); MD je využije při formulaci pozice za ČR. Souběžně s připomínkovým řízením bude vyhlášena soutěž pro mladé lidi ve věku 15 až 25 let o inovační nápady pro využití technologií a služeb družicové navigace - blíže na ec.europa.eu

2. DRUŽICOVÁ NAVIGACE

2.1. Služby pro určování polohy, navigace a časoměrné služby - Pomocí speciálního elektronického zařízení může člověk určit přesně polohu a čas. S tím, jak se vyvíjejí technologie, miniaturizace přijímačů umožní jejich integraci do dalších zařízení, jako jsou například mobilní telefony. Systém Galileo pracuje na základě sestavy 30 družic, které vysílají soubor signálů ve velmi vysoké kvalitě. Tyto signály jsou zpracovávány v přijímačích za účelem určení jejich polohy. Všechny ostatní funkce, jako je zvýraznění polohy na digitální mapě nebo přenos informací o poloze potřebných pro jiné účely, jsou prováděny v uživatelském zařízení. Samotná infrastruktura družicové navigace je z hlediska svého provedení pasivní - neví o poloze uživatele.

2.2. Infrastruktura - Systém Galileo poskytne pro civilní aplikace velmi přesné služby určování polohy a časoměrné služby po celém světě. Jeho spolehlivost dále umožní plynulý vývoj technologií přijímačů a aplikací. Egnos, který je evropským systémem, jenž doplňuje a zlepšuje výkonové parametry GPS především v Evropě, již poskytuje služby na zkušební bázi. První zkušební družice systému Galileo byla vypuštěna v roce 2005. Vypuštění druhé zkušební družice je plánováno na rok 2007. Sestava prvních čtyř provozních družic bude vypuštěna v roce 2008. Celou sestavu bude poté provozovat soukromé konsorcium na základě smlouvy o partnerství veřejného a soukromého sektoru. Služby budou dostupné od roku 2011. Systém Galileo má výrazně mezinárodní charakter. S tím, jak další státy světa projevují zájem, dochází k uzavírání dohod o spolupráci za účelem podpory a rozvoje využívání systému Galileo v celosvětovém měřítku. Rovněž je zajištěna kompatibilita s americkým systémem GPS, která bude umožňovat kombinované využití těchto dvou systémů. Připravuje se Evropský radionavigační plán (European Radio Navigation Plan) určený ke koordinaci různých navigačních infrastruktur v Evropě.

2.3. Aplikace - Všechna odvětví moderních ekonomik jsou ovlivněna vývojem technologií družicové navigace. Trh s těmito produkty a službami roste ročně o 25 %. Očekává se, že v roce 2020 budou v provozu asi 3 mld. přijímačů družicové navigace. Družicová navigace se stále více stává součástí každodenního života evropských občanů, nejen v jejich automobilech a mobilních telefonech, ale také v rámci energetických rozvodných sítí nebo v bankovních systémech. Uplatňuje se v široké řadě odvětví nejen v dopravě nebo telekomunikacích, ale také v jiných oblastech jako je geodézie, zemědělství, vědecký výzkum, turistika a další. Přijímače nyní nacházíme ve všech druzích elektronických zařízení pro každodenní použití jako jsou mobilní telefony, osobní digitální pomůcky, kamery, přenosné počítače nebo náramkové hodinky. Mobilní telefonie je slibný trh s více než 2 mld. účastníků mobilních sítí. Každý rok se prodává půl miliardy přístrojů a pro rok 2020 se předpokládá prodej 1 mld. kusů, což umožňuje rychlé pronikání služeb založených na družicovém určování polohy na trh. Vozidla budou ve stále větší míře vybavována navigačním zařízením. Střízlivé odhady předpokládají v roce 2020 prodej 50 mil. přístrojů.

Organizace nákladní dopravy je na pokraji revoluce: několik set tisíc kontejnerů je již vybaveno sledovacími zařízeními využívajícími GNSS. Díky těmto zařízením mohou logistické společnosti nabízet svým zákazníkům rychlejší a lepší služby. Rovněž může být z bezpečnostních důvodů monitorován pohyb kontejnerů. Pro navigaci na moři a vodních cestách je družicová technologie přirozenou volbou. Potvrzují to jak současné údaje o objemu prodeje námořních přijímačů (přes 1 miliardu EUR), tak přijetí příslušných právních předpisů. Totéž platí pro leteckou navigaci, kde je zapotřebí mít k dispozici spolehlivý prostředek pro zvýšení kapacity systému, který přepravuje milióny cestujících.

2.4. Vývoj technologie - Nové technologie, jako jsou rádiová identifikační zařízení, geografické informační systémy, miniaturizace přijímačů, snížení spotřeby elektrické energie a synergie s telekomunikacemi vytvoří v nadcházejících letech podmínky pro vznik celé řady nových vývojových trendů využívajících určování polohy pomocí družic. Pro překonání stávajících překážek se dokonce v současné době vyvíjejí též řešení pro určování polohy "uvnitř objektů" (in-door).

Současně s rozvojem systému Galileo EU také spustila globální monitorování životního prostředí a bezpečnosti) (Global Monitoring for Safety and Environment - GMES), což je systém pozorování zemského povrchu pro uživatelsky zaměřené informační systémy. Mnoho aplikací GNSS bude využívat doplňkové technologie Galileo a GMES. Vývoj potřeb uživatelů směřuje k rozvoji integrovaných telekomunikací, meteorologických, lokalizačních a monitorovacích kosmických systémů v mnoha oblastech velkého strategického významu, ekonomické hodnoty a přínosu pro společnost. Tento vývoj si žádá přezkoumání regulačního rámce ze strany orgánů veřejné správy.

3. OBLASTI UPLATNĚNÍ

Systém Galileo bude poskytovat pět druhů služeb, které lze využít v nejrůznějších odvětvích. Tato Zelená kniha se zabývá čtyřmi z nich: (1) otevřenou službou s volným přístupem, která se orientuje především na masový trh, (2) komerční službou pro profesionální uživatele, která vyžaduje vynikající výkonové parametry a záruky, (3) službou se zárukou bezpečnosti určené aplikacím, u které by v souvislosti s vyžadovanou spolehlivostí na funkci systému mohly být ohroženy lidské životy a které tudíž vyžadují integritu informací, (4) službou pátrání a záchrany k lokalizování stavů tísně a iniciování záchranných prací. 5. služba, tj. státu vyhrazená služba, nespadá do oblasti působnosti této Zelené knihy. Konzultace ohledně využívání této služby pro aplikace bezpečnostních složek probíhají přímo mezi vládními orgány a orgány Společenství.

3.1. Lokalizační služby a tísňová volání - Díky integraci přijímačů družicové navigace do mobilních telefonů a dalších prostředků komunikace představují lokalizační služby a osobní mobilita největší hromadný trh pro družicovou navigaci. Možnost poskytovat data na míru uživatelům otevírá nový svět pro operátory mobilní telekomunikace a poskytovatele služeb: zákazníci budou mít přístup k určitým místním informacím, jako je údaj o nejbližší nemocnici, o nejlepší trase k čerpací stanici nebo o nejbližší restauraci. Z lokalizačních služeb a tísňových volání mohou také těžit složky záchranného systému: každý rok se v EU uskuteční kolem 180 mil. tísňových volání, z nichž 60 až 70 % je z mobilních telefonů. Ve více než miliónech případů nelze vyslat zásahová vozidla z důvodu nedostatku informací o místě. V oblasti partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem jsou připravovány programy EU za účelem definování rámce a technických řešení pro zavedení efektivního vyřizování tísňových volání. Systém Galileo může radikálně zvýšit přesnost lokalizačních služeb a některé orgány civilní obrany již uvedly, že jejich použití by zajistilo rychlejší reakci záchranných týmů.

3.2. Silniční doprava - Aplikace systému GNSS v oblasti silniční dopravy se týkají řady funkcí od telematických a navigačních zařízení a elektronického výběru mýtného (Electronic Fee Collection - EFC) na dálnicích nebo ve městech až po bezpečnostní aplikace a pojištění "plať podle užití" - (pay-per-use). Téměř všech 240 mil. vozidel, která jsou v provozu v EU, by mohlo využívat výhod moderních navigačních systémů a očekává se, že mnohé překážky v současnosti řešených inteligentních dopravních systémů pomůže překonat právě systém Galileo.

Systémy výběru mýtného se v posledních letech prudce rozvíjely. Některé země již zavedly systémy výběru využívající GNSS na bázi ujetých km, konkrétně pro těžká nákladní vozidla na dálnicích. Také se již využívají systémy výběru poplatků ve městech při přetížení dopravní sítě. Směrnice 2004/52 vyžaduje, aby všechny nové systémy EFC využívaly jednu nebo více následujících technologií: družicovou navigaci, využívání sítí mobilních telefonů, vyhrazené spojení krátkého dosahu (DSRC) nebo kombinaci těchto technologií. Družicová navigace se doporučuje pro svou pružnost a vhodnost pro systémy zpoplatňování v EU díky tomu, že je nezávislá na infrastruktuře a přirozeně snadno rozšiřitelná. Umožňuje vytvářet různé cenové programy, interoperabilitu a služby vycházející z inteligentních dopravních systémů. Je také využitelná pro řízení dopravního provozu, v systémech pro informování řidičů a cestujících pracujících v reálném čase, což vše také zvyšuje efektivnost přepravy .

Iniciativa e-Safety, která zahrnuje řadu aplikací využitelných pro přesné určení polohy vozidel, se opírá o zavedení normy s celoevropskou působností pro tísňové volání z vozidla, jako priority pro snižování doby reakce na zahájení záchranných prací o 40 až 50 %, což by mohlo zachránit 2500 lidských životů. Zcela zřejmým přínosem Galileo k tomuto úsilí bude schopnost tohoto systému určit pro vozidla záchranných složek spěchající na místo nehody žádoucí směr jízdy na základě identifikace pruhu dálnice, na které se stala nehoda, což je informace prvořadé důležitosti. Komerční služby pojistného placeného podle užití jsou již na trhu dostupné. Tyto služby jsou založeny na družicové navigaci ve spojení s komunikací prostřednictvím mobilních telefonů. Pojišťovny nabízející tyto služby uplatňují sazby v závislosti na vypočtených vzdálenostech nebo poskytují finanční motivaci pro omezené využívání vozidla.

3.3. Železniční doprava - Železniční infrastruktura vždy využívala návěstní soustavy a systémy pro určování polohy vlaků, které byly převážně nainstalovány podél trati. Ty však vyžadují nákladná zařízení a náročnou údržbu. V zájmu zlepšení interoperability a snížení nákladů jsou tyto systémy nahrazovány novými: evropským systémem řízení železničního provozu a evropským dispečerským systémem řízení vlaků. Byla prokázána realizovatelnost dispečerských systémů řízení vlaků využívajících GNSS, které splňují železniční normy pro zajištění bezpečnosti provozu. Družicová navigace již byla uplatněna v řadě aplikací mimo oblast zabezpečovací techniky jako jsou pomocné prostředky dispečerského řízení, řízení ekonomiky železniční dopravy nebo uspokojování potřeb zákazníků, ale také "pozitivní dispečerské řízení vlaků", jak bylo prokázáno v USA. Zdokonalení bezpečnosti provozu při využívání automatické ochrany vlaků nebo jiných řídicích systémů může být rovněž realizováno pomocí systému Galileo.

3.4. Námořní doprava, rybolov a vnitrozemské vodní cesty - Doprava na širém moři a vnitrozemská vodní doprava jsou celosvětově nejčastěji používaným druhem dopravy pro přepravu zboží. Každý den pluje po světě mnoho nejrůznějších plavidel. Efektivita, bezpečnost a optimalizace námořní dopravy jsou klíčovými otázkami, na jejichž řešení se GNSS může podílet. Právě Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organisation - IMO) definuje požadavky na zařízení pro určování polohy jako součásti celosvětového systému rádiové navigace pokud jde o přesnost, integritu, kontinuitu, dostupnost a pokrytí pro různé fáze plavby. Pro oceánskou a pobřežní plavbu definuje IMO navigační požadavky a normy pro palubní zařízení.

Dnešní provozní družicové navigační systémy neplní požadavky samy o sobě, takže pro zlepšení výkonnosti GNSS jsou stále nutné augmentační systémy, přestože se to dosud všeobecně neuznává. Nicméně Galileo může zajistit přínos pro aplikace se zárukou bezpečnosti, pro zlepšení bezpečnosti nebo pro automatické identifikační systémy. Pro příjezdové cesty k přístavům a pro přístavy a vodní cesty se zvláštním režimem klade IMO důraz na použití GNSS. Stávající a plánované systémy, které poskytují soubor služeb plavidlům na moři (Služby pro lodní dopravu, Automatické identifikační systémy aj.) se také spoléhají na přenos informací týkajících se polohy, který může bezpochyby zajišťovat GNSS. Na základě Směrnice EU 2002/59/ES o zřízení monitorovacího a informačního systému lodní dopravy, což je směrnice kladoucí důraz na námořní bezpečnost a připravenost na případy znečištění, se EU zavázala k roku 2008 zřídit pobřežní systém monitorování lodní dopravy pro celou EU.

GNSS je též považován za klíčový nástroj pro Globální námořní tísňový a bezpečnostní systém, zřízený IMO jako integrovaný komunikační systém využívající družice a pozemní rádiovou komunikaci pro vyslání pomoci na jakékoli místo, kde se může loď dostat do tísňové situace. V blízké budoucnosti Systém sledování a identifikace na velké vzdálenosti, přijatý v roce 2006, dále zvýší bezpečnost na moři - umožní sledování plavidel mimo dosah pobřežních radiokomunikačních stanic a v pravidelných intervalech nebo na vyžádání bude přenášet informace o identitě plavidla, jeho poloze, datu a čase dané polohy. Navíc SafeSeaNet umožňuje rychlý přístup členských států EU ke všem důležitým informacím týkajícím se plavidel přepravujících nebezpečné věci. Pro mnoho námořních aplikací musí být vyřešena certifikace zaručující bezpečnost společného námořního prostoru a pro rozvoj potřebných obchodních vztahů v rámci podnikatelského prostředí námořní plavby.

Řízení rybolovu vychází z právních předpisů definujících přístup plavidel k oblastem, z omezení typů zařízení pro rybolov, z doby rybolovu a z množstevní kvóty lovu pro jednotlivé druhy ryb. Je zavedeno účinné monitorování, řízení a režimy dozoru nad dodržováním shody s právními předpisy. Tradiční řídicí nástroje byly od 90. let doplněny o technologii družicového sledování označovanou jako Systém monitorování plavidel, který používá okolo 8000 rybářských lodí. Znalost přesné polohy plavidla je nezbytností.

Vnitrozemská plavba představuje pouze 6 % dopravy ve srovnání se 76 % u silniční dopravy. Aby mohla mít vnitrozemská plavba významnější roli, jsou přijímána opatření k modernizaci tohoto odvětví. Směrnice Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách doporučuje používání informačních a telekomunikačních technologií ke zvýšení účinnosti a bezpečnosti logistických operací a ke zlepšení ochrany životního prostředí. Směrnice rovněž doporučuje používat technologie družicového určování polohy a stanovit technické podmínky monitorování plavidel.

3.5. Letecká doprava - V oblasti letectví jsou služby GNSS již dlouho doplňkovým prostředkem navigace. Již dnes jsou využívány jako doplňující služby pro mnoho fází letu jak v rekreačním letectví, tak v obchodní letecké dopravě. Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) definovala požadavky nutné k tomu, aby bylo možno letadlo navigovat v určitém letovém úseku, přičemž se řídícím letového provozu umožňuje možnost volby specifického zařízení pro splnění těchto požadavků. Analytici předvídají silný nárůst až do roku 2025 s potřebou více než 17 300 nových letadel pro osobní a nákladní přepravu z důvodu trojnásobného růstu osobní dopravy a ještě většího růstu nákladní letecké dopravy. Přesnost a integrita nabízená systémem Galileo umožní větší využití stávajících letišť, která se nyní nevyužívají při nepříznivém počasí a špatné viditelnosti. Společný podnik v Evropě - SESAR, který zavádí právní rámec pro poskytování služeb letecké navigace, jak je definováno čtyřmi nařízeními o jednotném evropském nebi, bude rovněž využívat GNSS.

3.6. Civilní obrana, organizování záchranných složek a humanitární pomoc - Pomoc lidem po zemětřeseních, povodních, vlnách tsunami nebo jiných přírodních či lidmi způsobených katastrofách byla dlouho předmětem zájmu orgánů veřejné správy. Lokalizace majetku, osob a vyhrazení zdrojů má pro záchranné operace prvořadý význam. Civilní ochrana spadá v různých členských státech pod různá organizační schémata, přičemž je možno konstatovat určitou řídicí nezávislost na regionální a městské úrovni. Na evropské úrovni byla zřízena monitorovací a informační střediska a krizová platforma jako nástroje pro zdokonalení spolupráce Společenství v případě přírodních katastrof, tísňových situací způsobených znečištěním moří, chemickými haváriemi a včasné reakci na politické krize. V rámci evropské kosmické politiky navrhují orgány Evropy soubor požadavků, podle kterých se má ovládat kosmická infrastruktura pro činnosti krizového řízení v případě civilních krizí. Tyto požadavky zahrnují navigaci pomocí družic, pozorování pozemních objektů, telekomunikace a vysílání a zpracování signálů.

GNSS umožňuje sledování disponibilních zdrojů hospodářství a pracovních sil, zlepšuje plánování a optimalizaci rozmístění hospodářských zdrojů a umožňuje promptní odezvu v řídce osídlených a vzdálených oblastech. Systém GNSS má také umožnit monitorování pohybu účastníků humanitárních akcí a ostatních subjektů a v místech krize lepší posuzování humanitárních potřeb a vlivu jejich uspokojování, dále poskytování přesných informací o problémech přístupu k dotčenému obyvatelstvu v odlehlých oblastech a oblastech s obtížným přístupem, okamžité sledování pohybu obyvatelstva, identifikaci bezpečných oblastí pro postavení táborů pro uprchlíky a obyvatele evakuované z oblastí s hrozící katastrofou, optimalizaci přidělování finančních, materiálních a lidských zdrojů, zlepšení schopnosti rychlé reakce a pro posílení celkové reakce v oblasti humanitární pomoci.

3.7. Nebezpečné věci - Pro přepravu nebezpečných věcí byl definován soubor technických a administrativních požadavků. Z důvodu potenciálně destruktivní povahy nebezpečných věcí musí s nimi být také zacházeno podle nových bezpečnostních předpisů. Bude třeba provést aktualizaci právního rámce, aby bylo možno vzít v úvahu velký počet možností, které by mohl nabídnout systém Galileo. V případě detekce anomálie nebo opuštění předem stanovené trasy umožňuje GNSS sledování přepravy nebezpečných věcí spolu s výstrahami a poplachy. Použití této technologie rovněž vede ke zlepšení účinnosti záchranných prací.

3.8. Přeprava hospodářských zvířat - Každý rok se v EU přepravují milióny zvířat. Možnost sledování pohybu hospodářských zvířat má prvořadý význam pro prevenci porušování sanitárních předpisů, zajištění bezpečnosti potravin a řádné péče o živá zvířata. Požadavky na přepravu zvířat definuje nařízení Rady (ES) č. 1/2005. Vedle nejrůznějších opatření je nařizováno používat GNSS pro dálkové jízdy u všech nových vozidel. To představuje významnou inovaci, která usnadní prosazování dalších souvisejících politik v oblasti zdraví zvířat a veřejného zdraví, jako je například realizace označování hovězího dobytka. Využití GNSS doplní stávající systémy pro sledování zvířat, například internetový systém TRACES, který se týká sledování zásilek a dovážených věcí. Systém GNSS umožňuje v kombinaci s telekomunikačními zařízeními sledování v reálném čase a tím snižuje administrativní zátěž pro veterináře a dopravce a umožňuje přepravcům podniknout nápravná opatření, když je třeba. Sladění technických specifikací umožní rychlejší zavedení a zejména usnadnění sběru dat na úrovni EU.

3.9. Zemědělství, vyměřování pozemků, geodézie a katastrální měření - V EU pěstuje 11 mil. zemědělců plodiny na 110 mil. ha půdy. Umístění a velikost pozemků jsou klíčové informace používané při výměně obchodních informací a při podávání žádostí státním orgánům o dotace. Pro ověření nároků na dotace se každoročně provádí měření pozemků prostřednictvím GNSS. Informace o 50 mil. zemědělských pozemků jsou od roku 2005 uloženy v digitálním geografickém informačním systému integrovaného správního a kontrolního systému EU. Kontrola plateb poskytovaných na základě společné zemědělské politiky vyžaduje stále podrobnější a včasnější informace. Zemědělci navíc využívají geografické informační systémy a GNSS pro optimalizaci pěstovaných plodin, snižování objemu hnojiv a pesticidů a pro zajištění optimálního využití půdy a vody. Využití GNSS může značně zjednodušit a zlepšit měření geodetických a katastrálních údajů a pomoci správním orgánům vybudovat odpovídající mapové databáze, kde nyní informace buď chybí, nebo nemají odpovídající kvalitu.

3.10. Energetika, ropa a plyn - Ropný a plynárenský průmysl široce využívá GNSS pro provozy na pevnině i na moři při průzkumu a těžbě, kde jsou přesnost a záruka služeb pro určování polohy nanejvýš významné. Také při zajištění bezpečnosti a zabezpečení přepravy ropy a plynu se využívá funkcí určování polohy, které nabízí GNSS. V energetickém sektoru pak rozvodné sítě využívají pro vzájemnou synchronizaci přesné a exaktní časoměrné funkce systému GNSS.

3.11. Pátrání a záchrana - Funkce pátrání a záchrany systému Galileo jsou příspěvkem Evropy k mezinárodní spolupráci při pátrání po osobách a jejich záchraně, zejména v oblasti námořní a letecké dopravy. Tím, že je umožněno přijímání tísňových zpráv téměř v reálném čase z jakýchkoliv míst na zemi spolu s přesnými informacemi o poloze a že je umožněno kontaktovat osoby v tísni záchrannými středisky, usnadní záchranné operace a omezí četnost falešných poplachů, čímž umožní záchranu více lidských životů. To má také dopady na boj proti nelegální imigraci po moři a posílení schopností úřadů zachránit imigranty, když se na moři ocitnou v tísni.

3.12. Logistika, ochrana životního prostředí, věda, vymáhání práva a ostatní aplikace - GNSS také poskytuje nástroje pro zdokonalování logistických procesů. Přesnějším a průběžným sledováním a dohledáváním balíků, kontejnerů nebo palet umožní GNSS ve spojení s dalšími technologiemi, jako jsou identifikační zařízení využívající rádiového kmitočtu, zlepšit řízení dodavatelských řetězců a správu vozidlového parku u všech druhů dopravy, a to jak v městských oblastech, tak u dálkových jízd. Navíc je možné v kontextu multimodálních aplikací posílit bezpečnost logistických procesů použitím elektronických ochranných plomb a dalších zařízení citlivých na zjišťování polohy.

Technologie družicové navigace poskytují užitečné služby v široké řadě odvětví. Mnoho z nich nelze v této Zelené knize popsat jako jsou např. systémy veřejné dopravy osob, veřejné práce a pozemní stavitelství, imigrační a pohraniční kontrola, policie, monitorování vězňů, výroba biomasy a správa hospodářských zvířat, péče o životní prostředí, lékařské aplikace a lidé se sníženou schopností pohybu nebo orientace, vědecký výzkum, myslivost, sport, turistika, likvidace odpadů a mnoho dalších činností.

Otázka 1: Po upřesnění vaší oblasti zájmu ve výše uvedeném seznamu (3.1 až 3.12), prosím, uveďte váš názor na následující otázky: Jaká opatření by se měla přijmout pro urychlení zavedení vaší aplikace GNSS na trh; vhodnost právního a předpisového rámce a potřeba jeho dalšího zlepšení, přínosy povinného použití GNSS nebo ekvivalentních systémů určování polohy pro vaši vybranou aplikaci GNSS v souladu s pravidly a závazky Světové obchodní organizace; role orgánů veřejné správy; ochrana občanů (ve smyslu bezpečnosti a zabezpečení a dalších aspektů civilní obrany); přínosy GNSS; perspektiva trhu ve vašem oboru (ve vztahu k očekávané míře využití); citlivost vaší aplikace na náklady; požadavky na minimální přesnost a další funkční parametry; postup certifikace; integrace s telekomunikačními systémy a další otázky, které považujete za důležité.

4. OTÁZKY ETIKY A OCHRANY SOUKROMÍ

Schopnost družicové navigace vyhledávat a určovat polohu lidí a věcí má vliv na otázky ochrany soukromí. Ochrana osobních dat a soukromí je běžnou a sdílenou obavou občanů. Právo na soukromí je v Evropě vysoce rozvinutou právní oblastí. Všechny členské státy EU jsou signatáři Evropské úmluvy o lidských právech, která zaručuje respektování soukromí a rodinného života, domova a korespondence. Na většinu otázek souvisejících se zachováním soukromí vzhledem k družicové navigaci se vztahuje stávající právní rámec Směrnice Rady č. 95/46/ES, která upravuje zpracování a manipulaci s osobními údaji ve smyslu "průhlednosti, legitimního účelu a přiměřenosti" a směrnice Rady 2002/58/ES, která se zabývá zpracováním osobních údajů a ochranou soukromí v odvětví elektronických komunikací.

Otázka 2: Jak vnímáte současný právní rámec upravující otázky ochrany soukromí související se zavedením služeb využívajících GNSS? Domníváte se, že jsou potřeba další opatření pro řešení konkrétních otázek ochrany soukromí?

5. OPATŘENÍ ZAJIŠŤOVANÁ VEŘEJNÝM SEKTOREM

Souběžně s rozvojem infrastruktur družicové navigace orgány veřejné správy na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU podporují vývoj technologií družicové navigace. Orgány veřejné správy podnikají kroky v řadě oblastí jako je podpora výzkumu, přijímání vhodného regulativního rámce a v dalších oblastech. Potenciální rozsah opatření zajišťovaných orgány veřejné správy je popsán níže.

5.1. Výzkum a inovace - Jak zdůraznila Lisabonská strategie, výzkum je uznáván jako základní nástroj pro inovace a hospodářskou prosperitu. I když se EU stále do jisté míry odchyluje od svého cíle investovat do roku 2010 3 % HDP do výzkumu a vývoje - poslední čísla ukazují investice 1,9 % HDP - přesto existují jisté povzbudivé známky zvyšování výdajů podniků i státních orgánů na výzkum. Do současné doby přesáhly celkové roční výdaje veřejného a soukromého sektoru v Evropě zaměřené na výzkum aplikací družicové navigace hranici 100 mil. eur. Je pravděpodobné, že toto číslo vzroste pětinásobně, jakmile bude systém GALILEO plně zprovozněn.

Otázka 3: Odpovídá celkové úsilí vynakládané ve sféře výzkumu v Evropě obecnému cíli zajistit Evropě konkurenceschopnost v oblasti moderních technologií? Na které důležité oblasti a odvětví výzkumu by se mělo úsilí zaměřit? Co by se mělo udělat, aby se zvýšilo výzkumné úsilí a co nejlépe využily výsledky výzkumu?

5.2. Malé a střední podniky - špičková centra - Malé a střední podniky jsou považovány za klíč k dosažení cílů Lisabonské strategie - zajistit na základě využívání nejmodernějších vědeckých poznatků maximální hospodářskou konkurenceschopnost EU. Spolupráce malých a středních podniků a jejich zapojení do systematických vzájemných vztahů na evropské úrovni byla podporována v rámci šestého rámcového programu EU pro výzkum přidělením nejméně 8 % prostředků na tento účel. Několik regionů v Evropě ocenilo přínosy ze získávání znalostí v oblasti družicové navigace. Za účelem vytvoření základny poznatků o technologii určování polohy jsou zakládána sdružení firem, výzkumných laboratoří a ústavů a jsou zřizována partnerství s univerzitami, fakultami a školami. Evropská politika soudržnosti na období 2007 až 2013 bude prostřednictvím programu Ekonomické změny pro regiony podněcovat regiony k výměně nejlepších zkušeností při vývoji aplikací systému Galileo.

Otázka 4: Jak by měly orgány veřejné správy povzbuzovat malé a střední podniky? Měla by se podporovat střediska poznatků, vzdělávací programy nebo jakékoli další nástroje (pokud ano, jaké)?

5.3. Mezinárodní spolupráce - Systém Galileo nabízí bezkonkurenční mezinárodní veřejnou službu, jak prokazuje řada zemí se zájmem o spolupráci. Spolupráce se zeměmi mimo EU, včetně rozvojových zemí, má zásadní význam pro realizaci všech přínosů programu Galileo pro podporu průmyslového know-how, pro stimulaci aplikací v rámci EU i mimo ni, pro přijetí globálních standardů, pro oslovení celosvětových trhů a pro podporu systému Galileo u mezinárodních orgánů. Různé programy spolupráce pokrývají regulační aspekty, certifikace a kmitočty, jakož i práva duševního vlastnictví, vědecký výzkum a aktivity průmyslu. Kompatibilita Galileo-GPS zajistí dostupnost přijímačů s vynikajícími výkonovými parametry. Tato kompatibilita by měla platit i pro třetí sestavu navigačních družic, jakmile skončí jednání mezi Evropou a Ruskem zaměřených na program vývoje systému GLONASS.

Otázka 5: Která nejdůležitější otázka spolupráce by se měla vyřešit? Existuje ve světě konkrétní oblast, na kterou je třeba se zaměřit?

5.4. Standardy, certifikace a odpovědnost - Aby bylo možno usnadnit budoucí proniknutí služeb Galileo na trh, jak veřejný, tak soukromý sektor již určitou dobu provádějí standardizační činnosti specifické pro systém Galileo. V rámci ICAO a IMO byly definovány standardy pro funkci přijímačů a byly podniknuty konkrétní kroky v oblasti letecké a námořní dopravy. V rámci zájmových společenství silniční a železniční dopravy probíhají práce za účelem splnění konkrétních standardizačních potřeb. Na vývoji norem pro systém Galileo spolupracují další poskytovatelé služeb na základě svého oboru působnosti.

Otázka 6: Domníváte se, že by se mělo věnovat více pozornosti zavedení norem pro zařízení a služby družicové navigace, a pokud ano, tak na jaké úrovni?

U aplikací zahrnujících aspekty bezpečnosti a odpovědnosti je certifikace zařízení a služeb nezbytným požadavkem. Posouzení funkčnosti systémů určování polohy a aplikací musí být prováděno prostřednictvím metodiky "safety case" (doklad bezpečnosti). Jak provedení systému, tak provozní postupy musejí být certifikovány pro ověření shody s požadavky na aplikace, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti. Systém EGNOS bude certifikován v souladu s nařízeními o jednotném evropském nebi. V případě systému Galileo jmenuje Evropský dozorčí orgán GNSS certifikační podpůrný orgán, který bude konzultovat s různými regulativními orgány, např. s Evropským úřadem pro bezpečnost letecké dopravy, otázky aplikací služeb se zárukou bezpečnosti.

Otázka 7: Které bezpečnostní aplikace podle vašeho názoru vyžadují certifikaci? Jsou bezpečnostní požadavky na infrastrukturu systému Galileo dostatečné pro vytvoření základny pro certifikaci systému včetně doby životnosti infrastruktury? Jaké jsou vaše obavy pokud jde o odpovědnost a jak si myslíte, že by se měly nejlépe řešit?

5.5. Kmitočet - Mezinárodní přidělování kmitočtového spektra se provádí v plné shodě s předpisy Mezinárodní telekomunikační unie a v Evropě ve shodě s rozhodnutím o rádiovém kmitočtovém spektru. Ochrana kmitočtového spektra a propagace přidělení nových kmitočtových pásem je klíčovým cílem na cestě k zajištění bezpečné a zaručené funkce systému pro všechny uživatele. Je třeba si uvědomit, že tyto otázky jsou rovněž předmětem širší diskuse v souvislosti s přezkoumáním předpisového rámce EU pro elektronickou komunikaci. Trvalé zlepšování výkonu závisí na přidělení kmitočtového spektra.

Otázka 8: Očekáváte, že bude nutná lepší koordinace spektra na mezinárodní a evropské úrovni? Měla by se přijmout opatření týkající se potenciálních zdrojů rušení?

5.6. Právo na duševní vlastnictví - Tržní potenciál družicové navigace se nachází v segmentu uživatelů, přičemž je pravděpodobné, že se počet uživatelů podstatně zvýší. Patenty se mohou týkat objevů, které se vztahují k metodám zachycování a demodulace signálů a k souvisejícím algoritmům zpracování, používaných přijímači GNSS. Mohou se také týkat obsahu signálu a čipových sad, které mají být zabudovány do přijímačů GNSS. V některých oblastech může být důležitá také ochrana poskytovaná au-torským právem, zejména pokud jde o zpracování signálu a jeho obsah.

Otázka 9: Myslíte si, že současné předpisy pro ochranu práv duševního vlastnictví jsou odpovídající, aby vynálezci mohli mít prospěch ze své činnosti a uživatelé mohli současně tyto inovace využívat?

5.7. Vnitrostátní právní předpisy a systémy, směrnice a nařízení EU - Nové technologie a inovace jsou pro moderní společnost klíčovým prvkem. Zákonodárci musí zajistit, aby se získané přínosy rovnoměrně prosazovaly v celém Společenství, aby informace byly dávány k užívání a aby inovace byly plně využívány. Využití družicové navigace již bylo řešeno na lokální, regionální nebo vnitrostátní úrovni. V posledních letech byly na úrovni EU přijaty právní předpisy pro nejrůznější odvětví. Díky GNSS se totiž usnadňují a optimalizují činnosti, zvyšuje úroveň služeb pro občany a snižují náklady.

Otázka 10: Existují nějaké zákonné nebo předpisové překážky na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU, které se musí překonat v zájmu uvedení vaší aplikace na trh? Jsou ve vaší oblasti použití vyžadovány směrnice EU nebo vnitrostátní právní předpisy? Uveďte podrobnosti o důležitých odvětvích a očekávaných přínosech. Jaký přístup má zaujmout Evropský program pro rádiovou navigaci?

Tato Zelená kniha stanovila rámec pro vývoj aplikací družicové navigace a položila otázky k diskusi. Jejím účelem je získat z průmyslu, od orgánů veřejné správy, od skupin zákazníků nebo od jednotlivých zákazníků nové myšlenky, aby mohly být stanoveny konkrétní cíle a nejdůležitější činnosti orgánů veřejné správy s ohledem na GNSS. V září 2007 Komise předloží analýzu výsledků veřejné diskuse doprovázenou akčním plánem obsahujícím praktická opatření, která mají být navržena od roku 2008. V této analýze a v opatřeních, která by mohla být navržena na základě této Zelené knihy, Komise vezme v úvahu zásadu technologické neutrality, ochranu konkurenceschopnosti ve všech průmyslových odvětvích a zájmy a práva spotřebitelů.