Nejdříve podraží elektřina a uhlí, pak plyn
Cena za škody, které lidstvo působí přírodě, dopadne od příštího roku i na bedra
českých občanů. Od 1. ledna budou platit novou, ekologickou daň z elektřiny a
uhlí. Například proud tak může lidem podražit zhruba o další procento. To by pro
trojčlennou domácnost znamenalo zvýšení ročních výdajů zhruba o 120 korun.
Cena uhlí by se po zavedení daně mohla zvednout zhruba o 0,2 procenta. Nová
ekologická daň však podle záměrů vlády v žádném případě nemá zvýšit celkové
daňové zatížení. Kabinet proto chce takto získané peníze využít v sociálním
systému, například na některé dávky státní sociální podpory. V takovém případě
by se tedy snížily odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Cena za škody, které lidstvo působí přírodě, dopadne od příštího roku i na bedra českých občanů. Od 1. ledna budou platit novou, ekologickou daň z elektřiny a uhlí. Například proud tak může lidem podražit zhruba o další procento. To by pro trojčlennou domácnost znamenalo zvýšení ročních výdajů zhruba o 120 korun.
Cena uhlí by se po zavedení daně mohla zvednout zhruba o 0,2 procenta. Nová ekologická daň však podle záměrů vlády v žádném případě nemá zvýšit celkové daňové zatížení. Kabinet proto chce takto získané peníze využít v sociálním systému, například na některé dávky státní sociální podpory. V takovém případě by se tedy snížily odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Výnos čtyři až pět miliard
Na počátku reformy však bude zisk z nových daní poměrně nízký. Do státní pokladny má podle předběžných výpočtů přitékat mezi čtyřmi až pěti miliardami korun. Tyto finance by měly sloužit k tomu, aby byl stanoven strop pro odvody na sociální pojištění. "To je jedna z úvah. Další debaty se vedou o tom, že by se peněžitá pomoc v mateřství mohla vyjmout z nemocenského pojištění nebo by tyto výnosy mohly jít na výplatu rodičovského příspěvku," řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Vše ale bude záležet na konkrétních propočtech. Ty má do konce března připravit ministerstvo financí. Z nich také budou vycházet konkrétní daňové sazby. A teprve potom bude zřejmý i konkrétní dopad nových daní na domácnosti a podniky.
Výjimky pro čistou energii
Česká republika ale určitě hodlá využít možnou výjimku ze zdanění. Ta se bude týkat především čisté energie, tedy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, například vodních elektráren a slunečních či geotermálních zdrojů.
Daňová výjimka však bude platit i pro městskou hromadnou dopravu včetně vlaků, metra nebo trolejbusů. A to jak pro přepravu osob, tak i zboží.
Tři fáze reformy
Reforma má mít podle vládního materiálu celkem tři fáze, které se mají zavádět postupně do roku 2017.
První fáze od příštího roku do roku 2010 počítá s ekologickou daní u elektřiny, hnědého a černého uhlí. Její sazba by měla být na úrovni minimální sazby předepsané Evropskou unií. Ve druhé fázi přijde na řadu zemní plyn, pak další komodity.
Ekologické daně jsou v Evropské unii povinné. Česká republika si na jejich zavedení vyjednala v přístupových smlouvách takzvané přechodné období. Právě to však vyprší koncem roku 2007.
Součástí reformy má být i její průběžné vyhodnocování, po celou dobu by se měla vést i odborná diskuse. První studie, v níž by měly být i další podrobné scénáře reformy včetně jejich dopadů, chce vláda odborné veřejnosti předložit nejpozději v roce 2010. Tedy zhruba v době, kdy se začnou zvažovat i případné kompenzace, které by zdražení energií vyrovnaly domácnostem s nízkými příjmy.
Cena uhlí by se po zavedení daně mohla zvednout zhruba o 0,2 procenta. Nová ekologická daň však podle záměrů vlády v žádném případě nemá zvýšit celkové daňové zatížení. Kabinet proto chce takto získané peníze využít v sociálním systému, například na některé dávky státní sociální podpory. V takovém případě by se tedy snížily odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Výnos čtyři až pět miliard
Na počátku reformy však bude zisk z nových daní poměrně nízký. Do státní pokladny má podle předběžných výpočtů přitékat mezi čtyřmi až pěti miliardami korun. Tyto finance by měly sloužit k tomu, aby byl stanoven strop pro odvody na sociální pojištění. "To je jedna z úvah. Další debaty se vedou o tom, že by se peněžitá pomoc v mateřství mohla vyjmout z nemocenského pojištění nebo by tyto výnosy mohly jít na výplatu rodičovského příspěvku," řekl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
Vše ale bude záležet na konkrétních propočtech. Ty má do konce března připravit ministerstvo financí. Z nich také budou vycházet konkrétní daňové sazby. A teprve potom bude zřejmý i konkrétní dopad nových daní na domácnosti a podniky.
Výjimky pro čistou energii
Česká republika ale určitě hodlá využít možnou výjimku ze zdanění. Ta se bude týkat především čisté energie, tedy výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, například vodních elektráren a slunečních či geotermálních zdrojů.
Daňová výjimka však bude platit i pro městskou hromadnou dopravu včetně vlaků, metra nebo trolejbusů. A to jak pro přepravu osob, tak i zboží.
Tři fáze reformy
Reforma má mít podle vládního materiálu celkem tři fáze, které se mají zavádět postupně do roku 2017.
První fáze od příštího roku do roku 2010 počítá s ekologickou daní u elektřiny, hnědého a černého uhlí. Její sazba by měla být na úrovni minimální sazby předepsané Evropskou unií. Ve druhé fázi přijde na řadu zemní plyn, pak další komodity.
Ekologické daně jsou v Evropské unii povinné. Česká republika si na jejich zavedení vyjednala v přístupových smlouvách takzvané přechodné období. Právě to však vyprší koncem roku 2007.
Součástí reformy má být i její průběžné vyhodnocování, po celou dobu by se měla vést i odborná diskuse. První studie, v níž by měly být i další podrobné scénáře reformy včetně jejich dopadů, chce vláda odborné veřejnosti předložit nejpozději v roce 2010. Tedy zhruba v době, kdy se začnou zvažovat i případné kompenzace, které by zdražení energií vyrovnaly domácnostem s nízkými příjmy.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích