Čeští podnikatelé se probudili a hrnou se do Vietnamu

Našim obchodníkům a investorům by mohlo pomoci povědomí o kvalitě českých výrobků.

Pod povrchem leží naleziště kaolínu, pyritu a dalších minerálů dobré kvality. Zatím čekají na investory, schována v mírných pahorcích táhnoucích se do dáli, porostlých zelení a nízkými keři, obklopena malými políčky. To je provincie Phu Tho v srdci severní části Vietnamu. Provincie má o něco více než 1,3 milionu obyvatel. A od počátku roku zde jedno z místních zdravotních center může využívat čistírnu odpadních vod. "Výstavba čističky proběhla v rámci rozvojové pomoci České republiky pro VSR," říká Zdeněk Choutka, ředitel společnosti Antares AZV, výrobce čistíren odpadních vod a technologických celků, která ve Vietnamu posbírala první zkušenosti.
Pro vstup na trh se rozhodla před šesti lety a využila k tomu strojírenský veletrh. "Tam jsme získali kontakty na pracovníky ministerstva životního prostředí a vedení firem, které svojí produkcí životní prostředí znečišťují. V průběhu dalších tří let jsme se stále aktivněji účastnili veletrhů a díky získaným kontaktům jsme začali navštěvovat problematické lokality," popisuje začátky Zdeněk Choutka.
S organizací pomáhali firmě její partneři vietnamského původu, kteří většinou žili nebo žijí v ČR. "Díky svým znalostem prostředí nás uvedli do problematiky životního prostředí ve Vietnamu a s jejich pomocí byla zorganizována většina návštěv. Vedli jsme pak množství jednání, na jejichž základě byly zpracovány návrhy řešení a konkrétní cenové nabídky," říká Zdeněk Choutka.
Účast na dálku se však pro Antares AZV ukázala nedostatečně efektivní, podobně jako zastoupení v Hanoji pod vietnamským vedením. Nakonec firma před dvěma lety otevřela reprezentativní kancelář v Hanoji s českými šéfy. "K tomuto rozhodnutí vedlo zlepšení přístupu vietnamské vlády k ochraně životního prostředí a možná realizace projektu na čistírnu odpadních vod pro textilku," říká Zdeněk Choutka. Téma životního prostředí začíná být podle něho jednou z prioritních otázek, ale jeho ochrana je zatím minimální.
"Komunální a průmyslová odpadní voda je vypouštěna bez čištění a současné čistírny, kterých je minimum, jsou většinou zastaralé, a vyčištěná odpadní voda nedosahuje požadovaných limitů. I když jsou zde zákony a normy, jejichž požadavky na výstupu jsou v mnoha případech daleko tvrdší než v EU, neexistuje tu kontrola či penalizace," uvádí Zdeněk Choutka. Nehledě na tvrdou konkurenci v odvětví, způsobenou štědrou rozvojovou pomocí z vyspělých zemí, ani na časovou a finanční náročnost podnikání, má Antares AZV již rozpracovanou řadu plánů. K nim patří i podpora a zastupování těch českých firem, které by spolu s ní chtěly na vietnamský trh.

Před více než čtyřmi lety se do Vietnamu pustila i firma ČBE (ČKD Blansko Engineering), působící v oboru vodních turbín, čerpadel a zařízení vodních elektráren. Vlastně navazuje na stoletou tradici vývoje a dodávek vodních turbín z Blanska. A právě na tradici a dobrou image podniků bývalého Československa a spolupráci ČBE vsadila. "Nejen že vyhledáváme nové obchodní partnery ve světě, ale obnovujeme i dřívější vazby. A k tomu, abychom se mohli lépe prosadit na vietnamském trhu při výrobě vodních strojů, uzavřeli jsme písemnou smlouvu o spolupráci a kooperaci s vietnamskou firmou Agrimeco," uvádí Zdeněk Zavadil, technický ředitel ČBE, která teď bude spolupracovat na projektech pěti vodních elektráren.
Podepsání smlouvy proběhlo v důstojné atmosféře: při návštěvě Václava Klause ve Vietnamu koncem loňského roku, což upoutalo pozornost novinářů a médií. Mimochodem smluv o dodávkách či investicích bylo podepsáno za přítomnosti českého prezidenta hned několik, například firmou ALTA Brno na dodávku důlních zařízení v hodnotě kolem 20 milionů USD či ZVU Potez na dodávku pivovaru za 14 milionů eur.
Od spolupráce s vietnamským partnerem si ČBE slibuje zvýšení dodávek zařízení vodních elektráren a spolupráci s místním průmyslem. "Budeme zajišťovat návrhy hydraulických vodních strojů, projekt strojně-technologických částí vodních elektráren a konstrukční dokumentaci pro výrobu vodních turbin a zařízení. Ostatní díly vodních strojů budou podle naší dokumentace vyráběny ve Vietnamské republice právě prostřednictvím firmy Agrimeco," říká optimisticky Zdeněk Zavadil.
Vietnam musí totiž vzhledem k svému mohutnému technickému rozvoji vytvořit silnou energetickou soustavu. A k tomu může využít i vodních elektráren, jejichž budování je podporováno vládou a orgány státní správy. Navíc o českých výrobcích, jejich technické kvalitě a spolehlivosti, panuje ve Vietnamu dobré povědomí: pozice českých firem při prosazování se na tamním trhu je výhodná, a toho lze nyní využít. "Navíc se Vietnam v konkurenci s levným čínským zbožím snaží vybudovat vlastní a nezávislý průmysl, který bude podpořen kvalitním know-how z ČR a zároveň vidí i možnost prostřednictvím českých firem uplatnit své výrobky na evropském trhu," dodává Zdeněk Zavadil.

Na vietnamský trh se vydává i společnost Technoexport, vývozce a dovozce kompletních investičních celků. "Vstupem Vietnamu do WTO a měnícím se zákonodárstvím by bylo chybou tuto zemi opomíjet. Je tu řada příležitostí ve strojírenství, zejména pokud jde o obráběcí stroje, v oblasti čističek odpadních vod či ve zpracování komunálních odpadů. Rozhodli jsme se proto vstoupit na tento trh, kde máme už zkušenosti," říká Pavel Mráz, místopředseda představenstva a obchodní náměstek Technoexportu.
Cest, jak se dostat na vietnamský trh, je samozřejmě několik - najmout si existující zastoupení české firmy, otevřít stálou kancelář, využít jako zástupce Vietnamce - společnost zvažovala veškeré možnosti. Nakonec se rozhodla pro třetí variantu.
"Máme vzdělaného a erudovaného Vietnamce, člověka s právnickým a technickým vzděláním, překladatele. Má vhodné předpoklady, zná tamní legislativu. Opíráme se také o naší zkušenost, že příležitosti se otevírají především v provinciích, kde se místní člověk domluví s úředníky ve správě či v bankách lépe než cizinec. Vycházíme také z našich zkušeností v Damašku, kde šéf kanceláře je Arab a reference a výsledky jsou ty nejlepší. Samozřejmě jde o odlišné prostředí a mnohé záleží na jedinci," vysvětluje Jiří Palounek, šéf kanceláře generálního ředitele Technoexportu.
Právě komunikace se středním managementem je pro české podnikatele někdy nepřekonatelnou bariérou, vždyť mnohdy se s nimi domluvíte jen vietnamsky. Ovšem zda je právě pověření Vietnamce, žijícího převážně v Česku, tou skutečně efektivní cestou, vyhodnotí firma za půl či tři čtvrtě roku.
I tak jsou manažeři Technoexportu naladěni optimisticky. "Ve Vietnamu by nejraději měli všechno profinancované a na klíč. My máme za zády ČEB a EGAP, což je pro nás plus. Již jsme začali s menšími projekty," uvádí Pavel Mráz.
Především u velkých projektů je to nejdůležitější najít spolehlivé partnery. Do Vietnamu proto v loňském roce směřovali zástupci této české společnosti několikrát. "Spíše než na veletrzích je však budeme hledat na námi zorganizovaných sympóziích, kam zveme zástupce místních podniků a představitele municipalit," dodává Pavel Mráz.

Na Vietnam však v tuto dobu upírají zrak i další tuzemské firmy, přičemž jejich spektrum se rozšiřuje, ať už jde o strojírenství, dopravní prostředky, ochranu životního prostředí či různá odvětví chemie.
Již nyní se mluví o tom, že na dubnovém veletrhu VIETNAM EXPO 2007 v Hanoji představí firma VARI z Libice nad Cidlinou model traktoru pro sklízení rýže.
A počátkem února otevřela v Hanoji své zastoupení firma Bochemie Bohumín, která má na tamním trhu dlouholetou a poměrně silnou pozici. O české přípravky, vítězící kvalitou a cenou, je ve Vietnamu zájem v řadě zdravotnických zařízení.
Již v době epidemie SARS zde získala výsadní postavení v dodávkách dezinfekčních přípravků. A v polovině loňského roku si image vylepšila tím, že jejích 22 tun Chloraminu B a devět tun Chiroxu v rámci boje proto ptačí chřipce převzaly hanojské úřady od České republiky jako mezistátní pomoc. Česko se tak s pětimilionovým příspěvkem stalo z pohledu Vietnamu nejštědřejším dárcem mezi novými členskými zeměmi EU.
České firmy začínají projevovat větší zájem také o investice. "Ve Vietnamu je v současné době pět investičních projektů v celkové výši 35,9 milionu USD. Hlavními oblastmi těchto investic jsou kožedělný a oděvní průmysl, plasty, potravinářství. Jejich hodnota a rozsah jsou dosud malé a vesměs se v nich angažují Vietnamci, žijící v České republice," říká vedoucí obchodně ekonomického úseku na ambasádě ČR v Hanoji Lukáš Hlavatý.
"České firmy mají však v poslední době o investice zájem, a to zejména v oblasti energetiky, výroby stavebních hmot, důlního zařízení a zdravotnické techniky," prozrazuje Lukáš Hlavatý.

Vietnam - průmysl vítězí (podíl sektorů na HDP, v %)
1998 2010*
průmysl, staveb. 21,6 43
zemědělství 46,3 16
služby 33,1 41
* prognóza Zdroj: KAD

Technická univerzita v Liberci vzdělává vietnamské studenty
AUTOR: Petr Němec
Potkat Vietnamce v učebně či aule Technické univerzity v Liberci není nic neobvyklého. Tato škola spustila totiž program kombinovaného studia pro vietnamské studenty výukou v Hanoji a v Liberci a zájem je obrovský.
"Můžeme mluvit přibližně o padesáti studentech ročně. Už teď probíhá třetí rok kurzu českého jazyka, který trvá jeden rok. Po něm se absolventi ucházejí o studium na vybrané fakultě, přičemž procházejí řádnými přijímacími zkouškami. Pokud jsou přijati, mohou studovat bezplatně v českém jazyce," vysvětluje rektor Technické univerzity Oldřich Jirsák.
K této myšlence dospělo vedení univerzity z několika důvodů. "Ve Vietnamu máme na čem stavět. Je tam mnoho absolventů českých, respektive československých vysokých škol. Dobře se nám tam jedná. Často v češtině. A především, Vietnam je civilizovaná země, vzdělání je ve značné úctě, což ostatně odpovídá tradičnímu myšlení lidí. Navíc, Vietnamci považují studium v Česku za prestižní," říká Oldřich Jirsák.
K tomu se vietnamští studenti odlišují od českých větším zájmem o technické obory, než je dnes u nás běžné. Obvykle jsou dobře připravení, zejména v přírodovědních oborech. "U nás dostanou technickou průpravu. V tom jsme rozhodně dále. Vietnamští studenti jsou také obvykle dobře motivovaní. Jinak nemají žádné úlevy, absolvují stejné programy jako jejich čeští kolegové," tvrdí liberecký rektor s tím, že zahraniční studenti samozřejmě zvyšují prestiž školy. A jedním dechem dodává:
"Je to vedlejší produkt. Hlavně jde o to, že nejlepší absolventi mohou být zaměstnáni v českých podnicích a mohou tak přispět ke snížení deficitu absolventů technických škol, který už začíná být citelný. A i když se vrátí domů, bude to pro rozvoj všestranných vztahů s Vietnamem přínosné. Vždyť budou ovládat češtinu a poznají prostředí."
Partnerem projektu na vietnamské straně je Vietnamský svaz pro podporu vzdělání. Napojený je na tamní ministerstvo školství a jeho zástupce, s nímž univerzita jedná, žije v Liberci.
Překážkou však zůstává vízová povinnost, víza zájemci o studium v Česku získávají k cestě poměrně obtížně. "Jednáme o tom s ministerstvem zahraničních věcí a českým zastupitelským úřadem v Hanoji," dodává Oldřich Jirsák.