S dřevostavbami je spojeno mnoho mýtů a omylů. Jejich obliba přesto stoupá. Záleží na volbě - srub nebo sendvič.
Bydlení s pryskyřičnou vůní
Slovy klasika finské architektury Alvara Aalta: "Dřevo je jeden z nejteplejších, nejpříjemnějších a nejlidštějších materiálů". Jedná se o materiál přírodní, obnovitelný, kterého je možné se v případě odstranění stavby opět zbavit.
Dům s pěti E
Ekonomický: I přes vyšší cenu dřeva se s ohledem na moderní a relativně nenáročné montážní postupy daří výslednou cenu stavby snižovat až na velice příznivou hladinu, která více než jen konkuruje zděným stavbám.
Energeticky úsporný: Dřevostavba díky svým tepelněizolačním vlastnostem a pružnému otopnému systému značně snižuje ekonomické nároky na vytápění oproti klasickým domům, a to až o 30 - 50 %.
Ekologický: Dřevo je zcela přírodní materiál, z hlediska stavebně-konstrukčního je jedinou obnovitelnou surovinou s cyklem obnovy 60 - 120 let.
Estetický: Bydlení ve dřevě je životní styl navazující na tradici. Příklad celodřevěných domů máme už ve středověku a mnohé z nich vydržely dodnes.
Expresně rychlý: Celodřevěný rodinný domek je kompletně postavený maximálně do čtyř měsíců.
JAKO DŘÍVÍ V LESE
"Bydlení v prostředí ze dřeva se stává celosvětovým trendem, protože vychází vstříc nárokům na moderní bydlení a požadavkům na úsporné využívání obnovitelných zdrojů," říká Tomáš Pařík z Nadace dřevo pro život. Teorie je však věc jedna a česká praxe věcí druhou. Česká republika disponuje obrovským potenciálem vysoce kvalitního dřeva. V jeho využití na jednoho obyvatele se však řadí v Evropě na jedno z posledních míst. Před námi jsou dokonce i Portugalci, kteří téměř žádné lesy nemají.
Michal Treml ze společnosti D. E. E. D. tvrdí, že: "Dřevostavby představují tradiční spojení kultury s možnostmi nejmodernější ekologické technologie. "Prověřená kvalita materiálu a energeticky úsporná konstrukce mnoha alternativ a stylů výstavby zaručuje výhodný poměr mezi vynaloženými finančními prostředky a získanými hodnotami.
Dřevostavba se vyznačuje příjemným klimatem, nízkou energetickou náročností a maximální tepelnou pohodou. Nezanedbatelnou výhodou je krátká doba výstavby. Hrubá stavba je smontována včetně krovu během jednoho dne!" tvrdí Treml.
ŠETŘIT ENERGIE
Při pohledu na stále rostoucí částky za topení, začíná nejeden člověk uvažovat o stavbě nízkoenergetického nebo pasivního domu. V jeho hledáčku se právě dřevostavba měla objevit na prvním místě. Jenže i zde platí, že stavbu je dobré svěřit do rukou odborníků. Nadšení a stavba na koleni se již vymstila nejednomu samouku.
Je totiž nutno počítat s malou akumulační schopností dřevostavby. Zatímco z masivní, cihelné konstrukce teplo (či naopak chládek v létě) příjemně sálá, v dřevostavbě je po poměrně krátké době bez vytápění v místnostech zima. Tento nedostatek lze redukovat např. příčkami mezi místnostmi z plných cihel či podobného materiálu s vysokou hustotou. Lze i použít nepálené cihly, jílové vnitřní omítky a v podkrovích si vypomoci dřevovláknitou deskou.
Jak však vysvětluje architekt Aleš Brotánek, dřevo a úsporný dům - to je ideální spojení. "Dřevo je ideální právě pro stavbu pasivních domů. Protože u dřevostavby nám splývá konstrukce s izolací. Když stavím zděný dům a potřebuji na něj přidat třicet centimetrů izolace, tak vlastně stavím domy dva. U dřevostavby se to prolne natolik, že se zbytečně nezvyšuje tloušťka domu," dodává k tomu architekt.
Tepelně technické vlastnosti stěny sestávající z minerální, vlnou vyplněného dřevěného skeletu jsou nesporné. Možnosti konstrukce jsou mnohdy zdaleka vyšší, než firmy ve svých katalozích běžně nabízejí.
Je-li použito například 100 mm tepelné izolace a 50 mm vyrovnávacího polystyrenu, je současná norma sice dodržena (resp. o 25 procent překročena), ale již nenabízí o mnoho víc. Lze to však bez větších nároků vůbec vyřešit?
Přitom by touto technologií při použití dvojnásobné vrstvy izolačního materiálu bylo možné dosáhnout téměř vlastností již zmíněného nízkoenergetického domu. Hrubá stavba by se však již stěží vešla do milionu korun a obvodové stěny by neměly šířku 320 mm, jak je tomu při onom "povinném minimu". Utvoření kompromisu mezi pořizovací cenou a provozními náklady je však věcí každého zákazníka.
BOJ S CENTIMETRY A MÝTY
Architekt Josef Smola tvrdí, že dřevostavba je daleko úspornější i z hlediska rozlohy domu. "Když moderní dřevostavbu porovnáme s nějakým zděným systémem, tak zjistíme, že při stejné zastavěné ploše profitujeme deseti až dvanácti metry čtverečními na dům. Jinými slovy: jen tou prostou záměnou systému získáváme jednu obytnou místnost navíc," říká Smola.
"U dřevostaveb jsem často narazil na předsudky. Lidé se toho materiálu bojí, znají totiž takové ty lehké americké dřevostavby, kde se všechno rozléhá. V podstatě jsou to chaty," popisuje Aleš Brotánek. A architekt Smola k tomu dodává, že u správně navržené a provedené moderní dřevostavby musí být splněny rovněž závazné hygienické předpisy a normy z hlediska šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory. "Takže je to sice náročnější než u klasické zděné stavby, ale plně řešitelné," říká.
Snad nejrozšířenějším mýtem je: dřevěný dům hoří jako pochodeň. Ovšem i dřevěný dům musí splňovat požární předpisy stejně jako domy zděné. "Že dřevo hoří, je známý fakt, ale podstatně méně známé je, že dřevěné nosné profily, staticky zatížené, si při odhořívání zároveň vytvářejí takovou uhlíkatou vrstvu, jakousi krustu, která potom chrání jádro k dohoření. Čili - pokud znám tloušťku odhořívající vrstvy a ty dřevěné profily právě o tuto tloušťku předimenzuji, tak je to naprosto staticky bezpečná konstrukce i při dlouhodobějším požáru," vysvětluje architekt Josef Smola.
Přednosti dřevostaveb
Nosná a izolační složka obvodových stěn je integrovaná do jedné konstrukce. Z toho vyplývá i menší tloušťka stěn, a tedy zvětšení obytného prostoru o deset až 21 m2 (zisk jedné obytné místnosti navíc).
Výstavba je rychlejší než v případě tzv. "mokrého procesu". To znamená úsporu času, a tedy i peněz. Doba výstavby navíc není tolik omezena změnami počasí.
Vynikající je tepelná izolace obvodových zdí.
Životnost dřevostavby je při užití kvalitního dřeva stejná jako životnost staveb zděných.
A další mýtus se přímo nabízí: to, že dřevěný dům může zničit houba nebo červotoč. Ano, může. Pokud je navržen a realizován amatérem, například svépomocí. Ostatně stavebnicový charakter takové stavby k tomu přímo vybízí.
"Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané konstrukční ochrany dřeva, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem," říká architekt Smola a dodává: "Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytná je také technologická kázeň při realizaci.
VŽDY JDE NAKONEC O PENÍZE
Paradoxní je, že trh se dřevem je nastavený tak, že kontejner tříděného dřeva přivezený z Kanady přijde stavebníka i levněji než od české pily. "Je pravda, že dřevostavba vychází o něco dráže, ale pokud je dům navržen s moderní skladbou vícevrstvé stěny, tak dostávám podstatně lepší tepelný výkon než u jednovrstvé zděné konstrukce," říká Smola.
Za metr čtvereční zastavěné plochy (při provedení hrubé stavby) zaplatíte zhruba 8 až 10 tisíc korun, a to jak za srub, tak za sendvičovou konstrukci. Dům vyjde v průměru na milion korun za hrubou stavbu bez základové konstrukce. Postavení domu (3 až 4 obytné místnosti) na klíč vyjde zhruba na 2 až 3 miliony korun.
AUTOR: Jiří Kučera
Dům s pěti E
Ekonomický: I přes vyšší cenu dřeva se s ohledem na moderní a relativně nenáročné montážní postupy daří výslednou cenu stavby snižovat až na velice příznivou hladinu, která více než jen konkuruje zděným stavbám.
Energeticky úsporný: Dřevostavba díky svým tepelněizolačním vlastnostem a pružnému otopnému systému značně snižuje ekonomické nároky na vytápění oproti klasickým domům, a to až o 30 - 50 %.
Ekologický: Dřevo je zcela přírodní materiál, z hlediska stavebně-konstrukčního je jedinou obnovitelnou surovinou s cyklem obnovy 60 - 120 let.
Estetický: Bydlení ve dřevě je životní styl navazující na tradici. Příklad celodřevěných domů máme už ve středověku a mnohé z nich vydržely dodnes.
Expresně rychlý: Celodřevěný rodinný domek je kompletně postavený maximálně do čtyř měsíců.
JAKO DŘÍVÍ V LESE
"Bydlení v prostředí ze dřeva se stává celosvětovým trendem, protože vychází vstříc nárokům na moderní bydlení a požadavkům na úsporné využívání obnovitelných zdrojů," říká Tomáš Pařík z Nadace dřevo pro život. Teorie je však věc jedna a česká praxe věcí druhou. Česká republika disponuje obrovským potenciálem vysoce kvalitního dřeva. V jeho využití na jednoho obyvatele se však řadí v Evropě na jedno z posledních míst. Před námi jsou dokonce i Portugalci, kteří téměř žádné lesy nemají.
Michal Treml ze společnosti D. E. E. D. tvrdí, že: "Dřevostavby představují tradiční spojení kultury s možnostmi nejmodernější ekologické technologie. "Prověřená kvalita materiálu a energeticky úsporná konstrukce mnoha alternativ a stylů výstavby zaručuje výhodný poměr mezi vynaloženými finančními prostředky a získanými hodnotami.
Dřevostavba se vyznačuje příjemným klimatem, nízkou energetickou náročností a maximální tepelnou pohodou. Nezanedbatelnou výhodou je krátká doba výstavby. Hrubá stavba je smontována včetně krovu během jednoho dne!" tvrdí Treml.
ŠETŘIT ENERGIE
Při pohledu na stále rostoucí částky za topení, začíná nejeden člověk uvažovat o stavbě nízkoenergetického nebo pasivního domu. V jeho hledáčku se právě dřevostavba měla objevit na prvním místě. Jenže i zde platí, že stavbu je dobré svěřit do rukou odborníků. Nadšení a stavba na koleni se již vymstila nejednomu samouku.
Je totiž nutno počítat s malou akumulační schopností dřevostavby. Zatímco z masivní, cihelné konstrukce teplo (či naopak chládek v létě) příjemně sálá, v dřevostavbě je po poměrně krátké době bez vytápění v místnostech zima. Tento nedostatek lze redukovat např. příčkami mezi místnostmi z plných cihel či podobného materiálu s vysokou hustotou. Lze i použít nepálené cihly, jílové vnitřní omítky a v podkrovích si vypomoci dřevovláknitou deskou.
Jak však vysvětluje architekt Aleš Brotánek, dřevo a úsporný dům - to je ideální spojení. "Dřevo je ideální právě pro stavbu pasivních domů. Protože u dřevostavby nám splývá konstrukce s izolací. Když stavím zděný dům a potřebuji na něj přidat třicet centimetrů izolace, tak vlastně stavím domy dva. U dřevostavby se to prolne natolik, že se zbytečně nezvyšuje tloušťka domu," dodává k tomu architekt.
Tepelně technické vlastnosti stěny sestávající z minerální, vlnou vyplněného dřevěného skeletu jsou nesporné. Možnosti konstrukce jsou mnohdy zdaleka vyšší, než firmy ve svých katalozích běžně nabízejí.
Je-li použito například 100 mm tepelné izolace a 50 mm vyrovnávacího polystyrenu, je současná norma sice dodržena (resp. o 25 procent překročena), ale již nenabízí o mnoho víc. Lze to však bez větších nároků vůbec vyřešit?
Přitom by touto technologií při použití dvojnásobné vrstvy izolačního materiálu bylo možné dosáhnout téměř vlastností již zmíněného nízkoenergetického domu. Hrubá stavba by se však již stěží vešla do milionu korun a obvodové stěny by neměly šířku 320 mm, jak je tomu při onom "povinném minimu". Utvoření kompromisu mezi pořizovací cenou a provozními náklady je však věcí každého zákazníka.
BOJ S CENTIMETRY A MÝTY
Architekt Josef Smola tvrdí, že dřevostavba je daleko úspornější i z hlediska rozlohy domu. "Když moderní dřevostavbu porovnáme s nějakým zděným systémem, tak zjistíme, že při stejné zastavěné ploše profitujeme deseti až dvanácti metry čtverečními na dům. Jinými slovy: jen tou prostou záměnou systému získáváme jednu obytnou místnost navíc," říká Smola.
"U dřevostaveb jsem často narazil na předsudky. Lidé se toho materiálu bojí, znají totiž takové ty lehké americké dřevostavby, kde se všechno rozléhá. V podstatě jsou to chaty," popisuje Aleš Brotánek. A architekt Smola k tomu dodává, že u správně navržené a provedené moderní dřevostavby musí být splněny rovněž závazné hygienické předpisy a normy z hlediska šíření hluku konstrukcemi a vnitřními prostory. "Takže je to sice náročnější než u klasické zděné stavby, ale plně řešitelné," říká.
Snad nejrozšířenějším mýtem je: dřevěný dům hoří jako pochodeň. Ovšem i dřevěný dům musí splňovat požární předpisy stejně jako domy zděné. "Že dřevo hoří, je známý fakt, ale podstatně méně známé je, že dřevěné nosné profily, staticky zatížené, si při odhořívání zároveň vytvářejí takovou uhlíkatou vrstvu, jakousi krustu, která potom chrání jádro k dohoření. Čili - pokud znám tloušťku odhořívající vrstvy a ty dřevěné profily právě o tuto tloušťku předimenzuji, tak je to naprosto staticky bezpečná konstrukce i při dlouhodobějším požáru," vysvětluje architekt Josef Smola.
Přednosti dřevostaveb
Nosná a izolační složka obvodových stěn je integrovaná do jedné konstrukce. Z toho vyplývá i menší tloušťka stěn, a tedy zvětšení obytného prostoru o deset až 21 m2 (zisk jedné obytné místnosti navíc).
Výstavba je rychlejší než v případě tzv. "mokrého procesu". To znamená úsporu času, a tedy i peněz. Doba výstavby navíc není tolik omezena změnami počasí.
Vynikající je tepelná izolace obvodových zdí.
Životnost dřevostavby je při užití kvalitního dřeva stejná jako životnost staveb zděných.
A další mýtus se přímo nabízí: to, že dřevěný dům může zničit houba nebo červotoč. Ano, může. Pokud je navržen a realizován amatérem, například svépomocí. Ostatně stavebnicový charakter takové stavby k tomu přímo vybízí.
"Moderní dřevostavby je nezbytné svěřit profesionálům. Základním předpokladem jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a znalost principů takzvané konstrukční ochrany dřeva, aby se zamezilo vnikání vlhkosti do konstrukce a ochránily se konstrukční prvky před proudícím vzduchem," říká architekt Smola a dodává: "Konstrukční ochrana má vždy přednost před chemickou. Dřevo a výrobky z něj nesmí být navrhovány do míst, kde nemohou z povahy věci obstát, například pod úroveň terénu. Nezbytná je také technologická kázeň při realizaci.
VŽDY JDE NAKONEC O PENÍZE
Paradoxní je, že trh se dřevem je nastavený tak, že kontejner tříděného dřeva přivezený z Kanady přijde stavebníka i levněji než od české pily. "Je pravda, že dřevostavba vychází o něco dráže, ale pokud je dům navržen s moderní skladbou vícevrstvé stěny, tak dostávám podstatně lepší tepelný výkon než u jednovrstvé zděné konstrukce," říká Smola.
Za metr čtvereční zastavěné plochy (při provedení hrubé stavby) zaplatíte zhruba 8 až 10 tisíc korun, a to jak za srub, tak za sendvičovou konstrukci. Dům vyjde v průměru na milion korun za hrubou stavbu bez základové konstrukce. Postavení domu (3 až 4 obytné místnosti) na klíč vyjde zhruba na 2 až 3 miliony korun.
AUTOR: Jiří Kučera
Zdroj:STAVITEL
Sdílet článek na sociálních sítích
