Jsou biopaliva spásou?

Které jsou ty "Klondike" biorepubliky?
Deštné pralesy jsou největší zásobárnou, která zadržuje uhlík. V případě jejich likvidace pálením se uvolní do atmosféry tak velké množství CO2, které už země v horizontu několika set let není schopna zpět absorbovat. Kromě toho podle posledních výzkumů [4] je obsah dehtu při spalování fytomasy dvojnásobný než u uhlí, vytváří se obrovské množství polyaromatických uhlovodíků (PAU) s karcinogenními a genotoxickými účinky (biomasa 447, ČU 25 mlPAU/kg) a dvojnásob oxidu dusíku. A to se přičítá k produkci skleníkových plynů z jiných činností. Odlesňování dále pokračuje a významě přispívá ke zvyšování skleníkových plynů.

Brazílie
Brazílie má nejdelší historii jako producent biopaliv. Zavedla pěstování cukrové třtiny za účelem výroby bioetanolu. Jako první přišel k likvidaci vzácný biodiversifikovaný lesnatý pás podél Atlantiku Cerrado [3].
Zde byly založeny plantáže cukrové třtiny pro výrobu bioetanolu s příslušným výrobním průmyslem. Za 13 roků bylo vykáceno 93% původní plochy, 16,5krát převyšující plochu ČR. Alarmující je rychlost s jakou deštné lesy mizí.
Dále do rozsáhlých oblastí Amazonského pralesa se zakusují plantáže sojových bobů, když z pralesa nejdříve byli vyhnáni indiáni, kvalitní dřevo vytěženo a zbytek vypálen. Tuto získanou, vytěženou půdu intensivně postřikují pracovníci v protichemických oblecích insekticidy, fugicidy, herbicidy, umělými hnojivy, aby vůbec byla schopna něco produkovat. Byla postavena tzv. Sojová dálnice BR166, po které stovky dýmajících náklaďáků svážejí tisíce kilometrů sóju k přístavům, odkud se dováží do výrobních závodů na bionaftu, nebo přímo na export. 50% do EU, 20% do Číny. Na vyčerpaných pozemcích, kde už nelze pěstovat sóju se pase 60 milionů kusů dobytka s příslušnou produkcí skleníkových plynů a pěstování sóji se zakusuje dále do pralesa.

Argentina
První fáze odlesňování byla dokončena a druhá a poslední fáze začala, protože Argentina plánuje produkci 100 milionů tun. Důsledky jsou katastrofické pro venkovské obyvatelstvo, které se musí stěhovat na nové plantáže a za sebou zanechává neúrodnou pustinu.

Malajsie, Indonésie
Malajsie, Indonésie jsou ještě více postiženy než Brazílie. Do r. 2000 bylo v Malajsii odlesněno 87% deštného pralesa ve prospěch plantáží palmy olejové a každým rokem ubývá 0,7% zbývající lesní plochy.
Holandská firma Delf Hydraulics rozbory zjistila, že Bionafta z palmy olejové má 10krát větší obsah skleníkových plynů než fosilní nafta. Na Sumatře a Borneu bylo odlesněno 6 milionů ha deštného lesa ve prospěch palmy olejové. Do roku 2000 byl olej převážně využíván pro potraviny a chemický průmysl. Příchodem zelených zlatokopů v rámci „biofuel“ horečky se realizují plány dalšího odlesňování a odvodňování půdy. Nově získaný palmový olej je mandatorně určen pro výrobu biodieselu, který je určen pro další žíznící země Japonsko, Čína, Korea, Australie, Taivan.

Dalšími producenty jsou Ghana, Mdagaskar, Jižní Afrika, Indie, Filipíny, Bolívie, Paraguay, Kolumbie a další menší země s uvedený mi efekty.

ZDROJ: www.petrol.cz