Ministři životního prostředí Visegradské čtyřky se sejdou v Praze

Ve dnech 24. – 25. května 2007 se sejdou v Praze na pozvání českého ministra životního prostředí Martina Bursíka ministři skupiny V4 – Gábor Fodor, ministr životního prostředí a vod Maďarska; Jaroslav Izák, ministr životního prostředí Slovenska; Jan Szyszko, ministr životního prostředí Polska a jako host Ian Person, státní ministr pro klimatické změny a životní prostředí Velké Británie.

Hlavním bodem programu jednání ministrů, kterého se právě pan Ian Pearson zúčastní, bude diskuze o změně klimatu, která by měla vyústit ve schválení konkrétních kroků na úrovni V4 jako celku i jednotlivých členských zemí k provádění účinné politiky ochrany klimatického systému Země v úzké vazbě na energetickou politiku EU [1], na 4. hodnotící zprávu Mezivládního panelu pro změny klimatu [2] a na Sternovu zprávu [3]. Ministři budou diskutovat o rozdělení cíle pro snížení emisí skleníkových plynů mezi jednotlivé členské státy EU (tzv. burden-sharing) s ohledem na národní podmínky jednotlivých zemí.

Česká republika se bude snažit získat kolegy z V4 pro podporu společné pozice při schvalovaní nové Směrnice o odpadech, která má být projednána na Radě EU pro životní prostředí 28. června 2007. Česká republika požaduje, aby byly spalovny odpadů klasifikovány jako zařízení pro odstraňování, nikoli pro využití odpadů. Také žádá, aby členské státy měly možnost omezit nebo zakázat dovoz odpadů právě za účelem spalování.

Dalšími projednávanými tématy bude budoucnost procesu Životní prostředí pro Evropu a Nová generace environmentální politiky.

Novináře zveme na tiskovou konferenci dne 25. května v 11.00 – 11.30 (Hrzánský palác, Loretánská 9), kde ministři na závěr setkání podepíší společné prohlášení.

Další informace:

Mezivládní panel pro změny klimatu: http://www.ipcc.ch

Shrnutí Sternovy zpráva v češtině: http://www.env.cz/__C1256D3D006B1934.nsf/$pid/MZPOBFJW17DV

Visegrádská skupina: http://www.visegradgroup.eu

Poznámky:

[1] EU si stanovila závazný cíl ke zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové skladbě zdrojů energie EU z současných necelých 7 % na 20 % do roku 2020. - za plné účasti členských států by měly být odvozeny diferencované vnitrostátní celkové cíle s náležitým ohledem na spravedlivé a přiměřené rozdělení zohledňující rozdílné výchozí pozice a možnosti jednotlivých států. Závazný minimální cíl, jenž má být dosažen všemi členskými státy, je 10% podílu biopaliv na celkové spotřebě benzinu a nafty v dopravě EU do roku 2020. Cíl do roku 2020 je snížit celkovou spotřebu primární energie o 20 %. Pokud by se jej podařilo naplnit, spotřebovávala by EU o 13 % méně energie, uspořila by 100 miliard EUR a předešlo by se emisím přibližně 780 milionů tun CO2 každý rok.

[2] Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) poprvé stanovil dopady globálního oteplování na základě empirických studií ze všech kontinentů. Výsledky budou obsaženy ve Čtvrté hodnotící zprávě (4 Assesment Report – 4 AR) IPCC. Z aktuálních výstupů vyplývá, že oteplování klimatického systému Země je jednoznačné a je patrné z pozorování růstu globální průměrné teploty vzduchu a oceánů, tání ledovců a zvyšování průměrné globální hladiny světových moří. Bez realizace dalšího úsilí ve snižování emisí skleníkových plynů dojde ke zvýšení průměrné globální teploty povrchu Země o dalších 1,8 – 4,0°C v tomto století, což povede k nevratným změnám klimatického systému Země. Změna klimatu hrozí celému světu vyšším nebezpečím záplav, extrémy počasí a zvyšováním hladin oceánů. Už teď jsou důsledky oteplování patrné na všech kontinentech a lidská činnost měla v globálním měřítku pravděpodobně rozpoznatelný vliv na řadu ekosystémů.

[3] Sternova zpráva se zabývá náklady souvisejícími se změnou klimatu. Hlavním poselstvím je konstatování, že je stále možné vyhnout se negativním dopadům změny klimatu prostřednictvím okamžité realizace účinných opatření. Zpráva vychází z modelu budoucího vývoje koncentrace emisí skleníkových plynů v atmosféře při dodržení nárůstu průměrné globální teploty na úrovni 2 - 3°C do roku 2050. Zpráva hovoří o třech politických předpokladech účinného globálního boje proti růstu emisí skleníkových plynů. Prvním z nich je využití ekonomických nástrojů v regulaci produkce emisí CO2 prostřednictvím zdanění, obchodu nebo regulace. Druhým je zavádění technologií s nízkou produkcí CO2. Třetím je odstranění překážek na cestě za vyšší účinností využívání energie a zvýšení informovanosti a vzdělávání.