Pátek, 29. března 2024

Ulice pro lidi

Ulice pro lidi
Mýto, čistší paliva, více autobusů a tramvají, to všechno jsou recepty pro udržitelnou dopravu ve městech.

Neprůjezdné ulice velkých i menších měst jsou můrou radních prakticky všude. Ale objevují se i řešení. Londýn dosáhl zajímavých výsledků s mýtem za průjezd centrem, letos rozšířil zpoplatněnou oblast i na západní část města a bude pokračovat dál. Stockholm se pokusil o totéž a má za sebou nejvíc zkušeností se zvýhodněním "čistých" vozidel, ať už používají paliva s vysokým obsahem etanolu, stlačený bioplyn nebo jde o elektromobily a hybridy. Pařížský region se snaží posílit výhody hromadné dopravy lepší koordinací spojů na kolejích a na vozovce a dobře situovanými přestupními stanicemi (jak to popisuje Sabine Avrilová v rozhovoru, který uvádíme na str. 48). O tom všem se mluvilo v další části pražské konference o udržitelné dopravě, o které jsme informovali už v Ekonomu č. 21/2007.

LONDÝNSKÝ experiment s mýtem, kterým se zpoplatnil vjezd do City, byl vynucený, vysvětloval na konferenci zástupce radnice Julian Sanchez. Už předtím používalo hromadnou dopravu 90 procent lidí, kteří jezdí do City za prací, ale ani autobusy neměly šanci projet podle jízdního řádu. A tak byl od roku 2003 zpoplatněn průjezd centrem od sedmi ráno do půl sedmé večer. Na výběr byla denní, týdenní či roční sazba. Rezidenti platili desetinu. Výsledkem byl pokles provozu o pětinu a větší spolehlivost autobusových linek. Více než polovina z těch, kdo původně jezdili do práce auty, přesedlala na veřejnou dopravu. Změnilo se i veřejné mínění o projektu. Zpočátku bylo rozdělené, ale po prvních zkušenostech jasně převážilo na stranu podpory.

Potom se mýto zavedlo i v západní části Londýna, a také tam byl zaznamenán pokles provozu, byť mírnější než v City. Nyní jsou zvažovány další kroky, které přihlédnou k emisím zpoplatněných vozů - ty čistší to budou mít levnější. Zóna nízkých emisí přitom bude vyhlášena na celém území Londýna.

Vyhlášení zóny znamená povinnosti pro majitele vozidel. Kdo nesplní stanovené emisní parametry, zaplatí skutečně bolestivé peníze. Pro těžké dieselové kamiony a autobusy, které se nevejdou do limitu Euro III, bude stanoven poplatek na úrovni 200 liber (přes 8000 korun) denně, menší kamiony a minibusy to budou mít za polovic. Platba je obecně stanovena tak, aby se vyplatilo problém řešit. Pokud by byl někdo přistižen, že nezaplatil, dostane desetkrát vyšší pokutu. Celkově vládne na radnici očekávání, že zóna přinese další přesun cestujících k veřejné dopravě a ke kombinaci kola a pěší chůze.

STOCKHOLM začal zkoušet mýto dva roky po Londýnu a nyní se blíží okamžik, kdy má být tento experiment vyhodnocen. Vhodnou příležitost pro odbornou debatu bude představovat mezinárodní konference o udržitelné městské dopravě, která tam proběhne v září. První výsledky byly nadějné, provoz v centru klesl meziročně o 22 procent.

Snaha prosazovat a zvýhodňovat vozidla s nízkými emisemi je mnohem starší, příslušný projekt vznikl ve švédském hlavním městě už roku 1994. Městská veřejná doprava šla příkladem a už roku 1998 měla 300 čistých autobusů, největší takovou flotilu na světě. Jak v Praze vysvětlil Gunnar Söderholm z odboru životního prostředí ve Stockholmu, čisté vozy, které jezdí na stlačený plyn, palivo s vysokým podílem etanolu nebo bionaftu či používají hybridní pohon, mají nižší sazbu silniční daně, a pokud berou jen obnovitelná paliva, neplatí daň vůbec. Čisté vozy mají také parkování zdarma před domem, neplatí mýto a jsou upřednostňovány v různých veřejných poptávkách. Jejich nasazení zlepšuje obraz firmy. Začínají být vnímány také jako doklad prozíravého nakládání s rizikem přerušení dodávek ropy. Nebo aspoň rizika nekonečného zvyšování ceny benzinu a motorové nafty.

Auta na etanol či stlačený bioplyn, stejně jako hybridy nebo elektromobily jsou pořád ještě dražší než běžné vozy a také čerpacích a nabíjecích stanic není tolik. Lidé je přesto rostoucí měrou kupují a environmentální ohledy se prosazují i v nákupní politice firem. Bod zlomu nastal v roce 2005, kdy začal tržní podíl těchto vozů stoupat. Ve Stockholmu v loňském roce tvořily čisté vozy 17 procent celkového prodeje nových aut, v celém Švédsku 13 procent. Švédové jsou už prostě takoví.

AUTOR: ZBYNĚK FIALA
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů