Regionální značky jsou hlavně turistickou atrakcí

Regionální obchodní značky, vázané na konkrétní zeměpisné oblasti, jsou mezi českými lokálními výrobci stále víc populárnější. Zatímco vloni, po prvním roce jejich zavádění, je vlastnilo na třicet místních firem a živnostníků, letos už to je 64. Ti tak už mohou v Krkonoších, Beskydech, na Šumavě, v Moravském krasu a Orlických horách používat spirálovité logo, které garantuje regionální původ, kvalitu a šetrnost jejich zboží vůči životnímu prostředí.

"Stále je co vylepšovat, ale přes skepsi, která tento projekt zpočátku provázela, je rostoucí zájem velmi příjemný," říká Tomáš Kažmierski z Regionálního environmentálního centra ČR, které za touto myšlenkou stojí.

Projekt, zavádějící značení místních výrobků, má zamezit zneužívání názvů a symbolů spojených s těmito zpravidla turisticky atraktivními oblastmi.

Zatím nejvíc certifikátů - dvacet, vlastní podnikatelé z Beskyd. Na Šumavě jich je sedmnáct, v Krkonoších třináct. Zbytek připadá na Orlické hory a Moravský kras. Počet výrobků ale jde do stovek, protože firmy je používají pro víc druhů zboží. V případě Šumavy jde o téměř padesátku potravin, bytových doplňků, malovaných obrázků, broušeného skla.

Počet se bude dál zvyšovat, protože mezi "certifikované" oblasti domácí výroby se už zařadilo také Moravské Kravařsko. Zájem o značku má ale také Vysočina nebo Jablůnkovsko.

"Záleží na financích, které se nám podaří získat z evropských fondů, národních či krajských grantů. Nechceme certifikace devalvovat. To by se nám vymstilo," poznamenává Kažmierski. Podle něho je nejlepší referencí osobní zkušenost podnikatelů a výhody spojené s propagací a novými prodejními místy.

Samotní podnikatelé i přes rostoucí popularitu místních značek, ale přímý efekt zatím nepociťují. "Nečekal jsem, že mi to hned zvedne prodej. Chci se ale odlišit od konkurence. Aby lidé věděli, že kupují kvalitní, místní výrobek. Proto dám beskydské logo i na sáčky," říká majitel pekařství Ondřej Hladký, který peče koláče ve tvaru velké trubičky známé jako Valašský trdelník.

O dobré investici do budoucna mluví i Božena Pařenicová z Dolní Bečvy, vyrábějící valašské škrábané kraslice. "Častěji se dostávám na různé akce. Díky značce a projektu jsem prostě známější," říká živnostnice.

"Je to forma reklamy. Ale finanční efekt zatím nemá žádný," přiznává Lenka Šnebergrová z Řeznictví a uzenářství Šnebergr ze Železné Rudy. To označení Šumava originální produkt používá u Šumavského masa nebo Černé šumavské klobásy, kde používá starou rodinnou recepturu. "Pro turisty to je atrakce. Stejně jako místní mají jistotu, že nic podobného nikde jinde nekoupí," uvedla Šnebergrová.

Podnikatelé přitom místní obchodní značky pokládají za doplněk turistických služeb. Argumentují tím, že kvalitní výrobky, typické pro danou oblast, k tomu prostě patří. Takové zboží má oblast nejen zvýraznit, ale hlavně turistům nabídnout místní výrobek.

Projekt firmám nabízí společné stánky, propagační materiály, prodejní místa na informačních centrech, možnost dostat se na turistické veletrhy. "To je výrazná marketingová podpora. Sami bychom na ni neměli. Samotné logo ale zatím zákazníci ještě plně ocenit nedokážou," říká Marek Kulhavý z rodinné firmy Rautis z Poniklé v Krkonoších, vyrábějící tradiční vánoční ozdoby ze skleněných perel.

Právě Rautis s regionální značkou spojil i expanzi v Česku. Cílená propagace mu tak zdvojnásobila počet návštěvníků v provozovně, a tím i růst tržeb ve firemní prodejně.

"Značka sama o sobě lidi k nákupu nepřinutí. Musí mít o zboží nejdřív zájem," upozorňuje ekonomický poradce Pavel Dytrych.

Podobné projekty existují i v zahraničí. V Česku se ale netýkají jen ekologických značek, ale i místních výrobků.