Těžko byste na českém trhu hledali dva odlišnější názory, než mají na ekosolventní tiskárny a inkousty Marek Angelis, generální ředitel společnosti HSW Signall, a Vavřín Havlíček, majitel firmy Electron Brno.
EKOSOLVENTNÍ SOUBOJ
Položili jsme jim na toto téma stejné otázky. Článek nepřináší žádný závěr, ten necháváme čistě na vás.
EKO JE TŘEBA K NĚČEMU VZTÁHNOUT
Jedním z velkých propagátorů ekosolventních inkoustů je společnost HSW Signall. Otázky do Duelu jsme položili jejímu řediteli Marku Angelisovi.
Pro koho jsou vhodné ekosolventní tiskárny?
Především pro uživatele, kteří chtějí stroj využívat v běžném kancelářském prostředí bez nutnosti investice do odtahu. Ekosolvent je praktický také pro uživatele s menším objemem různorodých zakázek. Vedle toho nabízí vysokou kvalitu tisku.
Jsou skutečně eko, jak napovídá název?
Ekosolvent inkousty se na trhu poprvé objevily v roce 2002. LFP svět tehdy znal ředidlové inkousty (dnes označované jako skutečné solventní inkousty) v nejvyšší kategorii produkčních strojů a vodou ředitelné inkousty v menší a střední kategorii tiskáren s vysokou kvalitou výstupu. Požadavkem zákazníků byl inkoust tisknoucí vysokou kvalitou na nepotahovaná média (ve srovnání s vodou ředitelnými inkousty EKOnomický provoz - nižší náklady na tisk) s potlačenými negativními dopady na životní prostředí (EKOlogický ve srovnání se skutečnými solventními inkousty).
Jsou ekosolventní tiskárny náhradou za solvent, nebo je jejich zacílení jiné?
Ekosolventní a solventní inkousty dnes žijí úspěšně vedle sebe. Ekosolventní inkoust se v části aplikací překrývá s tzv. mild nebo low-solventními inkousty. Svět hledá řešení bez škodlivých dopadů na životní prostředí. Ve středně- až dlouhodobém horizontu budou škodlivá řešení nahrazována méně škodlivými, tak jak se dělo a děje v mnoha jiných oborech.
Co je hlavní výhodou ekosolventních tiskáren?
Ve srovnání se solventními inkousty obecně je to především možnost provozovat tiskárnu v běžném kancelářském prostředí bez speciálního odtahu, jednoduchá obsluha a nízké nároky na údržbu. Ve srovnání s vodou ředitelným tiskem nižší náklady na tisk, oproti skutečným solventním inkoustům vyšší kvalita tisku.
A co naopak jejich hlavní nevýhodou?
Pro velké tiskové objemy se vstupní investice do úpravy prostor a vyšší náklady na údržbu u solventních inkoustů rozpustí ve vyšším objemu zakázek, potom začne na důležitosti nabírat nižší cena inkoustu. Tzn. pro více zatížené provozy má obvykle řešení na solventních inkoustech nižší provozní náklady, výrobci často pro takový typ zakázek tiskárny s ekosolventními inkousty ani nenabízejí.
Co radíte zákazníkům, kteří se nemohou rozhodnout, která technologie (tisku) je pro ně nejlepší?
Rozmyslet si zakázky/aplikace, které chtějí na zařízení realizovat, a jejich předpokládaný objem. Na vlastních datech zjistit, jaká z technologií nabízí správnou kvalitu vzhledem k předpokládaným zakázkám. Zjistit, jaká z technologií disponuje vyhovující odolností výstupu (UV, otěruvzdornost). Podle charakteru zakázek (jedna opakující se zakázka nebo mnoho různorodých) a provozu (kancelář nebo výroba) určit typ inkoustu. Na základě předpokládaného objemu zvolit zařízení s dostatečnou kapacitou. Vypočítat návratnost investice, která z ekonomického hlediska prokáže rentabilitu investice
Proč podle vás vyvolávají ekosolventní tiskárny tolik vášní jako snad žádný typ tisku před tím?
Už jsem zažil větší vášně. S opravdu vášnivým přístupem jsem se v problematice ekosolventních tiskáren setkal pouze u 2 lidí. Na digitálním LFP trhu neexistuje univerzální řešení, které by dokonale vyhovovalo každému typu provozu/zakázek. Pokud by jakákoli technologie neměla na trhu opodstatnění, ten by ji sám vytlačil. Ve střední kategorii se ekosolventu úspěšně daří, renomovaní výrobci tiskáren jej zvolili jako jedno z klíčových řešení, mnoho uživatelů je spokojeně užívá, na trhu je od roku 2002 již 3. generace tohoto typu inkoustů. V blízké budoucnosti nás v této kategorii možná čeká jeden univerzální inkoust, který bude naplňovat aplikační, ekonomické i ekologické parametry odpovídající požadavkům trhu a legislativy.
Jaký je nejčastější omyl, se kterým se při diskusi o ekosolventních inkoustech setkáváte?
Většina zákazníků má dnes přehled o tom, čím se jednotlivé typy inkoustů liší. V počátku někteří nevěřili odolnosti ekosolvent inkoustů, protože "pořádně nesmrdí". Přitom např. UV odolnost eco-solventu je v mnoha případech lepší než u low/mild-solventních inkoustů.
Proč byste ekosolventní inkousty doporučil/nedoporučil?
Záleží na typu zakázek a provozu, viz výše. Ekosolventní inkousty jsou např. logickým řešením pro uživatele zvyklé na vodou ředitelné inkousty. Nabízí velice podobný komfort obsluhy a více než srovnatelnou kvalitu. Nedoporučil bych je na větší objemy zakázek orientovaných především na cenu, např. na tisk větších objemů billboardů, v tomto případě bych se přiklonil k solventním inkoustům.
Eko je nesmysl
Vavřín Havlíček je přesvědčen, že inkousty s označením "eko" jsou jen nafouknutou marketingovou bublinou, navíc balancující na hraně zákona.
Pro koho jsou vhodné ekosolventní tiskárny?
Jsou určeny těm, kteří naletěli slovu ekologie nebo ekonomie. Jedná se o běžnou solventní tiskárnu s dráždivým inkoustem obsahujícím 20 % dráždivého ředidla se symbolikou Xi v oranžovém poli. Jedná se o o něco přívětivější podobu solventního inkoustu, který způsobuje dráždění očí při nedostatečné ventilaci - viz bezpečnostní listy.
Slovo "eco" nebo "eko" ve spojení s nějakým výrobkem má zákonem jasně definované podmínky použití. Dá se říci, že zneužití slovního spojení "Eco Solvent" a jeho mutací jsou neseriózním matením zákazníků a je právně napadnutelné. Podle zákona č. 356/2003 Sb., Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích, se nesmí použít značení "Xi" a "Eko" společně na jednom výrobku.
Jsou skutečně eko, jak napovídá název?
Tiskárny? Ne, zatím nejsou eko. Tiskárna by musela nést označení "zelený bod" (tzv. "green punkt") jako ekologicky šetrný výrobek. Získat toto označení od Ministerstva životního prostředí stojí poměrně dost peněz a je za tím hodně atestů. Nakonec se každý ekologický zákazník může sám přesvědčit. Značka je zelené E se zeleným listem uprostřed a nápisem "Ekologicky šetrný výrobek" v kruhu. Ukažte mi ji na zadní či přední straně tiskárny. To, že odvezu obal nebo stroj na likvidaci do ekodvora, neznamená automaticky, že tento výrobek je ekologický.
Inkousty Eko nebo Eco? Se symbolem Xi v čeveném poli? Ty s označením "Ecosolvent plus" nebo "Eco Ultra Light"? Ty také nejsou ekologické ani ekonomické.
Cartridge "Eco Solvent" inkoustu jsou značeny značkou Xi - dráždivé pro oči, v kontaktu s kůží a při inhalaci. Bezpečnostní list v češtině by měl obsahovat procentuální složení látek. Například inkoust Eco Ultra Light obsahuje 20 % gamma-butyrolactone, který je označen jako Xn v chemické databázi.
Stejný inkoust obsahuje mimo jiné například tetraethylen glycol, dimethyl ether a tetraethylene glycol, monobutyl ether a gamma-butyrolactone.
Opět z praxe. Při tisku větších ploch v uzavřené místnosti dochází k výparu těkavých látek z inkoustu. Při tisku 8 hodin x 10 m2/hod. je spotřeba inkoustu asi 80 x 15 ml = 1200 ml. Zkuste vylít 1,2 l inkoustu v uzavřené místnosti na 80 m2 billboardového papíru. Přeji hezký dýchánek...
Jsou ekosolventní tiskárny náhradou za solvent, nebo je jejich cílení jiné?
Cíl = prodat nový stroj s novou etiketou Eco. Proč vůbec nazývat tiskárnu ekosolventní? Pokud použiji rádoby "Eco" či "Eko" inkoust v tiskárně solventní, dostanu z ní tiskárnu ekosolventní? Ano, nebo ne? Co je podstatou tohoto zázraku?
Rozdíl mezi inkousty značenými Xi a Xn je v procentuálním zastoupení nebezpečné složky v roztoku tvořeném pigmenty a různými ředidly. Je to marketingová politika výrobců, masáž dodavatelů či neznalost šéfů těchto firem, jak vypadá bezpečnostní list? Pokud snížím obsah nebezpečné látky o 1 %, dostávám inkoust bezpečný?
Je potřeba si říci, že to, co je značeno v jiných zemích jako "eko" nebo "eco", nelze automaticky převést do Čech i na Moravu jako ekologické v případě, kdy to odporuje národní legislativě. Viz zákon č. 356/2003 Sb. § 20, odstavec 9.
Cíle jsou jasné. Nahradit chemii, která naleptává PVC, za méně agresivní. V tom je ten problém. Proto máte již třetí mutaci "eko" inkoustu, který lépe či hůře penetruje PVC. Přináší to problémy pro tisk, ale výhody z hlediska nároků na údržbu stroje (viz vakuové pumpy).
Z hlediska praxe, firma Electron dodala mnoho solventních pump na rádoby "ekologické tiskárny" Roland a Mutoh. Proč asi? Tím ovšem neříkám, že je tento směr špatný. Ale v žádném případě nechci tvrdit zákazníkům, že si kupují ekosolventní tiskárnu.
Zásada je jasná - čím agresivnějsí zápach, tím rychlejší vypaření ředidla z média a z toho menší zůstatkový pach v médiu. U ekosolventního inkoustu trvá odpaření déle.
Tzv. "ekosolventní" tiskárny jsou sice alternativní náhražkou solventních tiskáren, ale nikoliv jejich plnohodnotnou náhradou. Vyplývá to především z menší otěruodolnosti tohoto typu inkoustu, mnohem delší době schnutí a také v některých případech i kvůli nutnosti použít dražší tiskové médium. Také cena inkoustu bývá zpravidla vyšší než v případě solventu, takže tato technologie je za dnešních okolností poměrně obtížně konkurenceschopná.
Co se týče tisku pro interiér - poměrně čpavý zápach tzv. "ekosolventních" inkoustů na tiscích velmi dlouho přetrvává a postupně se snižuje. Tisk solventem vyčichne zpravidla již druhý či třetí den po tisku (ředidlo zcela a beze zbytku vyprchá).
Co je hlavní výhodou ekosolventní tiskárny?
Hlavní výhodou je relativně snadná konverze tiskárny s vodou ředitelným inkoustem na tento typ inkoustu a o něco menší nároky na technickou údržbu stroje. Tiskárna nemusí mít tzv. refresh, kdy si tiskárna ve vypnutém stavu (StandBy) v pravidelných, asi hodinových intervalech "odplivne" ze všech trysek a protočí pumpy odpadního inkoustu, popřípadě se nemusí před úplným vypnutím napustit konzervačním ředidlem... Pokud zákazník tiskne malé zakázky okolo 2 m2, nemusí větrat.
A co je jejich hlavní nevýhodou?
Už jsem to zmínil - nepravdivé tvrzení o údajně zdravotně nezávadných inkoustech, přívětivých vůči životnímu prostředí (ekologické) -, zde je uživatel záměrně uváděn v tragický omyl. Další nevýhodou je delší čas, který tyto inkousty vyžadují k úplnému zaschnutí tisku, a také o hodně vyšší teplota při tisku. Větší zápach, který velmi dlouho v tisku přetrvává - pro použití v interiéru je větší tisková plocha proto přímo nevhodná. Zpravidla vyšší cena ve srovnání se stejně kvalitními pigmenty, ale na solventní bázi.
Co radíte zákazníkům, kteří se nemohou rozhodnout, která technologie (tisku) je pro ně nejlepší?
Každá technologie má svá pro i proti, své výhody i nevýhody, své jistoty i rizika. S každým vážným zájemcem o tiskovou technologii vše důkladně proberu zcela pravdivě, bez obalu a bez "reklamních nadsázek". Zatím doporučujeme pro Mimaki JV3 solventní inkousty SS2 nebo pro Mimaki JV5 inkousty typu HS z důvodu stability na PVC fólii a banneru.
Je-li zákazník citlivý na slovo ekologie, nabízíme neoriginální EEC inkousty v cartridge 220 ml a 440 ml. Samozřejmě ani firma Mimaki nezaspala a připravila ES3 inkousty na stejné bázi.
Proč podle vás vyvolávají ekosolventní tiskárny tolik vášní jako snad žádný typ tisku před tím?
Je to dáno historií. V roce 2002, kdy Mimaki prodává úspěšně solventní tiskárnu JV3, přichází konkurence s geniálními ekologickými inkousty, které nevyžadují odvětrání. Sliby předstihují realitu. Ekosolventní inkousty zklamaly spoustu zákazníků, kteří větrají své ekologické provozy. Většinou se cítí podvedeni a stydí se otevřeně přiznat, co se dělo, že si to tak nějak nepředstavovali. To, že používají dražší coatovaná média, už vyšumělo.
Vytváří se pocit, že výroba může pokračovat jen ekologicky, ale pravda je někde uprostřed. Trvá to další roky, než se objevují další zázračné inkousty Eco Solvent Ultra, Eco Max nebo ES3. Tato technologie nemá s ekologií, kromě názvu, nic společného. Snaží se jí jen přiblížit a získat nové zákazníky.
Tyto snahy jsou samozřejmě v principu pozitivní. Možná se dočkáme opět nových třtinových nebo kokosových inkoustů.
Jaký je nejčastější omyl, se kterým se při diskusi o ekosolventních inkoustech setkáváte?
Nejčastějším omylem je falešná představa ekologického tisku nepáchnoucím inkoustem bez nutnosti větrání místnosti.
Tento omyl snadno dotyčnému vyvrátím praktickou ukázkou. Vezmu fólii, kterou rozstřihnu na dvě půlky. Na první půlku rozetřu vzorek tzv. ekosolventního inkoustu a na druhou půlku pak stejný objem vzorku solventního inkoustu. Po krátkém zaschnutí si tyto vzorky dotyčný odnese a dostane domácí úkol, aby každý den čichem otestoval stav zápachu každého typu inkoustu. Věřte mi, každý bez výjimky je doslova překvapen, jak dlouho dokáže tzv. ekosolvent páchnout. Ať si to každý vyzkouší sám - ať ví, do čeho jde.
Proč byste ekosolventní inkousty doporučil/nedoporučil?
To je z mých předchozích odpovědí, doufám, zcela jasné. Pokud si někdo bude tento typ inkoustů výslovně přát, firma Electron jej dodá jak na Mimaki JV3, JV5, tak i na konkurenční produkty. Zajistíme našim tiskovým ekologům veškerou podporu i s odvětráním místností a strojů. Ovšem nikoliv pod názvem "eko".
EKO JE TŘEBA K NĚČEMU VZTÁHNOUT
Jedním z velkých propagátorů ekosolventních inkoustů je společnost HSW Signall. Otázky do Duelu jsme položili jejímu řediteli Marku Angelisovi.
Pro koho jsou vhodné ekosolventní tiskárny?
Především pro uživatele, kteří chtějí stroj využívat v běžném kancelářském prostředí bez nutnosti investice do odtahu. Ekosolvent je praktický také pro uživatele s menším objemem různorodých zakázek. Vedle toho nabízí vysokou kvalitu tisku.
Jsou skutečně eko, jak napovídá název?
Ekosolvent inkousty se na trhu poprvé objevily v roce 2002. LFP svět tehdy znal ředidlové inkousty (dnes označované jako skutečné solventní inkousty) v nejvyšší kategorii produkčních strojů a vodou ředitelné inkousty v menší a střední kategorii tiskáren s vysokou kvalitou výstupu. Požadavkem zákazníků byl inkoust tisknoucí vysokou kvalitou na nepotahovaná média (ve srovnání s vodou ředitelnými inkousty EKOnomický provoz - nižší náklady na tisk) s potlačenými negativními dopady na životní prostředí (EKOlogický ve srovnání se skutečnými solventními inkousty).
Jsou ekosolventní tiskárny náhradou za solvent, nebo je jejich zacílení jiné?
Ekosolventní a solventní inkousty dnes žijí úspěšně vedle sebe. Ekosolventní inkoust se v části aplikací překrývá s tzv. mild nebo low-solventními inkousty. Svět hledá řešení bez škodlivých dopadů na životní prostředí. Ve středně- až dlouhodobém horizontu budou škodlivá řešení nahrazována méně škodlivými, tak jak se dělo a děje v mnoha jiných oborech.
Co je hlavní výhodou ekosolventních tiskáren?
Ve srovnání se solventními inkousty obecně je to především možnost provozovat tiskárnu v běžném kancelářském prostředí bez speciálního odtahu, jednoduchá obsluha a nízké nároky na údržbu. Ve srovnání s vodou ředitelným tiskem nižší náklady na tisk, oproti skutečným solventním inkoustům vyšší kvalita tisku.
A co naopak jejich hlavní nevýhodou?
Pro velké tiskové objemy se vstupní investice do úpravy prostor a vyšší náklady na údržbu u solventních inkoustů rozpustí ve vyšším objemu zakázek, potom začne na důležitosti nabírat nižší cena inkoustu. Tzn. pro více zatížené provozy má obvykle řešení na solventních inkoustech nižší provozní náklady, výrobci často pro takový typ zakázek tiskárny s ekosolventními inkousty ani nenabízejí.
Co radíte zákazníkům, kteří se nemohou rozhodnout, která technologie (tisku) je pro ně nejlepší?
Rozmyslet si zakázky/aplikace, které chtějí na zařízení realizovat, a jejich předpokládaný objem. Na vlastních datech zjistit, jaká z technologií nabízí správnou kvalitu vzhledem k předpokládaným zakázkám. Zjistit, jaká z technologií disponuje vyhovující odolností výstupu (UV, otěruvzdornost). Podle charakteru zakázek (jedna opakující se zakázka nebo mnoho různorodých) a provozu (kancelář nebo výroba) určit typ inkoustu. Na základě předpokládaného objemu zvolit zařízení s dostatečnou kapacitou. Vypočítat návratnost investice, která z ekonomického hlediska prokáže rentabilitu investice
Proč podle vás vyvolávají ekosolventní tiskárny tolik vášní jako snad žádný typ tisku před tím?
Už jsem zažil větší vášně. S opravdu vášnivým přístupem jsem se v problematice ekosolventních tiskáren setkal pouze u 2 lidí. Na digitálním LFP trhu neexistuje univerzální řešení, které by dokonale vyhovovalo každému typu provozu/zakázek. Pokud by jakákoli technologie neměla na trhu opodstatnění, ten by ji sám vytlačil. Ve střední kategorii se ekosolventu úspěšně daří, renomovaní výrobci tiskáren jej zvolili jako jedno z klíčových řešení, mnoho uživatelů je spokojeně užívá, na trhu je od roku 2002 již 3. generace tohoto typu inkoustů. V blízké budoucnosti nás v této kategorii možná čeká jeden univerzální inkoust, který bude naplňovat aplikační, ekonomické i ekologické parametry odpovídající požadavkům trhu a legislativy.
Jaký je nejčastější omyl, se kterým se při diskusi o ekosolventních inkoustech setkáváte?
Většina zákazníků má dnes přehled o tom, čím se jednotlivé typy inkoustů liší. V počátku někteří nevěřili odolnosti ekosolvent inkoustů, protože "pořádně nesmrdí". Přitom např. UV odolnost eco-solventu je v mnoha případech lepší než u low/mild-solventních inkoustů.
Proč byste ekosolventní inkousty doporučil/nedoporučil?
Záleží na typu zakázek a provozu, viz výše. Ekosolventní inkousty jsou např. logickým řešením pro uživatele zvyklé na vodou ředitelné inkousty. Nabízí velice podobný komfort obsluhy a více než srovnatelnou kvalitu. Nedoporučil bych je na větší objemy zakázek orientovaných především na cenu, např. na tisk větších objemů billboardů, v tomto případě bych se přiklonil k solventním inkoustům.
Eko je nesmysl
Vavřín Havlíček je přesvědčen, že inkousty s označením "eko" jsou jen nafouknutou marketingovou bublinou, navíc balancující na hraně zákona.
Pro koho jsou vhodné ekosolventní tiskárny?
Jsou určeny těm, kteří naletěli slovu ekologie nebo ekonomie. Jedná se o běžnou solventní tiskárnu s dráždivým inkoustem obsahujícím 20 % dráždivého ředidla se symbolikou Xi v oranžovém poli. Jedná se o o něco přívětivější podobu solventního inkoustu, který způsobuje dráždění očí při nedostatečné ventilaci - viz bezpečnostní listy.
Slovo "eco" nebo "eko" ve spojení s nějakým výrobkem má zákonem jasně definované podmínky použití. Dá se říci, že zneužití slovního spojení "Eco Solvent" a jeho mutací jsou neseriózním matením zákazníků a je právně napadnutelné. Podle zákona č. 356/2003 Sb., Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích, se nesmí použít značení "Xi" a "Eko" společně na jednom výrobku.
Jsou skutečně eko, jak napovídá název?
Tiskárny? Ne, zatím nejsou eko. Tiskárna by musela nést označení "zelený bod" (tzv. "green punkt") jako ekologicky šetrný výrobek. Získat toto označení od Ministerstva životního prostředí stojí poměrně dost peněz a je za tím hodně atestů. Nakonec se každý ekologický zákazník může sám přesvědčit. Značka je zelené E se zeleným listem uprostřed a nápisem "Ekologicky šetrný výrobek" v kruhu. Ukažte mi ji na zadní či přední straně tiskárny. To, že odvezu obal nebo stroj na likvidaci do ekodvora, neznamená automaticky, že tento výrobek je ekologický.
Inkousty Eko nebo Eco? Se symbolem Xi v čeveném poli? Ty s označením "Ecosolvent plus" nebo "Eco Ultra Light"? Ty také nejsou ekologické ani ekonomické.
Cartridge "Eco Solvent" inkoustu jsou značeny značkou Xi - dráždivé pro oči, v kontaktu s kůží a při inhalaci. Bezpečnostní list v češtině by měl obsahovat procentuální složení látek. Například inkoust Eco Ultra Light obsahuje 20 % gamma-butyrolactone, který je označen jako Xn v chemické databázi.
Stejný inkoust obsahuje mimo jiné například tetraethylen glycol, dimethyl ether a tetraethylene glycol, monobutyl ether a gamma-butyrolactone.
Opět z praxe. Při tisku větších ploch v uzavřené místnosti dochází k výparu těkavých látek z inkoustu. Při tisku 8 hodin x 10 m2/hod. je spotřeba inkoustu asi 80 x 15 ml = 1200 ml. Zkuste vylít 1,2 l inkoustu v uzavřené místnosti na 80 m2 billboardového papíru. Přeji hezký dýchánek...
Jsou ekosolventní tiskárny náhradou za solvent, nebo je jejich cílení jiné?
Cíl = prodat nový stroj s novou etiketou Eco. Proč vůbec nazývat tiskárnu ekosolventní? Pokud použiji rádoby "Eco" či "Eko" inkoust v tiskárně solventní, dostanu z ní tiskárnu ekosolventní? Ano, nebo ne? Co je podstatou tohoto zázraku?
Rozdíl mezi inkousty značenými Xi a Xn je v procentuálním zastoupení nebezpečné složky v roztoku tvořeném pigmenty a různými ředidly. Je to marketingová politika výrobců, masáž dodavatelů či neznalost šéfů těchto firem, jak vypadá bezpečnostní list? Pokud snížím obsah nebezpečné látky o 1 %, dostávám inkoust bezpečný?
Je potřeba si říci, že to, co je značeno v jiných zemích jako "eko" nebo "eco", nelze automaticky převést do Čech i na Moravu jako ekologické v případě, kdy to odporuje národní legislativě. Viz zákon č. 356/2003 Sb. § 20, odstavec 9.
Cíle jsou jasné. Nahradit chemii, která naleptává PVC, za méně agresivní. V tom je ten problém. Proto máte již třetí mutaci "eko" inkoustu, který lépe či hůře penetruje PVC. Přináší to problémy pro tisk, ale výhody z hlediska nároků na údržbu stroje (viz vakuové pumpy).
Z hlediska praxe, firma Electron dodala mnoho solventních pump na rádoby "ekologické tiskárny" Roland a Mutoh. Proč asi? Tím ovšem neříkám, že je tento směr špatný. Ale v žádném případě nechci tvrdit zákazníkům, že si kupují ekosolventní tiskárnu.
Zásada je jasná - čím agresivnějsí zápach, tím rychlejší vypaření ředidla z média a z toho menší zůstatkový pach v médiu. U ekosolventního inkoustu trvá odpaření déle.
Tzv. "ekosolventní" tiskárny jsou sice alternativní náhražkou solventních tiskáren, ale nikoliv jejich plnohodnotnou náhradou. Vyplývá to především z menší otěruodolnosti tohoto typu inkoustu, mnohem delší době schnutí a také v některých případech i kvůli nutnosti použít dražší tiskové médium. Také cena inkoustu bývá zpravidla vyšší než v případě solventu, takže tato technologie je za dnešních okolností poměrně obtížně konkurenceschopná.
Co se týče tisku pro interiér - poměrně čpavý zápach tzv. "ekosolventních" inkoustů na tiscích velmi dlouho přetrvává a postupně se snižuje. Tisk solventem vyčichne zpravidla již druhý či třetí den po tisku (ředidlo zcela a beze zbytku vyprchá).
Co je hlavní výhodou ekosolventní tiskárny?
Hlavní výhodou je relativně snadná konverze tiskárny s vodou ředitelným inkoustem na tento typ inkoustu a o něco menší nároky na technickou údržbu stroje. Tiskárna nemusí mít tzv. refresh, kdy si tiskárna ve vypnutém stavu (StandBy) v pravidelných, asi hodinových intervalech "odplivne" ze všech trysek a protočí pumpy odpadního inkoustu, popřípadě se nemusí před úplným vypnutím napustit konzervačním ředidlem... Pokud zákazník tiskne malé zakázky okolo 2 m2, nemusí větrat.
A co je jejich hlavní nevýhodou?
Už jsem to zmínil - nepravdivé tvrzení o údajně zdravotně nezávadných inkoustech, přívětivých vůči životnímu prostředí (ekologické) -, zde je uživatel záměrně uváděn v tragický omyl. Další nevýhodou je delší čas, který tyto inkousty vyžadují k úplnému zaschnutí tisku, a také o hodně vyšší teplota při tisku. Větší zápach, který velmi dlouho v tisku přetrvává - pro použití v interiéru je větší tisková plocha proto přímo nevhodná. Zpravidla vyšší cena ve srovnání se stejně kvalitními pigmenty, ale na solventní bázi.
Co radíte zákazníkům, kteří se nemohou rozhodnout, která technologie (tisku) je pro ně nejlepší?
Každá technologie má svá pro i proti, své výhody i nevýhody, své jistoty i rizika. S každým vážným zájemcem o tiskovou technologii vše důkladně proberu zcela pravdivě, bez obalu a bez "reklamních nadsázek". Zatím doporučujeme pro Mimaki JV3 solventní inkousty SS2 nebo pro Mimaki JV5 inkousty typu HS z důvodu stability na PVC fólii a banneru.
Je-li zákazník citlivý na slovo ekologie, nabízíme neoriginální EEC inkousty v cartridge 220 ml a 440 ml. Samozřejmě ani firma Mimaki nezaspala a připravila ES3 inkousty na stejné bázi.
Proč podle vás vyvolávají ekosolventní tiskárny tolik vášní jako snad žádný typ tisku před tím?
Je to dáno historií. V roce 2002, kdy Mimaki prodává úspěšně solventní tiskárnu JV3, přichází konkurence s geniálními ekologickými inkousty, které nevyžadují odvětrání. Sliby předstihují realitu. Ekosolventní inkousty zklamaly spoustu zákazníků, kteří větrají své ekologické provozy. Většinou se cítí podvedeni a stydí se otevřeně přiznat, co se dělo, že si to tak nějak nepředstavovali. To, že používají dražší coatovaná média, už vyšumělo.
Vytváří se pocit, že výroba může pokračovat jen ekologicky, ale pravda je někde uprostřed. Trvá to další roky, než se objevují další zázračné inkousty Eco Solvent Ultra, Eco Max nebo ES3. Tato technologie nemá s ekologií, kromě názvu, nic společného. Snaží se jí jen přiblížit a získat nové zákazníky.
Tyto snahy jsou samozřejmě v principu pozitivní. Možná se dočkáme opět nových třtinových nebo kokosových inkoustů.
Jaký je nejčastější omyl, se kterým se při diskusi o ekosolventních inkoustech setkáváte?
Nejčastějším omylem je falešná představa ekologického tisku nepáchnoucím inkoustem bez nutnosti větrání místnosti.
Tento omyl snadno dotyčnému vyvrátím praktickou ukázkou. Vezmu fólii, kterou rozstřihnu na dvě půlky. Na první půlku rozetřu vzorek tzv. ekosolventního inkoustu a na druhou půlku pak stejný objem vzorku solventního inkoustu. Po krátkém zaschnutí si tyto vzorky dotyčný odnese a dostane domácí úkol, aby každý den čichem otestoval stav zápachu každého typu inkoustu. Věřte mi, každý bez výjimky je doslova překvapen, jak dlouho dokáže tzv. ekosolvent páchnout. Ať si to každý vyzkouší sám - ať ví, do čeho jde.
Proč byste ekosolventní inkousty doporučil/nedoporučil?
To je z mých předchozích odpovědí, doufám, zcela jasné. Pokud si někdo bude tento typ inkoustů výslovně přát, firma Electron jej dodá jak na Mimaki JV3, JV5, tak i na konkurenční produkty. Zajistíme našim tiskovým ekologům veškerou podporu i s odvětráním místností a strojů. Ovšem nikoliv pod názvem "eko".
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
