Hlas evropských starostů
Větší podporu Evropské unie aktivitám měst ve prospěch trvale udržitelného
rozvoje si přeje Štrasburský klub, který v současnosti sdružuje primátory a
starosty 37 měst.
Větší podporu Evropské unie aktivitám měst ve prospěch trvale udržitelného rozvoje si přeje Štrasburský klub, který v současnosti sdružuje primátory a starosty 37 měst.
Žádáme orgány Evropské unie, aby věnovaly obzvlášť velkou pozornost aktivitám v evropských městech ve prospěch trvale udržitelného rozvoje, zejména ochrany životního prostředí, aby podporovaly výměny zkušeností mezi městy a pomocí přijatých programů lépe zpřístupňovaly zdroje, které byly na tuto politiku vyčleněny na evropské úrovni. Tak zní výzva obsažená v závěrečném prohlášení pátého zasedání starostů Štrasburského klubu, které se uskutečnilo koncem letošního května v metropoli Alsaska.
Dvoudenního zasedání se zúčastnilo čtrnáct primátorů a starostů z desítky členských zemí Evropských unie. Vedle představitelů Rigy, Kaunasu, Timisoary, Košic či Splitu byli přítomní primátor Olomouc Martin Novotný a primátor Plzně Pavel Rödl.
Politika městské mobility, odpadů nebo bytová jsou jedny z hlavních hybných pák, kterých mohou města využívat, aby přispěla k zachování přírodních zdrojů a k řízení poptávky po energiích na svém území. Trvalá řešení, která často vyžadují značné investice, musí být koncipována a realizována v rámci globálního přístupu, jenž bere v úvahu rovnováhu území. Je nutné uznat a na státní i evropské úrovni rozhodněji podpořit obrovské úsilí, které v tomto ohledu města vyvíjejí, uvádí se dále v prohlášení.
OD BALTU PO STŘEDOZEMÍ
Štrasburský klub vznikl v květnu 2003 z iniciativy starostky Štrasburku Fabienne Kellerové s trojím cílem: umožnit výměnu zkušeností v urbanismu, dopravě, využívání strukturálních fondů a v kultuře; řešit společné problémy evropských aglomerací; přimět instituce Evropské unie, aby více braly v úvahu specifické výzvy, kterým čelí velká evropská města. Kromě alsaské metropole jsou to města z nových či budoucích členských států Evropské unie od Baltu po Černé a Středozemní moře: například Tallinn, Varšava, Budapešť, Split, Bukurešť, Sofie, Nikósie, Valletta a čtyři města z ČR - Brno, Olomouc, Ostrava a Plzeň.
CO PŘINESE ZELENÁ KNIHA?
Evropská komise zveřejní letos v září zelenou knihu o městské dopravě, informoval Jacques Barrot, místopředseda Evropské komise odpovědný za dopravu. Vždyť ve městech žije osmdesát procent občanů Evropské unie; městská doprava produkuje čtyřicet procent emisí CO2 způsobených silniční dopravou a osmdesát procent ostatních látek znečisťujících ovzduší; v městských aglomeracích dochází ke třetině dopravních nehod.
Představou Jacquesa Barrota bylo, aby všechna města v Evropské unii byla při obnově svého parku užitkových vozidel povinna nakupovat čtvrtinu nových automobilů těch ekologických.
Evropský parlament však s poukazem na princip subsidiarity řekl ne - takovou povinnost prý Evropská komise nemůže stanovovat.
"Uvažuji o tom, že bych předložil nový návrh: Při porovnávání cen čistých a klasických vozidel by se více přihlíželo k tomu, že ta ekologická šetří palivo a snižují emise CO2," uvedl Barrot.
A některé radnice navrhly, aby výběrová řízení pro automobily organizovalo více měst najednou. Větší množství poptávaných automobilů by mělo usnadnit nabídku těch čistých. "Myslím si, že městská mobilita jako téma bude v nadcházejících deseti letech dominovat," prohlásil místopředseda evropské komise odpovědný za dopravu.
Konzultace k zelené knize začaly 31. ledna 2007 a 4. června se uskutečnila konference v Bruselu. V září Evropská komise zelenou knihu schválí a poté vydá. Na jejím základě připraví akční plán, k němuž se města budou moci opět vyjádřit.
K dotazu, zda Evropská komise nesměřuje peníze na dopravu příliš na výstavbu dálnic, Barrot řekl, že došlo k reorientaci na dopravu železniční a říční a přidává se i městská doprava.
JASPERS A JESSICA NA POMOC
Matteu Turró Calvet, ředitel z Evropské investiční banky, uvedl, že jednou z jejích priorit je financovat programy ve městech. Na financování výstavby sociálního bydlení v rámci obnovy měst, na zlepšení životního prostředí i na městskou hromadnou dopravu vydává Evropská investiční banka ročně zhruba šest miliard eur.
Při přípravě projektů mohou města využívat evropské iniciativy JASPERS (Společné pomoci na podporu projektů v evropských regionech) a nově JESSICA (Společné evropské podpory udržitelným investicím v městských oblastech).
NÁZORY PRIMÁTORŮ Z ČR
"Především jsme získali poměrně příznivé informace pro většinu velkých měst, které trápí hromadná doprava. Slyšeli jsme, že Evropská komise se této kategorii dopravy bude hodně věnovat," řekl Pavel Rödl, primátor Plzně.
A primátor Olomouce Martin Novotný dodává: "Naše město letos dokončilo velký projekt rozvoje městské hromadné dopravy. Nakoupili jsme nové tramvaje, zavedli systém preference městské hromadné dopravy na křižovatkách a v podstatě na všech zastávkách je instalován informační systém pro cestující. Na to vše jsme použili evropské peníze. Jako obtíž pociťujeme, že v operačních programech nejsou vyčleněny prostředky na výstavbu nových tratí a terminálů MHD. Peníze zatím jdou na celoevropské sítě. Jsme si vědomi, že Česká republika potřebuje k hospodářskému rozvoji hustší síť dálnic. Ale města potřebují rozvíjet veřejnou dopravu nejen nákupem nízkopodlažních autobusů, ale budováním celého systému. Bylo zajímavé zjistit, že i v Evropské komisi je toto téma živé a důležité."
AUTOR: Karel Ježek
Štrasburk
Žádáme orgány Evropské unie, aby věnovaly obzvlášť velkou pozornost aktivitám v evropských městech ve prospěch trvale udržitelného rozvoje, zejména ochrany životního prostředí, aby podporovaly výměny zkušeností mezi městy a pomocí přijatých programů lépe zpřístupňovaly zdroje, které byly na tuto politiku vyčleněny na evropské úrovni. Tak zní výzva obsažená v závěrečném prohlášení pátého zasedání starostů Štrasburského klubu, které se uskutečnilo koncem letošního května v metropoli Alsaska.
Dvoudenního zasedání se zúčastnilo čtrnáct primátorů a starostů z desítky členských zemí Evropských unie. Vedle představitelů Rigy, Kaunasu, Timisoary, Košic či Splitu byli přítomní primátor Olomouc Martin Novotný a primátor Plzně Pavel Rödl.
Politika městské mobility, odpadů nebo bytová jsou jedny z hlavních hybných pák, kterých mohou města využívat, aby přispěla k zachování přírodních zdrojů a k řízení poptávky po energiích na svém území. Trvalá řešení, která často vyžadují značné investice, musí být koncipována a realizována v rámci globálního přístupu, jenž bere v úvahu rovnováhu území. Je nutné uznat a na státní i evropské úrovni rozhodněji podpořit obrovské úsilí, které v tomto ohledu města vyvíjejí, uvádí se dále v prohlášení.
OD BALTU PO STŘEDOZEMÍ
Štrasburský klub vznikl v květnu 2003 z iniciativy starostky Štrasburku Fabienne Kellerové s trojím cílem: umožnit výměnu zkušeností v urbanismu, dopravě, využívání strukturálních fondů a v kultuře; řešit společné problémy evropských aglomerací; přimět instituce Evropské unie, aby více braly v úvahu specifické výzvy, kterým čelí velká evropská města. Kromě alsaské metropole jsou to města z nových či budoucích členských států Evropské unie od Baltu po Černé a Středozemní moře: například Tallinn, Varšava, Budapešť, Split, Bukurešť, Sofie, Nikósie, Valletta a čtyři města z ČR - Brno, Olomouc, Ostrava a Plzeň.
CO PŘINESE ZELENÁ KNIHA?
Evropská komise zveřejní letos v září zelenou knihu o městské dopravě, informoval Jacques Barrot, místopředseda Evropské komise odpovědný za dopravu. Vždyť ve městech žije osmdesát procent občanů Evropské unie; městská doprava produkuje čtyřicet procent emisí CO2 způsobených silniční dopravou a osmdesát procent ostatních látek znečisťujících ovzduší; v městských aglomeracích dochází ke třetině dopravních nehod.
Představou Jacquesa Barrota bylo, aby všechna města v Evropské unii byla při obnově svého parku užitkových vozidel povinna nakupovat čtvrtinu nových automobilů těch ekologických.
Evropský parlament však s poukazem na princip subsidiarity řekl ne - takovou povinnost prý Evropská komise nemůže stanovovat.
"Uvažuji o tom, že bych předložil nový návrh: Při porovnávání cen čistých a klasických vozidel by se více přihlíželo k tomu, že ta ekologická šetří palivo a snižují emise CO2," uvedl Barrot.
A některé radnice navrhly, aby výběrová řízení pro automobily organizovalo více měst najednou. Větší množství poptávaných automobilů by mělo usnadnit nabídku těch čistých. "Myslím si, že městská mobilita jako téma bude v nadcházejících deseti letech dominovat," prohlásil místopředseda evropské komise odpovědný za dopravu.
Konzultace k zelené knize začaly 31. ledna 2007 a 4. června se uskutečnila konference v Bruselu. V září Evropská komise zelenou knihu schválí a poté vydá. Na jejím základě připraví akční plán, k němuž se města budou moci opět vyjádřit.
K dotazu, zda Evropská komise nesměřuje peníze na dopravu příliš na výstavbu dálnic, Barrot řekl, že došlo k reorientaci na dopravu železniční a říční a přidává se i městská doprava.
JASPERS A JESSICA NA POMOC
Matteu Turró Calvet, ředitel z Evropské investiční banky, uvedl, že jednou z jejích priorit je financovat programy ve městech. Na financování výstavby sociálního bydlení v rámci obnovy měst, na zlepšení životního prostředí i na městskou hromadnou dopravu vydává Evropská investiční banka ročně zhruba šest miliard eur.
Při přípravě projektů mohou města využívat evropské iniciativy JASPERS (Společné pomoci na podporu projektů v evropských regionech) a nově JESSICA (Společné evropské podpory udržitelným investicím v městských oblastech).
NÁZORY PRIMÁTORŮ Z ČR
"Především jsme získali poměrně příznivé informace pro většinu velkých měst, které trápí hromadná doprava. Slyšeli jsme, že Evropská komise se této kategorii dopravy bude hodně věnovat," řekl Pavel Rödl, primátor Plzně.
A primátor Olomouce Martin Novotný dodává: "Naše město letos dokončilo velký projekt rozvoje městské hromadné dopravy. Nakoupili jsme nové tramvaje, zavedli systém preference městské hromadné dopravy na křižovatkách a v podstatě na všech zastávkách je instalován informační systém pro cestující. Na to vše jsme použili evropské peníze. Jako obtíž pociťujeme, že v operačních programech nejsou vyčleněny prostředky na výstavbu nových tratí a terminálů MHD. Peníze zatím jdou na celoevropské sítě. Jsme si vědomi, že Česká republika potřebuje k hospodářskému rozvoji hustší síť dálnic. Ale města potřebují rozvíjet veřejnou dopravu nejen nákupem nízkopodlažních autobusů, ale budováním celého systému. Bylo zajímavé zjistit, že i v Evropské komisi je toto téma živé a důležité."
AUTOR: Karel Ježek
Štrasburk
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích
