Ekologická daň může zvýšit emise
Takhle nějak vypadá paradox: důsledky ekologické daňové reformy mohou ohrozit její cíle. V čem je problém? Reforma zavádí ekologické daně, které dvojnásobně postihují společnou výrobu elektřiny a tepla (tzv. kogeneraci) - část uhlí jako vstupní surovina je zatížena daní z pevných paliv a na výstupu je veškerá vyrobená elektřina zasažena daní z elektřiny.
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla je provázána s dálkovou dodávkou tepla pro domácnosti, podniky, školy či úřady. Na rozdíl od klasické uhelné elektrárny tedy v tomto případě neuniká vytvořené teplo bez užitku do ovzduší. Díky vysoké účinnosti je palivo využíváno velmi efektivně, což přináší úsporu zhruba 30 až 40 procent emisí.
Kogenerace je proto řazena mezi ekologické technologie. Jenže v rámci naší ekoreformy jsou na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla uvaleny ekologické daně, které ji od příštího roku začnou znevýhodňovat - daň z pevných paliv přesahuje 8 korun za gigajoule a daň z elektřiny jde mírně nad 28 korun za megawatthodinu. Samotní předkladatelé zákona odhadují, že zavedení ekologických daní v příštím roce zvýší cenu uhlí o zhruba 9 procent a cenu elektřiny o 1 procento. Evropská směrnice přitom předpokládá osvobození kogenerace od těchto nových daní a například na Slovensku kogenerační výrobu od ekologických daní zcela osvobozují.
Dá se říci, že ekologická reforma může navíc rozbít i fungující domácí systém centrálního zásobování, který doposud zdárně poskytuje efektivní a ekologické dodávky tepla. Například v kogenerační Teplárně Komořany na Mostecku by jen samotné "ekologické zdanění" uhlí mohlo v průměru zvýšit cenu dodávaného tepla o zhruba tisícovku ročně, když celkové roční výdaje na teplo zde v současnosti dosahují cca 18 tisíc korun.
Bude pochopitelné, začnou-li kvůli zdražení spotřebitelé přecházet na vlastní lokální vytápění a ovzduší tak "obohatí" nová porce lokálního smogu. Může také dojít k útlumu centrálního zásobování teplem a odumírání kogenerace jako takové. Logickým vyústěním by pak byl další růst emisí škodlivin.
Navrhovaný zákon na jedné straně diskriminuje kogeneraci, na druhé zvýhodňuje lokální plynové vytápění. Spalování plynu je k přírodě sice obecně šetrnější než spalování uhlí. Ovšem kogenerační technologie povyšuje energetické využívání uhlí na úroveň srovnatelnou s vytápěním plynem. Zákonem podporovaný přechod na topení plynem v domácnostech proto nemá logiku. Zdá se tedy, že reforma byla ušita spíše plynárenskou než ekologickou jehlou.
AUTOR: Martin Maňák
Autor pracuje ve skupině J&T, její součástí je i Teplárna Komořany