Rozjezd ekologických plen brzdí nedokonalá politika státu
PRAHA - Ještě nejméně dva roky budou na skládkách narůstat hory hygienického odpadu, přestože by mohl být využit biologicky.
Jednorázové dětské plenky tvoří až třetinu domovního odpadu a představují obrovskou zátěž pro životní prostředí. Pokud se nezlikvidují ve spalovně, pohybuje se doba jejich rozkladu v řádech stovek let. Ekologicky šetrná alternativa v podobě biologicky rozložitelných plen doplácí na nedokonalou politiku státu v oblasti odpadů.
„Pokud nemáte na zahradě svůj kompostér, skončí taková plena ve spalovně či na skládce, stejně jako ta umělohmotná,“ říká Antonín Slejška ze společnosti Biom.cz.
Ministerstvo životního prostředí v současnosti dokončuje novelu zákona o odpadech, která by umožňovala oddělený sběr odpadů, včetně biologického.
„Pak bude možné takové plenky dávat do separovaného pytle a ekologicky zlikvidovat,“ dodává Slejška.
Podobná situace panuje v Německu, kde díky vhodnému třídění odpadů a osvětové kampani, eko-pleny směle konkurují v cenách umělohmotným. V Česku jsou stále o čtvrtinu dražší a dostupné pouze v několika málo obchodech či po internetu. Chybí tu rovněž český výrobce plen, takže se musí vozit z Německa a do ceny se promítá i doprava. O snížení DPH či jiných úlevách, vláda zatím neuvažuje.
Zbylá alternativa k „jednorázovkám“ tak zůstává klasická látková plena. Kompletní sada pro dítě do tří let včetně speciálních vlněných kalhotek se pohybuje kolem osmi tisíc korun.
„Když si však spočítáte, kolik dáte za ty jednorázové, dostanete se na stejné číslo, ovšem s tím, že po vás zůstane zátěž v podobě jedné tuny nerecyklovatelného odpadu,“ říká ekoložka Daniela Kovaříková. Neobstojí ani argument, že látkové pleny mají větší energetickou náročnost.
„Jednorázové pleny spotřebují na výrobu 10x více surovin a 3x více energie, než na látkové. Jejich dopady jsou nesrovnatelně větší, i když započítáme spotřebovanou energie na žehlení a praní,“ uvádí studie britské organizace Womans Envirnomental Networkstudie (WEN).
Oldřich Janeba