Ekologická sdružení nemají na Zlínsku své pobočky

ZLÍNSKO - Ekologických organizací je na Zlínsku jako šafránu. Není to tím, že by region patřil v otázce životního prostředí mezi ty nejvzornější. Může za to prý nedostatek odvážných jedinců, kteří by měli talent, schopnosti a odhodlání se do něčeho takového pustit. Důsledkem toho je například málo ekocenter a středisek environmentální výchovy. Chybějí i výraznější diskuse mezi ochranáři a orgány státní správy či podnikatelskými subjekty.

„Pobočky nevládních neziskových ekologických organizací jsou velice náročné na vedení. Chce to člověka, který ví, co chce a jak toho dosáhnout. Musí umět na svou stranu strhnout lidi a jejich pozornost. Takoví se těžko hledají,“ uvedl mluvčí Dětí Země Miroslav Patrik.

Děti Země mají dvanáct poboček po celé republice. Zlínu je nejblíže ta v Brně a ve slováckých Mutěnicích. I ve Zlíně ještě před pěti lety jedno kontaktní místo bylo, ale zaniklo. „Vzniklo díky skupině mladých kamarádů, které problematika životního prostředí zajímala. S postupem času se ale rozešli. Pobočka se nestačila profesionalizovat a zanikla,“ vysvětlil Patrik. Nové středisko na Zlínsku by Děti Země uvítaly. „Trend je ale spíše takový, že vznikají místní občanská sdružení, která se věnují konkrétním věcem. Jedno takové vzniklo například ve Vizovicích kvůli výstavbě komunikace R49,“ řekl Patrik s tím, že každou podobnou iniciativu Děti Země vítají.

Pobočku v regionu nemá ani sdružení Arnika. „Na Zlínsku se zatím nenašel nikdo, komu by byly aktivity Arniky blízké a zároveň měl odvahu pobočku zřídit. Rozhodně to není tím, že by si v regionu ekologické organizace nenašly témata,“ řekl mluvčí Arniky Marek Jehlička. „Pokud se nějaký odvážlivec najde, určitě budeme rádi,“ doplnil. V současnosti mají Zlíňané Arniku nejblíže v Ostravě.

Jedinou hojně zastoupenou organizací na Zlínsku je Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Středisek má v regionu hned šest, například ve Zlíně, Slavičíně, Valašských Kloboukách nebo Vizovicích.
 Veronika Jurčová