Životní prostředí pro Evropu pokračuje. Bělehrad byl již šestým setkáním

Už pošesté se sešli ministři životního prostředí států regionu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN), aby diskutovali o větší spolupráci v politice životního prostředí a podpory udržitelného rozvoje. Ministerská konference „Životní prostředí pro Evropu“, která se konala od 10. do 12. října v srbském hlavním městě Bělehradě, byla úspěšným pokračováním setkání na nejvyšší úrovni, která zahájil v roce 1991 tehdejší československý ministr životního prostředí Josef Vavroušek obdobnou konferencí na Dobříši. Letos poprvé se konference účastnili i ministři školství, kteří se společně s ministry životního prostředí zapojili do diskuse o Strategii vzdělávání k udržitelnému rozvoji. Českou republiku zastupovala delegace, vedená náměstkyní ministra životního prostředí Rut Bízkovou.

Kromě ministrů životního prostředí členských zemí EHK OSN se konferencí účastní další partneři (např. zástupci průmyslu a obchodu, dopravy, nevládních organizací, aj.). Konferenci zahájil srbský prezident Boris Tadič a výkonný tajemník EHK OSN Marek Belka.

Hlavním cílem bělehradské konference bylo posoudit dosavadní vývoj stavu životního prostředí v regionu EHK OSN, zhodnotit plnění závěrů předchozích ministerských konferencí a zamyslet se nad budoucím směřováním celého procesu „Životní prostředí pro Evropu“. Výchozím bodem pro jednání byla 4. hodnotící zpráva o stavu životního prostředí v regionu EHK OSN, jež posoudila kvalitu ovzduší, vody a půdy v kontextu jejich vlivu na lidské zdraví a kvalitu života. V této souvislosti poukázala zejména na znečištění ovzduší prachovými částicemi (PM2,5 a PM10), přízemním ozonem a oxidy dusíku a připomněla, že pro více než 100 milionů lidí není zajištěn přístup ke zdrojům pitné vody a chybí dostatečné hygienické podmínky. Zpráva upozorňuje také na pokračující úbytek biologické rozmanitosti a zvyšující se objem spotřeby a výroby. Reflektuje dopady změn klimatu nejen na životní prostředí, ale i na ekonomiku. Podle zprávy přetrvává i negativní vliv nevhodného nakládání s nebezpečnými chemickými látkami. Zprávu doplnilo hodnocení stavu hraničních vod a mezinárodních jezer v regionu EHK OSN, které tu bylo v rámci procesu „Životní prostředí pro Evropu“ předloženo poprvé.

Účastníci konference se shodli na tom, že v budoucnu bude třeba urychlit ratifikaci a zlepšit implementaci stávajících mnohostranných environmentálních smluv a pokračovat v plnění doporučení programu hodnocení stavu a politiky životního prostředí (Environmental Performance Review, EPR).

Bylo přijato Bělehradské prohlášení k biologické rozmanitosti, které je zároveň výzvou pro plnění rezoluce o biologické rozmanitosti přijaté na 5. ministerské konferenci „Životní prostředí pro Evropu“ v Kyjevě v roce 2003 s cílem zastavit úbytek biodiverzity do roku 2010.

Hlavní závěry bělehradské konference shrnuje Ministerská deklarace, která zároveň obsahuje strategická a politická doporučení pro další rozvoj procesu. Bylo dohodnuto, že podmínkou dalšího pokračování procesu bude jeho reforma. Reformní plán, který by měl schválit Výbor pro politiku životního prostředí EHK OSN do konce roku 2008 a následně vrcholné zasedání EHK OSN na jaře 2009, je společným kompromisem EU, USA a Ruské federace. Proces zůstane panevropským a bude se věnovat těm prioritám, které poskytnou přidanou hodnotu pro všechny zúčastněné země, avšak nebudou pokryté jinými nástroji či procesy. Výbor pro politiku životního prostředí EHK OSN bude pravidelně hodnotit pokrok při plnění závěrů ministerských konferencí.

Česká republika se aktivně podílela na přípravě bělehradské konference od samého počátku. Na konferenci se zapojila do diskuse o posílení implementace mnohostranných environmentálních smluv. „Podpořili jsme přijetí pěti doporučení vyplývajících ze zprávy o programu hodnocení politiky a stavu životního prostředí a převzetí odpovědnosti hodnocených států regionu EHK OSN za jejich důsledné plnění,“ říká vedoucí české delegace Rut Bízková. Svou účastí v panelové diskusi věnované plnění Strategie pro životní prostředí východní Evropy, Kavkazu a střední Asie, která byla přijata na 5. ministerské konferenci „Životní prostředí pro Evropu“ v roce 2003, podpořila česká delegace větší zapojení dotčených států do plnění úkolů, daných Strategií. Aktivně se zapojila i do jednání u kulatého stolu o partnerstvích na podporu implementace politiky životního prostředí, kam byli přizváni i zástupci soukromého sektoru. Rut Bízková moderovala doprovodný seminář, který k tomuto tématu uspořádala Světová banka.

„Pokračování procesu „Životní prostředí pro Evropu“ podporujeme. Je to unikátní platforma pro řešení panevropských environmentálních problémů za účasti širokého spektra partnerů,“ říká Rut Bízková.

„To, že tato spolupráce vede k pozitivním výsledkům, je zcela evidentní. Výsledkem Dobříšského procesu jsou například Aarhuská úmluva o právu na informace a účasti veřejnosti na rozhodování nebo Úmluva o ochraně Karpat. Ovšem k cíli – tedy opravdu dlouhodobě udržitelnému rozvoji v Evropě, ale především dalších částech regionu – zemích Kavkazu a střední Asie – máme pořád ještě hezky daleko. Ale i k tomu, aby si to političtí lídři uvědomili, slouží tato jednání,“ hodnotí bělehradskou konferenci šéfka české delegace Rut Bízková.