Pod názvem Borová Lada vzniká ve stejnojmenné šumavské obci ojedinělý projekt ekologického bydlení.
Moderní život v souladu s přírodou
Obytný soubor 11 samostatně stojících rodinných domů a 27 trojdomů s 81 byty je určen jak k trvalému pobytu, tak pro rekreaci - jako takzvané druhé bydlení. Domy jsou inspirovány tradiční architekturou šumavských chalup a celý projekt klade velký důraz na ekologii a šetrnost k přírodě.
Národní park Šumava, kde obec Borová Lada leží, je největší ve střední Evropě a s navazující chráněnou krajinnou oblastí tvoří biosférickou rezervaci, jejíž celková rozloha činí zhruba 167 tisíc hektarů. Šumava patří k takzvané "zelené střeše Evropy" - k území s mimořádně zachovalými přírodními a krajinnými hodnotami. Obec Borová Lada se nachází v krásné části tohoto pohoří na trase mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda v nadmořské výšce 900 metrů. V létě zde turisté využívají velké množství cyklotras a tras pro pěší turistiku, v zimě zase tato lokalita nabízí běžecké trasy pro milovníky lyžování.
V obci Borová Lada začaly v roce 1999 pod záštitou Evropské unie z programu Phare CBC některé zajímavé investiční akce, které přispějí ke zlepšení jejího vzhledu i ke zkvalitnění zdejšího ovzduší. Program se týká rekonstrukce infrastruktury. Konkrétně jde o výstavbu nové trafostanice, vodojemu, nového vodovodního řadu po obci a k základní škole a o elektrifikaci. Jeho hlavním bodem je zateplení a změna vytápění budovy obecního úřadu, mateřské školy a bytových domů v majetku obce tepelnými čerpadly.
Zachovají styl tradičních šumavských chalup
Obytný soubor Borová Lada vyrůstá na ploše 5,6 hektaru od jara letošního roku. Staví jej společnost MEI Moravia, dceřiný podnik nizozemské investiční společnosti Central Europe Group. Jeho zasazení do šumavské přírody je dílem ateliéru Adam Rujbr Architects, který má s projektováním ekologických domů šetrných k přírodě rozsáhlé zkušenosti.
Projekt je plánován tak, aby souzněl s okolním prostředím a splňoval předpisy Národního parku Šumava, na jehož hranicích se nachází. Domy jsou inspirovány tradiční architekturou šumavských chalup. Nepůjde tedy o žádné podnikatelské baroko, které známe z některých jiných koutů Čech. "Snažili jsme se, aby architektura domů byla přirozená, aby to však nebyly repliky starých chalup, ale moderní domy pro 21. století s využitím materiálů a s tvaroslovím, které je pro tento region typické," řekl nám ing. arch. Adam Rujbr.
Chalupy budou na pozemku rozprostřeny nerovnoměrně ve dvou skupinách, mezi nimiž bude pás volné zeleně. Jejich rozmístění respektuje tradiční roztroušenou zástavbu, kdy hřebeny střech byly situovány rovnoběžně i kolmo na komunikaci. Průměrná plocha pozemků činí 1680 čtverečních metrů na jeden dům.
"Jednalo se o úplně novou lokalitu, která takto vznikala. Šlo tedy o ojedinělé zadání, které jsme od samého začátku konzultovali se zástupci Národního parku Šumava. Koncept a jejich doporučení jsme plně respektovali. Šlo o to, vytvořit nestejné shluky domů, aby urbanistická struktura co nejvíce připomínala přirozeně rostlou obec, aby to nebyl nějaký uniformní satelitní komplex. Domy jsou orientovány tak, jak je to pro místní region typické. Chalupy mají obdélníkový půdorys, a když se nacházejí ve svahu, jsou orientovány delší stranou rovnoběžně s vrstevnicí. V údolní nivě, kde to sklon pozemků dovoluje, jsou chalupy již orientovány kolmo na vrstevnici, což je pro Šumavu také typické," řekl nám architekt Rujbr.
Energeticky úsporné budou všechny domy
Domy jsou sice inspirovány tradiční architekturou, zároveň jsou však energeticky úsporné. V každém z nich bude instalován výměník, který umožní využívat i odpadní teplo. V žádném domě neuvidíte radiátory, jen mřížky pod okny, ze kterých vychází vzduch. Vzduch se v zimě ohřívá a to zajišťuje větrání a vytápění objektu. Vydýchaný vzduch se touto cestou odvádí pryč a své teplo předává vzduchu, který přichází z venku. Prostřednictvím prosklených ploch budou chalupy pasivně využívat sluneční energii - její intenzitu bude možné regulovat posuvnými okenicemi. Ty dávají možnost stínění v létě, v zimě pak zabezpečují dům v době nepřítomnosti majitelů. Krátká doba výstavby, daná použitou technologií dřevostavby, snižuje náklady i zátěž životního prostředí. Objekty mají důkladnou izolaci. Okna tvoří trojskla vyplněná argonem a jejich tepelné parametry je možné srovnat s cihlovou zdí. A kolik takové domy spotřebují energie? "My jsme ty hodnoty v zimě ještě neměřili, ale předpokládáme, že se budou blížit 15 kilowatthodinám na metr čtvereční," předpovídá architekt Rujbr.
Příroda bude mít navrch
Ohleduplnost k životnímu prostředí jde v projektu tak daleko, že před člověkem má příroda přednost. Budoucí majitelé se proto budou muset podřídit a některá svá přání značně omezit.
V projektu se neuplatní ani "lidová tvořivost", na pozemcích nesmí stát žádné altánky nebo zahradní domky, žádné krby ani skleníky. Majitelé mohou zapomenout také na túje nebo cypřiše, které by si chtěli u chalup vysadit. Zakázány jsou i bazény a akvária s želvami či se žralokem. Nic z toho na Šumavu nepatří.
Poroste zde pouze místní zeleň
Všechna tato omezení přispějí k tomu, aby projekt dobře zapadl do zdejšího prostředí a vhodně jej dotvořil. Zajímavý je mimo jiné tím, že pozemky nebudou ohraničeny ploty, ale maximálně kamennými zídkami do výšky 60 cm. Specifickou součástí projektu je zeleň. Jednotlivé parcely mohou být obklopeny vhodnými skupinami keřů, na pozemcích však budou vysázeny výhradně regionálně typické rostliny a dřeviny, charakteristické pro zdejší kraj, a to ze seznamu schváleného Národním parkem Šumava. Půjde například o smrk ztepilý, borovici lesní, lípu srdčitou, břízu bradavičnatou, buk lesní, modřín opadavý. U každého domu má stát nejméně jeden vzrostlý strom. Národní park Šumava také stanovil speciální druh trávy typu "horská louka", který bude vysázen na všech pozemcích. Projekt počítá i s ekologickým hospodařením se srážkovou vodou, která bude sváděna do retenční plochy lemované mokřadní vegetací. Při údržbě a péči o zelené plochy nebudou používány žádné chemické prostředky proti škůdcům a plevelům.
Chalupy poslouží pro trvalé i druhé bydlení
Investor počítá s tím, že obytný soubor Borová Lada bude využíván jak pro trvalé, tak pro rekreační, takzvané druhé bydlení. Podle průzkumů vzestup zájmu o druhé bydlení souvisí se změnou životního stylu ve vyspělých evropských zemích. I v tuzemsku se stále rozšiřuje skupina dobře situovaných lidí, kteří vyhledávají možnost aktivní relaxace v prostředí mimo město, ale v komfortně vybavených domech. V České republice má fenomén druhého bydlení v porovnání s Evropou dlouhou tradici. V současné době se ale začíná měnit jeho charakter. Také Češi začínají klást větší důraz na sportovní vyžití a zdravý životní styl. Na rozdíl od Čechů, kteří své nemovitosti většinou sami užívají, si však cizinci často pořizují druhé bydlení u nás jako výbornou investici, pro vlastní rekreaci ji často využívají až v důchodovém věku. U investice tohoto typu očekávají řízený pronájem a garantovaný výnos.
Projekt za více než tři sta milionů
Výstavba areálu je dnes v plném proudu. V současné době jsou kromě vzorového domu již hotovy základové desky a veškeré inženýrské sítě - kanalizace, vodovod, elektro a obslužné komunikace včetně osvětlení. Na podzim stavbaři začnou stavět rodinné a bytové domy.
"Uvědomujeme si svou zodpovědnost k charakteru území a chceme náš projekt citlivě zasadit do zdejšího prostředí. Proto jsou domy koncipovány jako nízkoenergetické s vynikající tepelnou izolací, která mnohonásobně překračuje požadované normy. V co nejvyšší míře používáme přírodní materiály: masivní dřevo, místní kámen, vápenné omítky a šindel," tvrdí ředitel MEI Moravia Andries Bruil.
Projekt hodlá developer dokončit na podzim příštího roku. Jeho celkové náklady dosahují částky 315 milionů korun. Při naší návštěvě již bylo 11 domů prodáno. Jejich majiteli byli vesměs Češi.
Z výstavby bude mít užitek i obec
Nová výstavba přinese řadu výhod i 272 obyvatelům Borových Lad. Půjde o nabídku pracovních míst v rámci zajišťování služeb projektu i fakt, že noví obyvatelé budou u místních živnostníků utrácet své peníze. Nezanedbatelnou výhodou je také skutečnost, že projekt zvýší počet obyvatel obce a ta pak snadněji dosáhne na různé dotace. Díky asfaltovým cestám postaveným v rámci projektu mají místní děti již dnes bezpečnější cestu do školy. Současná vedla po poměrně frekventované hlavní silnici, kde není žádný přechod. Zástupci obce i nizozemské firmy jednali dokonce o tom, že by v Borových Ladech vyrostla multifunkční budova, kde by turisté našli ubytování, byla tam restaurace, eventuálně prodejna potravin a půjčovna kol. Obec by dala pozemek a nizozemská firma by přispěla poměrně velkou částkou. Ze záměru však nakonec sešlo.
A co od projektu očekává starostka Borových Lad ing. Jana Hrazánková? "Pevně doufám a věřím, že by tady někteří z místních mohli nalézt zaměstnání. To znamená, že když zde budou mít lidé rekreační chalupy, tak budou potřebovat, aby se jim v době jejich nepřítomnosti o ně někdo staral - například posekal trávu nebo obstaral údržbářské práce," řekla nám na závěr naší návštěvy.
AUTOR: Karel Žítek
Národní park Šumava, kde obec Borová Lada leží, je největší ve střední Evropě a s navazující chráněnou krajinnou oblastí tvoří biosférickou rezervaci, jejíž celková rozloha činí zhruba 167 tisíc hektarů. Šumava patří k takzvané "zelené střeše Evropy" - k území s mimořádně zachovalými přírodními a krajinnými hodnotami. Obec Borová Lada se nachází v krásné části tohoto pohoří na trase mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda v nadmořské výšce 900 metrů. V létě zde turisté využívají velké množství cyklotras a tras pro pěší turistiku, v zimě zase tato lokalita nabízí běžecké trasy pro milovníky lyžování.
V obci Borová Lada začaly v roce 1999 pod záštitou Evropské unie z programu Phare CBC některé zajímavé investiční akce, které přispějí ke zlepšení jejího vzhledu i ke zkvalitnění zdejšího ovzduší. Program se týká rekonstrukce infrastruktury. Konkrétně jde o výstavbu nové trafostanice, vodojemu, nového vodovodního řadu po obci a k základní škole a o elektrifikaci. Jeho hlavním bodem je zateplení a změna vytápění budovy obecního úřadu, mateřské školy a bytových domů v majetku obce tepelnými čerpadly.
Zachovají styl tradičních šumavských chalup
Obytný soubor Borová Lada vyrůstá na ploše 5,6 hektaru od jara letošního roku. Staví jej společnost MEI Moravia, dceřiný podnik nizozemské investiční společnosti Central Europe Group. Jeho zasazení do šumavské přírody je dílem ateliéru Adam Rujbr Architects, který má s projektováním ekologických domů šetrných k přírodě rozsáhlé zkušenosti.
Projekt je plánován tak, aby souzněl s okolním prostředím a splňoval předpisy Národního parku Šumava, na jehož hranicích se nachází. Domy jsou inspirovány tradiční architekturou šumavských chalup. Nepůjde tedy o žádné podnikatelské baroko, které známe z některých jiných koutů Čech. "Snažili jsme se, aby architektura domů byla přirozená, aby to však nebyly repliky starých chalup, ale moderní domy pro 21. století s využitím materiálů a s tvaroslovím, které je pro tento region typické," řekl nám ing. arch. Adam Rujbr.
Chalupy budou na pozemku rozprostřeny nerovnoměrně ve dvou skupinách, mezi nimiž bude pás volné zeleně. Jejich rozmístění respektuje tradiční roztroušenou zástavbu, kdy hřebeny střech byly situovány rovnoběžně i kolmo na komunikaci. Průměrná plocha pozemků činí 1680 čtverečních metrů na jeden dům.
"Jednalo se o úplně novou lokalitu, která takto vznikala. Šlo tedy o ojedinělé zadání, které jsme od samého začátku konzultovali se zástupci Národního parku Šumava. Koncept a jejich doporučení jsme plně respektovali. Šlo o to, vytvořit nestejné shluky domů, aby urbanistická struktura co nejvíce připomínala přirozeně rostlou obec, aby to nebyl nějaký uniformní satelitní komplex. Domy jsou orientovány tak, jak je to pro místní region typické. Chalupy mají obdélníkový půdorys, a když se nacházejí ve svahu, jsou orientovány delší stranou rovnoběžně s vrstevnicí. V údolní nivě, kde to sklon pozemků dovoluje, jsou chalupy již orientovány kolmo na vrstevnici, což je pro Šumavu také typické," řekl nám architekt Rujbr.
Energeticky úsporné budou všechny domy
Domy jsou sice inspirovány tradiční architekturou, zároveň jsou však energeticky úsporné. V každém z nich bude instalován výměník, který umožní využívat i odpadní teplo. V žádném domě neuvidíte radiátory, jen mřížky pod okny, ze kterých vychází vzduch. Vzduch se v zimě ohřívá a to zajišťuje větrání a vytápění objektu. Vydýchaný vzduch se touto cestou odvádí pryč a své teplo předává vzduchu, který přichází z venku. Prostřednictvím prosklených ploch budou chalupy pasivně využívat sluneční energii - její intenzitu bude možné regulovat posuvnými okenicemi. Ty dávají možnost stínění v létě, v zimě pak zabezpečují dům v době nepřítomnosti majitelů. Krátká doba výstavby, daná použitou technologií dřevostavby, snižuje náklady i zátěž životního prostředí. Objekty mají důkladnou izolaci. Okna tvoří trojskla vyplněná argonem a jejich tepelné parametry je možné srovnat s cihlovou zdí. A kolik takové domy spotřebují energie? "My jsme ty hodnoty v zimě ještě neměřili, ale předpokládáme, že se budou blížit 15 kilowatthodinám na metr čtvereční," předpovídá architekt Rujbr.
Příroda bude mít navrch
Ohleduplnost k životnímu prostředí jde v projektu tak daleko, že před člověkem má příroda přednost. Budoucí majitelé se proto budou muset podřídit a některá svá přání značně omezit.
V projektu se neuplatní ani "lidová tvořivost", na pozemcích nesmí stát žádné altánky nebo zahradní domky, žádné krby ani skleníky. Majitelé mohou zapomenout také na túje nebo cypřiše, které by si chtěli u chalup vysadit. Zakázány jsou i bazény a akvária s želvami či se žralokem. Nic z toho na Šumavu nepatří.
Poroste zde pouze místní zeleň
Všechna tato omezení přispějí k tomu, aby projekt dobře zapadl do zdejšího prostředí a vhodně jej dotvořil. Zajímavý je mimo jiné tím, že pozemky nebudou ohraničeny ploty, ale maximálně kamennými zídkami do výšky 60 cm. Specifickou součástí projektu je zeleň. Jednotlivé parcely mohou být obklopeny vhodnými skupinami keřů, na pozemcích však budou vysázeny výhradně regionálně typické rostliny a dřeviny, charakteristické pro zdejší kraj, a to ze seznamu schváleného Národním parkem Šumava. Půjde například o smrk ztepilý, borovici lesní, lípu srdčitou, břízu bradavičnatou, buk lesní, modřín opadavý. U každého domu má stát nejméně jeden vzrostlý strom. Národní park Šumava také stanovil speciální druh trávy typu "horská louka", který bude vysázen na všech pozemcích. Projekt počítá i s ekologickým hospodařením se srážkovou vodou, která bude sváděna do retenční plochy lemované mokřadní vegetací. Při údržbě a péči o zelené plochy nebudou používány žádné chemické prostředky proti škůdcům a plevelům.
Chalupy poslouží pro trvalé i druhé bydlení
Investor počítá s tím, že obytný soubor Borová Lada bude využíván jak pro trvalé, tak pro rekreační, takzvané druhé bydlení. Podle průzkumů vzestup zájmu o druhé bydlení souvisí se změnou životního stylu ve vyspělých evropských zemích. I v tuzemsku se stále rozšiřuje skupina dobře situovaných lidí, kteří vyhledávají možnost aktivní relaxace v prostředí mimo město, ale v komfortně vybavených domech. V České republice má fenomén druhého bydlení v porovnání s Evropou dlouhou tradici. V současné době se ale začíná měnit jeho charakter. Také Češi začínají klást větší důraz na sportovní vyžití a zdravý životní styl. Na rozdíl od Čechů, kteří své nemovitosti většinou sami užívají, si však cizinci často pořizují druhé bydlení u nás jako výbornou investici, pro vlastní rekreaci ji často využívají až v důchodovém věku. U investice tohoto typu očekávají řízený pronájem a garantovaný výnos.
Projekt za více než tři sta milionů
Výstavba areálu je dnes v plném proudu. V současné době jsou kromě vzorového domu již hotovy základové desky a veškeré inženýrské sítě - kanalizace, vodovod, elektro a obslužné komunikace včetně osvětlení. Na podzim stavbaři začnou stavět rodinné a bytové domy.
"Uvědomujeme si svou zodpovědnost k charakteru území a chceme náš projekt citlivě zasadit do zdejšího prostředí. Proto jsou domy koncipovány jako nízkoenergetické s vynikající tepelnou izolací, která mnohonásobně překračuje požadované normy. V co nejvyšší míře používáme přírodní materiály: masivní dřevo, místní kámen, vápenné omítky a šindel," tvrdí ředitel MEI Moravia Andries Bruil.
Projekt hodlá developer dokončit na podzim příštího roku. Jeho celkové náklady dosahují částky 315 milionů korun. Při naší návštěvě již bylo 11 domů prodáno. Jejich majiteli byli vesměs Češi.
Z výstavby bude mít užitek i obec
Nová výstavba přinese řadu výhod i 272 obyvatelům Borových Lad. Půjde o nabídku pracovních míst v rámci zajišťování služeb projektu i fakt, že noví obyvatelé budou u místních živnostníků utrácet své peníze. Nezanedbatelnou výhodou je také skutečnost, že projekt zvýší počet obyvatel obce a ta pak snadněji dosáhne na různé dotace. Díky asfaltovým cestám postaveným v rámci projektu mají místní děti již dnes bezpečnější cestu do školy. Současná vedla po poměrně frekventované hlavní silnici, kde není žádný přechod. Zástupci obce i nizozemské firmy jednali dokonce o tom, že by v Borových Ladech vyrostla multifunkční budova, kde by turisté našli ubytování, byla tam restaurace, eventuálně prodejna potravin a půjčovna kol. Obec by dala pozemek a nizozemská firma by přispěla poměrně velkou částkou. Ze záměru však nakonec sešlo.
A co od projektu očekává starostka Borových Lad ing. Jana Hrazánková? "Pevně doufám a věřím, že by tady někteří z místních mohli nalézt zaměstnání. To znamená, že když zde budou mít lidé rekreační chalupy, tak budou potřebovat, aby se jim v době jejich nepřítomnosti o ně někdo staral - například posekal trávu nebo obstaral údržbářské práce," řekla nám na závěr naší návštěvy.
AUTOR: Karel Žítek
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
