Zákon proti kamionům zdržuje ministr Řebíček

Zákon, který má omezit celoročně jízdu kamionů v pátek odpoledne, sobotu dopoledne a neděli, stále neopustil ministerstvo dopravy. Přitom už před měsícem byl návrh zákona hotový a měl jít k připomínkám na ostatní ministerstva. Tak, aby vláda splnila svůj závazek: zákon do konce roku poslat do sněmovny. To však teď vůbec není jisté.

Proč se tak nestalo? "Čeká se na rozhodnutí ministra Řebíčka o dalším postupu," říká náměstek ministra dopravy Petr Šlegr (Strana zelených), který novelu připravil.

Spory se vedou o pátek

Ministerstvo dopravy v zákoně navrhuje, aby kamiony nesměly na silnici v pátek od 14 do 21 hodin, v sobotu od 7 do 13 hodin a v neděli a svátky po celý den až do 22 hodin. A to po celý rok. Dosud platilo omezení v pátek a v sobotu pouze o letních prázdninách.

Takový návrh vzešel z pracovní skupiny, kde byli zástupci ministerstev dopravy a životního prostředí, měst a obcí, BESIP a dopravních fakult, proti návrhu stáli dopravci a Svaz průmyslu a dopravy. A přestože dopravci u jednacího stolu zrušení zákazu pátečních jízd nedosáhli, nakonec přece jen částečně uspěli: zákon se daří držet uvnitř ministerstva.

"Pracovní skupina jen měla doladit časy s omezením, ne se dohadovat, jestli takový zákon vůbec přijímat. To, že vláda předloží návrh zákona, který omezí jízdy kamionů v pátek odpoledne, sobotu dopoledne a neděli odpoledne, je ve vládním prohlášení," připomíná náměstek Šlegr.

Jenže toto prohlášení plně podporují z koalice jen lidovci a zelení. Třeba ministr průmyslu Martin Říman (ODS) už řekl, že zákon nepodpoří. Návrh by však mohla podpořit ČSSD, která je také pro páteční omezení, byť v menším rozsahu.

Škody za miliardu?

Souboj o páteční zákazy se teď vede hlavně v rovině argumentů. Třeba Sdružení automobilového průmyslu spočetlo, že páteční zákaz jízd kamionů způsobí celkem až jednomiliardovou škodu ročně sto padesáti členům sdružení, kteří podnikají v automobilovém průmyslu.

"Obecně se dá říci, že větší firmy, jako třeba kolínská automobilka TPCA, škodu způsobenou výpadkem zásobování odhadly na 30 až 35 milionů korun ročně, u malých firem je ta ztráta nižší," komentoval čísla dosud nedokončeného průzkumu ředitel Sdružení automobilového průmyslu Antonín Šípek. V ruce však zatím nemá například čísla z mladoboleslavské škodovky.

S dalším argumentem, na který ministerstvo nedokáže reagovat, přišli dopravci: "Když se v pátek zavede stop na odpolední hodiny, řidičům to naprosto rozhodí rytmus odpočinku, který je přitom pro bezpečnou jízdu podstatný," říká tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Martin Špryňar. Stejně tak nejde dopravcům oponovat v tom, že je v Česku nedostatek míst podél silnic, kde by řidiči mohli kamiony odstavit.

"Když už bychom ustoupili, tak ať se alespoň zavede generální výjimka pro kamiony, které mají místo vykládky v Česku. Tak to mají třeba Poláci," navrhuje Špryňar.

Podle náměstka Šlegra se s určitými výjimkami pro kamiony, které vezou zboží přivezené vlaky nebo loděmi, počítá. "Generální výjimka jde proti Evropě, kde se upřednostňuje dálková doprava po železnici," říká Šlegr. Stejně tak je podle něho zatím nereálný návrh, aby se v pátečních špičkách omezily jízdy kamionů tím, že se zvýší sazby mýtného. "Dokud bude platit mýtné jen na dálnicích, tohle způsobí, že kamiony budou dálnice objíždět," říká Šlegr.

Kamiony nicméně v budoucnu zřejmě s vyšším mýtným budou muset počítat. Evropská komise chystá opatření, podle kterého se v mýtném má platit nejen za použití silnice, ale i za škody, které dopravce páchá - třeba za emise nebo náhrady za nehody.

Ty v Česku dosahují ročně desítek miliard korun.