Mirek Topolánek: Mezi sdílené daně spotřební a ekologická nepatří

Příprava nové zákonné úpravy financování obcí, která by měla přispět k jejich vyšší finanční nezávislosti, bude hlavním tématem X. celostátní finanční konference Svazu měst a obcí ČR. Ta je naplánována do Prahy na dny 12. a 13. listopadu. Na konferenci má hned první den jednání zaznít i představa vlády o financování územních samosprávných celků, a to v souvislosti s reformou veřejných financí v letech 2008 - 2010. Položili jsme k tomu několik otázek premiéru Mirku Topolánkovi.

Jakkoliv se štědrá ruka Bruselu, pokud jde o pomoc ze strukturálních fondů, zatím (spíše však od sklonku letošního a hlavně od počátku příštího roku) zdá být otevřená, premiér Mirek Topolánek varuje před tím, aby se města a obce nepouštěly do megalomanských staveb. Po vyschnutí penězovodu z Evropské unie po roce 2013 by se jejich údržba či rekonstrukce mohly stát příslovečným balvanem na krku, který by leckteré municipality táhl k finančnímu dnu. "Spoléhám v tomto směru i na zdravý rozum představitelů obcí," říká předseda vlády.


Domníváte se, že bude-li parlamentem přijat návrh novely zákona o rozpočtovém určení daní, který byl schválen vládou 3. října a který předpokládá celkové navýšení daňových příjmů obcí o zhruba 4,6 mld. Kč, stane se tato novela dostatečnou oporou pro financování obcí a měst a nebude nutné ji v nejbližších letech dál měnit? Nebo souhlasíte s názorem Svazu měst a obcí ČR, který tento návrh novely zákona považuje pouze za krok správným směrem a chce v příštím roce prosadit zásadní změnu podmínek pro financování obcí a měst?

Zákon, který vláda navrhla parlamentu, má jako hlavní cíl zajistit větší spravedlnost při rozdělování dotací obcím. Jde o to vyhladit ony tolik kritizované "schody", kdy při zvýšení počtu obyvatel skokově roste příjem obce na hlavu. A také poněkud zmírnit rozdíly v dotacích mezi velkými městy a malými obcemi. Kromě toho se vláda rozhodla celkově obcím přidat oněch 4,6 miliardy, a to i v situaci, kdy jsou veřejné rozpočty velice napnuté. Považuji v této chvíli tuto sumu za maximum možného.

Souhlasím s tím, že rozpočtové určení daní si žádá zásadní proměnu. Je třeba více podpořit vlastní aktivitu obcí, umožnit jim mít větší podíl na prosperitě, na podnikatelských činnostech na jejich území, zajistit, aby daňové příjmy skutečně zůstávaly tam, kde se vyprodukují. Musí se navíc zohlednit daňové reformy a jiná váha sdílených daní v daňové soustavě. Takže změna bude na dlouhou a zásadní politickou debatu, a to i s opozicí, protože takový systém nelze měnit po každých volbách.

Reforma veřejných financí klade důraz na snižování přímých daní. Proto i když vládou schválený návrh novely o rozpočtovém určení daní zvyšuje od roku 2008 podíl obcí na sdílených daních z 20,59 % na 21,4 %, výsledný efekt v absolutním vyjádření nebude pro obce takový, jaký by byl, kdyby se přímé daně nesnižovaly. Počítáte s tím, že by v souvislosti s dalšími kroky v reformě veřejných financí do sdílených daní měly být zahrnuty například i spotřební daně, či daň ekologická?

S tímto krokem nepočítám.

Jestliže chce vláda v rámci rozpočtového určení daní obcím zvýšit daňové příjmy o 4,6 mld. Kč, nevezme si na druhé straně peníze od obcí zpět tím, že pro ně omezí různé dotační tituly?

Tyto dvě otázky spolu přímo nesouvisejí. Obecně platí, že vláda musí racionalizovat výdaje, ale rozhodně ne na úkor rozvojových programů. My naopak nastavujeme pro dotace průhledná pravidla tak, aby peníze šly na kvalitní projekty, ne tam, kde umějí lépe lobbovat. To se týká i strukturálních fondů Evropské unie, což je vedle rozpočtu další výrazný zdroj financování obecních projektů.

Může vláda nějak ovlivnit, aby se při schvalování státního rozpočtu na příští rok poslanci opět neuchýlili k tzv. porcování medvěda, nebo aby místo porcování medvěda raději bylo prosazeno navýšení dotací pro města, která na novém systému (bude-li přijat) budou tratit? A kdyby poslance nemohla ovlivnit vláda, povede k tomu ODS svůj vlastní poslanecký klub a bude v tomto smyslu vyvíjet iniciativu i na poslanecké kluby koalice?

S tzv. porcováním medvěda vláda nemůže celkem nic moc udělat. Musela by podat návrh na novelizaci zákona - jednacího řádu Poslanecké sněmovny, což by bylo chápáno jako nepřípustná ingerence exekutivy do legislativní moci. Členové vlády však mohou apelovat na poslance své strany, aby podobné návrhy už nepředkládali. A v letošním roce činíme první pokus zredukovat medvěda na medvídě.

Po roce 2013 se očekává, že Česká republika jako bohatá země patrně bude už pouze čistým plátcem do rozpočtu Evropské unie a příliv evropských peněz k nám se naopak výrazně omezí. Má vláda, byť její mandát skončí před tímto datem, už teď nějakou představu o tom, jak i po roce 2013 bude možné hradit uskutečňování velkých municipálních projektů - a také jak se řádně starat (údržba, rekonstrukce...) o vše, co bylo a ještě určitě bude s pomocí evropských peněz ve městech a obcích vybudováno?

Samozřejmě je nutné už nyní počítat s efektivním využitím evropských peněz. To není žádný dar, ale půjčka, kterou budeme muset od roku 2013 začít splácet. Proto je pochopitelně nutné dbát na to, aby se tyto peníze využily jen na projekty, které budou obce a města schopné financovat, nebo na takové, které si na sebe vydělají, případně na které přispěje soukromý sektor. Riziko, že postavíme megalomanské stavby, které po vyschnutí penězovodu z Bruselu budou chátrat, je skutečně velké. Spoléhám v tomto směru i na zdravý rozum představitelů obcí.

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ