Andělské investování

V Česku nabírá na obrátkách rizikové investování do začínajících firem. Podnikatelé, kteří mají volné prostředky, se zajímají především o biotechnologické, internetové a energetické společnosti.

Dračí doupě není jen hra. Je to i populární TV reality show Dragon's Den. Znají ji třeba diváci v Japonsku, Austrálii nebo ve Velké Británii. Námět je jednoduchý. Několik debutujících podnikatelů se v pořadu snaží přesvědčit porotu složenou z úspěšných byznysmenů, že si od nich zaslouží získat startovní kapitál na rozjezd vlastní firmy.
Stejně to funguje i v reálném životě. Podobných začínajících podnikatelů běhají po světě statisíce. Hledají prostředky u takzvaných byznys andělů.
I v Česku se pohybuje mnoho těch, kteří hledají kapitál. V horizontu týdnů by se v tuzemském byznysu po nesmělých pokusech mohla spustit lavina rizikových investic soukromých osob do rodících se společností.
Je tu totiž konečně volný kapitál získaný prodejem menších firem založených v devadesátých letech. Jak uvedly Hospodářské noviny, v prvním pololetí letošního roku se v tuzemsku prodalo za téměř dvacet miliard korun malých a středních firem. A právě jejich bývalí majitelé jsou ideálním prototypem andělského investora - mají peníze a podnikatelské zkušenosti.

JEŠTĚ V LISTOPADU. Svou první investici by snad ještě tento měsíc mělo zprostředkovat občanské sdružení Angel Investor Association, které nedávno zorganizovalo první setkání andělů s podnikateli.
Objevují se i další. "Do konce roku bychom měli kapitálově vstoupit do dvou společností," řekl Ekonomu Ivan Paňák, slovensko-francouzský podnikatel a ředitel organizace Business Angels Czech.
Ten se o soukromé investování pokoušel už v devadesátých letech. Tehdy neúspěšně, když vložil půl milionu korun do slovenského výrobce dřevěných hraček. "Sehnal jsem mu velké odběratele, jako třeba Ikeu, ale oni nebyli schopni zajistit požadovanou kvalitu hraček," vysvětluje Paňák. Teď věří v úspěch a připravuje se na vstup do české firmy, která vyrábí stavební materiál. Její jméno tají.

Kromě chuti vkládat do něčeho finance mají andělé několik dalších věcí společných. Jde téměř výhradně o starší muže, bývalé podnikatele nebo šéfy, kteří prodali svou společnost či opustili ředitelské křeslo se zlatým padákem. Nyní se nudí a rádi by se zabavili, předali získané zkušenosti a třeba i trochu ještě vydělali. Chtějí to ale dělat nenápadně. Řada z nich nestojí o to, aby se jejich jméno objevilo v tisku, a jsou ochotni hovořit jen pod slibem zachování anonymity. "V Česku se stále ještě závidí úspěch i vydělané peníze. Nemám zapotřebí, aby si mne kdekdo lustroval v obchodním rejstříku," konstatuje jeden z nich.

PRŮHLEDNÉ PENÍZE. Nečekanému rozmachu byznys andělů se nikdo z oslovených příliš nediví. "Vlastníci prodávají podniky, které budovali patnáct let. Mají dostatek volných prostředků a především původ jejich peněz je průhledný. Začínající podnikatelé tak už nemají strach, že si do firmy pustí nějaký pochybný kapitál," vysvětluje Michael Prokop, který získal andělské zkušenosti ve Velké Británii a teď se je snaží zúročit v Česku.

"Tito lidé se rozhlížejí po trhu, analyzují příležitosti a brzy začnou ve velkém investovat," předpovídá podnikatel Tomáš Orlík. Ví, o čem mluví. V devadesátých letech založil společnost GCWare, která se
prosadila ve světě, kde generovala čtyři pětiny svého obratu. Její nejmedializovanější zakázkou byla instalace dopravně informačního systému pro řízení městského provozu v Dubaji. Orlík na začátku letošního roku firmu prodal a rozhodl se část získaných peněz opět vrátit do byznysu.
"Skoro celý rok jsem si dal pracovní pauzu, jen jsem obcházel některé nadějné firmy. V současné době si vybírám ze dvanácti a z toho zatím úzce spolupracuji se čtyřmi," prozrazuje Orlík.
"Měsíčně k nám dorazí kolem osmi projektů, které se ucházejí o investici," říká Margareta Křížová z poradenské společnosti Central European Advisory Group, jež mimo jiné zprostředkovává andělské investice.

BERDÁR ANDĚLEM. Zatímco Tomáš Orlík není příliš mediálně známý, Gabriela Berdára zná většina lidí z byznysu. Bývalý generální ředitel Českého Telecomu (dnes Telefónica O2) získal při odchodu desetimilionové odstupné a dnes mimo jiné soukromě investuje do telekomunikací a sítě počítačových heren AMD PG Cyber Café. Své peníze vložil do společnosti Unient Communication, která se chtěla stát prvním mobilním virtuálním operátorem v Česku. Cíl se nepodařilo naplnit, a tak firma nabízí jen telefonování po internetu. Otakar Seďa z Unientu vysvětluje, proč si po ročním hledání jako anděla vybrali právě Berdára. "Přinesl nám know-how z telekomunikační společnosti a obchodní kontakty." Za to slovenský manažer získal minoritní podíl ve společnosti.

Do charakteristiky byznys anděla zcela nezapadá Gabriel Eichler, přestože se o něm v této souvislosti mluví. Mimo jiné jako soukromý investor pomohl firmě Grisoft, která vyvinula antivirový program AVG. Teď vkládá výrazně vyšší objemy peněz třeba do bohumínské Bochemie (spekuluje se o téměř miliardě korun), která vyrábí mimo jiné dezinfekční prostředek Savo, nebo do výrobce domácích spotřebičů, hlinecké společnosti ETA.
Eichlerova firma Benson Oak Capital, která působí jako fond privátního kapitálu, se od roku 1991 podílela na transakcích v celkové hodnotě téměř 170 miliard korun.

SPÍŠE ZÁBAVA NEŽ ZISKY. "Andělské investování není vhodný způsob obživy, příliš se na tom vydělat nedá," tvrdí Ivan Paňák.
"Je to spíše zábava, ale žádná charita. Nikdo neočekává, že se jako byznys anděl stane milionářem, ale nikdo na tom nechce samozřejmě prodělat," dodává Michael Prokop.
Margareta Křížová z Central European Advisory Group odhaduje, že skutečně výnosných andělských investic je kolem třiceti procent. Naopak dvacet procent pokusů o podnikání s andělským kapitálem končí podle ní krachem a každá druhá investice přinese alespoň vložené prostředky.

Zřejmě výjimkou je Martin Saidler, který vlastní švýcarskou společnost Centralway Holding. Ta se specializuje na investice do evropských internetových projektů. "Obecně vzato mám devadesátiprocentní úspěšnost z hlediska očekávaného zhodnocení investic," konstatuje a jako příklad úspěšných firem uvádí obchod s internetovými servery www.auto.cz, www.autovia.sk nebo Finance.cz. Aktuální investici má v české společnosti Jyxo provozující stejnojmenný internetový vyhledávač a Blog.cz, který umožňuje vytváření osobních webových stránek a patří mezi deset nejnavštěvovanějších serverů v České republice.
"Mám rozplánovaných osm projektů. Doufám, že dva z nich se skutečně povedou," přidává se Tomáš Orlík.
"Všichni věříme, ale většinou marně, že najdeme svého Billa Gatese nebo svůj Google," glosuje Michael Prokop.

ČESKÝ PROBLÉM. V porovnání s Velkou Británií nebo Spojenými státy je andělské investování v Česku pořád ještě v plenkách. Třeba ve Spojeném království je zhruba dvacet tisíc aktivních byznys andělů, z nichž má každý podle odhadu odborných organizací portfolio čítající zhruba 150 tisíc liber. Znamená to tedy, že andělé napumpovali do britské ekonomiky částku kolem tří miliard liber. Není se co divit, stát je v tom totiž podporuje pomocí daňových výjimek.
"Jakýkoliv zisk z takové investice je po tři roky osvobozen od daní. Navíc tam zájmová sdružení pořádají pravidelné seance, kde se seznamují investoři s firmami, které hledají kapitál. Součástí fór jsou i přednášky, to všechno je pro účastníky zdarma, setkání se hradí například z příspěvků Evropské unie," poukazuje Michael Prokop na jeden z tuzemských problémů.

V Česku totiž prakticky neexistuje platforma, která by umožňovala pravidelná setkání andělů a podnikatelů. Kdysi se o vytvoření takové organizace snažil CzechInvest, ale po personálních rošádách upadl pokus v zapomnění. O kontaktovaní investorů a podnikatelů se stará i sdružení First Tuesday, které občas svolá investorské konference a nově také občanské sdružení Angel Investor Association. To nedávno uspořádalo první akci, na níž představilo čtyři firmy, jež si zaslouží rizikovou investici.

Na obtíže narazila kupříkladu i firma Nanosystem.cz: "Při hledání investora jsme postrádali nezávislé fórum, kde by zájemci o menší investice mohli prezentovat svoje nápady," tvrdí Josef Němec z Nanosystem.cz. Rozšířili proto svůj záběr a budují internetový server, který by měl na konci listopadu zahájit provoz na adrese www.moznostinvestic.cz. Jeho uživatelé hledající investora zadají potřebnou dokumentaci, popíší své představy a další aspekty svého projektu. Investor bude mít možnost hledat a filtrovat publikované "nápady". Server bude veřejně dostupný a Nanosystem.cz očekává zájem hlavně autorů menších projektů, kteří zdlouhavě hledají vhodného byznys anděla.

NÁPADY DOBRÉ, LEČ ŠPATNĚ PODANÉ. Diskuse s anděly dokládají, že Česko rozhodně nemá málo chytrých lidí přinášejících výborné nápady. Nedostatky jsou ale především v jejich prezentaci a prvotním zpracování.
"Kvalita propozic, které dostávám, je ale bohužel zpravidla špatná. Podklady, na jejichž základě mám rozhodovat o nemalých penězích, jsou banální až naivní. Čísla v byznys plánech jsou nadsazená. V nedávné době jsem dokonce dostal materiály, kde autoři uváděli finanční výpočty ještě v německých markách," uvádí Michael Prokop.

Ředitel a spolumajitel IT firmy Logos Pavel Šťovíček má pro nadsazená čísla v zárodcích podnikatelských plánů pochopení. "O investici vesměs žádají mladí kluci ve věku dvaceti až pětadvaceti let. Dělají sice to, co si myslí, že je nejlepší, ale neberou na zřetel trh, nevnímají realitu, protože nemají zkušenosti. Na to jsme tu my, andělé, abychom jim s tím pomohli," soudí Šťovíček. Z praxe pak popisuje typický příklad, kdy začínající podnikatelé chybují.

"Vyvinou produkt, ale další měsíce stráví přípravou letáků, návodů, budováním sítě prodejců. Přicházejí tak o peníze, protože nic neprodávají. Kdyby se ale souběžně věnovali i obchodní stránce, uvedení produktu se sice o něco opozdí, ale v konečné fázi s ním přijdou na trh dřív, protože už budou mít zajištěny další obchodní záležitosti," dodává Šťovíček.
Oslovení investoři se také shodují v tom, že malé české firmy nevědí, co od nich mohou očekávat. Jednání o vstupu do firmy se prý často zaseknou na jednoduchém faktu, že se původní majitelé nechtějí vzdát části firmy a nejsou ochotni přiznat svým investorům místo v představenstvu.

SÍLA INTERNETU. Rizikové investice přitahují zejména nové obory. Tradičně silnou pozici má internet, výroba softwaru, nově také biotechnologie (viz článek Pro peníze do Londýna, str. 30) a výroba energie. Proč zrovna IT a bio? Z oblasti informačních technologií se rekrutuje největší počet andělů a ti se snaží dodržovat zásadu investovat do oborů, kterým rozumějí. A biotechnologie mají tu přednost, že jsou moderní.

"To je bolest českých investorů. Příliš se neinvestuje do služeb, kde je spousta volného místa na trhu," stěžuje si Margareta Křížová a říká: "Novým hitem se stává energetika." To potvrzuje i Tomáš Orlík, který má podle svých slov v ruce několik zajímavých projektů týkajících se tohoto oboru. "Na zelenou energii, biomasu, větrné elektrárny jsou všude připraveny peníze. Stačí je jen zvednout. Jde však zpravidla o větší investice vhodné pro venture kapitál. V těchto projektech bych vystupoval spíše jako poradce," plánuje Orlík.

AUTOR: RADAN DOLEJŠ
AUTOR: FRANTIŠEK MAŠEK

Čeští andělé jsou zatím opatrní
Parta čtyř studentů získala na svůj projekt ateliéru aplikované matematiky Insophy několik andělských investorů. Byl mezi nimi i Pavel Šťovíček, spolumajitel a ředitel společnosti Logos, a Ondřej Bartoš, výkonný ředitel sdružení First Tuesday CZ.
"Investoval jsem finanční prostředky, svůj čas, kontakty a zkušenosti," prozrazuje Bartoš. A proč padla volba právě na mladé matematiky? "Líbili se mi zakladatelé, vždyť se taky říká, že investování do firem je hlavně investováním do lidí. A zakladatelé Insophy jsou podnikaví a schopní. Mají skvělé nápady a přišli s konceptem, který se zdá být nadmíru zajímavý v zahraničí," vysvětluje Bartoš.
"Mě zaujal jejich entuziasmus a schopnost přicházet s novými řešeními," dodává Pavel Šťovíček.
Ateliér Insophy využívá matematiku například na optimalizaci výroby ve velkých montážních halách. Jejich program podle informací týdeníku Ekonom testuje třeba firma Celestica v tuzemské továrně na výrobu populárních mobilních telefonů BlackBerry.
Zatímco studenti z Insophy investory pro rozjezd podnikání našli, Tomáš Zeman z Wirenode na svého anděla teprve čeká. Firma se věnuje mobilním aplikacím a jejím stěžejním produktem je univerzální internetová stránka, která je přístupná z libovolného mobilního telefonu a operátora.
Na její rozvoj ale nemá jmenovaná společnost prostředky, protože se musí věnovat programování aplikací, které ji živí. Kdyby našli investora, vrhli by se výhradně na onu univerzální webovou stránku, v níž vidí budoucnost.
"V Česku není moc těch, kteří by nám chtěli pomoci. A ti co jsou, jsou velmi konzervativní. Nejdříve chtějí vidět, že podnikání opravdu běží, pak teprve jsou ochotní do něj vložit peníze," popisuje Zeman.
Uvítal by, kdyby čeští andělé fungovali podobně jako ti ve Spojených státech. "Tam vám dají peníze hned na začátku. Jakmile ovšem do šesti měsíců maximálně roku neprokáže projekt svou životaschopnost, okamžitě ho zlikvidují," přibližuje americký naturel Zeman.
I čtveřici autorů projektů představených na zářijovém fóru českého sdružení Angel Investor Association zajímá, zda se najdou ti, kteří by do jejich záměrů byli ochotni vložit své peníze.
Brněnská ViDiTech prezentovala vibrodiagnostické zařízení, které umožňuje monitorovat vibrace nákladných přístrojů a zabránit tak jejich případnému poškození. O firmu projevil zájem investor Anthony Smith, který se zajímal o využití ViDITechu u větrných turbín.
Jiný brněnský podnikatel, Vítězslav Březina ze společnosti B. P. Medical, jako jediný v Evropě pěstuje řasy v uzavřeném systému. Ty poté slouží k produkci biomasy, z níž se vyrábějí potravinářské či kosmetické doplňky.
Pod názvem SoggyMelon se skrývá záměr dvou podnikatelů z USA žijících na Moravě. Gary Keith a Glenn Weidner se v prvé fázi zaměří na lokalizaci "běžných" online video her do střední a východní Evropy, v další etapě pak připravují vývoj vlastních her.
Manna Justin, Ind, který bydlí v Ostravě, představil webové stránky, jejichž prostřednictvím si je možné rezervovat hrací dobu na golfových hřištích. Hráči mají k dispozici i aktualizovanou předpověď počasí na jednotlivých hřištích.