Delfín je schopen letět na biopalivo
Bionafta není vysněným leteckým palivem budoucnosti, docela dobře na něj létá i
starší letadlo československé výroby, píše server Scientific
American.Cvičný letoun Aero L-29 Delfín z roku 1968, přejmenovaný na BioJet 1,
vystoupal do výšky více než pěti km a strávil ve vzduchu třicet sedm minut
poháněný obyčejným kuchyňským olejem.Let trvající tři minuty a patnáct sekund,
který proběhl o den dříve, se stal prvním zaznamenaným letem, při kterém motory
letadla používaly výhradně čištěný potravinářský olej
[https://www.kamsnim.cz/categories/olejJedly]. Letadlo L-29 přitom neprošlo
žádnými úpravami. „Létá a létá velmi dobře,“ říká Rudi Wiedemann, fyzik a
prezident společnosti Biodiesel Solutions, Inc.
Pod vedením Douga Rodanta, prezidenta organizace Green Flight International,
která se zabývá výrobou alternativních leteckých paliv, proběhly pozemní testy
paliva. Ty začaly s 20 % bionafty doplněné normálním leteckým benzínem
(kerosenem známým jako Jet A) a skončily u 100% bionafty. Výkon motoru na
stoprocentní bionaftu dosahuje 98 %, ale podle Rodanta je takový tah dostatečný.
„Mělo to jen velmi malý vliv na pomalejší stoupání a dosažení letové výšky,“
řekl Scientific American Rodante.
Bionafta není vysněným leteckým palivem budoucnosti, docela dobře na něj létá i starší letadlo československé výroby, píše server Scientific American.Cvičný letoun Aero L-29 Delfín z roku 1968, přejmenovaný na BioJet 1, vystoupal do výšky více než pěti km a strávil ve vzduchu třicet sedm minut poháněný obyčejným kuchyňským olejem.Let trvající tři minuty a patnáct sekund, který proběhl o den dříve, se stal prvním zaznamenaným letem, při kterém motory letadla používaly výhradně čištěný potravinářský olej. Letadlo L-29 přitom neprošlo žádnými úpravami. „Létá a létá velmi dobře,“ říká Rudi Wiedemann, fyzik a prezident společnosti Biodiesel Solutions, Inc.
Pod vedením Douga Rodanta, prezidenta organizace Green Flight International, která se zabývá výrobou alternativních leteckých paliv, proběhly pozemní testy paliva. Ty začaly s 20 % bionafty doplněné normálním leteckým benzínem (kerosenem známým jako Jet A) a skončily u 100% bionafty. Výkon motoru na stoprocentní bionaftu dosahuje 98 %, ale podle Rodanta je takový tah dostatečný. „Mělo to jen velmi malý vliv na pomalejší stoupání a dosažení letové výšky,“ řekl Scientific American Rodante.
Letadlo Aero L-29 Delfín (zakoupené od ukrajinské armády) je v současnosti jedním z mála, které může spalovat bionaftu díky zabudovanému systému ohřevu paliva. Bionafta totiž při nízkých teplotách rosolovatí, což se projevuje jak ve vysokých výškách, tak v zimních měsících. „Nevěřím, že stoprocentní bionafta je řešením pro letectví,“ říká i přes úspěšný pokus Doug Rodante. Podle něj má budoucnost spíše směs biopaliva a kerosenu. „Můžeme vyrobit dvacetiprocentní mix a používat ho v letadlech bez jakékoli úpravy motorů,“ tvrdí Rodante. Použití směsi s bionaftou může velmi významně snížit produkci skleníkových plynů, které se podílejí na celosvětových změnách klimatu. „Dvacetiprocentní podíl biopaliva v běžné motorové naftě sníží emise oxidu uhličitého až o 50 %,“ řekl Rudi Wiedemann.
Letecká doprava se podílí zhruba 12 % na celkových emisích pocházejících z dopravy. Jenže objem letecké dopravy prudce stoupá, navíc emise mohou mít škodlivější dopad, protože se rovnou dostávají do vyšších vrstev zemské atmosféry. Americké vojenské letectvo dlouhodobě vyvíjí alternativní letecká paliva, včetně biopaliv na bázi zvířecího tuku. Vojenské letectvo se dostalo tak daleko, že má již certifikovaný bombardér B-52 na takováto syntetická paliva.
Zdroj: Ekolist.cz, 7.12.2007, podle článku Davida Biella zveřejněném na serveru Scientific American 30.11.2007, Kráceno, upraveno
Pod vedením Douga Rodanta, prezidenta organizace Green Flight International, která se zabývá výrobou alternativních leteckých paliv, proběhly pozemní testy paliva. Ty začaly s 20 % bionafty doplněné normálním leteckým benzínem (kerosenem známým jako Jet A) a skončily u 100% bionafty. Výkon motoru na stoprocentní bionaftu dosahuje 98 %, ale podle Rodanta je takový tah dostatečný. „Mělo to jen velmi malý vliv na pomalejší stoupání a dosažení letové výšky,“ řekl Scientific American Rodante.
Letadlo Aero L-29 Delfín (zakoupené od ukrajinské armády) je v současnosti jedním z mála, které může spalovat bionaftu díky zabudovanému systému ohřevu paliva. Bionafta totiž při nízkých teplotách rosolovatí, což se projevuje jak ve vysokých výškách, tak v zimních měsících. „Nevěřím, že stoprocentní bionafta je řešením pro letectví,“ říká i přes úspěšný pokus Doug Rodante. Podle něj má budoucnost spíše směs biopaliva a kerosenu. „Můžeme vyrobit dvacetiprocentní mix a používat ho v letadlech bez jakékoli úpravy motorů,“ tvrdí Rodante. Použití směsi s bionaftou může velmi významně snížit produkci skleníkových plynů, které se podílejí na celosvětových změnách klimatu. „Dvacetiprocentní podíl biopaliva v běžné motorové naftě sníží emise oxidu uhličitého až o 50 %,“ řekl Rudi Wiedemann.
Letecká doprava se podílí zhruba 12 % na celkových emisích pocházejících z dopravy. Jenže objem letecké dopravy prudce stoupá, navíc emise mohou mít škodlivější dopad, protože se rovnou dostávají do vyšších vrstev zemské atmosféry. Americké vojenské letectvo dlouhodobě vyvíjí alternativní letecká paliva, včetně biopaliv na bázi zvířecího tuku. Vojenské letectvo se dostalo tak daleko, že má již certifikovaný bombardér B-52 na takováto syntetická paliva.
Zdroj: Ekolist.cz, 7.12.2007, podle článku Davida Biella zveřejněném na serveru Scientific American 30.11.2007, Kráceno, upraveno
Sdílet článek na sociálních sítích
