Pátek, 29. března 2024

Ekologičtí aktivisté doufají, že most dokončen nebude

Ekologičtí aktivisté doufají, že most dokončen nebude

Litoměřice - Miliardová stavba západního mostu přes Labe je ohrožena. Otazník nad ní pověsila Společnost ochránců životního prostředí Litoměřice, která podala odvolání proti rozhodnutí litoměřického odboru dopravy. Stavební povolení na výstavbu západního mostu tím nenabylo právní moci.


Společnost ochránců životního prostředí Litoměřice dále  žaluje u krajského soudu investora stavby, kterým je  Krajský úřad Ústeckého kraje, za jeho údajně nesprávný a nezákonný postup při přípravě stavby. Její případné zdržení a prodloužení termínu plnění však může být podle hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce důvodem k ukončení účasti rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na financování stavby.

Radnice čelí komplikacím
Vedení litoměřické radnice se proto nyní o osud miliardové investice obává.

„Podle tohoto katastrofického scénáře by mezi Prosmyky a Litoměřicemi zůstalo nad Labem trčet rozestavěné torzo mostu, který je přitom pro integrovaný záchranný systém životně důležitý,“ uvedla Eva Břeňová, mediální zástupce města Litoměřice.

„Most má totiž představovat jediné silniční spojení obou břehů řeky v úseku mezi  Roudnicí a Ústím nad Labem a bude tudíž z pohledu zajištění dopravy a fungování integrovaného záchranného systému při povodňových situacích nenahraditelný,“ uvedla.

Aktivista Lubomír Studnička, statutární zástupce Společnosti ochránců životního prostředí Litoměřice, doufá, že stavba mostu nebude dokončena a všechny práce, které byly zatím v hodnotě půl miliardy korun provedeny, investor odstraní na vlastní náklady.

Aktivisté požadují východní variantu
„Zastupujeme veřejnost,“ řekl v rozhovoru pro litoměřický Deník Lubomír Studnička. „Hájíme zájmy ochrany přírody, krajiny a životního prostředí,“ říká.

„Problémem je, že litoměřická radnice předem neinformovala občany města, že plánuje tuto jedinou variantu a neposkytla veřejnosti možnost, aby se k ní vyjádřila,“ tvrdí Studnička.

„Soud stejně rozhodne o odstranění stavby, protože je nezákonná, a pak se povede nové řízení na variantu novou – východní most s dálničním přivaděčem a zároveň severovýchodním obchvatem města Litoměřice,“ je přesvědčen Lubomír Studnička, podle něhož má být varianta západního mostu více než dvakrát delší a dvakrát dražší než varianta východního mostu.

Podle radnice byla výstavba západního mostu projednávána několik let před jejím samotným zahájením.

„Poslední platný územní plán města Litoměřice je z roku 1998, připravoval se zhruba čtyři roky předem a veřejně se projednával. Varianta západního mostu byla jeho součástí. Územní plán je věcí veřejnou, byl tedy veřejně projednáván,“ potvrdila vedoucí odboru územního rozvoje Venuše Brunclíková. „Východní varianta neexistuje v návrhu, ani ve studii, proto není možné hovořit o nákladech této stavby,“ uvedla. 

Kam se auta z centra ztratila?
„Největší dopravní zatížení města je z jihu na východ. Z jiných směrů Litoměřice dopravou zatěžovány nejsou,“ tvrdí Lubomír Studnička a svoje slova dokládá výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti ČR, které si nechalo Ministerstvo dopravy vypracovat v roce 2005. Podle nich projede  směrem na Štětí denně 3 812 vozidel, na Českou Lípu 12 085 a přes Tyršův most 19 tisíc  vozidel. 

Západním směrem, tedy na Žalhostice s 3 787 a na Ústí nad Labem přes Sebuzín s 6 316 a ulicí Na Valech s 15 171 vozidly denně, není město podle Studničky dopravou příliš zatíženo. Městští úředníci se domnívají, že při sčítání v ulici Na Valech muselo dojít k chybě, protože  při sčítání v roce 1995 projelo ulicí Na Valech 22 510 vozidel, nyní jich tu denně projíždí až 24 tisíc.

O  stavbě mostu rozhodla doprava
Jedním z podkladů, které podle města Litoměřice vnesly do procesu rozhodování o výstavbě mostu jasno, byly mimo jiné výsledky celostátního sčítání dopravy, z nichž vyplynulo, že směrem na Terezín a Lovosice je vedeno až 3/4 vozidel. Na Českou Lípu šel zbytek.

„Odborná rozptylová studie ze srpna 2006, kterou vypracovala pražská  společnost Ascend, jasně ukázala, že právě výstavbou západního mostu přes Labe dojde ve městě ke zlepšení stavu ovzduší, tedy ke snížení dnes enormního zatížení středu města polétavým prachem a k výraznému snížení hladiny oxidu dusíku,“ zdůrazňuje Pavel Gryndler, vedoucí litoměřického odboru životního prostředí. 

„Pohyb přes západní most bude určen pouze pro místní dopravu a bude vymezen dopravním značením. Tranzitní doprava přes něj nepůjde,“ připomněl Gryndler. 

Společnost ochránců životního prostředí Litoměřice se podle Lubomíra Studničky nechystá stáhnout žádnou z žalob, které kvůli stavbě podalo.
Správa CHKO České středohoří v rámci řízení, kterým vydává  souhlas k umístěním a povolením staveb, shledala stavbu západního mostu přes Labe v Litoměřicích za bezkonfliktní, proto s ní také souhlasila.

Ekologové hájí zájmy veřejnosti
„Společnost ochránců životního prostředí Litoměřice má právo být účastníkem prakticky jakéhokoliv stavebního řízení o stavbě, která může ovlivnit životní  prostředí. Což  je  de facto každá  nová  stavba. Svého práva daného zákonem o ochraně přírody a krajiny důsledně využívá a odvolává se proti téměř všem městem Litoměřice vydaným rozhodnutím,“ uvedla Eva Břeňová.

„Společnost ochránců životního prostředí sídlí v Nerudově ulici v Litoměřicích. Sdružuje dvě stě aktivistů po celé republice, z Litoměřicka jich je asi třicet,“ řekl její statutární zástupce Lubomír Studnička, který byl přitom ochoten jmenovat jméno jen jednoho z nich – Jaromíra Hřiba z Litoměřic. „Je financována z osobních příspěvků jejích členů. Já sám jsem na její činnost za 15 let vložil zhruba 400 tisíc korun,“ uvedl.      

„Považuji za přínosné, když účastníci řízení upozorňují na možné problémy a rizika, které mohly být přehlédnuty. Společně se je pak snažíme eliminovat. Jednání této společnosti, reprezentované při kontaktu s městem pouze  jedním člověkem, je však podle vedení radnice účelové. Svědčí o tom ostatně i fakt, že odvolací orgány neshledávají jejich připomínky za opodstatněné,“ konstatuje starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč.
 Jana Michálková

MOJE LITOMĚŘICKO
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů