O trase R 35 by měla rozhodovat efektivnost i ekologie

Dálnice (oficiálně rychlostní silnice) R 35 Turnov - Jičín - Hradec Králové - Mohelnice je pro rozvoj ČR dle dopravních expertů prý klíčová, leč do harmonogramu rozvoje (výstavby) dopravních cest na léta 2008 - 2013 vlády ČR se v září 2007 nedostala.

Vážné problémy jsou s jejím trasováním. Jde o snahu ji vést mezi Turnovem a Jičínem přes přírodně i kulturně velmi cennou krajinu Českého ráje, přestože zde dosud postrádá dopravní zdůvodnění. Jde o snahu ji vést mezi Zámrskem a Dětřichovem u Moravské Třebové tzv. severní trasou kolem Ústí nad Orlicí a České Třebové s vážným poškozením životního prostředí a zdraví asi 35 000 obyvatel uvedených měst a okolních obcí.

Radní Ústí n. Orl. a České Třebové i mnozí zastupitelé Pardubického kraje léta tvrdili a mnozí tvrdí i dnes, že vedení dálnice R 35 v těsné blízkosti těchto měst je základní podmínkou jejich prosperity (že by města ležící na 1. tranzitním železničním koridoru byla dopravně izolována?) a prosperity celé severní poloviny Pardubického kraje.

Dálnice a rychlostní silnice jsou určeny především pro dálkovou silniční dopravu. Je-li severní a jižní trasa dálnice R 35 v Pardubickém kraji od sebe vzdálena do 10 km, chová se z dopravního hlediska prakticky stejně. Skutečnost, že základní severní varianta byla před několika lety proti základní jižní variantě dálnice R 35 asi o 6 km delší, nehraje větší roli. Ekonomicky je ale rozdíl asi 6 miliard korun, zvýšený o inflaci posledních let a nově o náklady na další, stoupenci severní trasy vynucené sjezdy z R 35, značný. K tomu je nutné připočítat rozdíly v nákladech na údržbu dálnice a provozních nákladech uživatelů - motoristů.

Velmi významný je pak rozdíl v dopadu obou základních tras na životní prostředí a veřejné zdraví obyvatel. Jižní trasa, vedená kolem Vysokého Mýta, Litomyšle a Svitav, má jen základní negativa dálnice - rozsáhlý zábor půdy, velmi silný dělicí efekt a stimuluje zásadní zvýšení rozsahu silniční dopravy, nejčastěji na trojnásobek. Absolutní emise škodlivin se tak při asi dvoutřetinových měrných emisích přibližně zdvojnásobí. Málo konfliktní vedení dálnice emise přesune mimo hustě obydlená území měst a obcí a tím jim uleví, podobně přesune hluk. Je-li ale dálnice vedena přes obce či města nebo po jejich okraji, zaplaví je svými emisemi a nadměrným hlukem. Výstavba protihlukových stěn může hluk jen zmírnit. Velmi silný dělicí efekt dálnice se v obci či městě projeví mnohem negativněji než při jejím vedení mimo obydlená území.

Nedávno renomovaná a.s. SUDOP provedla multikriteriální srovnání 14 variant a subvariant vedení dálnice R 35 mezi Zámrskem a Bedřichovem u Moravské Třebové. Jako nejefektivnější vyšla základní jižní varianta dálnice R 35 a s malým odstupem její subvarianta. Poslední dvě místa zaujala severní varianta a její derivát. Zda budou závěry této studie i přání většiny obyvatel Orlickoústecka a Českotřebovska respektovat zastupitelé Pardubického kraje, se dozvíme v únoru.

Jan ZEMAN