Čtvrtek, 28. března 2024

Když přetížené kamiony ničí místní komunikace... Lze se bránit?

Během příštích 15 let Evropská unie očekává nárůst silniční nákladní dopravy o 42 %.
Když přetížené kamiony ničí místní komunikace... Lze se bránit?
Pro středoevropský prostor je to děsivá informace. Dokonce i když odhlédneme od stále vyšší zátěže pro životní prostředí a stoupajících rizik pro bezpečnost dopravy a dáme ji pouze do kontextu s faktem, že na českých dálnicích a silnicích se zatím mnohem častěji než v západní Evropě pohybují přetížená nákladní vozidla, musí tato zpráva zneklidňovat nejen veřejnost, nýbrž i všechny majitele a správce pozemních komunikací včetně těch místních.

Mýtné na dálnicích a od letošního Nového roku také na 172 kilometrech silnic I. třídy přivádí nemálo kamionů na silnice nižších tříd. Spolu s dalšími těžkými nákladními vozy stále častěji projíždějí i obcemi a městy, kde dříve tento problém neznali. Nákladní vozidla, zejména jsou-li přetížena, však výrazně poškozují vozovky. Podle údajů Policejního prezidia ČR Služba dopravní policie předloni zjistila 1076 přetížených vozidel z celkem 3742 vážených a v uplynulém roce už 1449 přetížených nákladních vozů z 2219 vážených. Policie kontrolním vážením zjišťovala dodržování největší povolené hmotnosti silničního vozidla, největší povolenou hmotnost na nápravu a skupiny náprav vozidla, další hmotnostní poměry vozidla a největší povolené poměry vozidel a jízdních souprav.

DVA ZE TŘÍ KONTROLOVANÝCH

Čísla, která redakci Moderní obce sdělil kpt. Mgr. David Kubalák, tiskový mluvčí Policejního prezidia ČR, dokládají, že zatímco ještě v roce 2006 bylo při kontrolních váženích zjištěno jako přetížené ani ne každé třetí vozidlo, loni překračovala povolenou hmotnost už prakticky dvě vozidla z každých tří kontrolovaných. S chmurnou policejní statistikou korespondují údaje mjr. Bc. Jiřího Bartáka, vedoucího oddělení vztahů k veřejnosti Generálního ředitelství cel. Naší redakci potvrdil, že jen v roce 2006 celníci při vlastních kontrolách zjistili více než pět tisíc přetížených nákladních vozidel.

Svaz měst a obcí Jihočeského kraje (SMOJK) nebezpečí, které pro silnice představují přetížená nákladní vozidla, věnoval v závěru loňského listopadu i samostatný bod svého jednání se zástupci kraje, Policie ČR, celníků i Ředitelství silnic a dálnic k bezpečnosti silniční dopravy na území obcí a měst. Předseda SMOJK, starosta Strakonic Ing. Pavel Vondrys zdůrazňuje, že nezůstává jen u přetěžování vozidel. Nýbrž že roste i agresivita a bezohlednost jejich řidičů. "Sám jsem byl již několikrát svědkem toho, kudy jsou někteří řidiči s plně naloženým kamionem schopni projet. Potkal jsem kamion dokonce už i na cyklostezce," dodává.

MUNICIPALITY CHTĚJÍ ŘEŠENÍ

Na poplach bijí také obce a města v Plzeňském kraji. Předseda tamního Sdružení měst a obcí, starosta města Hrádek Jaroslav Perlík uvádí jeden příklad za mnoho dalších: Kraj v letech 2005 až 2007 za zhruba 30 milionů korun zrekonstruoval pětikilometrový úsek silnice III. třídy z Hrádku do Rokycan. Avšak nyní, kdy řidiči kamionů ve snaze ušetřit za mýtné volí jízdní trasu od Příbrami do Plzně po silnicích III. třídy, se na daném úseku těžká nákladní doprava výrazně zvýšila a silnice už jeví zřetelné známky devastace. Obdobný problém se zvýšením kamionové dopravy mají podle starosty Jaroslava Perlíka rovněž obce podél bývalé "pražské" silnice Plzeň-Praha, konkrétně Svojkovice, Holoubkov, Mýto v Čechách, Kařez a další. "Proto starostové i Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje podporují stanovisko hejtmanů, že je třeba co nejdříve zpoplatnit pro nákladní dopravu i silnice II. a III. třídy," připomíná Jaroslav Perlík.

Neblahé zkušenosti má s přetíženými kamiony rovněž Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK). Jeho předseda, starosta města Hrádek nad Nisou Martin Půta v této souvislosti zmiňuje většinu sídel podél komunikací číslo 10/I, 13/I, 14/I nebo 35/I. Připomíná však i obce kolem silnic II. třídy, například Příšovice, nebo u komunikací, které si řidiči kamionů vybírají jako objízdnou či souběžnou trasu, aby se vyhnuli zpoplatněným silnicím R 35 a R 10. Také Martin Půta soudí, že vhodně odstupňované zpoplatnění všech komunikací pro nákladní dopravu, tedy i silnic II. a III. třídy, by vytvořilo ekonomický tlak na chování řidičů. "Navíc silnice nižších tříd ani nejsou konstrukčně vyhovující pro těžkou kamionovou dopravu a vybrané mýtné zase není určeno pro opravy místních komunikací a silnic nižších tříd," trpce konstatuje předseda SOLK.

Ing. Oldřich Vinš, vedoucí samostatného oddělení inteligentních dopravních systémů Ředitelství silnic a dálnic ČR, poukazuje na to, že těžká vozidla hlavně stavebních firem - zejména ta s přetíženou jednou nápravou - vyvolávají rázové účinky a ničí do hloubky dopravní stavby. "Disponujeme informacemi, že například po Praze se pohybují i čtyřnápravová těžká vozidla. U jednoho z nich byla zjištěna celková hmotnost 78 tun," konstatuje inženýr Vinš. Na devastaci silnic nižších tříd i místních komunikacích se zase často podle jeho slov "podepisují" dřevaři. Jejich přetížená vozidla svým dlouhým břemenem "vymetají" a trhají krajnice - a pak už následuje rychlá degradace celé dopravní stavby. Dílčí zlepšení si Ing. Oldřich Vinš slibuje od vydání technických podmínek k problematice vážení, které si zadalo ministerstvo dopravy a letos by měly být schváleny včetně podmínek výstavby a podoby vážnic.

JAK SI VYNUTIT KÁZEŇ ŘIDIČŮ

Bičem na přetížené kamiony a další vozidla nad 3,5 tuny užitečné hmotnosti a jejich jízdní soupravy by se mohlo stát zmíněné kontrolní vážení. To je upraveno zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů a zajišťuje je správce příslušné pozemní komunikace v součinnosti s Policií ČR nebo s celními úřady. Policie ČR nebo celní úřad však mohou provádět vážení i samostatně.

V podstatě existují dva způsoby vážení. První spočívá v pevném zabudování vysokorychlostních vah do vozovky. Jejich snímací senzory WIM dokáží identifikovat druh vozidla a zatřídit je do příslušné tabulky. Zároveň elektronicky vyhodnotí nejen celkovou hmotnost vozidla projíždějícího i plnou rychlostí, ale také s vysokou přesností zjistí hmotnost připadající na jednotlivé nápravy či poměr zatíženosti levé a pravé strany u jednotlivých náprav. Zařízení WIM okamžitě vyšle signál, že projíždějící vozidlo je přetíženo, a to může být následně policisty nebo celníky selektivně odkloněno z jízdního pruhu a na vhodném místě převáženo na stacionární či mobilní váze. Systém WIM vážení je ovšem nejen nákladný, nýbrž hlavně pokaždé pouze "dočasný". Řidiči těžkých vozidel si totiž časem začnou hledat trasu, kterou by se mu mohli vyhnout. Je pak na dopravní policii, aby takové trasy osadila dopravním značením, které je těžkým vozidlům znemožní používat, a také tvrdou represí vynucovala respektování značek. Systémů WIM je v ČR zatím nasazeno pouze pět a jsou umisťovány na dálnice či silnice I. třídy.

Pro silnice nižších tříd je efektivnější nasazovat mobilní soupravy vah. Těch má Policie ČR 10 a Celní správa ČR 17 včetně tří zapůjčených od správců či vlastníků pozemních komunikací (města Kladno a Sokolov a Liberecký kraj). Celkem 15 vah mají také mobilní externí jednotky příspěvkové organizace Ministerstva dopravy ČR - Centra služeb pro silniční dopravu (CSPSD). Kpt. Mgr. David Kubalák mluvčí Policejního prezidia ČR, na adresu CSPSD poznamenává, že Služba dopravní policie s těmito jednotkami systémově a plánovaně provádí dohled nad silničním provozem včetně vážení vozidel. Jednotky CSPSD jsou dislokovány pod jednotlivými krajskými úřady. "Tato spolupráce probíhá zejména na regionální úrovni, a to se základním útvarem Služby dopravní policie a příslušnou jednotkou CSPSD," vysvětluje mluvčí.

Mobilní váhy umožňují poměrně rychle měnit stanoviště, a proto navzdory vzájemné informaci řidičů kamionů o místech vážení pomocí vysílaček mohou dopravcům, kteří neváhají svá vozidla vědomě přetěžovat, značně ztrpčit jejich činnost a výrazně je sankcionovat. Připomeňme, že na místě lze za přetížení vozidla v blokovém řízení uložit pokutu do 5000 Kč a ve správním řízení až do 500 000 Kč. Vybrané pokuty jsou však příjmem státního rozpočtu a nemohou být bezprostředně použity na opravy poničených místních ani žádných jiných pozemních komunikací.

... JENŽE KDE VOZIDLA VÁŽIT?

Jak Policie ČR, tak Celní správa ČR si však stěžují na skutečnost, že pro nasazení mobilních vah není dostatek vhodných kontrolních míst. "Celní správa ČR na to průběžně upozorňuje ministerstvo dopravy i Ředitelství silnic a dálnic," uvádí mjr. Bc. Jiří Barták. Ve stejném duchu hovoří i kpt. Mgr. David Kubalák: "Policie ČR při výstavbě nových silnic neustále upozorňuje na nutnost budování vhodných kontrolních míst." Kontrolními místy je podle něho zčásti pokryta síť dálnic a rychlostních komunikací, ale nikoliv silnice I. třídy a nižších tříd.

Pravda, vybudovat kontrolní místo není levná záležitost a může jít o částky v řádu desítek milionů korun. Místo totiž musí splňovat řadu náročných technických parametrů, kterými výrobci mobilních vah podmiňují správnou funkci zařízení a jimiž je nutno splnit i požadavky Českého metrologického úřadu. Citujme proto z vyjádření mluvčích Policejného prezidia ČR a Generálního ředitelství cel: "Je nutná plocha o rozloze alespoň 5x 50 metrů. Příčný sklon musí být menší než 3 % a podélný než 2 %. Povrch musí být kvalitní bez vyjetých kolejí a výtluků a čistý..."

Jak to vše funguje v praxi, nám sdělil plk. Mgr. Miroslav Rohrbach, ředitel Celního ředitelství České Budějovice (to má k dispozici jedny mobilní váhy). "V zásadě platí, že místo a čas vážení si plánujeme samostatně s ohledem na místní podmínky a získané informace. Tyto informace (například o pohybu přetížených vozidel) mohou být i z úrovně obce. Obec přitom nemusí ve své žádosti o naši součinnost dokladovat, že kamiony pro ni představují nadměrnou dopravní zátěž nebo že devastují místní komunikace. Naši příslušníci totiž mají celý region dostatečně zmapován. Pokud by šlo o obec, kde normálně není zvýšený provoz, zaměří se na to, zda v blízkosti není nějaká dlouhodobá uzávěra či stavba, která by způsobila lokální a dočasné zvýšení zatížení. Problémem však zůstává existence vhodného místa pro výkon kontrolního vážení."

Plk. Mgr. Miroslav Rohrbach uvádí ještě další fakta, k nimž je nutno přihlížet. Zjistí-li kontrola přetížený kamion, musí vozidlo zůstat na místě a čekat, až přijede další, aby se část nákladu na ně mohla přeložit. To klade nároky na velikost kontrolního místa a navíc s sebou nese riziko, že plocha se rychle zaplní čekajícími přetíženými kamiony, a další vážení tak bude znemožněno...

NÁMĚTY PRO OBCE A MĚSTA

Na zmíněné listopadové schůzce představitelů SMOJK se zástupci kraje, Policie ČR, celníků i Ředitelství silnic a dálnic zazněl zajímavý námět. Že by totiž obce a města sama mohla iniciativně vytipovávat místa vhodná ke kontrolnímu vážení. Patrně to příliš nepůjde na odstavných plochách čerpacích stanic. Jejich provozovatelé by v obavě, že se jim kamiony začnou širokým obloukem vyhýbat, asi nic takového ani nepřipustili. Ale proč k vážení nevyužít například skomírajících, často však velmi rozlehlých zemědělských areálů se zpevněnými plochami? Takový areál může být i mimo komunikaci, která prochází obcí. Zákon totiž umožňuje vozidlo odklonit z původní trasy, přičemž tato zajížďka však nesmí být delší než 8 km včetně cesty zpět na místo, odkud byl řidič vyzván, aby se podrobil kontrolnímu vážení.

Představitelé Policie ČR i Celní správy ČR, které jsme oslovili, vesměs zdůrazňovali svoji připravenost spolupracovat s obcemi a městy při kontrolních váženích nákladních vozidel, aniž by tyto akce měly dopad do municipálních rozpočtů.

NORMA, KTERÁ CITELNĚ CHYBÍ

Zdálo by se logické, že při budování nových silnic a dálnic nebo při jejich rekonstrukcích se bude pamatovat i na plochy, kde by se mohla provádět kontrolní vážení vozidel, stejně jako třeba častější kontroly převážení nebezpečných nákladů či odpadů. Všeobecně se přece poukazuje na to, že ve srovnání s Evropou je výstavba českých silnic a dálnic drahá. Ministerstvo dopravy ČR na náš dotaz ústy svého mluvčího Karla Hanzelky ovšem uvedlo, že neexistuje žádná norma, která by pro dálnice a silnice I. třídy, tím méně pro silnice nižších tříd určovala povinné budování odstavných ploch, které by svými parametry mj. umožňovaly kontrolní vážení kamionů. Podle předsedy SMOJK Ing. Pavla Vondryse proto jihočeské obce a města chtějí iniciovat jednání o této otázce na úrovni předsednictva Svazu měst a obcí ČR a vybídnout poslance a senátory zvolené v jižních Čechách, aby iniciovali potřebné legislativní změny. Podobně hodlá postupovat rovněž Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.

Jedna dobrá zpráva na závěr: Ředitel Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy Mgr. Marek Kupsa v rozhovoru pro Moderní obec (viz str. 21 - pozn. redakce) připustil, že z Regionálního operačního programu Střední Čechy by patrně bylo možné při rekonstrukcích silnic ve vlastnictví kraje podpořit i výstavbu kontrolních míst pro vážení kamionů. Že by kraje, města a obce opět předběhly centrum?

AUTOR: IVAN RYŠAVÝ
Zdroj:Moderní obec
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů