Nejen za lázněmi do Poděbrad

Na srdce jsou Poděbrady, tak tohle pořekadlo zná snad každý z nás, ale Poděbrady mohou nabídnout více než jen lázně.

Poděbradský zámek se zrcadlí na hladině řeky LabeMěsto Poděbrady leží v
Jiřího náměstí s morovým sloupemPolabské nížině na řece Labi 50 kilometrů východně od Prahy. Historie města Poděbrad sahá daleko do historie. Původní osada "pode brody" se strážní tvrzí vznikla v blízkosti brodu přes Labe na křižovatce obchodních cest. Město se postupně rozvíjelo a velkého rozmachu dosáhlo ve druhé polovině 13. století, kdy získal Poděbrady český král Přemysl Otakar II. Ten vybudoval ve druhé polovině 13. století na strategickém místě nad řekou kamenný vodní hrad, který byl později přestavěn na zámek podle přání Marie Terezie. Největšího rozkvětu doznalo panství za pánů z Kunštátu, jehož nejvýraznějším představitelem byl Jiří z Poděbrad, v roce 1458 zvolený českým králem. V roce 1472 byly Poděbrady povýšeny na město a obdržely čestná práva a městský znak.

V současnosti jsou Poděbrady známy především jako lázně.
minerálka PoděbradkaPrvní lázeňské zřídlo, dnes známá minerálka Poděbradka, bylo vyvrtáno v hloubce 96 metrů. S nálezem pramene minerálky je spojeno jméno německého statkáře a proslulého proutkaře von Bülow, který město navštívil v roce 1905 za účelem nalezení vodního zdroje pro zámek. Na vnitřním nádvoří zámku označil místo silného pramene, který tu pak skutečně navrtán v úctyhodné hloubce. Tento pramen ale nebyl ale obyčejným pramenem, protože jeho voda obsahovala řadu minerálů, které měly vynikající léčivé účinky.
V poděbradském parkuPrvní lázně byly otevřeny už v roce 1908 a k dalšímu jejich rozkvětu došlo po 1. světové válce. Dnes jsou Poděbrady zaměřeny na léčbu srdečních a cévních onemocnění. Ačkoliv si minerální vodu Poděbradku dnes každý z nás může koupit balenou v supermarketu, tou nejlepší přesto zůstává ta čerstvě natočená v Poděbradech.

Procházku městem začneme u vlakového nádraží v parku na náměstí T. G. Masaryka, na jehož pravém okraji vyvěrá pramen minerální vody Poděbradky.
Park osvěžují různé fontányBujnou vegetaci v parku osvěžují fontány a vodotrysky před kolonádami, kterými jsou kolonáda prof. Libenského a Lázeňská kolonáda. V parku posedávají nejen lázeňští pacienti, ale také tudy procházejí maminky s dětmi a občas tu jako kulturní vložka vystoupí nějaké hudební seskupení.

Divadelní ulicí se dostanete do nejstarší části města, na Jiřího náměstí, jemuž dominuje jezdecká socha krále Jiřího od Bohuslava Schnircha.
Jiřího náměstí s jezdeckou sochou Jiřího z Poděbrad a zámkemNaproti soše stojí Mariánský sloup, vztyčený v roce 1765 na památku obětem moru v roce 1714. Na Jiřího náměstí dále najdeme budovu Městského úřadu Poděbrady, renesanční budovu Městské knihovny a Generální ředitelství Lázní Poděbrady.

V těsném sousedství Jiřího náměstí stojí poděbradský zámek, původně založený jako hrad ve 12. století. Hrad byl několikrát monumentálně přestavěn až do dnešní podoby zámku.
Poděbradský zámek přes řeku LabePůvodně raně gotický hrad Přemysla Otakara II. byl přestavěn v 16. století na renesanční. Současnou podobu zámku dala Marie Terezie, která sídlo nechala přebudovat v barokním slohu. Na zámeckém nádvoří můžete navštívit Muzeum Jiřího z Poděbrad. Z poděbradského zámku je pro turisty zpřístupněna pouze středověká kaple a tzv. rodná síň krále Jiřího. Určitě také zavítejte do sklepních prostor, kde můžete obdivovat nejrůznější vykopávky, jako kamenné dělové koule a zbytky starých lodí.


Poděbradské zdymadlo a listy stulíku na hladině řekyPod zámkem lze pokračovat ke zdymadlu a dále k jezeru, kde je v létě v provozu koupaliště.

Nejzajímavější a velice příjemná je v Poděbradech procházka naučnou stezkou Skupice - Huslík, jejíž název pochází od dvou nejvýznamnějších lokalit, kterými stezka prochází. První je Skupice, staré labské rameno, které je pozůstatkem bývalého toku řeky Labe. Toto slepé rameno se hojně využívá k rybolovu. Rybáři tu loví kapry, sumečky americké, karasy, oukleje, okouny, plotice, cejny, štiky, boleny, candáty, amury nebo tolstolobiky.
Slepé rameno řeky Labe - SkupiceDruhý název Huslík je odvozen od zdejšího lužního lesa, lokality s nejlépe vyvinutými lužními lesy, které jsou nejdůležitějším typem vegetace v říční záplavové nivě.

Naučná stezka začíná pod poděbradským zámkem a vede společně s červenou turistickou značkou po pravém břehu Labe, kde je první zastávkou občerstvení U lupiče. Asfaltová cesta s dalšími informačními tabulemi pak pokračuje stále dál podél řeky až k soutoku Labe s Cidlinou.


Na březích řeky na jaře kvetou žluté kosatcePokud se vydáte na procházku po této stezce na jaře, budou vás provázet na hladině řeky rozkvetlé žluté stulíky nebo bělostné lekníny, na březích pak zářivé květy kosatce žlutého. V oblasti lužního lesa kvetou sasanky, orseje, dymnivky, plicníky, hluchavky, kerblíky či netýkavky. Nesmíme zapomenout ani na památné stromy, z nichž památný dub letní se nalézá hned vedle informační tabule číslo 2. Ostatně dub bývá jako dlouhověká dřevina vyhlašován památným stromem velmi často, protože se dožívá stáří i přes tisíc let a dorůstá výšky kolem čtyřiceti metrů.

Pokud budete mít štěstí, uvidíte nad hladinou mihnout se ledňáčka říčního. Občas přeletí přes řeku orel mořský. Běžněji se vyskytují pěnkavy, žluvy, sýkorky, datlové, jestřábi nebo čápi. Často se setkáte s labutěmi nebo divokými kachnami. Přes cestu tu a tam přeběhne střevlík Ulrichův či střevlík kožitý, který je největším přestavitelem tohoto rodu. Na jaře také můžete slyšet pronikavé kvákání žab, pro které jsou zdejší vlhké lesy s tůněmi ideálním místem pro rozmnožování.


Pro poběbradskou krajinu jsou typické lužní lesyInformační tabule s číslem 6 stojí u soutoku, kde se po 92,7 kilometrech svého toku vlévá řeka Cidlina do Labe. Samotný soutok není ničím výjimečným, za to na protějším břehu řeky Cidliny začíná národní rezervace Libický luh, souvislý komplex luhu se sítí starých ramen a tůní s pestrou faunou a flórou, jaký byl v minulosti souvisle rozšířen podél řeky Labe.

U soutoku se můžete občerstvit v restauraci s prozaickým názvem Cidlina. Odtud odbočuje naučná stezka zpět doleva za restauraci, ale my doporučujeme trasu ještě trochu prodloužit a vydat se dál po červené turistické značce podél Cidliny asi 700 metrů za most. Po několika desítkách metrů odbočuje červené značení doprava směrem do městečka Libice nad Cidlinou.
Slovanské hradiště LibiceMy však budeme pokračovat dále rovně, tentokrát po zelené značce dalších asi 500 metrů, kde vlevo vidíme mírnou vyvýšeninu, která skrývá počátky českého státu, slovanské hradiště Libice. Toto území bylo osídleno již v době bronzové a od 6. století našeho letopočtu nacházíme stopy slovanského osídlení. Největší sláva hradiště je spojena s knížetem Slavníkem a jeho sedmi syny, kteří ovládali velkou část východních Čech a byli velkými konkurenty tehdy vládnoucích Přemyslovců.
Památný dubVztahy se mezi oběma rody časem velmi vyostřily a v září 995 přepadly přemyslovské oddíly Libici a obyvatele povraždili (tzv. vyvraždění Slavníkovců), čímž vznikl jednotný český stát. Z tohoto období se dochovaly základy kostela s půdorysem latinského kříže (10. století) a paláce (11. století). Toto místo bylo dějištěm i další krvavé tragédie, a to vyvraždění rodu Vršovců v roce 1108. Nyní zde najdeme základy dvou staveb - kostela a paláce spolu s pomníkem sv. Vojtěcha a sv. Radima z rodu Slavníkovců.

Stejnou cestou se vrátíme zpět k restauraci Cidlina, kterou nyní míjíme vpravo a vzdalujeme se mírně od řeky. Trasa vede po asfaltové cestě kolem kempu a golfového hřiště Golf Clubu Poděbrady. Procházíme oblastí s charakteristickými lužními lesy, kde se to doslova hemží nejrůznějšími ptáky, žábami a plazy. Konec trasy vede podél slepého ramena Labe - Skupice až do centra Poděbrad pod zámek.


Na výlet k soutoku Labe s Cidlinou se lze vydat i výletním parníkemNa závěr vycházky se můžete odměnit v cukrárně u Reinvaldů, kterou najdete na Jiřího náměstí. Na zmrzlinu se tu stojí většinou dlouhá fronta, ale věřte, že zmrzlina je opravdu vynikající, stejně tak jako pralinky z belgické čokolády, mléčné koktejly nebo zákusky.


Kongresové centrum Lázeňská kolonádaPokud jste příznivci plavby parníkem, nastupte si pod poděbradským zámkem na parník a vychutnejte krásy poděbradského kraje z řeky. Další alternativou návštěvy naučné stezky Skupice - Huslík je projížďka vyhlídkovým vláčkem, jehož trasa začíná v parku u zdymadla.
V parku nechybí ani vodotryskyCena jízdenky tam je 40 Kč respektive 60 Kč i pro cestu zpět. Stranou nezůstanou ani cyklisté, kteří mohou na cestě urazit ještě mnoho dalších kilometrů různými směry. Naučná stezka je také oblíbena bruslaři, kteří nazují inline brusle v Poděbradech a bez problémů dojedou až ke slovanskému hradišti v Libici.

Odpočinek u kavárny Viola

ZDROJ:www.people.cz