Čtvrtek, 28. března 2024

Česko kolu zaslíbené

Tipy na atraktivní cyklistické výlety v Čechách i na Moravě

Česko kolu zaslíbené
Co Čech, to muzikant, říká se. Není ale přehnané tvrdit, že současnost tato slova mění: Co Čech, to cyklista. Česká republika je zemí cyklistice zaslíbenou. Nakolik, to si možná ani neuvědomujeme, když sem tam lačně pošilháváme po magistrálách zahraničních cyklostezek či masivech nedalekých Alp. Přitom existuje málo zemí nabízejících tak pestrý terén pro pohyb na kole, od nenáročných rovinatých lokalit po horské oblasti.

Vysoké teploty předminulý víkend naznačily, že brzy přijde jaro a s ním i začátek cyklistické sezony.

Oblibě jízdního kola se nelze divit. Jde o aktivitu šetrnou k pohybovému aparátu, přiměřeně zatěžující organismus, prostředek zkracující cestu k cíli - pokud už nepatříte k většině cyklistů, pro něž sama jízda na kole je cílem. Snazší dosažení konkrétního vytipovaného místa (hradu, zámku, jezera i rozhledny a dalších) je pak příjemným bonusem.

Na rozdíl od chůze můžete za stejný čas vidět mnohem více, zábavněji, pohodlněji, přitom v porovnání s automobilem či vlakem neztrácíte kontakt s přírodou, máte dostatek času ji vnímat a naplno si ji užívat, děláte mnoho pro své zdraví. Bicykl lékaři doporučují jako jedinou možnost sportování při problémech nejen s pohybovým aparátem nebo dokonce jako vhodný nástroj nápravy těchto problémů.


Cyklistický ráj?

Proč je skvělé v České republice jezdit na kole, dokresluje i pestrý a "zábavný" ráz krajiny: louky střídají lesy, přičtěme rybníky, remízky, údolí i hřebenové cesty. Pohyb cyklistů je u nás (alespoň prozatím) jen minimálně omezen, hustá síť značení turistických cest, byť ne vždy a priori cyklistických, nahrává snadné orientaci v terénu i plánování výletů.

Přes šedesát procent z četných lesů je ve státním vlastnictví a i na těch zbývajících dvacet procent obecních a dvacet procent privátně vlastněných se vztahuje zákonná povinnost povolení volného průchodu po cestách a pěšinách.  

Změny v dohledu?

V České republice se momentálně už nějaký čas diskutuje o podobě tzv. cyklistických stezek. Samotný název je však poněkud zavádějící, neboť nejde o prostor, který vyslyší potřeby pro pohyb všech cyklistů. Naopak. Tyto cyklostezky jsou jednak místně vedeny po nevhodných, poměrně rušných komunikacích (pouhé označení cyklostezky na stávající silnici s běžným provozem aut cyklostezku nedělá), navíc politika jejich výstavby vůbec nerespektuje potřeby například právě jezdců, kteří touží po přírodě. Ti jsou dosud zcela opomíjeni oficiálním plánem výstavby. A to je přitom řeč jen o lokálním, minoritním rozšiřování a doplňování stávající sítě pěšin.

Vraťme se však k samotné podobě stávajících cyklostezek a více dálkově pojatých cyklotras. Jejich asfaltová podoba je jistě v pořádku, pokud jde o využití málo frekventované silnice či třeba staré pohraničnické cesty.

Proti novému vylévání malebných přírodních cest vedoucích lůnem přírody, loukami či podél řek asfaltem se však zdvihá odpor nejen  ekologů  , ale i cyklistů. Městské či meziměstské dopravní cyklostezky, proč ne. Avšak výletní dálnice jsou leckde nezacelitelným šrámem v krajině. Navíc jejich položení, nezřídka bez důmyslnější rozvahy, může vést i ke zbytečně rychlým úsekům, nebezpečným pro nezkušené jezdce a děti i ostatní spoluuživatele stezek.


Jak je to v zahraničí

Cyklistické možnosti ciziny bližší i vzdálené jsou rozličné a tu lepší, jinde zase horší než doma. Rakousko, Itálie, Francie či Německo se mohou pochlubit důmyslným systémem převážně asfaltových cyklostezek nejen v okolí měst. Ty jsou pro jízdu na kole bezpečné, dovedou vás k zajímavým výletním cílům. Pro cykloturistu směřujícího pohodlně a bezpečně za poznáním je to hotový ráj.

V Rakousku se například nacházejí proslavené cyklostezky, jako ta podél řeky Muhr nebo místní nejdelší - Dunajská cyklostezka. Putování podél tohoto veletoku je nenáročné terénem i profilem, zajímavé okolím (příroda i malebná historická městečka). Jen hustota cyklistů je zde v sezoně poměrně velká.

A vyznavači horského kola a terénní jízdy? V Rakousku láká třeba Alpen Tour, nejdelší značená stezka pro horský bicykl na světě. Alpské země pak obecně nabízejí i mnoho oficiálně na webu prezentovaných přejezdů pohoří, v některých lyžařských střediscích si můžete projet systém terénních stezek.

Itálie zažehnala pohromu v podobě zákazu ježdění terénních cyklistů v proslaveném regionu Lago di Garda, ve velehorách na severu je zatím stále možno jezdit, množí se však zákazy-doporučení k užívání "pouze" cyklostezek, nikoliv turistického značení.

Benevolentní k "terénním" cykloturistům je Francie. Především její jižní část využívají mnozí pro teplé počasí celoročně. Vyloženým edenem pak je Norsko se svým právem k užívání všech existujících stezek a pěšin, ať už jsou na obecní či privátní půdě.

Horší situace je na Slovensku - tamní parlament totiž vztahuje v současné formulaci zákona pojem stezka, po níž je cyklistům povoleno v lesích jezdit, na normu hovořící o asi čtyři metry široké lesní silnici! Prakticky tím vylučuje cyklisty z lesů.

Letmou exkurzi po cyklistických možnostech zakončíme v Německu. Zde je už nějaký ten rok situace podobná jako nyní na Slovensku: v některých státech, jako například v Bádensku-Würtembersku, můžete jezdit na kole po lese jen na stezce širší, než jsou dva metry. Tyto řádky mohou vyznít jako stýskání pouze vyznavačů jízdy na horském kole v náročném terénu, ale není to tak - vždyť horské kolo není jen sportovní jízda, je to cykloturistika jako každá jiná. Omezení se tak dotýkají cykloturistů obecně.

Toto vše jsou nejen zajímavé, ale po vstupu ČR do schengenského prostoru (www.euroskop.cz/schengen) i velmi důležité informace. Od prosince loňského roku si nejen cyklisté mohou užívat volného pohybu po státech Evropské unie (s výjimkou Irska a Velké Británie) a po území nečlenského Islandu a Norska.

Český cyklista může jásat, Německo a Rakousko jsou členy už dávno, Polsko a Slovensko vstoupily spolu s námi, ze všech našich přechodů, cest a stezek zmizely kontroly a hranice je možné překročit kdykoli, a to téměř na libovolném místě. Výjimkou jsou oblasti s pohybem osob regulovaným za účelem  ochrany   přírody  , ale také soukromé pozemky a cesty, na něž podle zákonů konkrétní země cyklista nesmí.  

Plánování výletu

Jak je patrné, je dobré pozorně vybírat před tím, než poprvé šlápneme do pedálů a vyrazíme na projížďku či přímo výlet. Při plánování výletů velmi pomohou cykloturistické mapy, tedy ty se zakreslenými (v exteriéru typicky žlutými tabulkami) značenými cyklostezkami. Pro jízdu v terénu se poznatky čerpají z turistických map, které rovněž obsahují spoustu zajímavých informací o prostředí, jímž plánujeme projíždět.

V obchodech najdete i mapy s doporučenými terénními trasami, přidanými vedle turistických značek. Zmíněné mapy mnohdy obsahují také tipy na jednotlivé výlety s veškerým informačním servisem (místa hodná zastávky, náročnost okruhu, tipy na ubytování, servisy, občerstvení, upozornění na cyklistům zapovězené stezky aj.).

Nejeden tip na dobrý okruh či úsek lze získat také na internetových serverech, ale i v cykloprodejnách, kde většinou pracují entuziasté, kteří se o svá oblíbená teritoria rádi podělí.

Informace přináší také domácí cyklistické časopisy, například Cykloturistika (www. cykloturistika.cz, domácí i zahraniční trasy především pro krosová a horská kola), Velo (www.iVelo.cz, na horská kola zaměřený magazín s tipy pro domácí i zahraniční lokality) či nový časopis silniční cyklistiky 53x11 (www.53x11.cz, aktuálně zde začíná seriál s trasami vedoucími přes nejkrásnější česká stoupání).

Pokud vás cyklistika baví, je zřejmé, že okruhy v okolí bydliště už notoricky znáte. Hledáte-li další možnosti, můžete naložit kolo do auta a vyrážet na víkendy.

Nabízí se ale i snazší cesta,  ekologičtější  , odpočinkovější, časově méně náročná. Na kole se můžete přiblížit na vlakové nádraží, nechat se odvézt na některou ze zastávek dále od domova, naplánovat cestu zpět a vyrazit. Váš akční rádius se znatelně zvětší.

Kam smíte na kole

Provozu kol se kromě dopravních předpisů týká také zákon O lesích 289/95 Sb. a rovněž potom pasáže ze zákona o  Ochraně   přírody  a krajiny 114/92 Sb. V principu je důležité rozlišovat mezi oblastmi se zvýšenou ochranou a pak těmi ležícími v hierarchii níže. V národních parcích stejně jako přírodních rezervacích je povolen vjezd kol jen na místa k cyklistice vyhrazená, tedy na cyklostezky.

Oproti tomu v nejrozšířenějších územích podléhajících ochraně,  chráněných   krajinných   oblastech  (CHKO), není provoz na kolech specifikován, a tedy se na ně vztahuje příslušný text lesního zákona. Ten praví, že v lese je možno jezdit po existujících stezkách a cestách, značených i neznačených, aniž by jezdec měnil dochované prostředí.

Značením se přitom rozumí turistické i cykloturistické značky. Zatím - naštěstí pro cyklisty preferující pohyb v přírodě - platí takovýto výklad paragrafů, - i když některé turistické organizace mají problém s uznáním cyklistů za turisty a spolu se správou značení si nárokují i právo na cesty. Jistě, občas může docházet k méně ohleduplnému vzájemnému míjení se pěšáků a jezdců v sedlech, stejně jako nevoli především majitelů rekreačních nemovitostí, kolem jejichž pozemků značka vede. Protiva se však zbytečně zveličují a je zde dobré ctít zásadu individuální odpovědnosti a vzájemné slušnosti namísto přehnaného pranýřování celé skupiny, té či oné.

Rovněž se může stát, že nad pěšinou ocejchovanou turistickou značkou visí současně i zákaz vjezdu jízdních kol. Přihodí se také, že tento zákaz se vztahuje na úsek, po němž se třeba evidentně stahuje dřevo, nebo asfaltku, na níž přece nemůžete přírodě uškodit.

Vězte však, že Správa CHKO na takové omezení má právo - nejčastěji je využívá, obává-li se kolizních střetů různých skupin turistů nebo cesta vede ke konkrétnímu cíli a ne už dál, a je tedy možné předpokládat, že turisté-cyklisté by se dále pouštěli na chráněné prostory, namísto aby se poslušně vraceli zpět. Je to vlastně rozumná prevence, a byť je možno o oprávněnosti takového opatření někdy pochybovat, přestupek není rozumným řešením.

Doprava

Vlaky cyklistům nakloněné

Při přepravě kola jako spoluzavazadla (tedy uvnitř vlaku na k tomu určených místech) zaplatíte jednorázový poplatek 25 Kč. Přeprava v nákladním voze (služba nazvaná "Úschova během přepravy") přijde na 30 Kč. Novinkou pro tento rok je zavedení celodenních jízdenek (60 Kč) pro kolo, s nimiž už nebude třeba platit při delší cestě za každý jednotlivý spoj. Nákladní vagony jsou uzpůsobené pro šetrnou přepravu kola. Zajímavé jsou také půjčovny kol Českých drah. Fungují v současnosti na 14 místech republiky. Půjčovné přijde na 130 - 230 Kč na den, vratná záloha činí 1000 Kč. V provozu jsou od 1. dubna do 31. října. Kolo lze vrátit i v jiné k tomu uzpůsobené stanici, než ve které jste si jej vypůjčili. Více informací na www.cd.cz.

Busy zvané cyklistické

Šanci dopravit se pohodlně do příznivých lokalit pro jízdu na kole nabízejí takzvané cyklobusy, autobusy speciálně upravené nejen pro přepravu lidí, ale i šetrný transport jejich bicyklů. Jsou provozovány sezonně, v současnosti například v lokalitách Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jizerské hory, Český ráj, Kroměřížsko nebo Brdy. Jezdí nejen v rámci konkrétního regionu, některé startují také z větších měst. Informace o nich najdete na www.cyklobusy.cz.

Cyklisté vítáni

Jedním z kroků blíže vyspělému cyklistickému světu je projekt Cyklisté vítáni. Jedná se o celonárodní certifikační systém, který prověřuje s ohledem na potřeby cyklistů ubytovací i stravovací zařízení. Pokud tyto splní požadavky (mimo jiné možnost vyprat a usušit oblečení, uschovat či umýt a základně opravit bicykl, doporučit zajímavé výlety na kole po okolí, prodej turistických map, nabídka obědových balíčků a pro sportovce vhodných nápojů, trojjazyčné menu a podobně), jsou označeny logem projektu a zveřejněny v seznamu doporučených míst. Projekt vychází z už fungujících systémů například v Německu nebo Rakousku.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů