Komu se zelení, ten má práce dost
Juan Somavia, Achim Steiner a Guy Ryder se zamýšlejí nad prospěšným zelenáním v
nabídce pracovních míst.
Juan Somavia, Achim Steiner a Guy Ryder se zamýšlejí nad prospěšným zelenáním v nabídce pracovních míst.
Zelený růst přátelský k planetě Zemi, to je oblíbené téma pro ministry životního prostředí . Nástroje a prostředky, s jejichž pomocí může vzniknout ekonomika s nízkými emisemi CO2 , se přetřásají dokola, nicméně potenciál boje s klimatickými změnami z hlediska zaměstnanosti se začíná stávat tématem teprve nyní.
Ve stopách Kjóta
Probíhající změny jsou důsledkem kjótského protokolu. Vnímání organizované práce a průmyslu ve vztahu k ekologickým otázkám se dramaticky mění.
Na "zelená" regulační opatření se leckdy pohlíželo s podezíravostí a obavami o zaměstnanost. Dnes v nich ale firmy spatřují zisky a odbory pracovní místa.
Následující příklady hovoří za sebe:
1. Na základě odhadu jedné washingtonské poradenské firmy vygeneroval americký environmentální sektor v roce 2005 více než 340 miliard dolarů na tržbách a téměř 50 miliard dolarů na daňových odvodech. Počet lidí zaměstnaných v environmentálním sektoru dosáhl 5,3 milionu, což je desetkrát více než počet lidí zaměstnaných ve farmaceutickém průmyslu.
2. Studie vypracovaná německým ministerstvem životního prostředí odhaduje, že zaměstnanost v německém sektoru ekologických technologií překoná do roku 2020 zaměstnanost v automobilovém průmyslu.
3. V Číně působí zhruba tisíc firem zabývajících se sluneční energií, které dosahují tržeb ve výši 2,5 miliardy dolarů a zaměstnávají 600 tisíc pracovníků ve výrobě a instalaci.
Téměř pětina
Zdá se, že trend bude pokračovat. Iniciativa United Nations Environment Programme za financování trvale udržitelné energie odhaduje, že investice do obnovitelných energetických zdrojů dosáhly hodnoty 100 miliard dolarů. To představuje osmnáct procent všech nových investic v energetickém sektoru. Tržní financování čistých a obnovitelných zdrojů energie by do roku 2020 mohlo dosáhnout 1,9 bilionu dolarů.
Mezinárodní úsilí přináší ovoce. Mechanismus čistého rozvoje v rámci kjótského protokolu by mohl nasměrovat ze Severu na Jih prostředky ve výši 100 miliard dolarů, které by byly použity na projekty kompenzace uhlíkových emisí, jako jsou plánovaná výroba obnovitelné energie a výsadba stromů.
Účastníci loňské konference na Bali se shodli, že do nového klimatického režimu zařadí i snahu bránit odlesňování v tropických zemích, což by mohlo vytvořit nové pracovní příležitosti v oblasti trvale udržitelného řízení, ochrany životního prostředí a cestovního ruchu. Několik zemí, například Kostarika, Norsko a Nový Zéland, se zavázalo k uhlíkové neutralitě, což bude vyžadovat investice a tvorbu pracovních míst v uhlíkově šetrných sektorech.
Nový model
Na rychle zelenajícím trhu práce budou muset být pracovní místa zaniklá kvůli ekologické neudržitelnosti nahrazena prostřednictvím vhodných přesunů s důrazem na podporu sociálního zabezpečení, hospodářské diverzifikace a rekvalifikace.
Zelená pracovní místa však nestačí. Řešení problému klimatických změn bude vyžadovat nový rozvojový model, který skloubí snížení emisí s lepší budoucností pro drtivou většinu lidí a s příležitostí vydělávat si na živobytí slušnou prací.
Změna visí očividně ve vzduchu. Naše reakce na klimatické změny musí mít sociální rozměr.
Zaměstnanci, zaměstnavatelé a stejně tak vlády se musí angažovat v dialogu, aby mohli uskutečňovat takovou sociální politiku, která zajistí, že zelená pracovní místa budou zároveň slušnými pracovními místy.
Jedině tak mohou být chudí a nezaměstnaní od Marseille po Manilu a od S~ao Paula po Soul optimističtí v tom, že vytváření trvale udržitelného světa s sebou přinese i slušnou a trvale udržitelnou práci.
(c) Project Syndicate 2008
www.project-syndicate.org
Juan Somavia
Nositel Nobelovy ceny za fyziku
Profesor fyziky na Coloradské univerzitě
Generální ředitel Mezinárodní organizace práce
Zelený růst přátelský k planetě Zemi, to je oblíbené téma pro ministry životního prostředí . Nástroje a prostředky, s jejichž pomocí může vzniknout ekonomika s nízkými emisemi CO2 , se přetřásají dokola, nicméně potenciál boje s klimatickými změnami z hlediska zaměstnanosti se začíná stávat tématem teprve nyní.
Ve stopách Kjóta
Probíhající změny jsou důsledkem kjótského protokolu. Vnímání organizované práce a průmyslu ve vztahu k ekologickým otázkám se dramaticky mění.
Na "zelená" regulační opatření se leckdy pohlíželo s podezíravostí a obavami o zaměstnanost. Dnes v nich ale firmy spatřují zisky a odbory pracovní místa.
Následující příklady hovoří za sebe:
1. Na základě odhadu jedné washingtonské poradenské firmy vygeneroval americký environmentální sektor v roce 2005 více než 340 miliard dolarů na tržbách a téměř 50 miliard dolarů na daňových odvodech. Počet lidí zaměstnaných v environmentálním sektoru dosáhl 5,3 milionu, což je desetkrát více než počet lidí zaměstnaných ve farmaceutickém průmyslu.
2. Studie vypracovaná německým ministerstvem životního prostředí odhaduje, že zaměstnanost v německém sektoru ekologických technologií překoná do roku 2020 zaměstnanost v automobilovém průmyslu.
3. V Číně působí zhruba tisíc firem zabývajících se sluneční energií, které dosahují tržeb ve výši 2,5 miliardy dolarů a zaměstnávají 600 tisíc pracovníků ve výrobě a instalaci.
Téměř pětina
Zdá se, že trend bude pokračovat. Iniciativa United Nations Environment Programme za financování trvale udržitelné energie odhaduje, že investice do obnovitelných energetických zdrojů dosáhly hodnoty 100 miliard dolarů. To představuje osmnáct procent všech nových investic v energetickém sektoru. Tržní financování čistých a obnovitelných zdrojů energie by do roku 2020 mohlo dosáhnout 1,9 bilionu dolarů.
Mezinárodní úsilí přináší ovoce. Mechanismus čistého rozvoje v rámci kjótského protokolu by mohl nasměrovat ze Severu na Jih prostředky ve výši 100 miliard dolarů, které by byly použity na projekty kompenzace uhlíkových emisí, jako jsou plánovaná výroba obnovitelné energie a výsadba stromů.
Účastníci loňské konference na Bali se shodli, že do nového klimatického režimu zařadí i snahu bránit odlesňování v tropických zemích, což by mohlo vytvořit nové pracovní příležitosti v oblasti trvale udržitelného řízení, ochrany životního prostředí a cestovního ruchu. Několik zemí, například Kostarika, Norsko a Nový Zéland, se zavázalo k uhlíkové neutralitě, což bude vyžadovat investice a tvorbu pracovních míst v uhlíkově šetrných sektorech.
Nový model
Na rychle zelenajícím trhu práce budou muset být pracovní místa zaniklá kvůli ekologické neudržitelnosti nahrazena prostřednictvím vhodných přesunů s důrazem na podporu sociálního zabezpečení, hospodářské diverzifikace a rekvalifikace.
Zelená pracovní místa však nestačí. Řešení problému klimatických změn bude vyžadovat nový rozvojový model, který skloubí snížení emisí s lepší budoucností pro drtivou většinu lidí a s příležitostí vydělávat si na živobytí slušnou prací.
Změna visí očividně ve vzduchu. Naše reakce na klimatické změny musí mít sociální rozměr.
Zaměstnanci, zaměstnavatelé a stejně tak vlády se musí angažovat v dialogu, aby mohli uskutečňovat takovou sociální politiku, která zajistí, že zelená pracovní místa budou zároveň slušnými pracovními místy.
Jedině tak mohou být chudí a nezaměstnaní od Marseille po Manilu a od S~ao Paula po Soul optimističtí v tom, že vytváření trvale udržitelného světa s sebou přinese i slušnou a trvale udržitelnou práci.
(c) Project Syndicate 2008
www.project-syndicate.org
Juan Somavia
Nositel Nobelovy ceny za fyziku
Profesor fyziky na Coloradské univerzitě
Generální ředitel Mezinárodní organizace práce
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
