Životní prostředí v Albánii a v Bosně - zatím velká neznámá

Z nádherné scenérie albánské přírody může na návštěvníka vyskočit nepříjemné překvapení: hromady odpadků lemující silnice, v jezerech a řekách plovoucí pet lahve či plastové sáčky. V zemi neexistuje odpadové hospodářství, nenajdete tu regulérní skládky či spalovny. Nejsou zde ani čističky odpadních vod, proto vše teče přímo do řek a do moře. Zdravotně nezávadná není ani voda ze zastaralých vodovodů, lidé ve městech upřednostňují vodu z plastových lahví.

"Ochrana životního prostředí není zatím prioritou vlády. Dodávky technologií zpracování odpadů a čističky odpadních vod nejsou proto otázkou jednoho roku, ale je to perspektivní obor na delší časové období," upozorňuje Vladimír Bomberovič, obchodní rada zastupitelského úřadu ČR v Tiraně. Taková situace není typická jen pro Albánii, týká se i jiných balkánských států, například Bosny a Hercegoviny.

Své o tom ví zástupci společnosti GEOtest Brno, působící v oborech ochrany životního prostředí, sanace, hydrogeologie, inženýrské geologie a geotechniky. Tato firma se v rámci projektu zahraniční rozvojové spolupráce, vypsaném MPO ČR, zúčastnila veřejné soutěže ochrany životního prostředí právě v uvedených dvou zemích.

V Albánii šlo o revitalizaci území znečištěného stovkami kilogramů rtuti v areálu továrny na výrobu Cl-PVC ve Vloře. "Obyvatelstvo se muselo ochránit před intoxikací a nutné bylo vytvořit základní podmínky pro budoucí rozvoj této atraktivní oblasti. Naší nespornou výhodou oproti konkurenci byla specifická technologie, kterou, pokud je nám známo, nikdo jiný u nás nepoužívá a je přinejmenším stejně účinná a levnější než jiné," uvádí ředitel společnosti Lubomír Procházka.

V Bosně a Hercegovině šlo o dodávku technologií pro zavedení integrovaného systému nakládání s odpady v Unsko-sanském kantonu na severozápadě země u města Bihač. Jinak řečeno, budovala se moderní regionální skládka komunálního odpadu, včetně koncepce sběru, třídění, recyklace, bezpečného ukládání a osvěty obyvatelstva.

V obou případech GEOtest Brno předpokládá, že nabyté zkušenosti využije v blízké budoucnosti v komerčním uplatnění. "V případě Albánie musely být do pracovního programu zakalkulovány výpadky elektrického proudu. Patrné bylo inklinování k Itálii, ale informovanost o ČR je u obchodních partnerů dobrá. Jazyková bariéra je stejná jako všude ve světě, je však vhodné mít svého člověka, s nímž se domluvíte dobře, a ten poslouží pro kontakt s okolím. Na úřadech a při komunikaci se starší generací je výhodnější používat domácí jazyk. I když v některých případech lze využívat angličtiny, neboť v obou zemích není problém narazit na dobře anglicky hovořící partnery," říká Lubomír Procházka.

Balkánskou mentalitu je podle něho dobré respektovat, ale při všem respektu k ní je nutné mírně vyvíjet tlak jak na místní spolupracovníky, tak i na externí partnery. Ani byrokracie, nehledě na místní specifika, se například v Bosně a Hercegovině výrazně neliší od české. Tam má Česká republika i Češi tradičně dobrou pověst, naše firmy jsou tam známé.

A čeho by se měl podnikatel vyvarovat? "Pocitu nadřazenosti a pocitu, že na něj všichni čekají, nerespektování místních zvyklostí, přeceňování platnosti časových údajů a závaznosti řečeného. Nakonec každý si zkušenost získá," dodává Lubomír Procházka.