Pátek, 29. března 2024

Cla průmyslu úspěch nepřinesou

Cla průmyslu úspěch nepřinesou

Co se to děje? Eurokomisaři vyhrožují clem každému, kdo nebude snižovat emise. A jedním dechem slibují vybraným průmyslníkům, že je ochrání před konkurencí. Ocelářství, sklářství a papírenství je prý totiž ohroženo přesunem výroby do zemí, které nemají emisní stropy - a získávají tak konkurenční výhodu.

Situace je podle Komise dokonce natolik vážná, že pomýšlí i na zavedení kompenzací: chce čínské skláře či indické oceláře zatížit povinností nakupovat emisní povolenky pro své vývozy do Evropy.

Zdá se, že evropská lobby ekologicky náročného průmyslu odvedla dobrou práci. Otázkou zůstává, o jaké důkazy svá tvrzení opírá.

Analýza trendů ukazuje, že tato evropská odvětví ztrácejí podíl na globálním trhu vlivem narůstající nabídky, ovšem i poptávky z rozvojových zemí. Nárůst celkového obchodu však neznačí posun konkurenční výhody z industrializovaných do rozvojových zemí. Pouze to, že z nového koláče si ukrojí více velké rozvojové země, které ho také nejvíc spotřebují. Navíc se rozhodně nedá říci, že by ekologické normy obecně byly významným kritériem pro umístění investic.

Kompenzace se proto jeví jako velmi nešťastné řešení. Znamená jednostranné uvalení obchodních sankcí. Partneři, zasažení poplatky, by mohli recipročně zavést podobné obchodní bariéry. Problematická je také kompatibilita těchto opatření s obchodními pravidly dohodnutými v rámci WTO.

Na místě je i otázka, zda obchodní bariéry vůbec mohou přinést kýžený efekt: prosazení emisních závazků. Opravdu je Komise přesvědčena, že přivedou hlavní hráče ke klimatickému stolu?

Evropská unie je ve světě vnímána jako jednoznačný lídr klimatického vyjednávání. Ocitá se tak pod drobnohledem ostatních zemí. Případná ochrana těžkého průmyslu působí jako negativní signál. Proč by pak dotčené "neposlušné" země světu s úlevou neměly vzkázat: Pokud nechce postupně odstavit své hlavní znečišťovatele Evropská unie, proč bychom to měly dělat my?

Unie by se jako opravdový lídr měla spíše chopit příležitosti a postoupit v modernizaci svého průmyslu. Třeba podporou mechanismů, které znečištění započtou do nákladů a investičních rozhodnutí firem. A které tak zafungují jako pobídka pro zavádění čistších technologií.

Místo cel by komise měla podporovat vznik globálního "zeleného" trhu a na něm se také snažit uspět. Jak? Třeba tím, že se soustředí na rozvoj průmyslu a služeb s vyšší přidanou hodnotu. Nepřinášejí snad právě ony investice, místa a produkty, které jsou daleko odolnější vůči konkurenci z Asie?

Autor je analytikem Pražského institutu pro globální politiku

AUTOR: Marek Vaculík

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů