Chorvatsko: peciválům vstup zakázán

Nejvíce Čechů se v létě, jako už několik roků po sobě, zřejmě vydá do Chorvatska. Volné dny tam lze ale strávit i jinak než jen "opékáním" na pláži. Chcete-li zůstat u vody, můžete si pronajmout jachtu na Jadranu, sjet na raftu divokou vodu nebo se potápět. Stále více turistů objevuje také tamější přírodní krásy na kole či v sedlech koní a neztratíte se tam ani s golfovými bagy či rybářskými udicemi.

Se svým dlouhým mořským pobřežím, úchvatnými ostrovy, malebnými vesničkami a množstvím historických památek patří Chorvatsko k turisticky nejvyhledávanějším zemím Evropy. U Čechů už tradičně trůní na vrcholu žebříčku nejoblíbenějších letních turistických destinací. Oceňujeme jeho blízkost, nádherné Jaderské moře a cenově dostupné služby na dobré úrovni. Českých návštěvníků, kteří loni alespoň na několik dní vyměnili pivo s utopencem za rakiji a pršut, bylo podle odhadů až kolem osmi set tisíc.

Na výsluní zůstává Chorvatsko i poté, co si stále více lidí představuje svou dovolenou ve znamení sportovních výkonů. Nebaví je už jen ležet na pláži, opalovat se a lenošit. Češi chtějí odpočívat aktivně, a právě těm nabízí území od Záhřebu až po Dubrovník nepřeberné množství zážitků.


Jachting

Chorvatsko je zemí námořníků. Aby také ne, když nabízí tak ideální podmínky k plavbě. Plachtění po průzračné hladině mezi stovkami rozkošných ostrůvků nadchne snad každého. Všechny přístavy jsou proto plné lodí od nejmenších bárek po velké "koráby", které si turisté mohou najmout i s kapitánem a projet si například cestu, kterou kdysi brázdil i sám velký mořeplavec Marco Polo.

Pokud hodláte plout jaderskými vodami na své vlastní lodi, je dobré si domluvit možnost kotvení ještě před odjezdem. Můžete kontaktovat některou z českých společností, která vám místa v přístavech zajistí. Protřelí námořníci doporučují po naplánování trasy zajistit si místa přímo od chorvatských provozovatelů marín. Odměnou za náročnější přípravu dovolené na vodě vám budou nádherná zákoutí. V Chorvatsku je stále co objevovat a je tam ještě plno zátok a míst, které alespoň na chvíli budou patřit jen vám.

Chorvatské ostrovy jsou pro nautiky, především plachtaře, ideálně uspořádané. Prostírají se až na malé výjimky podél větší části pobřeží. Na vzájemných vzdálenostech ne větších než deset námořních mil uzavírají četné průlivy mezi pevninou i mezi sebou navzájem. Na ostrovech i pevnině je více než půldruhého tisíce zálivů a přístavů, kde je možnost přistání nebo kotvení a pobytu přes noc.

I klidný Jadran ale může být nebezpečný. Je nutné znát jeho větry, zákonitosti a povahu a plout podle pravidel. Krajina při pohledu z lodi se stále mění, místy je pobřeží téměř neobydlené a pusté, jako jsou severní strany Rabu a Pagu. Jižní strany jsou obvykle, obzvláště čím dále plujete na jih, bohaté na vegetaci. Chvilkami se plavíte podél hustého borovicového lesa, který se spouští do moře, jako třeba na Lastovu nebo Jakljanu, pak se vám před očima objeví houštiny nebo skála. Pláž Zlatni rat na Brači dokonce mění svůj vzhled podle větrů.

Ostrovní místa jsou zajímavá a stojí za to je poznat. Řada z nich, jako Korčula, Hvar nebo Vis, je datována ještě z antického období, proto tu najdete mnoho historických památek. Jiná, novější místa vznikla jako rybářské přístavy nebo přístavy ostrovních sídlišť vzdálených od moře, i na nich je však možné najít duch starých časů.

Pro námořní dovolenou na Jadranu je nejlepší jaro nebo podzim. Větrných dní je dostatek a lehce zatažená obloha je příjemnější než plný sluneční svit. Dny jsou sice v těchto obdobích kratší, ale můžete jezdit i po setmění - podle kapitánských průkazů omezuje loď jen rychlost větru a vzdálenost od pobřeží. Není tedy nic výjimečného zakotvit v zátokách u ostrovů až před půlnocí.

Sportovní jachta pro šest sedm lidí se mimo hlavní sezonu půjčuje na místě přibližně za 1300 eur na týden, je však třeba si ji zadat s dostatečným předstihem. O zásoby nafty se stará posádka, platí pravidlo, že loď se odevzdává se stejně plnou nádrží jako při přejímce. Při plném obsazení lodi lze plavbu pořídit v ceně přibližně 10 tisíc korun na jednoho člena posádky včetně kapitána. Do této částky se vejde pronájem lodi, doprava auty, jídlo i několik kotvení v placené marině.

V Chorvatsku je v současné době přes 50 klasických marin se zhruba 20 tisíci stáními. Vedle marin je možnost zakotvit v četných přístavištích nebo v kotvišti nějaké zátoky. Cena za jednodenní stání za plavidlo dlouhé 11 - 12 m se pohybuje od 30 do 50 eur. V přístavištích jsou ceny nižší. Velké oblibě se těší pronajímání plavidel, tzv. charter. V Chorvatsku je možné si plavidlo (se skiperem či bez) pronajmout u více než 150 firem. Kolem 80 procent charterových plavidel jsou plachetnice, zbytek se vztahuje na různé druhy motorových plavidel.

Potápění

Díky výjimečné průzračnosti a bohatství podmoří - jeskyní, podvodních propastí a hřebenů - zažívá v posledních letech potápěčský turismus na Jadranu expanzi. Na jeho dně se nachází patnáct tisíc potopených vraků - ztroskotaných lodí, ponorek, letadel, torpédovek. Registrovaných a licencovaných potápěčských center je nyní už více než stovka a z toho největší počet na Istrii, Kvarneru a v oblasti střední Dalmácie.

Podmínkou potápění v Chorvatsku je vlastnictví potápěčského průkazu, který vydává Chorvatský potápěčský svaz, a je možné ho zakoupit v potápěčských klubech nebo u pověřených turistických agentur podél celého Jadranu. Průkaz získají pouze kvalifikovaní potápěči na rok ode dne vydání a jeho cena je 100 kun. Pro individuální potápění je nutné mít povolení od přístavního kapitanátu a jeho cena je 2400 kun na rok. V Chorvatsku působí ale i celá řada českých potápěčských center, takže si výuku nebo ponory můžete domluvit ještě doma.

U poloostrova Istrie je možné si pod vodou prohlédnout některé známé vraky. Pokud jste pokročilejší potápěči, neměl by vaší pozornosti uniknout Baron Gautsch. Linková loď se nedaleko Rovinje potopila, když v roce 1914 najela na minové pole. Za oběť tragické nehodě tenkrát padlo víc než dvě stě lidí. Jde o jeden z nejzachovalejších vraků.

Do potápěčské oblasti kolem Rovinje se ale můžete vypravit i jako začátečníci - pěkné jsou ponory na ostrově Sveti Andrija nebo k vraku válečné lodi britského královského loďstva Coriolanus. Potopila se, stejně jako mnoho dalších zdejších vraků, po střetu s minou. Bylo to v roce 1945.

Valovine je lokalita plná podmořských jeskyní západně od Puly. Labyrint končí soutěskou v hloubce 20 metrů a jde o velmi atraktivní lokalitu pro všechny potápěčské kategorie. Stejně tak zajímavé jsou ponory v Národním parku Brijuni. Musíte je mít ovšem povolené od některého ze zmocněných potápěčských středisek. Zdejší podmořský svět je bohatý na floru i faunu, můžete zahlédnout velké ropušnice, korály a houby a množství pestrobarevných ryb.

Vyhledávanou lokalitou pro potápění je také ostrov Biševo, vzdálený zhruba 5 km od ostrova Vis. Najdete tady například Modrou jeskyni (Modra špilja), známou podle jejího zářivě modrého vnitřku. Vstoupit se dá potápěním nebo na člunu úzkým průchodem, který se rozšiřuje do velikého prostoru, částečně ponořeného a částečně nad hladinou moře. Jeskyni je nevhodnější navštívit během léta v poledne, kdy do ní proniká světlo a vytváří uvnitř prostoru kouzelný efekt modři. Kromě samotné jeskyně je velmi pěkné potápění ve vedlejší zátoce.

Další zajímavou potápěčskou oblastí je okolí Zadaru v Dalmácii. U ostrova Pag odpočívá větší počet vraků, ale ve velkých hloubkách. Přístupné jsou tak pouze potápěčům, kteří používají plynné směsi pro hloubkové potápění. Atraktivní pro běžné potápění je Národní park Kornati, ovšem i zde je nutné speciální povolení.

Zajímavou lokalitou je ostrov Vis. Je bohatý na atraktivní podmořské útesy, vraky i archeologická naleziště. Jižní část Dalmácie není sice potápěčskou Mekkou, ovšem je zde možné najít pár krásných míst. U poloostrova Pelješac leží například vrak německého torpédového člunu. Potopil se v roce 1944 při záchranné pátrací akci.

www.prodiving.hr


Cykloturistika

Rostoucímu počtu cykloturistů, kteří křižují Evropu po nepřeberném množství stezek, se přizpůsobuje i Chorvatsko. Každým rokem zde přibude několik cyklotras, buduje se informační systém i zázemí pro cyklisty. Na kole se lze přitom v Chorvatsku podívat do míst, která nejsou v programech obvyklých turistických okruhů. V národních parcích a chráněných krajinných oblastech jsou označené a popsané okružní cyklostezky. Národní park Plitvická jezera má jedny z nejhezčích cyklostezek, jaké se dají v Evropě najít.

Cesty pro cyklisty jsou otevřeny ve všech oblastech. Nejsou obzvlášť náročné a poskytují různorodost krajiny - doliny i kopce slunečné Istrie, stezky vedoucí zalesněným Gorským Kotarem, levandulová pole ostrova Hvar, zelené pahorky Chorvatského Záhoří nebo roviny Slavonie. Velmi oblíbené je putování na kolech po ostrovech, nejlépe v kombinaci s přejížděním a nocováním na lodi.

Kamkoliv v Chorvatsku dojedete, na kopce nebo hory, najdete vynikající terény pro horskou cyklistiku. Pro těžší výstupy a adrenalinové sjezdy jsou dobrým výběrem Učka, pohoří Gorski Kotar, Žumberak nebo cesty přes Novi Vinodolski a Veliku Kapelu, z Liky na Velebit, v kopcovitých částech mezi dalmatskými řekami a na pevninské straně Biokova. Nezapomeňte ale při takových výletech si vzít do batohu teplé oblečení. I když je dole u moře přes 20 stupňů, nahoře může být i kolem nuly.

Oblíbeným místem cykloturistů je Istrie. Je tu k dispozici přes třicet cyklotras různé náročnosti, které vás zavedou do přírodních parků, mezi skály, k mořskému pobřeží i k úžasným historickým památkám. Za místním vínem se vydejte například po trase Momjan Muscat. Okruh v délce 32 kilometrů začíná a končí ve městě Buje. Je nutné se připravit na četná stoupání. Těm se ale nevyhnete téměř nikde. Ani na Lanýžové stezce, která začíná a končí v městečku Buzet nedaleko hranic se Slovinskem.

www.istria-bike.com


Golf

Zatímco Česká republika je nazývána golfovou zemí, v Chorvatsku golf teprve objevují a hřiště pro golfové turisty začínají stavět. Nicméně už i nyní je možné vyjet na jih s golfovým bagem.

Zajímavé hřiště je na souostroví Brijuni, kousek od pobřeží Istrije, které bylo letním sídlem prezidenta Tita. Vstup je umožněn i hráčům bez golfové karty. Hraje se v přírodní rezervaci, a tak není vyloučen kontakt třeba se stádem jelenů. Další hřiště je na pobřeží v golfovém klubu v Pule, kde je také k dispozici hráčům osmnáct jamek.

V okolí hlavního města Záhřebu jsou další dvě golfová hřiště. V plánu je výstavba několika dalších center.


Kajaky a rafty

S kajakem nebo raftem se vydejte na řeky Dobra, Mreznica, Una, Kupa, Korana, Cetina, Krupa nebo Zrmanja. Nejlepším obdobím je jaro a začátek léta, kdy je stav vody ideální. Průzračné a teplé zelené vody chorvatských řek vám zdejší krajinu ukážou zase z jiného úhlu. Na cestě byste neměli vynechat průjezd Národním parkem Krka, který nabízí obdivuhodnou kaskádu různých jezírek a vodopádů v prostředí bohaté květeny. Musíte se ovšem hlásit u manažera parku, to samé je nutné na sjezdu řeky Krupy v Národním parku Velebit. Všude kolem splavných řek i na pobřeží je možné si výlet na kajaku objednat u soukromníků. Dovezou vás na místo, půjčí loď i výzbroj a zajistí průvodce.

Na mořském kajaku, který vypadá trochu jinak než ten říční, zase můžete vyrazit těsně podél pláží, útesů a zátok. Jadran většinou nemá velké vlny, cestu zvládnou i začátečníci. Doprovod vám budou dělat pestrobarevné ryby. Opravdu pěkná je plavba z Dubrovníku na ostrov Mljet nebo trasa mezi Brijunskými či Kornatskými ostrovy. Půjčení kajaku na den vyjde od 15 do 20 eur.

Rafting jako způsob vodní dopravy má v Chorvatsku dlouhou tradici. Pravý moderní dobrodružný rafting začal na divokých chorvatských vodách teprve koncem 80. let minulého století, aby odhalil jejich krásy i nezasvěceným. I když nemají většinou silné peřeje a veliké vlny, popularita raftingu významně stoupá. Řeky ve vnitrozemí jsou obklopené hustými lesy a horami, zatímco ty blízko moře mají zelené břehy a hluboké skalnaté kaňony a jejich společnou vlastností je, že jsou zelené a průzračné až na dno.

www.riverfree.hr


Vodní sporty

Ideální podmínky k provozování windsurfingu a stále oblíbenějšího kitesurfingu (prkno tažené drakem za pomoci větru) jsou v průlivech mezi ostrovy, kde vanou stálejší větry. K nejatraktivnějším lokalitám patří Bol na ostrově Brač, Pelješacký průliv u letoviska Viganj nebo v zálivu Preluk.

Vodní lyžování je zase doménou Istrie. Cena za jednu jízdu včetně půjčení lyží se pohybuje od 80 do 150 kun. Prvky vodního lyžování, surfingu a skateboardingu má další vodní disciplína, wakeboarding. Za ním se vydejte do Punatu na ostrově Krk a do Zelené laguny v Poreči. Ve větších turistických střediscích si můžete za cenu 150 kun pronajmout vodní skútr a hodinu se s ním prohánět na vodní hladině.


Horolezectví a alpinistika

I když chorvatské hory nejsou výrazně vysoké, protože ani jeden vrchol nepřevyšuje 2000 metrů, jsou pro horolezce zajímavé. Dinarský řetězec, jehož větší část se nachází v Chorvatsku, je ve světě známý jako oblast typického krasu. Ostré krasové formace přitom vyžadují od alpinistů stejné úsilí jako mnohem vyšší hory. Dinarské hory jsou mírnější na severu, například v Gorském Kotaru, na jihu jsou vyšší a pustější. Hory mezi Sávou a Drávou jsou mírnější a hodí se k procházkám a ležérnější horské turistice.

Ideální pro volné lezení jsou strmé kaňony Velké a Malé Paklenice v zadarském regionu s řadou vodopádů a útesů. Ve fauně a flóře této oblasti najdeme početné původní druhy, jako je sup bělohlavý, pro něhož je toto místo jedním ze dvou přirozených prostředí v Chorvatsku. Jsou zde také řady jeskyní a fascinující fenomén Karst, který vede zejména přes tento řetěz horských vrcholů, a Národní park Severní Velebit, horské pásmo prohlášené organizací UNESCO za světovou biosférickou rezervaci.

Na vrcholy pohoří Biokovo pro změnu vede na čtyřicet turistických stezek a cestiček, ale pouze jediná silnice, začínající u obce Gornja Podgora. Hned při prvním stoupání zaplatíte v pokladně za vstup 25 kun na osobu, které putují na ochranu přírodního parku. Na Biokovo je možné se vydat nejen autem, ale i pěšky. Avšak pozor - jen základní výstup do sedla Staza znamená převýšení zhruba tisíc metrů. Pěší cesta na vrchol po úzkých kamenitých pěšinkách trvá nahoru a dolů tak jedenáct hodin a je vhodná pro velmi zkušené vysokohorské turisty znalé terénu.


Jízda na koních

Chov a výcvik koní na závody i pro práci má velmi dlouhou tradici v údolí řek Sáva, Dráva a Dunaj. Proto jsou zde vyjížďky na koních samozřejmostí. Z jízdy malebnou přírodou se nemusíte těšit jen pár hodin. Řada statků a farem už nabízí několikadenní pobyty s výukou jízdy na koni včetně zajištění ubytování a stravování, popřípadě i výletů k moři.

Velmi pěkné trasy objevíte také v Istrii a Dalmácii, kde jezdecké spolky organizují řadu závodů, rehabilitačních cvičení nebo turistických projížděk. Ve městě Dakovo ve Slavonii je zase možné navštívit slavné stáje, které chovají lipicány, v dobách Rakouska-Uherska ozdobu vídeňského dvora. Prohlídku stájí a svezení v kočáru si domluvíte na místě.

www.tz-djakovo.hr


Rybaření

Pokud máte chuť strávit v Chorvatsku rybářskou dovolenou, je nutné si ještě před nahozením prutu obstarat licenci. K té potřebujete peníze a průkazy totožnosti. Cena za jeden den chytání je 60 kun, za týden zaplatíte 250 kun. Povolení se vydává na několik typů rybaření. Po vyřízení formalit jsou vám chorvatské řeky, potoky, jezera i Jadran plně k dispozici. Omezení se týká pouze národních parků. Ve sladkých vodách žijí podobné druhy ryb jako u nás. Řeka Gracka je pokládána za jednu z nejbohatších pstruhových řek v Evropě. I zdejší moře má slušné podmínky pro sportovní rybaření.

Mezi rybáři, i zahraničními, je pojmem Vransko jezero blízko Zadaru, největší přírodní jezero v Chorvatsku (a stejnojmenná přírodní rezervace). Místy je pouhých 800 metrů vzdálené od moře. Zdejší ornitologická rezervace, v níž bylo zaznamenáno 241 druhů ptáků (z nichž zde 102 druhů hnízdí), přitahuje pozornost milovníků opeřenců. Je zde také jediné přirozené prostředí volavek na chorvatském pobřeží. V jezeře žije spousta druhů ryb a vzhledem k tomu, že se jeho voda mísí s mořskou, se zde vyskytují i úhoři. Návštěvníci rezervace mohou získat rybářský lístek pro lov na jezeře a rovněž si mohou zapůjčit veslici.

www.vransko-jezero.hr

www.mps.hr n

AUTOR: Kateřina Divišová

Pro vegetariány

Těm, kteří holdují zdravé či vegetariánské stravě, je určena nabídka soukromé firmy ETNOtrend. Kromě plavby na některé z deseti plachetnic mají hosté zajištěn také přísun specialit, které kuchař na lodi každý den připravuje z biopotravin. Hostům jsou zaručena tři jídla denně. Lodě vyplouvají z Novigradu, Primoštenu, Šibeniku a ze dvou základen na ostrově Krk (Punat a Klimno).

www.macrocruise.com

Regaty na Jadranu

V roce 2007 se na chorvatské straně Jadranu pořádalo více než 240 regat, především v oblasti střední Dalmácie, kde se konají i nejznámější mezinárodní regaty, které se časem staly prestižní sportovní událostí, jako třeba Splitské Mrduje. Kromě Mrduje je to i vodická Velikonoční regata, murterský Kornati Cup a Bussines cup nebo regata spolku Latinsko idro z Murteru, jejímž cílem je propagování tradice, někdejšího způsobu života a plavby a výstavby dřevěných lodí: gajet, leutů, kajičů a bracer. Regaty se staly pravým "mořským hnutím", vlastně způsobem života, jehož součástí je stavba malých lodí, nauticko-plachtařské trhy, prodej lodního a jiného vybavení, servisy nebo poptávka po lodivodech a lodních kuchařích. Řadu námořních regat na Jadranu pořádají i čeští jachtaři.

Přetlakové komory

Vedle Záhřebu, Splitu a Puly získaly koncem roku 2007 nové přetlakové komory, velmi důležité pro případ nutné dekomprese, také Zadar, Crikvenica a Dubrovník. Z více než 70 tisíc ročně zaznamenaných ponorů je tak zhruba ve třiceti případech nutný následný pobyt v komoře a tato čísla ještě porostou. Zadarská přetlaková komora může přijmout šest pacientů najednou a její předností je, že má i předkomoru. Pokud se totiž zdraví pacienta zkomplikuje, lékař vchází do předkomory, ve které srovná tlak, a pak v komoře poskytne pacientovi pomoc. Přetlaková komora je umístěna ve speciálním kontejneru na přívěsu, čímž je umožněno její přemístění podle potřeby.

Dunajská cyklotrasa

Chráněná krajinná oblast Kopački rit, která se nachází v severovýchodní části země, v úhlu tvořeném řekami Drava a Dunaj, se stala prvním návštěvnickým centrem pro cykloturisty v Chorvatsku. Je součástí projektu Dunajské cykloturistické trasy, jehož druhá fáze z celkem tří byla nedávno dokončena. Tuto mezinárodní trasu projede každým rokem mnoho cyklistů, kteří jistě ocení nové centrum, jehož cílem je poskytnout základní informace a zprávy o kraji včetně tipů na restaurace, ubytovny, servisy a podobně.

www.kopacki-rit.com

www.tzosbarzup.hr

Kololoď

Kombinaci cyklovýletů a romantické plavby mezi ostrovy a při pobřeží Jadranu umožňuje cestování kololodí. Ideálním obdobím, kdy takový výlet podniknout, je květen, konec léta nebo podzim. Zájezdy tohoto typu pořádá cestovní kancelář Geotour, jejíž jachty pojmou od 20 do 40 pasažérů. Na lodi se spí, jí, odpočívá, ale nevaří ani jinak nepracuje, to vše zařizuje kapitán a posádka. Účastníci si mohou zvolit z různých variant denních cyklocest pro rekreační i sportovní jezdce, délky tras se pohybují mezi 25 a 80 kilometry. Pro bikery bývají na výběr náročnější terény po makadamových cestách a kamenitých kozích stezkách, kde si na své přijdou i vyznavači trialu. Jednou z možností je i zůstat na lodi, která přes den zakotví v opuštěné zátoce vhodné ke koupání, nebo v příjemném městečku.

www.geotour.cz

Jak se tam dostat

Letecky se lze do chorvatských destinací dopravit kromě pravidelných linek ČSA i s nízkonákladovými SkyEurope, které letos zavádí přímé letecké spojení z Prahy do Splitu, Zadaru a Dubrovníku. Lety se budou kontinuálně odvíjet od 7. června do 20. září dvakrát až třikrát týdně. Zpáteční letenku lze pořídit už od zhruba 2500 korun.

www.skyeurope.com

www.csa.cz

Do Chorvatska se dostanete rovněž vlakem. Rychlík Jadran odjíždí z pražského hlavního nádraží denně od 20. června do 5. září 2008 v 7.47 h, do Splitu přijede následující den ráno v 5.54 h. Na zpáteční cestu ze Splitu se vlak vydává ve 21 h, do Prahy hl. n. přijede ve 20.09 h následujícího dne. Z Prahy vlak jede přes Havlíčkův Brod, Brno hl. n. a Břeclav a zastavuje v obvyklých rychlíkových stanicích. Zpáteční jízdenka vyjde na 4 tisíce korun.

www.cd.cz

Pro motoristy směřující na Jadran vede asi nejlepší trasa přes Vídeň, Graz, Maribor a Záhřeb. Třeba cesta z Prahy do Splitu je dlouhá přibližně 1050 km a cesta vám (bez přestávek) zabere zhruba 11 hodin. Od Mariboru až do Splitu je od loňského léta v provozu placená dálnice.

Informace

Podrobné informace o zemi poskytne Chorvatské turistické sdružení, Krakovská 25, Praha 1. Tel.: 222 211 812, e-mail: info@htz.cz, cz.croatia.hr, nebo Velvyslanectví České republiky sídlící v Záhřebu, Savska cesta 41/8, tel.: 385 1 6177 246.

Jedna chorvatská kuna je asi 3,50 koruny.

ZDROJ: IN - http://in.ihned.cz/