Lekce jménem Bursík
Kdyby se Martin Bursík pral o zákaz jádra, až by z něj chlupy lítaly, asi by mu
to nevadilo. To se od něj čeká a chce. Ale politika nejezdí po kolejích, které
staví politické ideály. A tak se dnes Martin Bursík musí prát, až z něj chlupy
lítají, ale o radar.
Kdyby se Martin Bursík pral o zákaz jádra, až by z něj chlupy lítaly, asi by mu to nevadilo. To se od něj čeká a chce. Ale politika nejezdí po kolejích, které staví politické ideály. A tak se dnes Martin Bursík musí prát, až z něj chlupy lítají, ale o radar.
O téma, které je mu v zásadě cizí, nesedí jemu ani Straně zelených podle jeho představ. Naopak vyhovuje Straně zelených podle představ radikálního křídla, které rádo převzalo filozofii Greenpeace ,,zachraňte tuleně a zničte radar". Pacifistická struna ke kořenům zeleného hutí patří, ale Martinu Bursíkovi jako politickému realistovi je cizí.
Proto se mu teď jeho strana rozpadá pod rukama. Šéf partajní zahraniční sekce Jiří Čáslavka poslal svému předsedovi ostrý dopis, jehož úryvky zveřejnil server Aktuálně.cz. Je to výron vnitrostranického boje, o kterém se všeobecně ví. Předseda prý stranu vede jako rodinnou firmu a nedá se s ním diskutovat. Jistá část pravdy na tom nejspíš je. Bursík je o svém způsobu vedení partaje, který z marginální pidistrany udělal vlivnou parlamentní sílu, velmi silně přesvědčen.
Svou opozici, dost možná i právem, vnímá do velké míry jako lidi, kteří nepochopili rozdíl mezi politickou prací a aktivismem. Sociologie má zajímavou teorii cyklu sociálního hnutí. Obecná teorie praví, že sociální hnutí vzniká jako reakce na společenský problém. Je-li úspěšné, přibývají mu příznivci i společenský vliv.
Politický systém a touha po politickém vlivu postupně dotlačí hnutí k přerodu v politickou stranu, což aktivisty sešněruje tvrdými legislativními pravidly. Ubývá radikalismu, dochází k jistému zkostnatění. To přirozeně těžce nese radikální část členů hnutí, teď už strany, kteří volají po návratu k původním ideálům. Od strany se odštěpí radikální křídlo, které se znovu stává víceméně marginálním sociálním hnutím.
A zase znovu dokolečka. Sociologové, sledujte Stranu zelených, radujte se a pište skripta. Lepší materiál už tu dlouho nebude.
Sdílet článek na sociálních sítích
