Kodaň, dánská cyklokultura a vzpřímení jezdci

Shodou okolností právě v době, kdy autor diáře směřoval na bleskovou pracovní návštěvu Kodaně, byla dánská metropole vyhlášena britským časopisem Monocle (ne, není to periodikum o domácím násilí) nejpříjemnějším místem k životu na světě.

To, že je v Kodani příjemně, má nepochybně souvislost s tamější rozvinutou cyklokulturou. Té si ostatně všiml kdysi dávno už Karel Čapek. A cyklistů v hlavním městě Dánského království stále přibývá i osmdesát let po spisovatelově severské cestě. Na křižovatkách jich na zelenou vždy čekají celé houfy. Spořádaně ale odjíždějí po jednom - pokud se chcete mezi ně vklínit, někdo vám určitě zostra vyčiní. Musíte počkat a zařadit se za posledního. Autor těchto řádek to ví, neboť neodolal a v hotelu si záhy po ubytování také půjčil bicykl (ostatně kola jako dopravního prostředku k cestě do zaměstnání využívá i v Praze).

Pokud někdo na kole nejezdí a pohybuje se autem nebo pěšky, možná ho zaujme, že zvýšený kodaňský cykloprovoz souvisí s tím, že ve městě nejsou automobilové zácpy a doprava příjemně sviští.

Žádné obtažené oblečky

V Kodani jezdci neusedají na horská kola ani si neoblékají přilby a obtažené barevné oblečky s reklamami. Do pedálů šlapou ženy s vysokými účesy i jehličkovými podpatky, pánové v obleku či jen tak ve svetrech a džínách. Na bicyklu se dá jet do opery i na filharmonii.

Adolf Hitler pravil prý o Češích: "Čech je jako cyklista: cestou nahoru se hrbí, dolů šlape". Obyvatelé Dánska sedí hezky zpříma. A dámám i holkám to tak sluší.

Dánové používají kola klasická, brzdí se šlapkou (torpedo), řetěz má kryt a každý bicykl stojánek. Tajemná přehazovačka sídlí uvnitř osy zadního kola, na zadních vidlicích je přidělán i sofistikovaný a účinný zámek.

V Kodani ale dost fouká a před některými úřady, nádražími a veřejnými budovami se válí neuvěřitelné hromady popadaných kol, které vypadají jako chuchvalce starého železa. (S prudkými poryvy větru souvisí i to, že v Dánsku se moc nepoužívá deštník ani baseballové čepice. Kdo má oba předměty nerad, bude si tam tedy esteticky hovět.) Když prší, vytáhnou Dánové z batůžku holiny, igelitové kalhoty a pláštěnku. Jezdí se v každém počasí, zmoklý či zasněžený Dán si pak udělá v práci horké kafe.

Stezky, které někam vedou

Zatímco pražský magistrát buduje záhadné cyklostezky vedoucí nikam (Chotkovy sady, Štefánikův most), kodaňské trasy na sebe plynule navazují a lemují prakticky každou ulici oběma směry. Pokud se na jedné straně ulice staví, ohradí se provizorní cyklostezka a auta se musejí uskrovnit. Kdo tvrdí, že v Praze nemá cenu jezdit na kole, protože tu jsou kopce, mýlí se. V ploché Kodani často tak silně fičí od moře, že se s kolem úplně zastavíte. Kdo chce pokračovat v jízdě, musí si pěkně máknout. A velocipedista ví, že vítr je někdy horší než kopec...

Jenom o kola ale samozřejmě nejde. Kodaň je plná skvělé a odvážné nové architektury (královská knihovna, opera), která se mísí s tou starou. To je přesně to, co v Praze chybí. Kodaňané dokázali skvěle využít i starých přístavních sýpek, skladů a plynáren (staví z nich třeba univerzitní instituty). Kodaň dnešní doby ožila promyšlenou revitalizací starého přístavu a celé "water front". Kolem vody se dá volně korzovat po kamenných nábřežích i dřevěných molech, a všude na umělých násypech se ve vodě i kolem ní stavějí nové administrativní budovy, hotely či koncertní síně.

V Kodani se však dobře žije i proto, že tamější společnost štědře investuje do kultury (bude to číst radní Richter?). Kodaň je například evropskou filmovou velmocí. Má výbornou filmotéku a repertoár divadel je nahony vzdálen produkci pro pamětníky, kterou známe u nás. Dánové zkrátka vědí, že kultura musí žít a něco se v ní dít.

Podnikaví hipsteři

Kromě zábavního parku Tivoli (mimochodem velmi otravného) je dosud kodaňskou turistickou atrakcí číslo dvě hipícká čtvrť Christiania.

Nejde ale jen o kasárenské a hojně navštěvované centrum této čtvrti. Důležitější je to za ní. Christiania zabírá obrovský prostor kolem vody (velikosti tak tří Stromovek), kde stojí v rákosí nejrůznější obskurní chatky členů komunity. Některé mají perfektní design, takový funkcionalismus po domácku. Mimochodem zakladatelé Christianie jsou dnes počestnými hipsterskými důchodci a v komunitě už žijí mnohá jejich vnoučata.

Utopičtí socialisté a ekologisté z nezávislého kodaňského státu jsou ale velmi podnikaví. Krom samozřejmých maličkostí pro turisty vyrábějí speciální jízdní kola, která vypadají jako Harley bez motoru. Jejich specialitou je zvláštní jízdní kolo s obrovskou bednou vepředu, které se kupodivu velmi lehce ovládá. Prodává se po celém Dánsku. Koly jsme začali, koly končíme. Jak jinak.

jan.machacek@economia.cz