Česko podle ekologického HDP spadlo na chvost Evropy

Česko propadlo ve srovnání ekologické politiky států a jejich chování k životnímu prostředí, ministerstvu životního prostředí se to nelíbí.

Česká republika se nevešla ani do první padesátky nejekologičtějších zemí světa. Když časopis Newsweek ve svém speciálním čísle věnovaném životnímu prostřední sestavil žebříček na základě indexu ekologického výkonu (EPI), skončilo Česko na 68. příčce z celkem 149 zemí.

Při srovnání jednotlivých kontinentů přitom vychází Evropa jako jednoznačně ekologicky nejšetrnější, nejhůře je na tom Afrika.

Jako stát s nejlepší ekologickou politikou zvítězilo Švýcarsko, které se blíží maximální hodnotě sta bodů skoro ve všech kategoriích a jeho celkový EPI byl vyhodnocen na 95,5 bodu. S výsledkem 39,1 bodu tabulku uzavírá africký Niger.

Žádná evropská země zahrnutá do studie nespadla pod 70 bodů, ale ČR mezi nimi patří k nejhorším. Například Slovensko skončilo sedmnácté.

Ministerstvo výsledky odmítá

Na špičku žebříčku se hned za Švýcary vyšplhaly bohaté severské státy Švédsko, Norsko a Finsko, naopak na chvostu evropských účastníků žebříčku skončily Makedonie, Ukrajinu, Rumunsko a Moldavsko. Tyto země taky jako jediné z Evropy měly horší hodnocení než Česká republika.

Výsledky celého žebříčku zpochybnilo české ministerstvo životního prostředí.

"Problémy máme, například v ochraně ovzduší, ale evropská srovnání ukazují, že rozhodně nepatříme k nejhorším," řekl ČTK mluvčí ministerstva Jakub Kašpar s tím, že metodika výpočtu podle něj není dostatečně průhledná.

Nový index EPI: "ekologické HDP"

Co to vůbec je index ekologického výkonu? Pro ekologii je podobným měřítkem, jako pro ekonomiku hrubý domácí produkt. Srovnává země, co do jejich ekonomické síly a zároveň schopnosti chránit životní prostředí.

Vytvářejí ho vědci z Yaleovy a Columbijské univerzity, kteří srovnávají státy podle kritérií, jako je vypouštění škodlivin, kvalita vody, zdraví obyvatel, zemědělská politika, regulace používání pesticidů nebo aktivní ochrana životního prostředí.

V každé z 25 oblastí je země změřena na stupnici od nuly do sta a ze zjištěných poznatků je pak vypočítán EPI pro každou z nich. Studie zohledňuje také ekonomické bohatství jednotlivých zemí.

Jak upozorňuje hned na začátku svého hodnocení Newsweek, zatímco HDP se zdokonaluje od dob amerického prezidenta Franklina Roosevelta, který požádal ekonoma Simona Kuznetse o vytvoření metody pro standardní vyjádření ekonomického růstu, EPI je zatím v plenkách.

S hrubým domácím produktem v přesnosti ještě nemůže soutěžit. Je to ale podle Newsweeku nejlepší známý nástroj pro měření ekologické šetrnosti.

Magazín také připomíná, že někteří "ekologičtí piráti", mezi všemi zejména Čína, tvrdí, že jsou příliš chudí, než aby mohli brát ohled na ekologii. Index EPI ale ukazuje, že čínský argument o chudobě neobstojí. Čína je poslední i ve srovnání v patnáctce stejně bohatých, před ní skončily i Kolumbie, Vietnam či Venezuela.

Studie také ukazuje zajímavou paralelu, podle které se v mnohém podobně jako Čína chovají Spojené státy. Američané produkují podobně jako Čína ohromné množství kysličníku uhličitého odpovědného za globální oteplování, stejně jako v Číně je i v USA hlavní příčinou těchto emisí spalování velkého množství uhlí.

Spojené státy byly posuzovány v rámci skupiny nejbohatších zemí a v ní skončily na 12. ze 14 míst. Celkově dosáhly 81 bodů a jsou na 39. místě žebříčku.